Bajer Mato (někdy nesprávně používáno Mato Braco, Matys Bratso, Matys Brajer)

narozený 28.1.1924 v Bukovice (Jugoslávie), chorvatské národnosti, poslední známé bydliště Bukovice (Jugoslávie), manželka Jelena roz. Brocosič, nar. 22.5.1933 v Mrkopalju (Jugoslávie), syn Josef nar. 26.6.1958 ve Stuttgartu (Německo). V roce 1957 emigroval do západního německa, zde se mu narodil syn a 14.1.1959 odletěl letounem MIPAN 12949 do USA.

Mato Bajer byl původně partyzán v Jugoslávi, byl zraněn, léčen v Záhřebu a následně zajat. Po krátkém věznění přidělen na začátku roku 1944 k SCHUPO v Holešově. V průběhu roku 1944 onemocněl tyfem a léčil se ve Zlíně, kde nejspíše poprvé navázal spojení s odbojem přes doktora Václava Pejšu. Po uzdravení je přidělen jako vojín do Velkých Karlovic, odkud na podzim 1944 zběhl (někdy je uváděno, že zběhl z Holešova) a od 15. 10. 1944 do 20. 12. 1944 se ukrýval se v Liptále. Konce roku 1944 se v Senince setkal s dalšími partyzány, mezi kterými byli osef Houfek, Olga Františáková, Ladislav Verner, Oldřich Pelc - parašutista skupiny Potash, Simeon Žukov aj. Nakonec vznikla skupina  11 lidí, která se v prosinci 1944 vydala přes Lutoninu a Zádveřice do Březůvky. Při další cestě do Halenkovic se chtěli zmocnit autobusu, který by jim měl usnadnit přesun na Českomoravskou vrchovinu, kde chtěli jako partyzáni působit. Od plánu ale museli upustit, neboť narazili na německou hlídku a došlo k přestřelce. Během ní se od skupiny někteří partyzáni odloučili,  čtyři členové (Houfek, Františáková, Vernet a Žukov) založili oddíl Olga a Mato Bajer se vrátil zpět do Liptálu.

Od Liptálské skupiny se Mato přesunul začátkem ledna 1945 na Ploštinu, kde vstoupil do jeho řad.