Výpověď Jana Lukáška, Leskovec č. 91

Výpověď Jana Lukáška

Toho dne jsem byl napaden dvěma vojáky esesmany, brzy ráno po probuzení byl jsem na čerstvým vzduchu a jda zpět do svého bydliště, přepadli mě oni dva muži. Především se mě ptali zdali jsem partyzán, ale nejdříve na mě zavolali "hände hoch" totiž ruce vzhůru, přitom měli oba zbraně proti mne namířeny a jeden mě ohmatal a ten druhý mě držel v šachu. Pak mě sebrali sebou do lesa nejdřív na jednu stranu a pak z druhé strany mě volál důstojník¹⁾ který mluvil ke mně plynule česky, běžte do toho mlejna a zbud'te toho mlynáře²⁾ at' přijde hned sem, totiž do toho lesa, řekněte mu že má hned přijít, že jak nepřijde že to bude hořet. Tak já jsem musel poslechnout a šel jsem tam, příjdu tam tluču na dvéře a napřed mi žádný neotvíral, posléze vstala hospodyně³⁾, ptám se jí kdeže spí její muž , ona mi řekla že v zadní sednici. Tak ji říkám honem jej zbud' nebo je tady mnoho vojska, on hned nevstával a já jsem běžel napřed k tomu důstojníku a řekl jsem že přijde. Ten mě ale poslal zpět a říkál mi abych se hned vráti1 a abych se podívál do sklepa kolik prý je tam partyzánů, ale já jsem neměl času nazbyt se do sklepa dívat protože nežli jsme do lesa s mlynářem přišli začli na tou budovu ze strojních pušek střílet, nu a pak již vedli mlynáře a začli jej tlouci kolik prý tam má partyzánů, a mezi tou dobou co jej tloukli přišla jeho rodina. Syn⁴⁾ spoutaný a žena jeho i s děvčaty⁵⁾, ženský nebyly tak mnoho stíháný, jen to nejmladší děvče začlo plakat a dobytek aby se vypustil ven, jeden voják jí řekl, ze se jim to vypustí, ale přitom co to vypouštěli již to všechno bylo v plamenech. Pak si přísli pro hospodáře, spoutaného vedli domů, ale již se do lesa nevrátíl, hned na to přišli pro syna a pak po delší chvíli i pro ty ženský a pak se žádný nevrátil. A potom se mě tázal ten důstojník zdali i to vedlejší stavení je mlynářovo, já jsem řekl že ne, že je tam vdova s dětma⁶⁾. On se mě tázal kolik těch dětí má, já jsem řekl že čtyři chlapci a děvče, nu on pak řekl že to už nebude hořet, a pak k večeru jsem byl přinucen hájiti to vedlejší stavení, jsme to i s těma chlapci polivali vodou aby se to nechytlo, při tom všem jsem byl držán v šachu beze stravy cely den celou noc. A pak ještě půl dne to jsem se nesměl na krok vzdálit, až potom v poledne přisel za mnou jeden který opět mluvil česky a tázál se mně co jsem zač. Já jsem řekl, že jsem zemědělský dělník, že jsem 35 let sloužíl u rolníků jako čeledín, nu a ted' že jsem ve své rodné obci, jelikož ve vesnici pro mě neměli bytu tak mě odkázali na paseky do sušárny, že bydlím v sušárni že tam mám legitimaci a jiné věci. Nu tak že nesmím dříve odejít až celá rota šla v to poledne se mnou, až mě prozkoumali všechny věci tázali se mě opět zdali jsem měl jaké styky s tím mlynářem. Já jsem řekl nikoliv, že jsem přisel o vánocích ze služby, a že jsem tam vůbec ještě nebyl a že za tak mnohá léta tá omladina je zcela jiná že mě dojista též žádný nezná, a pak se mě ještě naposled tázali zdali jsem ty partyzány viděl, kolik prý jich tam bylo a odkud přišli. Nu a já jsem řekl že se o jiné věci nestarám, že jsem nedlouho přisel že jsem žádnýho neviděl vůbec za tou dobu co zde bydlím, a odkud přišli a kdy to já nevím, ostatek se víc již nevyptávali, na to pak odešli.

Jan Lukášek nar. 16/5 1888 v Leskovci

Originál výpovědi je uložen u pana Antonína Juříčka mladšího, fotokopii najdete zde. Výpověď byla sepsána hned po válce na žádost Josefa Juříčka z Leskovce 102.

1)	nejspíše kriminální asistent Alois Citovský, překladatel gestapa Brno referát II BM/So, ale česky umělo více Němců.
2)	Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.
3)	Františka Juříčková, roz. Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky, roz. Kotrlové ze Střelné, posledně bytem Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Záznam o oddání v matrice matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.
4)	Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.
5)	Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy a Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.
6)	zřejmě rodina Machálkova. Rozarie Machálková roz. Zgarbová (28. 7. 1892 - 18. 10. 1979 Leskovec), dcera rolníka Jana Zgarby z Leskovce 45 a jeho ženy Kateřiny, roz. Hrtáňové, posledně bytem Leskovec 53. Bydlela spolu se svými dětmi Františkou, Janem, Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (tchán paní Machálkové a matka Jana Juříčka st. byly sourozenci). Jejím manželem byl Pavel Machálek (7. 4. 1879 Leskovec - 10. 9. 1940) viz. záznam o oddání v matrice Leskovce. 25. 5. 1911 měli tři děti Pavla Machálka z Leskovce 53 svatbu a to Tereza, Rozina a Pavel. Bydlela zde se syny Janem Machálkem (7. 4. 1924 Leskovec - 12. 11. 1984 Leskovec), syn rolníka Pavla Machálka z Leskovce 53 a jeho ženy Rozárie, roz. Zgarbové, posledně bytem Leskovec 53. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových. Byl zajat, když se vracel z práce ve Zbrojovce Vsetín a pak byl nucen zasahujícími jednotkami se prokopávat do bunkru. Aloisem Machálkem (30. 3. 1927 Leskovec - ,0. 5. 1979 Leskovec), syn rolníka Pavla Machálka z Leskovce 53 a jeho ženy Rozárie, roz. Zgarbové, posledně bytem Leskovec 53. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Janem, Josefem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových. Josef Machálek (1. 1. 1922 Leskovec - 14. 8. 1990 Leskovec), syn rolníka Pavla Machálka z Leskovce 53 a jeho ženy Rozárie, roz. Zgarbové, posledně bytem Leskovec 53. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Janem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových. Ladislavem Machálkem (2. 2. 1927 - ?), syn rolníka Pavla Machálka z Leskovce 53 a jeho ženy Rozárie, roz. Zgarbové, posledně bytem Leskovec 53. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Janem, Josefem a Aloisem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových. a dcerou Františkou Holubcovou rozená Machálkovou (2. 2. 1920 - 20. 5. 2008 Leskovec), dcera rolníka Pavla Machálka z Leskovce 53 a jeho ženy Rozárie, roz. Zgarbové, posledně bytem Leskovec 53. Bydlela spolu s maminou Rozárií a bratry Janem, Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.