Článek k 1 výročí tragédie vypálení Juříčkova mlýna vydané dne 30.března 1946 v novinách Průlom. Tento článek byl napsán těsně po válce a je vněm několik nepřesností.
V novinách "Průlom" vyšel i v roce 1946 i článek se svědectvím paní Alice Vlčkové
Bohužel nemám spojení na pana Kovaříka a proto nemám odsouhlasené zda jeho práci mohu použít na těchto stránkách. Pokud by se mně pan Kovařík mohl ozvat a dát mi souhlas k tomuto zveřejnění byl bych rád, protože považuji jeho bakalářskou práci za jednu z nejlépe zpracovaných faktů o Juříčkovu mlýnu. V opačném případě pokud si to bude přát budu jí muset smazat. Přepis bakalářské práce
V roce 211 v soutěži „Slavkovské memento“ na téma „Války neválky“ získal nejvyššího ocenění student 2.A z gymnázia Bučovice Zdeňek Julínekz za práci „Valašský pomník cti a slávy“ o vypálení Juříčkova mlýna u Vsetína koncem 2.světové války. Tato práce dostala ocenění (1. místo) v kategorii – próza studentů středních škol
Článek z týdeníku 5plus2 ze 7.5.2015. V článku je několik nepřesností. Na fotografii není Maruška, ale její starší sestra Františka. Místní kronikář nemohl zaznamenat žádné záznamy, protože kronika Leskovce se od 30 let 20 století nepsala a obnovil ji až pan učitel Slováček někdy po roce 1950 a převzala to po něm jeho dcera paní Muchová, která vede kroniku do dnešních dní. Pokud se jedná o kroniku Juříčkova mlýna tak tu založil roku 1971 pan Josef Juříček, bývalý partyzán z Leskovce 102. Vojáci neobklíčili dům v noci 3.4.1945, ale v ranních hodinách 3.4.1945. Neprokopávali se do vnitř do mlýna, ale do bunkru (bývalého sklepa) pod světnicí
Článek z deníku Naše Valašsko. V článku je několik nepřesností. Členové brněnského gestapa nastoupili na akci až dne 2.4.1945 ve večerních hodinách, jen 3 gestapáci jeli rádo domlouvat akci na sídlo gestapa ve Vsetíně. Prostřílet se pokoušel Sergej SOROKIN.