Muži z Prlova ve víru I. světové války

Dne 28. 6. 1914 byl spáchán v Sarajevu atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Tento čin vyvolal velké znepokojení, zvýšila se ostražitost z obavy před možnými dalšími atentáty na členy vládnoucí dynastie a představitele státu. Ač byla situace vážná, většina obyvatel Prlova stejně jako ostatní občané monarchie stále doufala, že k válce, o které se začalo tolik mluvit, nakonec nedojde. Všichni s napětím očekávali reakci vlády a mocnáře. Srbskému království bylo ale nakonec zasláno nepřijatelné ultimátu a monarchie se začala připravovat k ozbrojené intervenci. Dne 26. 7. 1914 proběhla částečná mobilizace a dne 28. 7. 1914 vydal císař František Josef I. provolání „Mým národům“, kterým byla oznámena válka proti Srbsku.

Ve dnech 31. 7 až 2. 8. 1914 proběhla všeobecná mobilizace pro mužstvo tzv. první výzvy. Při této mobilizaci docházelo k incidentům, kdy záložníci byli opilí, ženy si stoupaly před lokomotivy, proto musely být nasazeny silné četnické hlídky. Za celou dobu trvání I. světové války bylo do rakousko-uherské armády povoláno přibližně 1 200 000 vojáků z Čech a Moravy. Z  Prlova byli odvedenci přiřazeni většinou k 3. pěšímu pluku nebo 25. zeměbraneckému pluku, které měli sídlo v Kroměříži. V průběhu války však mohli být zařazení i k jiným jednotkám - dělostřelectvu, jízdě, polním myslivcům a dalším.

Dalšími jednotkami do kterých mohly být občané narození v Prlově a okolí, nebo kteří měli domovské právo v Prlově, povoláni k byly 25. domobraneckému pěšímu pluku (k. k. Landsturm Infanterieregiment Nr. 25), 17. praporu polních myslivců (k. u. k. Feldjägerbataillon Nr. 17), 1. pevnostnímu dělostřeleckému pluku (k. u. k. Festungsartillerieregiment Nr. 1), 5. polnímu kanónovému pluku (k. u. k. Feldkanonenregiment Nr. 5), 10. pevnostnímu dělostřeleckému praporu (k. u. k. Festungsartilleriebataillon Nr. 10), 2. divizi těžkých houfnic (k. u. k. Schwere Haubitzdivision Nr. 2), 13. zeměbranecké polní houfnicové divizi (K.k. Landwehr-Feldhaubitzdivision Nr. 13), 13. zeměbranecké polní kanónové divizi (K.k. Landwehr-Feldkanonendivision Nr. 13), 2. polnímu houfnicovému pluku (k. u. k. Feldhaubitzregiment Nr. 2), 2. jezdecké dělostřelecké divizi (k. u k. Reitende Artilleriedivision Nr. 2), 12. dragounskému pluku (k. u. k. Dragonerregiment Nr. 12), 6. dragounskému pluku (k. u. k. Dragonerregiment Nr. 6), 11. dragounskému pluku (k. u. k. Dragonerregiment Nr. 11), 15. dragounskému pluku (k. u. k. Dragonerregiment Nr. 15), 2. vozatajské divizi (k. u. k. Traindivision Nr. 2), Železničnímu pluku (k. u k. Eisenbahnregiment), 2. zákopnickému praporu (k. u. k. Sappeurbataillon Nr. 2), Automobilovému oddělení (k. u. k. Automobilabteilung), Oddělení vzducholodí (k. u. k. Luftschifferabteilung), Telegrafnímu pluku (k. u k. Telegraphen Regiment) a 2. ženijnímu praporu (k. u. k. Pionierbataillon Nr. 2).      

3. pěší pluk Arcivévody Karla (Infanterieregiment Erzherzog Carl Nr. 3) byl založen už v roce 1715 a v roce 1914 se skládal se ze 4 praporů. I. prapor byl umístěn do města Doboj (dnes Bosna a Hercegovina), II. a III. prapor byl dislokován do Těšína a IV. prapor do Kroměříže. Velitelství pluku bylo umístěno do Těšína a jejím velitelem byl Oberst (plukovník) Heinrich Freiherr von Testa. Na začátku války byl IV. prapor zařazen do 8. pěší brigády, 4. pěší divize, II. armádního sboru.

