Protokol Jana Machálka, Leskovec č.53

Opis protokolu

Sepsaný dne 17. dubna 1946 na stanici SNB Val. Polanka, s. o. Vsetín a dělníkem Janem Machálkem¹⁾ nar. 7. 4. 1924 v Leskovci, s. o. Vsetín, tam příslušný a bytem v Leskovci čp. 53, s. o. Vsetín

 ve věci upálení rodiny Juříčkové v Leskovci čp. 67, s. o. Vsetín a prokázání totožnosti na akci zůčasněného Němce Jana Nowoka2). 

 Jmenovaný byl napomenut, aby vypovídal pravdu uvádí:

 Dne 3. dubna 1945 kolem 8 hodiny šel jsem z obce Leskovce domů na paseky. Na této cestě jsem byl zadržen neznámým německým vojákem se psem a odveden na stráň v blizskosti mého obydlí³⁾. Tam jsem byl zadržen asi 2 hodiny. Pak mně nařídil jeden Němec, kterého druzí zvali Polizei4), abych šel do obce pro nějaké dělníky. Odcházel jsem dle nařízení, ale na mostku před Martincem na pasekách jsem byl Němci vrácen, zpět na původní místo. Tam jsem byl zadržen do té doby, než z obce přišel starosta Labaj⁵⁾ a cestář Mucha⁶⁾. Spolu s nim po důkladné osobní prohlídce, prokopával jsem zeď do sklepa, ve kterém byl v domě Jana Juříčka zřízen partyzánský lazaret. Prokopávání zdi trvalo nám asi 1/2 hodiny. Při tom stále obcházel okolo jeden Němec²⁾, v němž jsem podle předložené fotografii bezpečně poznal onoho, který nás obcházel, rozkazoval a také jiným Němcům velel a rozkazoval jenom v německé řeči. Tento Němec byl asi 180 cm vysoký, světlé kudrnaté vlasy, plného obličeje, zda měl vousy nemohu s určitostí potvrdi tím oblečen celtovou vojenskou blúzu, jezdecké kalhoty rovněž celtové, a vysoké černé boty. Ozbrojen byl samopalem, který měl na nás stále namířen.

Z jeho nařízení musel jsem pak prokopanou dírou ve zdi nahlédnout do vnítř sklepa, sdělil jsem mu, že ve sklepě jsou jen pytle. Za mnou pak musel do sklepa nahlédnout cestař Mucha, který byl součsně ze sklepa výstřelem zraněn do ramene a zranění později doma podlehl. Z toho důvodu nařídil onen Němec českými slovy: Všichni ven.

Já jsem odešel s jedním Němcem na stráň, kde byli soustředěni Juříčkovi a sousedé. Starosta Labaj odešel pak do obce. Zraněný cestař Mucha zůstal ještě ve sklepě a nevím co se s ním ještě dále stalo. Onen Němec, který všechno nařizoval a jehož jsem právě popsal, zůstal na cestě v blízkosti Juříčkovi usedlosti. Hned potom, když jsem odešel na stráň začali Němci do oken a budovy Juříčkova domu střílet z automatu a kulometů. Za této střelby byla Juříčkova usedlost zapálena a vyhořela.

Podotýkám ještě, že právě v době, když jsem přišel k nařízené práci odnášel ošetřovatel Bláha⁷⁾ s jedním Němcem zraněného a stonajícího partyzána Oldřicha⁸⁾ k vratům stodoly, kde již leželi dva mrtví. Tito dva mrtví byli ruští partyzáni. Z nich jeden se jmenoval Sergej⁹⁾, jméno druhého neznám¹⁰⁾. Zde byli umiti v obličeji a o fotografováni. Všichni 3 pak uhořeli.

Ze stráně jsem viděl jak do ohně byli vhozeny 3 mrtvoly.

Za krátko potom většina Němců odešla z místa činu do Leskovce, ostatní zůstali na stráži, okolo postižených pasek. Tyto stráže se drželi na svém místě ještě dva dny.

Více nemám co k podotknutí.

 Protokol byl mně přečten a shledán správný a podepsán.

                          Val.Polanka,17.dubna 1946.

Vyslýchající a

zapisopvatel:                                                                       Vyslýchaný:

podstrážm. n. zk. Nykl, v.r.                                                  Jan Machálek, v.r.

Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde.