1)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno), syn Bernharda Leiskeho a jeho ženy Huldy, roz. Brendelové, posledně bytem Brno, Dlouhá 10b - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

2)

autor bakalářské práce o Leskovské tragédii. Práci si můžete přečíst zde. 

3)

kriminální zaměstnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno), syn Jana Zelníčka a jeho ženy Anny, roz. Witmannové, posledně bytem Brno, Na rybníčku 4 - přidělen gestapo Hodonín, Brno referát I SD (1939-1945).

4)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn stolařského mistra Rudolfa Bednáře s Chrlic 151 a jeho ženy Marie, roz. Fibicherové, posledně bytem Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – bývalého důstojníka čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech. Záznam o svatbě v matrice Českého Těšína. František Bednář měl s manželou Evou pět dětí Evu, Zdenku, Marii, Marelu a ?, přes které ho gestapo vydíralo.

5)

agent B105 František Šmíd, krycí jméno Velký Franta, Ing. František Novák (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice – 7. 2. 1945 zastřelen ve Valašském Meziříčí), syn železničního zřízence Františka Šmída z Rosenbergu 56 a jeho ženy Marie, roz. Havránkové, posledně bytem Brno 105. Zaměstnanec brněnské Zbrojovky, člen KSČ. Po Mnichovu začal působit v odboji a to v ilegálním mládežnickém sdružení mladých komunistů a byl napojen i na Obranu národa. Po udání Anny Žáčkové byl 31.října 1939 zatčen gestapem a po podpisu spolupráce fingovaně propuštěn. Nepodařilo se mu ovšem získat důvěru odbojářů, a tak byl znovu zatčen a převezen na dvanáct let do káznice ve Waldheimu v Německu. V lednu 1943 znovu propuštěn (na žádost Otty Koslowského) a stal se z něj jeden z největších agentů gestapa. Zlikvidován v únoru roku 1945 Malíkovou skupinou ve Valašském Meziříčí. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech. František Šmíd měl s manželou Miladou syna Jiříka, přes které ho gestapo vydíralo.

6)

 Antonín Bartoš (12. 9. 1910 v Lanžhotě - 13. 12. 1998 New York), syn dělníka Antonína Bartoše z Lanžhotu a jeho ženy Rozálie, roz. Uhrové, velitel paravýsadku CLAY vysazeného na Moravě (u obce Hostišová) dne 13. dubna 1944 (další členové Jiří Štokman a Čestmír Šikola). Paraskupina CLAY spolupracovala s odbojovou organizací Josefa Sousedíka, s TVCO, Pro Vlastí a partyzány s 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky.Záznam o narození v matrice Lanžhota. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

7)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.

8)

Bunkl měl jen jediný vchod ze chléva, pod uloženými fošnami byl jen větrací otvor, kterým spustili zasahující jednotky granáty upevněné na desce, aby partyzány dostali z bunkru.  

9)

partizáni začali bunkr užívat až v lednu1945.

10)

velitel Dajan Bajanovič Murzin (20. 1. 1921 Stará Baltika, někdy chybně uváděno 20. 12. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa), syn Fatkelbajana Galljamutdinoviče Murina a jeho ženy Fatimou Chasanovnou, roz. Enike - druhý velitel 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Nositel 86 řádů a vyznamenání, býval čestným občanem 16 měst v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

11)

Ivan Petrovič Stěpanov (v ruském vojenském archivu uveden jako Ivan Stěpanov, zdroj TsAMO, fond 58, i.č. 927429 ) (asi 7. 2. 1920 - 10. 4. 1945 Čerňava) - komisař a zástupce velitele 1. partyzánské brigády Jana Žižky, velitel oddílu - mezi partyzány i pomocníky byl jeden z nejoblíbenějších. Podle některých se měl koncem března 1945 spolu s velitelem brigády Dajanem Bajanovičem Murzinem přesunout z Foukalovi vily do Leskovce k Juříčkům, ale tato informace se nám nepodařila potvrdit.

12)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn domkaře Ignáce Gureckého z Lubně a jeho ženy Anny, roz. Foldýnové - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin. Začleněn do transporu KL3, který odvezl zatčené odbojáře z Brna a Jihlavy do KT Mauthausen. Záznam o svatbě v matrice Slezské Ostravy.