Bojová cesta 3. pěšího pluku, IV. praporu od začátku války: 26. 8. - 2. 9. bitva u Komarówa, 4. - 11. 9 krytí týlu 4. armády při bitvě u Rawy Ruské, 12. - 25. 9. ústup na Dunajec, 4. - 11. 10. postup zpět k řece San, 14. - 17. 10. neúspěšná snaha o překročení Sanu, 18. - 2. 11. boje na Sanu, 16. - 30. 11. boje u Krakova, 14. - 19. 12. postup po severním břehu řeky Visly v rámci limanowské operace.

V roce 1915 se IV. prapor od 20. 12. 1914 do dubna 1915 byl v obraných pozicích na řece Nidě, 9. - 12. 5. postup po gorlickém průlomu po severním břeh Visly, 15. - 22. 5. bitva u Opatówa, 26. 6. boje u Gliniany, 29. 6. - 2. 7. pronásledování na severním břehu Visly, 4. - 12. 7. přesun ke 4. armádě, 15. 7. - 1. 8. postup na Lublin, 2. - 4. 8. boje mezi Vislou a Bugem, 5. - 8. 8. bitva u Lubartówa, 12. - 17. 8. postup na Brest Litevský, v polovině srpna přesun k 1. Armádě, 26. 8. - 13. 9. ofenziva na Volyni, 13. - 24. 9. ruská protiofenziva u Lucku, 23. - 28. 9. druhá ofenziva na Rovno, 7. 10. boje na Putilovce, od půlky řína do konce listopadu boje u Czartoryjsku.

Od listopadu 1915 do května 1916 statická fronta severně od Lucku, v květnu 1916 přesun k 11. horské brigádě na italské bojiště, 15. - 26. 5. bitva u Folgaria-Lavarone, 27. 5. - 16. 6. bitva u Asiaga-Arsiera, znovu přesun zpět na východní frontu, 21. 6. - 3. 7. protiofenziva Centrálních mocností na Luck, kde pomáhaly zadržet tzv. Brusilovovu ofenzívu, 10. 7. a 16. 7. boje u Gubinu, 20. - 21. 7. bitva u Berestečka, 22. - 28. 7. bitva u Brodů, 30. 7. boje jižně od Lipy, srpen až listopad statická fronta jižně od Lucku, v polovině listopadu přesun zpět na italskou frontu.

V roce 1917 od 12. 5. - 5. 6. 10. bitva na Soči, v červnu 1917 přesun k mateřskému pluku do Rumunska, po jeho porážce přesun zpět do Itálie, od konce roku 1917 součástí nového 119. pěšího pluku.

V roce 1918 již jako součást 119. pěšího pluku se zúčastnili od 15. - 19. 6. boje u masivu Monte Grappa, 24. 6. - 15. 7. italský protiútok v oblasti Monte Grappa, září boje na Monte Pertica, 24. - 28. 10. obrana na Monte Grappa.

Po návratu do Československa v listopadu 1918 byli vojáci spolu s praporem valašských dobrovolníků nasazeni při obsazování pohraničí nově vzniklého státu.

25. zeměbranecký pěší pluk (Landwehr-Infanterieregiment Nr. 25) byl založen v roce 1900, i když jeho předchůdci vznikli již v roce 1869 (moravský prapor zeměbranecký Kroměříž č. 12). V roce 1914 se pluk skládal ze 4 praporů, I., II., III. a záložního praporu. Jeho všechny prapory včetně velitelství pluku bylo dislokováno do Kroměříže a jejím velitelem byl Oberst Karl Mader. Na začátku války byl pluk zařazen do 26. zeměbranecké pěší brigády, 13. zeměbranecké pěší divize, II. armádního sboru.

Bojová cesta 25. zeměbraneckého pěšího pluku od začátku války: 26. 8. - 2. 9. bitva u Komarówa, 4. - 11. 9. boje v týlu 4. armády, 12. - 25. 9. ústup na Białou, 4. - 11. 10. postup zpět na k řece San, 14. 10. - 5. 11. boje na Sanu, 6. - 13. 9. ústup ke u Krakovu, 16. - 28. 11. boje u Krakova, (přesun jižně od Krakova), 1. - 13. 12. bitva u Limanowa, 13. - 19. 12. pronásledování k Tarnówu, 25. - 27. 12. přesun ke 3. Armádě, 31. 12. boje u Gorlice

