×

Podpořte nás - text

Šetření tragédie ze dne 2. dubna 1946 Zemská ústředna státní bezpečnosti v Čechách

ZEMSKÁ ÚSTŘEDNA STÁTNÍ BEZPEČNOSTI V ČECHÁCH

Praha II. , 2. dubna. 1946

51/1946 Tajné

Věc: Vyvraždění a vypáleni partyzánského lazaretu v Leskovci v Bezkydech - šetření.

Ředitelství národní bezpečnosti

Brno

Výnosem ministerstva vnitra čís. Z/I - 3133 - 18/2 - 46 - 1 ze dne 22. února 1946 byl zdejší úřad pověřen vyšetřením vyvraždění a vypálení partyzánského lazaretu v Leskovci okres Vsetín dne 3. dubna 1945.

Jeden z partyzánů, který tento bestiální čin SSmanů přežil t. j. ošetřovatel raněných partyzánů Oldřich Bláha1), který jest t. č. jako ošetřovatel v nemocnici Milosrdných bratří v Praze I. , Na Franntišku 55 udává mezi jiným toto:

Asi v polovině února 1945 byl jsem dán velitelem partyz. oddílu Jana Žižky kapitánem Petrem Buďko2) jako ošetřovatel raněných do partyz. lazaretu ve mlýně Leskovci v Bezkydech. Do mlýna docházel četník Gurecký3), který mi byl znám pod jménem David3) a byl prý pověřen Moskvou jako velitel politické činnosti. Do mlýna Gurecký donášel kpt. Buďkovi depeše. Když byla 3. 4. 1945 provedena SSmany ve mlýně násilná akce a vše vyvražděno, byl jsem po výbuchu pancéřové pěsti omráčen a zajat. Když jsem se probral k vědomí byl jsem odveden na stráň, kde stál mezi Gestapáky četník Gurecký, byl jsem vyslýchán, čemuž Gurecký přihlížel. Při prohlídce našli u mně zelené brýle, které si vyžádal Gurecký a dal si je na oči. Na to jsem byl svázán a vhozen na podlahu do autobusu, kdežto Gurecký svázán nebyl a na pokyn Gestapa mohl si usednouti na lavici. Než si Gurecký usedl přišel ke mně v autobuse, sejmul si brýle z oči a nasadil je mně na oči s poznámkou:, , Teď můžeš dělat profesora“. Chování Gestapáků vůči Gureckému a pak ta okolnost, že Gurecký si nasadil v Leskovci moje zelené brýle aby nebyl poznán na mne činilo dojem, že on nás udal Gestapu. Když se měl Gurecký dostaviti k prohlídce do Brna, všichni jsme ho varovali i kpt. Buďko a on přesto jel a byl zatčen.

Naše spojka šla s dopisem k Davidovi /:Gureckýmu:/ přes četn. strážm. Sklenáře4) do Brna. Sklenář udal, že dopis je podvržený přesto, že se shodovala smluvená značka a říkal, že to předá Gestapu k vyšetření. Ruský poručík Kosťa5) říkal, že by se měl Sklenář zastřeliti, ale čekal na rozkaz kpt. Buďka. Co se dále stalo nevím.

Dle sdělení okres. velitelství SNB v Vsetíně byl poručík četnictva Rudolf Gurecký jedním z organisátorů ilegálního odboje v okrese Vsetín. Poručík Gurecký byl okres. četn. vel. ve Vsetími od ledna 1945 se skrýval před Gestapem. U zem. četn. vel. v Brně byl hlášen jako nemocný. Když z Brna dostal předvolání k lékařské prohlídce, které mu bylo s ním pracujícími kolegy doručeno, psal Gureckému kolegovi k zem. velitel. do Brna vrch. strážm. Skřivánkovi6), který odepsal, že se jedná skutečně jen o lékařskou prohlídku a že bez obavy může do Brna přijeti. Poručík Gurecký, ač byl svými spolupracovníky zrazován, důvěřoval zprávě z Brna a do Brna jel. Tam byl zadržen Gestapem, ježto to byla na něho léčka od Gestapa, při zemským velitelem. Zatčený Gurecký byl pak 6. 4. 1945 odvezen s transportem z Brna do Mathausenu a tam s druhými popraven.

Prosím o vyšetření zda u zem. vel. SNB. v Brně nachází se strážm. Skřivánek a provedení jeho protokolárního výslechu ve sdělení okres. vel. SNB ve Vsetíně.

Rovněž prosím o zavedení pátrání po četn. strážm. Sklenářovi ve smyslu udání ošetřovatele Oldřicha Bláhy, a jeho protokolárním výslechu.

Zároveň prosím o vyšetření zda nejsou v Brně zajištěni někteří z gestapáků, kteří byli při vyhlazování partyzánské nemocnice v Leskovci. V kladném případě o jejich výslech zda mohou udati kdo jim prozradil partyzánský úkryt v Leskovci.

Veškeré protokoly nám pošlete trojmo.

Žádám o brzské vyšetření, ježto ministerstvo vnitra na to spěchá.

 

Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.

 

1)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

2)

kapitán Petr Fjodorovič Buďko (31. 12. 1915 v Nizovce - 5. 3. 2000 Talovka) - letec-stíhač, 18. 10. 1942 byl sestřelen, raněný byl léčen v Německu, odkud po vyléčení utekl ze zajetí a prchá na Slovensko. Posléze přechází s partyzánským oddílem Jana Žižky zpět na Moravu a stává se jedním ze zástupců velitele. Působil hlavně okolo Prlova a Ubla. Po válce učitelem ve vesnici Talovka (Таловка).

3)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn domkaře Ignáce Gureckého z Lubně a jeho ženy Anny, roz. Foldýnové - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin. Začleněn do transporu KL3, který odvezl zatčené odbojáře z Brna a Jihlavy do KT Mauthausen. Záznam o svatbě v matrice Slezské Ostravy.

4)

vrchní strážmistr Josef Sklenář (14. 6. 1901 Praha - ?), Hovězí 34, zástupce velitele četnické stanice Hovězí. Byl zapojen do odboje a ve spojení s Rudolfem Gureckým. Obdržel dopis od Gureckého, který obsahoval instrukce, týkající se nakládání s potravinovými lístky při ústupu němců. Sklenář se domníval, že je to podvrh gestapa, tak ten dopis odevzdal na gestapo. Pro tento čin ho později chtěl  Konstantin Jefimovič Kalabalin zastřelit viz. výpověd Sklenáře zde.

5)

partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 Achtyrka – asi 1946), syn Jefima Jefimoviče Kalabalina a jeho ženy Marfy – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Přežil ukryt v betonové rouře pod vodním kolem.

6)

poručík Alois Skřivánek (?), pracoval od roku pod Rudolfem Gureckým v Šumperku, po zabrání pohraničí v říjnu 1938 přechází na stanici do Boskovic a za rok je přeřazen na Zemské četnické velitelství (ZČV) do Brna na osobní oddělení. Skřivánek zůstává v kontaktu z Gureckému a pomáhá mu v roce 1942 k přeřazení na stanici Vsetín. Gurecký zasílá Skřivánkovi dopis, s prosbou o radu, zda na lékařskou kontrolu má do Brna přijeti. On ho od této návštěvy zrazuje. 

 

TOP