Bedřich Dvořák
narozen 25. 12. 1894 ve Znojmě1), syn továrního úředníka Františka Dvořáka 2) 3) a jeho ženy Adelheidy, roz. Teltscherové. Před první světovou válkou pracoval jako sladovník v pivovaru v Blansku. Za první světové války narukoval k 8. pěšímu pluku, dne 21. 5. 1915 byl zajat u obce Klementov (Klementów, dnes Polsko). Dne 28. 3. 1917 v Kyjevě podal přihlášku do československých legií v Rusku a dne 18. 7. 1917 byl přijat do záložního praporu československých legií v Rusku. Dne 7. 3. 1918 byly dopraven přes Archangelsk a Murmansk do Francie, kde vstoupil do 21. pěšího pluku československých legii ve Francii. Po návratu s Francie se zúčastnil bojů na Jižním Slovensku a dne 24. 9. 1919 byl v hodnosti četaře demobilizován. Po válce se přihlásil k četníkům, prošel si celou četnickou službou od četníka na zkoušku až k nadporučíku výkonnému. Do roku 1932 sloužil na Moravě, pak na Slovensku, odkud byl ke dni 31. 12. 1938 dán k dispozici ZČV Brno. K 18. 3. 1939 byl zatímně zařazen k OČV Boskovice, bez funkce, od 24. 3. 1939 byl II. důstojníkem u tohoto OČV. K 27. 9. 1939 byl pro svou legionářskou minulost přeložen do trvalé výslužby.
27. 5. 1924 oddán v Jaroměřicích nad Rokytnou s Karlou Postlerovou (*18.1.1900)[4]. V dubnu 1941 se podruhé ožení s Melanií Orlitovou (*31.12.1907 v Loučce u Nového Jičína) a stěhují se do Vsetína, místní části Semetín5). Z manželství s Melánií přišli na svět Pavel (24.10.1941) a Bedřich (*29.3.1943). Od 15.3.1945 se budoucí manželé stěhují do podnájmu k Marii Nevludové do Ratiboře- Semetína čp. 288. Zde byl Bedřich Dvořák dne 6.5.1945 zastřelen před zraky své manželky a syna.
Existují tři verze jeho zabití:
Podle první verze si jej spletli sovětští partyzáni s konfidentem gestapa Janem Dvořákem proto ho zastřelili jako konfidenta.
Podle druhé se sovětským vojákům, kteří se ubytovali v Semetíně, znelíbil a proto ho zastřelili.
Podle třetí verze si sním účty vyřizovali místní obyvatelé, kteří mu neodpustili jeho přísnost, kdy za války dělal pro obec Ratiboř referenta v plnění dodávek. Tato verze prý nejvíce koluje mezi obyvateli Ratiboře.
5.7.1945 se vdova po Bedřichu Dvořákovi i se svými dvěma dětmi přestěhovala do Nového Jičína místní část Loučky čp. 11, tedy do svého rodiště, které musela po Mnichovské dohodě spolu s rodiči opustit.
Převzato z krev legionáře, pan Jiří Vaněček (Moravští četníci) a MZA Brno - SOkA Vsetín
1) |
|
2) |
Narození jeho sestry Adelhaidy Matriky - ACTA PUBLICA (mza.cz),Svatba jeho sestry Adelhaidy Matriky - ACTA PUBLICA (mza.cz), Narození bratra Františka Matriky - ACTA PUBLICA (mza.cz) |
3) |
Sčítací operát rok 1921 Sčítací operáty, Moravský zemský archiv v Brně (mza.cz) |
4) |
Narození Matriky - ACTA PUBLICA (mza.cz), svatba Matriky - ACTA PUBLICA (mza.cz) |
5) |
Myslivna v Semetíně |