V roce 1915 od ledna do února většinou zálohou mezi Tarnowem a Karpaty, boje u Jasionky, 27. 2. - 20. 3. druhá ofenziva u Karpat, 20. - 31. 3. ruská Velikonoční ofenziva, duben statické pozice u Karpat, 9. - 10. 5. bitva u Sanoku, 15. 5. - 4. 6. postup na Przemyśl, 12. - 15. 6. průlom u Moscisk-Lubaczowa, 16. - 19. 6. bitva u Grodek-Magierowa, 20. - 22. 6. boje u Lvova, 23. - 28. 6. bitva u Bukaczowce-Bobrka, 29. 6. - 2. 7. bitva na Gnilé Lipě, 2. - 5. 7. pronásledování na Zlotou Lipu, 6. - 8. 7. přesun k 1. armádě, 14. - 19. 7. střežení řeky Bug, 20. 7. - 4. 8. boje na Bugu, 26. 8. - 13. 9. ofenziva na Volyni, 13. - 24. 9. ruská protiofenziva u Lucku, 23. - 28. 9. druhá ofenziva na Rovno, 16. 10. - 14. 11. bitva u Czartoryjska, listopad 1915 - květen 1916 statická fronta u Lucku.

V roce 1916 od 4. do 15. 6. Brusilovova ofenziva (velké letní ofenzivy generála Alexeje Alexejeviče Brusilova 19. 8. 1853 - 17. 8. 1926) - hlavní průlom u Lucku, 16. 6. - 3. 7. protiofenziva Centrálních mocností, 2. - 29. 7. druhá ruská ofenziva, 28. 7. - 12. 8. bitva o Kovel, od konce srpna do října ruská podzimní ofenziva, říjen 1916 - červenec 1917 statická fronta u Lucku.

Koncem července 1917 přesun do Transylvánie (dnes Rumunsko), druhá polovina srpna boje na přístupech do Moldávie, na přelomu srpna a září přesun na italskou frontu, 24. - 27. 10. průlom u Caporetta, 28. - 1. 11. postup k Tagliamentu, 2. - 7. 11. překročení Tagliamenta, 8. - 10. 11. pronásledování na Piavu, 13. 11. střet na Piavě

Od prosinec 1917 do května 1918 statické pozice na Piavě, 15. - 25. 6. bitva na Piavě, 24. - 28. 10. boje kolem Monte Grappa. Ofenzíva však byla Italy zastavena, pluk při následném ústupu tvořil zadní voj armády a bránil piavské předmostí před italskými útoky, dokud se zbytkům rakouských vojsk nepodařilo vrátit přes řeku zpět do výchozích postavení.

Velká válka byla posledním konfliktem, kterého se museli povinně účastnit obyvatelé Prlova. Z celkového počtu 581 obyvatel, z toho cca 123 mužů z aktivních ročníků 1870-1899, narukovalo 95 mužů, z nich 16 padlo nebo zemřelo v nemocnicích či v zajetí, 32 prošlo různými zajateckými tábory, 8 vstoupilo do československých legií a 4 do italské domobrany.

Na památníku jsou tato jména (veškeré další údaje jsou opsány z dostupných pramenu, většinou již digitalizovaných. Dochované obecní kroniky jsou uloženy ve Státním okresním archivu Vsetín. Na stránkách Zemského archivu v Opavě jsou rodné, oddací a úmrtní matriky. Digitální studovna ministerstva obrany spolu s vojenským historickým ústavem sdílí část dochované vojenské evidence, zejména úmrtní matriky jednotlivých pluků. Také je zde možné vyhledávat ve „Výkazu ztrát vydaném...“ kde se na 38000 stranách nachází údaje o padlých, raněných a zajatých příslušnících rakousko-uherské armády. Totéž je k dispozici i na stránkách Rakouské národní knihovny ve Vídni. Samozřejmě záznamy nemusí být vždy přesné. U jednotek jde zpravidla o poslední známý útvar).

 

Behro Jan  narozen 22. 5. 1895 v Prlově čp. 72, syn Ondřeje Behra z Vizovic a jeho ženy Marie, roz. Bravencové, později se rodina přestěhovala do Vydrné (okres Púchov), narukoval k 45. pěšímu pluku, vojín, zemřel v ruském zajetí. Z důvodu přestěhování není uveden ani na pomníku, ani v kronice obce Prlov.

