1)

Ohledně údajné zrady Martina Hrtáně dodnes kolují různé fámy a pověsti. Dokonce se hovořilo i o tom, že Juříčkův mlýn prozradil samotný pan Hrtáň, což je velký nesmysl. Za dobu našeho pátrání jsme vyslechli tyto varianty jeho údajného provinění:

- nejčastěji se dříve hovořilo a stále se hovoří o tom, že mělo dojít k hádce mezi Janem Juříčkem (Juříčkův mlýn) a Martinem Hrtáněm o odvedení krávy na nucené dodávky. Tuto hádku měli odposlechnout partyzáni a proto si šly s Hrtáněm vyřídit účty. Tato varianta padá, protože dle kronik nebyl pan Hrtáň určen za obec Leskovec k vybírání a odevzdávání nucených dodávek.

- další dosti nepravděpodobnou možností je, že Martin Hrtáň nechtěl, aby jeho dcera měla vztah (nebo jí nechtěl pustit na nějakou tancovačku i když ty byli oficiálně zakázány) s jedním mladým partyzánem a ten se mu za to pomstil.

- jiná verze hovoří o tom, že mu nějaká letecká bomba poničila statek a on si šel stěžovat na gestapo a tam ho někdo uviděl. Z dostupných informací víme, že do Leskovce žádná letecká puma nespadla, jen na louku mezi Leskovcem a Ústím upustilo americké letadlo přídavnou nádrž na letecký benzín. Dále je málo pravděpodobné, že by tato věc vůbec zajímala členy Vsetínského gestapa.

- nejpravděpodobnější verzí se doposud jevila ta, že partyzáni přišly pro zásoby a pan Hrtáň na ně vytáhl sekeru (hůl, vidle nebo něco jiného) a snažil se je vyhnat. Proti této verzi mluví ale to, že partyzáni měli pravděpodobně sebou již připravený text a také to, že nebohého Hrtáně vedly do vedlejší vesnice i přes to, že po kolejích a po silnici již tehdy chodily německé hlídky.

- poslední verzí, kterou jsme slyšeli je, že na Martina Hrtáně poštval partyzány místní občan, se kterým byl ve sporu. 

Proti tomu, že by byl Martin Hrtáň agentem gestapa hovoří i to, že se do vyšetřování jeho smrti Vsetínské gestapo vůbec nezapojilo.

2)

Antonín Foltýn (12. 2. 1916 Pavlovice - ?), syn rolníka Jindřicha Foltýna z Pavlovic u Kojetína 36 a jeho ženy Žofie, roz. Zapletalové, posledně bytem Ostrava Hrabová 69 - odbojář, dělník s Vítkovických železáren, předán Františkem Bednářem gestapu a na jeho radu podepsal spolupráci (dle gestapáka Cordese a Wagnera nepodal žádné zprávy). Ještě před zatčením prozradil nevědomky úkryt Karla Břenka u Arnošta Myslikovjana (více o Břenkově organizaci v knize Radomíra Sedi "Pět proti Gestapu"). Koncem roku 1944 poslán na kopání zákopů okolo Ostravy odkud uprchl. Od 4.1.1945 vstupuje do oddílu JŽ Prlov, od 15.3.1945 český zástupce velitele 2 sabotážního oddílu Kosti Kalabalina. 22.2.1945 se měl zúčastnit neoprávněné popravy Martina Hrtáně, která byla provedena v Ústí u Vsetína. Po válce měl krátkou dobu dělat správce Vizovických palíren. Po vypátrání jeho udajné udavačské minulosti z Ostravska byl zatknut a uvězněn v Ostravské věznici. Dle § 90 trestního řádu bylo proti němu zastaveno trestní řízení pro nedostatek důkazů. Zajímavostí je, že bydlel během války na stejné adrese jako Jan Juřička (zakladatel bunkru) u Gustava Vlčka, který kvůli židovskému původu své manželky schovával svoji dceru Alici u Anny Juříčkové v Leskovci. Z odbojové činnosti se dobře znal i s Jiřinou Muchovou z Leskovce, která byla po válce odsouzena v Ostravě k 6 letům žaláře za spolupráci s gestapem. Ručně psanou výpověď o Antonínu Foltýnovi od Jindřicha Wagnera s Ostravského gestapa najdete zde. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.