Výpověď starosty Josefa Labaje, Leskovec č. 135 | JUŘÍČKŮV MLÝN

×

Výpověď starosty Josefa Labaje, Leskovec č. 135

V Leskovci dne 10.září 1945

Postup při vypalování usedlosti Jana Juříčka¹⁾ v Leskovci č. 67 p. Vsetín. Dne 4/4 1945²⁾v 5hod. ráno přijelo autobusem a pěšky kolem 500 německých vojáků a obklíčili údolí do Snozů paseky zvláště mimojiné chalupy, obklíčili usedlost Jana Juříčka č. 67 kde měli bydliště ve mlýně ve sklepě partizáni. Ke mně jako tehdejšímu starostovi obce poslali kolem 8 hod. Martincovo³⁾ děvče 14leté se vzkazem abych ihned poslal na paseky 10 dělníků s lopaty a krompáči. Jsem věděl že ty dělníky neseženu, jsem je ani nesháněl, jsem zavolal radního Muchu Pavla⁴⁾ č. 97 a šli na paseky oznámit že dělníci jsou všichni zaměstnaní a rolníci též jsou na poli, orají a sejí že až o poledni se vrátí z pole teprve přijdou, to hlásím důstojníkovi a ten mně řekl, že když jsem neposlal dělníky tak musím i s radním kopat sám že já jako starosta jsem v tom brlohu dobře věděl že se zde zdržují partizáni oni již o tom vědí přes půl roku a já v obci o tom nevím že jsem to měl hlásit již dávno to mělo být vypáleno a rozbito a tak nám dali krompáče a museli jsme probíjet zeť do sklepa⁵⁾kde měli skrýš partizáni a jak jsme ji částečně probili Muchabyl při tom raněn přes klíční kost v rameni, protože za nama i před nama stáli napřaženýma opakovacími pistoli a já při tom se vykradl a utekl jsem do domu. Předně jak jsme tam přišli byli 3 partizáni mrtvi na dvoře a 1 byl svázán a vyšetřovali jej, od krvi měl celou tvář a oteklý, chalupa samá díra, střecha rozbitá od pancéřových pěstí na dvoře stál vůz naložených plný peřin šicí stroj kufrů prádla obuv mouka a jiné cenné věci. Jen jsem došel do domu již přišel ke mně tajný policista abych okamžitě poslal pár koní a jel na paseky, já jsem se vymlouval že nejsou žádné doma že orají v poli a tak abych se sebral a šel pro ně, jinak že mě na místě odstřelí za neuposlechnutí. Tak jsem najal Josefa Vychopně⁶⁾ č. 52 aby jely. Jak jsme tam přijeli kolem 11hod právě podpalovali stodolu a chalupu a ty partizány házeli do toho ohně, rodinu Juříčkovu muž žena⁷⁾ syn⁸⁾ a 2 dcery⁹⁾ jsem vůbec neviděl až po odejíti jsme je našli ve svém bytě upáleny všech pět¹⁰⁾. Forman⁶⁾musel zapřáhnout do toho naloženého vozu a vésti to 7km do obce Hovězí kde měli hlavní komando a na druhý vůz naložil jsem raněného Muchu o kterého se nikdo nestaral a dovest domu a pak zavolat telefonicky zachranou stanici na Vsetíně aby jej odvezla do nemocnice a doposud není vyléčen bude do smrti práce neschopný.

Josef Labaj

t.č. starosta

v Leskovci p. Vsetín

Originál výpovědi je uložen u pana Antonína Juříčka mladšího, fotokopii zde. Výpověď byla sepsána hned po válce na žádost Josefa Juříčka z Leskovce 102.

1)	Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.
2)	událost se stala v úterý 3. dubna 1945 den po velikonocích.
3)	Martincová, (1931) bližší informace zatím nezjištěny.
4)	Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?), syn domkaře Tomáše Muchy te Seninky 41 a jeho ženy Zuzany, roz. Poláškové, posledně bytem Leskovec 97. Radní a cestář. Byl nucen se prokopávat do bunkru a při této činnosti byl zraněn do ramene. Pravděpodobně na následky tohoto zranění v roce 1946 umírá. Odkaz na narození v matrice Liptálu. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Jeho syn Jaroslav padl na konci války v Rymicích viz zde.
5)	viz. obrázek kudy se chtěli prokopat.
6)	Josef Vychopeň ml. (13. 12. 1928 Leskovec - ?), syn rolníka Josefa Vychopně z Leskovce 52 a jeho ženy Anny, roz. Vychopňové, posledně bytem Leskovec 52 - na příkaz zasahujících jednotek musel se svým otcem zapřáhnout vozy s uloupenými věcmi z Juříčkovy usedlosti v Leskovci 67. Tyto uloupené věci odvezli před hospodu u Štastných a odtud je odvezl pan Mucha do blízké vesnice Hovězí, kde je Němci prodávají nebo vyměňují za jídlo. Dle jeho pozdějších vzpomínek ho chtěl jeden němez zastřelit, protože z plně naloženého vozu se z prodřeného pytle začala sypat mouka a němec to považoval za sabotáž. Nakonec se vše vyřešilo.
7)	Františka Juříčková, roz. Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky, roz. Kotrlové ze Střelné, posledně bytem Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Záznam o oddání v matrice matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.
8)	Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.
9)	Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy. a Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.
10)	dle jiných výpovědí byla rodina Juříčkova upálena ve stodole. Podle posledního zjištění byla rodina upálena ve vlastním domě a partyzáni ve stodole napravo od mlatu směrem k stolařské dílně a kovárně. Nalevo od mlatu bylo schováno osobní auto pana Maliny z Leskovce 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky, roz. Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke /Schmiedke/).

TOP