 

Bravenec Jan  narozen 21. 5. 1877 v Senince čp. 15, rolník, syn Jana Bravence domkaře ze Seninky a jeho ženy Marie, roz. Chmelařové, naposledy bytem Prlov čp. 74, dne 22. 5. 1900 oddán s Terézií Tomšíkovou z Prlova čp. 74, narukoval k 31. zeměbraneckému pěšímu pluku, 7. rotě, svobodník, padl 20. 8. 1917 u Britof – Phava u Přímoří (dnes Slovinsko).

 

Bravenec Jan  narozen 4. 4. 1880 v Prlově čp. 28, rolník, syn Jana Bravence rolníka z Prlova a jeho ženy Roziny, roz. Kráčíkové, naposledy bytem Prlov čp. 71, dne 12. 8. 1906 oddán s Rozinou Lukšovou roz. Hovorčíkovou z Prlova čp. 71, narukoval k 57. dělostřeleckému pluku, 9. polní rotě, dělostřelec, padl 17. 8. 1918 u Torre di Mosta (dnes Itálie), pohřben Torre di Mosta, čtvrť Boccafossa.

 

Hromada Antonín  narozen 4. 6. 1895 v Prlově čp. 48, syn Jana Hromady hajného v Prlově a jeho ženy Anny, roz. Turýnové, naposledy bytem Prlov čp. 62, narukoval k 3. tyrolskému mysliveckému pluku, 13. rotě, vojín, padl 10. 9. 1916 u hřebenu Cosmagnon Rovelero (dnes Itálie), pohřben na hřbitově II. v Cosmagnonu.

 

Hromada Jiří  narozen 31. 3. 1890 v Prlově čp. 52, syn Jana Hromady hajného v Prlově a jeho ženy Anny, roz. Turýnové, naposledy bytem Prlov čp. 62, narukoval k 2. jízdní dělostřelecké divizi, dělostřelec, padl 23. 2. 1915.

 

Kovář Jan  narozen 11. 6. 1886 v Bratřejově čp. 47, krejčí, syn Jiřího Kováře z Bratřejova a jeho ženy Terezie, roz. Kovářové, naposledy bytem Prlov čp. 53, dne 15. 1. 1911 oddán s Annou Zítkovou ze Studnice u Nového Města na Moravě, vojín, padl 28. 2. 1919 v Sieně (dnes Itálie). V obecní kronice je uveden pod jménem Tomáš.

 

Kratina Jan  narozen 9. 6. 1881 v Prlově čp. 51, syn Jana Kratiny z Prlova a jeho ženy Alžběty, roz. Lukšové, narukoval k 25. zeměbraneckému pěšímu pluku, vojín, padl 22. 6. 1915 u Sambiru (dnes Ukrajina), pohřben na hřbitově v Sambiru. Není uveden v kronice obce Prlov.

Kratina Jan  narozen 1. 10. 1881 v Prlově čp. 88, domkař, syn Jana Kratiny pasekáře z Prlova a jeho ženy Anny, roz. Mynářové, naposledy bytem Prlov čp. 8, dne 30. 1. 1906 oddán s Marií Novosadovou z Prlova čp. 13, narukoval k 1. železničnímu pluku, vojín, zemřel 30. 4. 1917 v záložní nemocnici B24 v Hranicích na Moravě, pohřben v Hranicích na Moravě.

Kratina Pavel  narozen 12. 5. 1878 v Prlově čp. 44, rolník, syn Tomáše Kratiny rolníka z Prlova a jeho ženy Anny, roz. Tomancové, naposledy bytem Prlov čp. 44, dne 29. 8. 1905 oddán s Marií Kovářovou z Bratřejova čp. 30, narukoval k 25. zeměbraneckému pěšímu pluku, vojín, padl 24. 11. 1914 u Gnatowic (dnes Polsko).

 

Kratina Tomáš  narozen 6. 7. 1885 v Prlově čp. 19, rolnický pomocník, syn Tomáše Kratiny z Prlova a jeho ženy Anny, roz. Ondráškové, naposledy bytem Prlov čp. 108, dne 23. 1. 1910 oddán s Terézií Novosadovou z Prlova čp. 13, vojín, zemřel 16. 8. 1915 v polní nemocnici 7/2 v Opatowě (dnes Polsko), pohřben na místním hřbitově Opatowě.

 

Kratina Tomáš  narozen 7. 5. 1898 v Prlově čp. 76, syn Jana Kratiny rolníka z Prlova a jeho ženy Anny, roz. Juráňové, naposledy bytem Prlov čp. 76, narukoval k 25. pěšímu pluku, 10 rotě, vojín, padl 2. 9. 1917 u Podlešče (dnes Slovinsko) střelou do srdce, 3. 9. 1917 pohřben v Podlešči.

