Protokol s Kurtem Leischkem | JUŘÍČKŮV MLÝN

×

Protokol s Kurtem Leischkem

Oblastní úřadovna státní bezpečnosti

Brno – Mozartova č. 5 V Brně, dne 4.3.1946

Odd. III.

K č. jedn. : 8256/46

P r o t o k o l . Dne 4.3.1946 byl z věznice donucovací pracovny předveden ke zdejšímu úřadu

Kurt Leischke¹⁾ krim. kom. býv. brn. Gestapa, nar. 22. 11. 1905 v Gittersee, okr Drážďany, tamtéž přísl. , žen. , bez vyznání, údajně zachovalý, nemajetný, posledně bytem v Brně, Dlouhá 10 b. /

který po obeznámení s věcí byl napomenut, aby mluvil pravdu a vypověděl:

Asi v březnu roku 1944²⁾ byla provedena akce proti partyzánům ve mlýně u Vsetína za vedení krim. rady Römra³⁾.

Při této akci byla zůčastněna skoro celá brněnská služebna Gestapa. Den předtím obdržel jsem rozkaz od Romera, abych odjel ke služebně do Vsetína⁴⁾ a projednal s ním celou akci a tamním velitelem ZbV 31 krim. kom. Schraderem⁵⁾. Úkolem tohoto ZbV – komanda bylo severně od mlýna v půl kruhu obsaditi ve vzdálenosti asi 200 m tuto část, tj. u Leskovce a jižní půlku obsadila brněnská služebna. Mým úkolem bylo spolupůsobiti při obsazování severní části, ale přímé akce proti mlýnu jsem se nezůčastnil. Viděl jsem z mého postavení, jak skupina, vedene Kochem⁶⁾ krim. kom. , postupovala proti mlýnu, odkud byla proti nim zahájená palba a Koch střelil pancéřovou pěstí do toho bunkru, který byl přímo v mlýně. Když se akce blížila ke konci, sešel jsem se podívati dolů a viděl jsem, jak dva partyzáni a jeden schutzpolizista jsou mrtví a jeden člen od Gestapa jménem krim. tajemník Nowok⁷⁾, byl zraněn, jakož i jeden tamní občan⁸⁾. V bunkru byl ještě jeden partyzán, který proti nám střílel, ale i ten byl později mrtev. Když jsem odcházel zpět k TbV komandu 31 začala hořiti stodola u mlýna. Já jsem vyřídil rozkaz od Römra³⁾, tomuto ZbV – komandu a šli jsme zpět ku mlýnu. K tomuto podotýkám, že jsem během této akce ani jednou nevystřelil a pokud je mi známo, přímo se zůčastnil této akci proti mlýnuá, tj. proti partyzánům krim kom. Koch s několika Rusy a členy Gestapa. Jmenovitě, kdo se tohoto boje přímo zmastil, mně není známo.

Na dotaz uvádím, že se z této akce na člena Gestapa Wittmanna nepamatuji. Pokud vím v této akci byli zasazeni skoro všichni z referátu IV 2 a.

Více k tomuto případu nemám co podotknouti.

Výslech byl proveden v jazyce německém, jelikož jmenovaný jazyk český neovládá.

Skončeno, přečteno, podepsáno.

Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde.

1)	kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno), syn Bernharda Leiskeho a jeho ženy Huldy, roz. Brendelové, posledně bytem Brno, Dlouhá 10b - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.
2)	správně 1945.
3)	kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Cerno, okr. Dortmund - ?), posledně bytem Brno, U botanické zahrady 36 – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska). Velel celé akci.
4)	síd lo gestapa na Vsetíně bylo umístěno v prvním patře nové radnice na Horním náměstí naproti Vsetínskému zámku.
5)	SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu. Velitel druhé (severní) skupiny přicházející od Vsetína. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se skládala ze čtyř členů brněnského gestapa, členů zlínského a vsetínského gestapa, jednotky ZbV 31 z Rožnova (cca 30 osob) a oddílu psovodů ze Slezska, celkem cca 50-60 osob.
6)	kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), posledně bytem Brno, Pisárky 10 – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke /Schmiedke/). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu. Velitel první (jižní) skupiny, přicházející od Valašské Polanky. S touto skupinou jde i zajatý Rudolf Gurecký a velitel celé operace Hugo Römer. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se měla skládat z příslušníků brněnského gestapa, pohraniční policie ze Zlína (možná z Holešova), Policejního pluku SS 21 a jednotky složené z bývalých občanů sovětského svazu. Tato skupina byla mnohem početnější než druhá (severní skupina) a čítala cca 100 osob.
7)	kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště), syn Antonína Nowoka a jeho ženy Margarety, roz. Skýbové, posledně bytem Brno, Královo Pole, Leoše Janáčka 17b - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.
8)	Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?), syn domkaře Tomáše Muchy te Seninky 41 a jeho ženy Zuzany, roz. Poláškové, posledně bytem Leskovec 97. Radní a cestář. Byl nucen se prokopávat do bunkru a při této činnosti byl zraněn do ramene. Pravděpodobně na následky tohoto zranění v roce 1946 umírá. Odkaz na narození v matrice Liptálu. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Jeho syn Jaroslav padl na konci války v Rymicích viz zde.

TOP