×

Podpořte nás - text

Svědectví "Alice od Juříčků"

Bylo mi tenkrát osmnáct.Když zahynula v roce 1942 v koncentračním táboře Osvětim moje maminka, uchýlila jsem se na radu známých do laskavé náruče Anny Juříčkové v Leskovci. Tehdy jsem netušila rozsah hrdinství svých nových přátel,kteří pomáhali nedaleko ukrytým partyzánům, kteří s pomocí další Juříčkovy rodiny na pasekách ve mlýně vybudovali solidní bunkr s tajnou vysílačkou, rozmnožovacím strojem, skladištěm zbraní, ba dokonce i jejich opravnu.
Blížil se konec války, svoboda byla téměř na dosah ruky.
Fašisté s nebývalou zarputilostí dokazovali svou nelidskou brutalitu. Dne 2. dubna ( tady se autorka plete, bylo to 3.dubna -pozn. přepisovatelky) v ranních hodinách přepadli palbou leskovecký mlýn. Z budovy násilím vyvlekli celou rodinu. Otce Jana Juříčka1) uvázali ke stromu, strašlivě jej mučili, aby prozradil sídlo partyzánů. Devatenáctiletý syn Jan2) se vytrhl gestapákům, vběhl do hořící stodoly a raději uhořel v plamenech. Šestnáctiletou Františku3) zastřelili spolu s otcem, když odmítla vypovídat. Stejný osud stihli matku Františku4).
Mezitím slídící psi gestapa objevili blízký bunkr s pěti partyzány. Došlo k nerovnému boji. Kosťa5), Vasil6), Saška7), komisař Sergej8) a Čech Oldřich Kaňok z Frýdku9) bojovali do posledního dechu. Při zpáteční cestě gestapáci zjistili, že u mlýna zůstala ještě čtrnáctiletá dcera Marie10), kterou ve své nepříčetné zběsilosti upálili zaživa v plamenech mlýna.
Toto je příběh jedné rodiny, rodiny Juřičků z Leskovce. V místech, kde stával mlýn, zůstaly jen základy. U nich je pomník, kolem ticho, přerušované ptačím zpěvem. Opět je jaro. A já, „Alice od Juříčků“ 11), po čtyřicáté stojím v místech, která jsou svědectvím strašné 1idské zvůle, ale i nesmírného hrdinství.
Alice Tomoszková- rozená Vlčková
Ostrava -Hrabová

 

1)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice LeskovceZápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.

2)

Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.

3)

Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

4)

Františka Juříčková, roz. Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky, roz. Kotrlové ze Střelné, posledně bytem Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Záznam o oddání v matrice matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.

5)

partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 Achtyrka – asi 1946), syn Jefima Jefimoviče Kalabalina a jeho ženy Marfy – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Přežil ukryt v betonové rouře pod vodním kolem.

6)

partyzán Vasilij Fjodorovič Sapelnik (1917 – ?) – bližší informace zatím nezjištěny, údajně měl zemřít ve zběrném táboře v Malackách. Přežil ukryt v betonové rouře pod vodním kolem.

7)

partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov zvaný Saška Čornyj (23. 4. 1918 – 3. 4. 1945 Leskovec) – první velitel ploštinského oddílu. Raněný při přestřelce v Lipině, zajat dne 7. srpna 1941. Kotlarov přichází do Leskovce v průběhu března roku1945 od faráře Vladimíra Růčky z Újezdu (byl převlečen za faráře), kde byl ošetřován Annou Hanákovou a MUDr. Františkem Lapešem z Vizovic.

8)

partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.

9)

Oldřich Kaňokněkdy psáno nesprávně Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), syn holiče a kadeřníka Josefa Kaňoka a jeho ženy Filomeny, roz. Havlové, posledně bytem Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal.

10)

Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

11)

Alice Tomoszková roz. Vlčkové (?) , dcera hospodského Augustína Vlčka a jeho ženy Karolíny, roz. Turadtové, posledně bytem  Ostrava Hrabová 69 – pro svůj židovský původ (po matce) se ukrývala v Leskovci u Anny Juřičkové.

TOP