 

Novosad Tomáš  narozen 24. 2. 1875 v Prlově čp. 75, syn Marie Novosadové z Prlova později provdané Mikuláštíkové, naposledy bytem Prlov čp. 2, dne 7. 2. 1899 oddán s Rozinou Novosadovou z Prlova čp. 6 (tato dne 13. 5. 1916 zemřela), vojín, zemřel v roce 1918 v italském zajetí. Po rodičích zůstaly dvě děti (syn 10 let, dcera 20 let), které byly vychovávány v domě čp. 67 u Mikuláštíků.

 

Polčák Tomáš  narozen 4. 11. 1884 v Prlově čp. 20, syn Pavla Polčáka z Prlova a jeho ženy Anny, roz. Krampotové, naposledy bytem Prlov čp. 34, narukoval k 3. pěšímu pluku, vojín, padl 9. 9. 1916 u Bressanone (dnes Itálie), pohřben na hřbitově v Bressanone (Brixen).

 

Surý Jan  narozen 13. 3. 1885 v Prlově čp. 45, syn Jana Surého z Prlova a jeho ženy Roziny, roz. Lukšové, naposledy bytem Prlov čp. 45, narukoval k 3. pěšímu pluku, vojín, padl 9. 10. 1915. Není uveden na pomníku.

 

Surý Jiří  narozen 18. 10. 1877 v Prlově čp. 80, domkař, syn Martina Surého domkaře z Prlova a jeho ženy Alžběty, roz. Kovaříčkové, naposledy bytem Prlov čp. 80, dne 11. 2. 1908 oddán s Terezií Ondráškovou z Prlova čp. 87, narukoval k 25. zeměbraneckému pěšímu pluku, hodnost vojín, zemřel 9. 7. 1917 v polní nemocnici č. 1506 u Bohinjskajské Bistrice (dnes Slovinsko), pohřben v Bohinjskajské Bistrici.

 

Surý Tomáš  narozen 25. 5. 1889 v Prlově čp. 45, syn Jana Surého z Prlova a jeho ženy Roziny, roz. Lukšové, naposledy bytem Prlov čp. 97, narukoval k 3. pěšímu pluku, vojín, padl 15. 6. 1917.

 

Štach Leopold  narozen 2. 9. 1885 v Pozděchově čp. 99, zedník, syn Václava Štacha z Pozděchova a jeho ženy Terezie, roz. Kovářové, naposledy bytem Prlov čp. 85, dne 23. 9. 1913 oddán s Marii Lukšovou z Prlova čp. 85 (po válce se podruhé vdala za Tomáše Růska, matka Leopolda Štacha, Marie Růskové a Antonína Růska zabitých při prlovské tragédii dne 23. 4. 1945), narukoval k 25. zeměbraneckému pěšímu pluku, vojín, padl 2. 12. 1914 u Sadowe Goszci nedaleko Krakova (dnes Polsko).

 

Zicha Jan  narozen 26. 4. 1878 v Prlově čp. 67, syn Jana Zichy z Prlova a jeho ženy Mariany, roz. Filgasové, naposledy bytem Prlov čp. 67, narukoval k 25. zeměbraneckému pěšímu pluku, hodnost vojín, zemřel 15. 5. 1915 v posádkové nemocnici č. 5 v Brně, pohřben na ústředním hřbitově v Brně.

 

Žák Jiří  narozen 8. 10. 1897 v Prlově čp. 56, syn Josefa Žáka z Prlova a jeho ženy Roziny, roz. Bělíčkové, naposledy bytem Prlov čp. 56, vstoupil do pluku 32. italských legií, po konci 1. světové války odešel bojovat na Slovensko, hodnost vojín, padl 22. 6. 1919 u Vyšného Medzeva, okres Košice-okolie (Slovensko).

 

Dne 28. 10. 1935 byl v 13 hodin odhalen památník obětem 1. světové války. Památník byl vystavěn za částku 2 200 Kč na bývalém pozemku Jana Kašpara z Prlova čp. 9, který tento pozemek daroval obci.

 

Během bojů utrpěli zranění mimo jiné Jan Kratina (*1881), Pavel Kratina (*1876), Tomáš Kratina (*1874), Tomáš Novosad (*1891), František Ondrášek (*1873), Tomáš Ondrášek  (*1883), Jiří Ondrušek (*1885), Jiří Polčák (*1892), Tomáš Řeha (*1882) a Jiří Turýn (*1895). Spousta jich ale ve výpisu bude chybět.

