×

Podpořte nás - text

Článek z roku 1946

Boj za svobodu vlasti, zvláště boj v týlu nepřátelské armády žádá bezpodmínečně naprostou věrnost oddanost a odvahu. Všem těmto podmínkám vyhovoval Jan Juříček, pasekář se svou rodinou.

 

Již jeho otec Martin Juříček1), který se jako pěšák rakouské armády zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny, vyprávěl ze svých vlastních zkušeností o Němcích a Maďarech, jak se chovali k jihoslovanskému obyvatelstvu. Otcovo vypravování mu potvrdily dostatečně jeho vlastní zkušenosti, které získal za první světové války na ruské a francouzské frontě, kde vesměs byl mezi samými Němci. A okupace Československa a celá tato válka nutila tohoto přesvědčeného odpůrce germánské rozpínavosti bojovat aktivně proti nepříteli. Byl mužem činu. Jedním z jeho nejsmělejších činů byla příprava tajného úkrytu pro velitele odbojového hnutí „Pro vlast“2), odkud byly vydávány rozkazy pro celé Valašsko. V Juříčkově mlýně, výhodně položeném na samotě, bylo vybudováno středisko partyzánů. Ti zde vybudovali s Juříčkovou rodinou řádný bunkr, byla zde umístěna tajná vysílačka, psací stroj, rozmnožovací stroj, zbraně, střelivo, oděvy, léky. Byla zde dílna na opravu zbraní.

 

Těsně před 3.dubnem 1945 hlásily spojky prohlídku leskoveckých pasek. V té době bylo v bunkru 5 raněných partyzánů. Ve 2 hodiny v noci počaly oddíly německých SS-manů obkličovat paseku a Juříčkův mlýn. Za svítání zahájily bez předchozí výstrahy palbu na nic netušící usedlost. Po střelbě Němci vtrhli do domu a násilím vyvlekli celou rodinu ven, SS-mani uvázali Juříčka3) ku stromu, strašlivě ho mučili. 19letý syn Jan4) pokusil o útěk, vytrhl se gestapákům a za jejich zběsilé palby vběhl do stodoly5), z níž už nevyšel – volil tam raději smrt v plamenech. Hned nato se vrhli n16letou Františku Juříčkovou6), a když jim odepřela vypovídat, zastřelili ji a ještě žijící ji hodili do plamenů stodoly. Týž osud pak stihl i Juříčka. Jeho manželku7) bez výslechu byla rovněž zastřelena a vhozena za ním do ohně. Nejmladší dcerka 14letá Marie8) stála opodál, prožívajíc celou tu hrůzu. Mezitím slídící psi gestapa vyčenichali maskované okénko bunkru a SS-mani jej počali ihned ostřelovat pancéřovými pěstmi.  5 raněných partyzánů, Kosťa9), Vasil10), komisař Sergej11) a Čech Oldřich Kaňok12) z Frýdku, opětovalo palbu. To vneslo zmatek do řad SS-manů, a když měli mrtvé a raněné, vrcholila jejich zuřivost. Jeden z gestapáků hodil čtrnáctileté děvče Marii za živa do plamenů. Zohavená mrtvola tohoto dítěte pak byla nelezena v komůrce, kde spávali partyzáni. Nad pasekou se potom rozpoutalo peklo. Hořící usedlost byla ostřelována místo vedle místa kulomety a puškami. Všechno bylo s německou důkladností vyrabováno, vyvražděno a vypáleno.
Jedna tragédie byla uzavřena. O jednu valašskou rodinu bylo na světě méně. Rodina Juříčkova přinesla vlasti tu největší oběť, které nikdy nebude zapomenuto.
A ani nelze zapomenout na ty vzory nesmírné obětavosti, kteří s odvahou frontového vojáka odvážili se i s rodinou nerovného boje v týlu nepřítele.
Rodino Juříčkova, postrádáme vás všechny citelně v našem středu a vzpomínáme , jak jsme společně poslouchali zprávy z Moskvy i Londýna, jak jsme se radovali z úspěchů našich spojenců, vzpomínáme vás, jak za zimních mrazů jsme střídavě točili vlastníma rukama, abychom získali dostatek elektřiny pro náš tajný krátkovlnný přijímač, vzpomínáme na ty dlouhé noční schůze kdy jsme společně probírali všechny situace a sestavovali národní výbory. Chybíte nám v našem sousedství, chybíte nám v národním výboru!
Vaši sousedé, příbuzní a přátelé a všichni občané – ti všichni vám slibují, že nezapomenou vašeho příkladu a vaší prolité krve, slibují, že nezapomenou na tento spáchaný zločin a že neustanou, dokud spravedlnosti nebude učiněno zadost.
Začali jste boj proti nepříteli – my jej povedeme dál!
Čest vaší památce!
Příteli, mé potěšení s Tebou odchází, obraz Tvůj však v bdění – snění dál mne provází.    
 
                                                                                                          Josef Juříček

 

 

 

 1)

 Martin Juříček (11. 11. 1854 Leskovec - 22. 11. 1933 Leskovec) syn Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové, posledně bytem Leskovec 67 – zakladatel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Záznam o úmrtí v matrice LeskovceZápis ze sčítání lidu z roku 1857Zápis ze sčítání lidu z roku 1869Zápis ze sčítání lidu z roku 1880Zápis ze sčítání lidu z roku 1890Zápis ze sčítání lidu z roku 1900Zápis ze sčítání lidu z roku 1910Zápis ze sčítání lidu z roku 1921

 2)

 odbojová organizace "Pro Vlast" působila na Valašsku, úzce spolupracovala ze Sousedíkovou organizací. Po zatýkání členů Sousedíkovy organizace se orientuje na 1. československou partyzánskou brigádu Jana Žižky, které pomáhá přežít zimu 1944/45.

 3)

 Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.

 4)

 Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.

 5)

 byl vyslán do chléva, ze kterého už nevyšel.

 6)

 Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

 7)

 Františka Juříčková, roz. Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky, roz. Kotrlové ze Střelné, posledně bytem Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Záznam o oddání v matrice matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.

 8)

 Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

 9)

 partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 Achtyrka – asi 1946), syn Jefima Jefimoviče Kalabalina a jeho ženy Marfy – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Přežil ukryt v betonové rouře pod vodním kolem.

 10)

 partyzán Vasilij Fjodorovič Sapelnik (1917 – ?) – bližší informace zatím nezjištěny, údajně měl zemřít ve zběrném táboře v Malackách. Přežil ukryt v betonové rouře pod vodním kolem.

11)

partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.

12)

Oldřich Kaňokněkdy psáno nesprávně Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), syn holiče a kadeřníka Josefa Kaňoka a jeho ženy Filomeny, roz. Havlové, posledně bytem Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal.

 
TOP