13)

Josef Sousedík (18. 12. 1894 Vsetín - zastřelen při výslechu 15. 12. 1944), syn dělníka Antonína Sousedíka ze Vsetína a jeho ženy Veroniky, roz. Goláňové, posledně bytem Vsetín Trávníky 1127 - podnikatel, odbojář, starosta Vsetína, vynálezce - některými nazýván valašský Edison. V usedlosti Jana Juříčka měl mít uschovaný kufr s vynálezy, které chtěl patentovat až po válce. Dále měla být v kufru jeho uniforma z 1. světové války. Dle poválečné výpovědi německého ředitele Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck byl Sousedík pozván na úřadovnu k podání vysvětlení ohledně lístků na benzín. Při tomto je zatknut a v kanceláři gestapa vystaven nelidskému výslechu, při němž Sousedík gestapáka Schiefermüllera kopnul tak, až spadl na zem. Ten ho pak zastřelí třemi ranami z pistole. Sousedíkovy tělesné pozůstatky byly 2. ledna 1945 zpopelněny a uloženy pod jménem Václav Telička do urny s příslušným číslem 6954. Ta byla 12. ledna předána do rukou tajné státní policie a odvezena do Brna, odkud měla být dále převezena do Terezína. Co se s ní stalo potom, není známo. Záznam o narození v matrice katolického kostela ve Vsetíně. Záznam o svatbě v matrice katolického kostela ve Vsetíně.

14)

Rudolf Gurecký je vyzván k návštěvě lékaře až během března 1945. Do Brna přijíždí až 28. 3. 1945 tedy 6 dní před zásahem v Leskovci. 

15)

zemský velitel četnictva na Moravě plk. Wilhelm Langhammer (4. 8. 1892 - ?) - zemským velitelem byl v období od 18. 3. 1942 do 9. 5. 1945.

16)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Cerno, okr. Dortmund - ?), posledně bytem Brno, U botanické zahrady 36 – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska). Velel celé akci.

17)

oddíl ke zvláštnímu použití 31 z Rožnova (Zur besonderen Verwendung - Kommando 31 , ZbV-Kommando 31, ZbV 31).

18)

SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu. Velitel druhé (severní) skupiny přicházející od Vsetína. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se skládala ze čtyř členů brněnského gestapa, členů zlínského a vsetínského gestapa, jednotky ZbV 31 z Rožnova (cca 30 osob) a oddílu psovodů ze Slezska, celkem cca 50-60 osob.

19)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), posledně bytem Brno, Pisárky 10 – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke /Schmiedke/). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu. Velitel první (jižní) skupiny, přicházející od Valašské Polanky. S touto skupinou jde i zajatý Rudolf Gurecký a velitel celé operace Hugo Römer. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se měla skládat z příslušníků brněnského gestapa, pohraniční policie ze Zlína (možná z Holešova), Policejního pluku SS 21 a jednotky složené z bývalých občanů sovětského svazu. Tato skupina byla mnohem početnější než druhá (severní skupina) a čítala cca 100 osob.

20)

asi kriminální komisař Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?), posledně bytem Brno, Pražská 9 - bližší informace zatím nezjištěny.

21)

standartenführer MUDr. Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno), syn Hermana Marquorta a jeho ženy Berty, roz. Schmidtové, posledně bytem Brně, Hroznova 7 - primář interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.

22)

pomocný zaměstnanec Antonín Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10. 1946 Brno), syn Václava Dorazila a jeho ženy Anděli, roz. Fidlerové, posledně bytem Brno, Pestalozziho 40 - řidič gestapa Brno referát I G 2. Přímo akce se nezůčastnil, přivezl den předem trojci gestapáků (Kurta Leischkeho, Karla Schiefermüllera a Karla Wiedermertha) do Vsetína na poradu s velitelem ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm Hansem Schraderem. Na druhý den pak na zavolání okolo 12 hodině přijel pro tři zmíněné gestapáky do Leskovce k viaduktu a odvezl je zpět do Brna.

23)

kriminální tajemník Karel Schiefermüller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nový Jičín)), posledně bytem Brno, Falkensteinerova 38 - v roce 1939 přidělen do Malacek později gestapo Vsetín, Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z možných vrahů Josefa Sousedíka. Dle poválečných svědectví měl v kanceláři úřadovny vsetínského Gestapa podrobit Sousedíka nelidskému výslechu, při němž jej Sousedík po jednom z fyzických útoků kopnul tak, až Schiefermüller spadl na zem. Tuto verzi po válce potvrdil také německý ředitel Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck.

24)

kriminální asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava), syn Josefa Wiedermertha a jeho ženy Otilie, roz. Meyerové, posledně bytem Brno, Cihlářská 32 - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1940-1944), Brno (1945).

25)

smluvní pomocný zaměstnanec a překladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?), posledně bytem Brno, Cejl 6 - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

26)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště), syn Antonína Nowoka a jeho ženy Margarety, roz. Skýbové, posledně bytem Brno, Královo Pole, Leoše Janáčka 17b - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

27)

Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?), syn domkaře Tomáše Muchy te Seninky 41 a jeho ženy Zuzany, roz. Poláškové, posledně bytem Leskovec 97. Radní a cestář. Byl nucen se prokopávat do bunkru a při této činnosti byl zraněn do ramene. Pravděpodobně na následky tohoto zranění v roce 1946 umírá. Odkaz na narození v matrice Liptálu. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Jeho syn Jaroslav padl na konci války v Rymicích viz zde.