Různými zajateckými tábory prošli

Baleja Jan  narozen 5. 1. 1874 v Prlově čp. 63, domkař, syn Jana Baleji domkaře z Prlova a jeho ženy Terezie roz. Hrabinové, naposledy bytem Prlov čp. 63, dne 21. 5. 1901 oddán s Annou Stachovou z Pozděchova čp. 116, válku přežil v ruském zajetí.

 

Baleja Josef  narozen 28. 2. 1891 v Prlově čp. 63, syn Jana Baleji domkaře z Prlova a jeho ženy Terezie, roz. Hrabinové, před válkou bytem Prlov čp. 5, naposledy bytem Prlov čp. 127, válku přežil v ruském zajetí.

 

Daněk Jiří  narozen 23. 4. 1878 ve Valašské Polance čp. 161, tovární dělník, syn Jiřího Daňka domkaře z Valašské Polanky a jeho ženy Anny, roz. Srbové, naposledy bytem Prlov čp. 103, dne 18. 1. 1903 oddán  s Rozinou Kašparovou z Prlova čp. 9, válku přežil v ruském zajetí.

 

Holbík Jan  narozen 1. 1. 1889 v Prlově čp. 22, syn Anny Holbíkové provdané Balejové, naposledy bytem Prlov čp. 80, dne 20. 6. 1920 oddán s Terézií Surou roz. Ondráškovou z Prlova čp. 80 (vdova po Jiřím Surém, který padl dne 9. 7. 1917 na slovinské frontě), válku přežil v ruském zajetí.

 

Hovořák Josef  narozen 25. 5. 1894 v Prlově čp. 71, rolník, syn Pavla Hovořáka a jeho ženy Roziny, roz. Lukčové, naposledy bytem Prlov čp. 74, dne 20. 7. 1926 oddán s Terézií Novosadovou z Prlova čp. 6, válku přežil v ruském zajetí.

 

Juráň Jan  narozen 13. 5. 1891 v Prlově čp. 10, syn Františka Juráně pasekáře v Prlově a jeho ženy Terezie, roz. Suré, naposledy bytem Prlov čp. 10, válku přežil v ruském zajetí.

 

Juráň Tomáš  narozen 4. 1. 1895 v Prlově čp. 10, syn Františka Juráně pasekáře v Prlově a jeho ženy Terezie roz. Suré, naposledy bytem Prlov čp. 10, válku přežil v ruském zajetí.  

 Kašpar Jan  narozen 4. 6. 1889 v Prlově čp. 9, domkař, syn Tomáše Kašpara pasekář z Prlova a jeho ženy Terezie, roz. Raganové, naposledy bytem Prlov čp. 9, dne 24. 9. 1912 oddán s Terezií Kratinovou z Prlova čp. 4, válku přežil v ruském zajetí.

 

Kráčík Jan  narozen 10. 6. 1892 v Prlově čp. 16, syn Pavla Kráčíka rolník z Prlova a jeho ženy Roziny, roz. Kratinové, naposledy bytem Prlov čp. 43, válku přežil v ruském zajetí.

 

Kratina Jan  narozen 20. 1. 1895 v Prlově čp. 6, syn Jana Kratiny nájemníka z Prlova a jeho ženy Anny, roz. Novosadové, naposledy bytem Prlov čp. 73, válku přežil v ruském zajetí.

 

Kratina Jan  narozen 21. 12. 1891 v Prlově čp. 73, pasekář, syn Jana Kratiny z Prlova  a jeho ženy Terezie, roz. Kratinové, naposledy bytem Prlov čp. 82, dne 5. 5. 1918 oddán s Marií Kratinovou z Prlova čp. 14, válku přežil v ruském zajetí.

 

Lukša Pavel  narozen 18. 2. 1894 v Prlově čp. 95, syn Tomáše Lukše pasekáře z Prlova a jeho ženy Terezy, roz. Polčákové, naposledy bytem Prlov čp. 95, válku přežil v ruském zajetí.

 

Mikuláštík Jan  narozen 23. 7. 1872 ve Vizovicích čp. 38, syn Jana Mikuláštíka kováře z Vizovic a jeho ženy Kateřiny, roz. Šimkové, naposledy bytem Prlov čp. 75, oddán s Marianou Novosadovou z Prlova čp. 52, válku přežil v ruském zajetí.

