Šetření tragédie ze dne 8. srpna 1946 Oblastní úřadovna státní bezpečnosti v Ostravě | JUŘÍČKŮV MLÝN

×

Šetření tragédie ze dne 8. srpna 1946 Oblastní úřadovna státní bezpečnosti v Ostravě

Oblastní úřadovna státní bezpečnosti v Ostravě

Ostrava, dne 8. 8. 1946.

Č. j. II/2-6154-8-46

Zemské úřadovně státní bezpečnosti v Čechách

Praha II, Washingtonova 7

Předmět: Vyvražděni a vypálení partyzánského lazaretu v Leskovci u Vsetína v Beskydech - zpráva o urgancli spisu.

K č. j. 51/46 tajné ze dne 27. VII. 1946.

K shora uvadané správě sděluji, že velitelství stanice Vizovice, kde byl spis postoupen tamní úřadovnou za účelem vyšetření, postoupala stánice SNB Vizovice tento spis velitelství stanice SNB Hovězí u Vsetína a tato stanice SNB postoupila spis velitelství stánice SNB Val. Polanka.

Stánice SNB Val. Polanka postoupila tento spis zdejší Oblastní úřadovně státní bezpečnosti, kde byli v této věci vyšetřeni různi svědci, jejiž protokoly byly ke spisu připojeny.

Výslechem zda zajištěných býv. příslušníků gestapa v Ostravě a to býv. krim. kom. Karla Cordesse¹⁾ a krim. zaměstnance Jindřicha Wagnara²⁾, bylo zjištěnu, že celou akci partyzánskou v Leskovci u Vsetína vyšetřovala a prováděla jejich nadřízená služebna Gestapa v Brně.

Vyšetřování vedl krim. rada Koslovský³⁾ a Römer⁴⁾, jakož i krim. kom. Leischke⁵⁾ za pomoci německé, ochranné policie a zvláštního velitelství, které bylo zřízeno za účelem potírání partyzánského odboje /ZBV komando/6).

Jak je zda známo, byl býv. příslušníků Gestapa v Brně již zajištěn krim. rada Römer a krim. kom. Leischke, kteří jsou zajištěni ve vazbě věznice oblastní úřadovny státní bezpečnosti v Brně.

Vzhledem ke shora uvedenému byl tento spis zdejší oblastní úřadovnou postoupen dne 26. IV. l946, pod. č. j. II/2-6154/7-46 Oblastní úřadovně státní bezpečnosti v Brně, za účelem výslechu krim. rady Römera a krim. kom. Leischkeho v případě jiných členů býv. služebny Gestapa v Brně a to k přímému vyřízení tamní úřadovně.

Tamní urgence spisu byla zdejší úřadovnou opět postoupaná dna 7. VIII. 1946 pod č. j. II/2-6154/8-46, Oblastní úřadovně státní bezpečnosti v Brně k urychlenému vyřízení. V důsledku toho jest třeba spis jestliže nebude do určité doby vyřízen urgovati u Obl. uř. stát. bezpečnosti v Brně.

Vedoucí:

Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.

1)	kriminální komisař Karl Cordes (17. 5. 1916 Rheine - popraven 21. 2. 1947 Ostrava), syn strojvůdce Karla Cordese a jeho ženy Josefiny, roz. Meyerové, posledně bytem Moravská Ostrava, Poštovní 31 - přidělen gestapo Brno (1939-1943), Moravská Ostrava (1943-1945), zástupce velitele ostravského gestapa od dubna 1943 - 30. dubna1945.
2)	kriminální zaměstnanec Jindřich Wágner (25. 7. 1912 Ostrava Přívoz - popraven 3. 12. 1946 Ostrava), syn zaměstnance státních drah Jindřicha Blažeje a jeho ženy Marie, roz. Wágnerové, posledně bytem Moravská Ostrava , Opavská 94 - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1945). 10. 12. 1941 si úředně změnil příjmení z Blažeje na Wagnera. Záznam o narození v matrice Přívozu. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.
3)	Oldřich Kaňok, někdy psáno nesprávně Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), syn holiče a kadeřníka Josefa Kaňoka a jeho ženy Filomeny, roz. Havlové, posledně bytem Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal.
4)	kriminální komisař Otto Koslowski (17. 4. 1900 Reisenburg - popraven 3. 5. 1947 Brno), syn Hermana Koslowského a jeho ženy Marie roz. Dahnové, posledně bytem Brno, Hroznova 39 - přidělen gestapo Brno (1939-1945), vedoucího referátu II A (komunismus, marxismus, levicový odboj, ruští navrátilci a emigranti z Ukrajiny) , II G/C (zbraně, třaskaviny, přečiny proti zákonu o tzv. záludných útocích na stát, reakce, opozice, poslech zakázaných radiových stanic), II S (mravní záležitosti, homosexuálové – neměl jediného zaměstnance a později byl tento referát zcela zrušen) a II H (Erkennungsdienst – porušení zákona Němci) v Brně. Po zatčení se pokusil dvakrát spáchat sebevraždu a to v Plzni (20. 1. 1947 podřezání žil žiletkou) a pak v Brně (3.4.1947 pistolí – dva průstřely prsou). Pěkný článek od Václava Adamce k osobě Otty Koslowského najdete zde.
5)	kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Cerno, okr. Dortmund - ?), posledně bytem Brno, U botanické zahrady 36 – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska). Velel celé akci.
6)	oddíl ke zvláštnímu použití 31 z Rožnova (Zur besonderen Verwendung - Kommando 31 , ZbV-Kommando 31, ZbV 31).

TOP