 

Mlčák František  narozen 6. 4. 1886 v Zádveřicích čp. 49, domkař, syn Jana Mlčáka pasekáře ze Zádveřic a jeho ženy Marie, roz. Dorazilové, naposledy bytem Prlov čp. 53, dne 27. 9. 1909 oddán s Annou Polčákovou z Prlova čp. 99, válku přežil v ruském zajetí. 

 

Ondrášek Jan  narozen 13. 3. 1875 v Prlově čp. 40, syn Jiřího Ondráška z Prlova a jeho ženy Mariany, roz. Lukšové, naposledy bytem Prlov čp. 42, válku přežil v ruském zajetí.

 

Ondrášek Tomáš  narozen 13. 9. 1889 v Prlově čp. 77, rolník, syn Tomáše Ondráška rolníka z Prlova a jeho ženy Anny, roz. Frýdlové, naposledy bytem Prlov čp. 77, dne 17. 9. 1912 oddán s Františkou Juráňovou z Prlova čp. 35, válku přežil v ruském zajetí. 

 

Polčák Antonín  narozen 13. 5. 1894 v Prlově čp. 65, syn Tomáše Polčáka pasekáře z Prlova a jeho ženy Marie, roz. Tomancové, naposledy bytem Prlov čp. 88, válku přežil v ruském zajetí. 

 Řeha Josef  narozen 12. 2. 1895 v Prlově čp. 21, syn Jiřího Řehy pasekáře v Prlově a jeho ženy Anny, roz. Ondráškové, naposledy bytem Prlov čp. 21, válku přežil v ruském zajetí. 

 

Surý Jan  narozen 13. 3. 1885 v Prlově čp. 45, rolník, syn Jana Surého rolník z Prlova a jeho ženy Roziny, roz. Lukšové, naposledy bytem Prlov čp. 97, dne 1. 2. 1910 oddán s Annou Hetovou z Prlova čp. 27, válku přežil v ruském zajetí.

 

Surý Martin  narozen  v Prlově čp. 87, syn Martina Surého a jeho ženy Anny, roz. Staňkové, naposledy bytem Prlov čp. 48, válku přežil v ruském zajetí.

 

Surý Tomáš  narozen 16. 10. 1893 v Prlově čp. 93, syn Jana Surého pasekáře v Prlově a jeho ženy Mariany,  roz. Tomaníkové, naposledy bytem Prlov čp. 93, válku přežil v ruském zajetí.

 

 

Příslušníci Československých legií

(mimo již výše uvedené prameny je možno využít i online databázi Čs. obce legionářské).

 Kovář Josef  narozen 11. 4. 1873 v Prlově čp. 62, syn Jiřího Kováře a jeho ženy Mariany, roz. Liškové, naposledy bytem Pravčice okr. Kroměříž, narukoval k 41. záložnímu domobraneckému praporu, zajat dne 6. 8. 1916 u Monte Sabatino (dnes Itálie).

 Dne 17. 4. 1918 vstoupil do 1. polního pluku italských legií, z legií vyřazen dne 7. 4. 1920 v hodnosti vojín.

 

 Lukša Jan  narozen 13. 7. 1889 v Prlově čp. 95, syn Tomáše Lukše a jeho ženy Terezie, roz. Polčákové, naposledy bytem Prlov čp. 95, narukoval k 25. praporu polních myslivců, zajat dne 15. 7. 1915 u Nikolajeva (Mykolajiv, dnes Ukrajina).

Dne 19. 7. 1917 vstoupil do záložního praporu ruských legií, z legií vyřazen dne 3. 8. 1920 v hodnosti vojín.

Lukša Jan  narozen 16. 8. 1874 v Prlově čp. 45, syn Jana Lukše a jeho ženy Anny, roz. Kovaříčkové, naposledy bytem Prlov čp. 105, narukoval k 3. polnímu pluku, zajat dne 15. 9. 1916 u Doberda del Lago (dnes Itálie).

Dne 19. 7. 1917 vstoupil do záložního praporu ruských legií, z legií vyřazen dne 3. 8. 1920 v hodnosti vojín.

Ondrášek Jan  narozen 14. 7. 1873 v Prlově čp. 15, syn Jiřího Ondráška a jeho ženy Roziny, roz. Evjákové, naposledy bytem Prlov čp. 41,  oddán s Veronikou Staňkovou z Jasenné     čp. 147, narukoval k 25. zeměbraneckému polnímu pluku, zajat dne 23. 10. 1915 u Doberda del Lago (dnes Itálie).

Dne 16. 4. 1918 vstoupil do 32. polního praporu italských legií, z legií vyřazen dne 1. 4. 1919 v hodnosti desátník. 

 

Růsek Tomáš  narozen 15. 3. 1889 v Prlově čp. 37, syn Tomáše Růska a jeho ženy Mariany, roz. Juráňové, naposledy bytem Prlov čp. 85, zajat dne 19. 8. 1917 u Sello (dnes Itálie).

Dne 10. 2. 1918 vstoupil do  italských legií, z legií vyřazen dne 11. 10. 1919 v hodnosti vojín.

 

Surý Jan  narozen 18. 2. 1899 v Prlově čp. 87, syn Martina Surého a jeho ženy Anny, roz. Staňkové, naposledy bytem Prlov čp. 48, narukoval k 25. střeleckému pluku, zajat dne          17. 6. 1918 u hory Montello (dnes Itálie).

Dne 1. 9. 1918 vstoupil do 35. polního praporu italských legií, z legií vyřazen dne 4. 8. 1919 v hodnosti vojín.

 

 Šafařík František  narozen 7. 10. 1893 v Prlově čp. 108, syn Martina Šafaříka a jeho ženy Evy, roz. Sáblové, naposledy bytem Prlov čp. 90, oddán s Marií Srbovou z Valašské Polanky čp. 127, narukoval k 3. polnímu pluku, zajat v roce 1914 v Srbsku.

Dne 27. 10. 1918 vstoupil do 24. střeleckého pluku francouzských legií, z legií vyřazen dne 19. 3. 1919 v hodnosti vojín.

 

Žák Jiří  narozen 8. 10. 1897 v Prlově čp. 56, syn Josefa Žáka a jeho ženy Roziny, roz. Bělíčkové, naposledy bytem Prlov čp. 56, narukoval k 4. polnímu pluku, zajat dne 11. 10. 1916   u Doberda del Lago (dnes Itálie).

Dne 27. 2. 1918 vstoupil do 32. polního praporu italských legií, z legií vyřazen dne 22. 6. 1919 v hodnosti vojín. Po konci 1. světové války odešel bojovat na Slovensko, zemřel 22. 6. 1919 u Vyšného Medzeva, okres Košice-okolie (Slovensko).

 

 

 

Příslušníci italské domobrany

Kratina Tomáš  narozen 13, 7. 1891 v Prlově čp. 4, pasekář, syn Tomáše Kratiny a jeho ženy Anny, roz. Růskové, naposledy bytem Prlov čp. 4, dne 14. 9. 1920 oddán s Terezií Juránovou z Prlova čp. 10, vstoupil do italské domobrany.

 

Kratina Tomáš  narozen 2. 8. 1890 v Prlově čp. 41, syn Jana Kratiny a jeho ženy Anny, roz. Ondráškové, naposledy bytem Prlov čp. 51, vstoupil do italské domobrany.

Polčák Pavel  narozen 28. 6. 1896 v Prlově čp. 78, syn Pavla Polčáka a jeho ženy Roziny, roz. Machálkové, naposledy bytem Prlov čp. 78, vstoupil do italské domobrany.

 

Archivní prameny ve Státním okresním archivu Vsetín:

- fond Archiv obce Prlov

Digitalizované prameny:

Zemský archiv v Opavě

- Sbírka matrik Severomoravského kraje

Moravský zemský archiv v Brně

- operáty sčítání lidu 1900 a 1910

Vojenský ústřední archiv - Vojenský historický archiv v Praze

- Sbírka vojenských matrik

Čs. obec legionářská

- Krev legionáře (databáze příslušníků čs. legií)

Literatura

- Baletka, Ladislav a Pomkla, Zdeněk. Českoslovenští legionáři 1914-1920 - rodáci a občané okresu Vsetín. Vyd. 1. Vsetín: Státní okresní archiv Vsetín, 2001. 160 s.

- ŠOBORA, René - Valaši ve Velké válce. In: Sborník Státního okresního archivu Vsetín / Brno : Moravský zemský archiv v Brně 2, (2006,) s. 14-158.

- Verlustliste ausgegeben am, Vídeň: K. und k. Kriegsministerium, 1914 - 1919