×

Podpořte nás - text

Protokol Jana Machálka, Leskovec č.53

Opis protokolu

Sepsaný dne 17. dubna 1946 na stanici SNB Val. Polanka, s. o. Vsetín a dělníkem Janem Machálkem1) nar. 7. 4. 1924 v Leskovci, s. o. Vsetín, tam příslušný a bytem v Leskovci čp. 53, s. o. Vsetín

 ve věci upálení rodiny Juříčkové v Leskovci čp. 67, s. o. Vsetín a prokázání totožnosti na akci zůčasněného Němce Jana Nowoka2)

 Jmenovaný byl napomenut, aby vypovídal pravdu uvádí:

 Dne 3. dubna 1945 kolem 8 hodiny šel jsem z obce Leskovce domů na paseky. Na této cestě jsem byl zadržen neznámým německým vojákem se psem a odveden na stráň v blizskosti mého obydlí3). Tam jsem byl zadržen asi 2 hodiny. Pak mně nařídil jeden Němec, kterého druzí zvali Polizei4), abych šel do obce pro nějaké dělníky. Odcházel jsem dle nařízení, ale na mostku před Martincem na pasekách jsem byl Němci vrácen, zpět na původní místo. Tam jsem byl zadržen do té doby, než z obce přišel starosta Labaj5) a cestář Mucha6). Spolu s nim po důkladné osobní prohlídce, prokopával jsem zeď do sklepa, ve kterém byl v domě Jana Juříčka zřízen partyzánský lazaret. Prokopávání zdi trvalo nám asi 1/2 hodiny. Při tom stále obcházel okolo jeden Němec2), v němž jsem podle předložené fotografii bezpečně poznal onoho, který nás obcházel, rozkazoval a také jiným Němcům velel a rozkazoval jenom v německé řeči. Tento Němec byl asi 180 cm vysoký, světlé kudrnaté vlasy, plného obličeje, zda měl vousy nemohu s určitostí potvrdi tím oblečen celtovou vojenskou blúzu, jezdecké kalhoty rovněž celtové, a vysoké černé boty. Ozbrojen byl samopalem, který měl na nás stále namířen.

Z jeho nařízení musel jsem pak prokopanou dírou ve zdi nahlédnout do vnítř sklepa, sdělil jsem mu, že ve sklepě jsou jen pytle. Za mnou pak musel do sklepa nahlédnout cestař Mucha, který byl součsně ze sklepa výstřelem zraněn do ramene a zranění později doma podlehl. Z toho důvodu nařídil onen Němec českými slovy: Všichni ven.

Já jsem odešel s jedním Němcem na stráň, kde byli soustředěni Juříčkovi a sousedé. Starosta Labaj odešel pak do obce. Zraněný cestař Mucha zůstal ještě ve sklepě a nevím co se s ním ještě dále stalo. Onen Němec, který všechno nařizoval a jehož jsem právě popsal, zůstal na cestě v blízkosti Juříčkovi usedlosti. Hned potom, když jsem odešel na stráň začali Němci do oken a budovy Juříčkova domu střílet z automatu a kulometů. Za této střelby byla Juříčkova usedlost zapálena a vyhořela.

Podotýkám ještě, že právě v době, když jsem přišel k nařízené práci odnášel ošetřovatel Bláha7) s jedním Němcem zraněného a stonajícího partyzána Oldřicha8) k vratům stodoly, kde již leželi dva mrtví. Tito dva mrtví byli ruští partyzáni. Z nich jeden se jmenoval Sergej9), jméno druhého neznám10). Zde byli umiti v obličeji a o fotografováni. Všichni 3 pak uhořeli.

Ze stráně jsem viděl jak do ohně byli vhozeny 3 mrtvoly.

Za krátko potom většina Němců odešla z místa činu do Leskovce, ostatní zůstali na stráži, okolo postižených pasek. Tyto stráže se drželi na svém místě ještě dva dny.

Více nemám co k podotknutí.

 Protokol byl mně přečten a shledán správný a podepsán.

                          Val.Polanka,17.dubna 1946.
 
Vyslýchající a
zapisopvatel:                                                                       Vyslýchaný:
podstrážm. n. zk. Nykl, v.r.                                                  Jan Machálek, v.r.
Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde.

1)

Jan Machálek (7. 4. 1924 Leskovec - 12. 11. 1984 Leskovec), syn rolníka Pavla Machálka z Leskovce 53 a jeho ženy Rozárie, roz. Zgarbové, posledně bytem Leskovec 53. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry JosefemAloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových. Byl zajat, když se vracel z práce ve Zbrojovce Vsetín a pak byl nucen zasahujícími jednotkami se prokopávat do bunkru.

2)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště), syn Antonína Nowoka a jeho ženy Margarety, roz. Skýbové, posledně bytem Brno, Královo Pole, Leoše Janáčka 17b - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

3)

rodina Machálkova měla svůj domek cca 5 m od Juříčků. Při tom když hořela Juříčkova usedlost měli dovoleno polévat svoje stavení viz. výpověď Františky Machálkové.

4)

bližší informace nezjištěny.

5)

Josef Labaj (1. 4. 1888 Leskovec - ?), syn rolníka Jana Labaje z Leskovce 18 a jeho ženy Marie, roz. Šťastné, posledně bytem Leskovec 138 - v té době starosta obce, musel sehnat dělníky na bourání zdi bunkru (sebe, Jana Machálka a Pavla Muchu) a povoz na odvodz nakradených věcí (Josefa Vychopňa st.). Záznam o narození v matrice Dolního sboru ve Vsetíně. Záznam o svatbě v matrice Leskovce.

6)

Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?), syn domkaře Tomáše Muchy te Seninky 41 a jeho ženy Zuzany, roz. Poláškové, posledně bytem Leskovec 97. Radní a cestář. Byl nucen se prokopávat do bunkru a při této činnosti byl zraněn do ramene. Pravděpodobně na následky tohoto zranění v roce 1946 umírá. Odkaz na narození v matrice Liptálu. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Jeho syn Jaroslav padl na konci války v Rymicích viz zde.

7)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

8)

Oldřich Kaňokněkdy psáno nesprávně Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), syn holiče a kadeřníka Josefa Kaňoka a jeho ženy Filomeny, roz. Havlové, posledně bytem Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal.

9)

partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.

10)

partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov zvaný Saška Čornyj (23. 4. 1918 – 3. 4. 1945 Leskovec) – první velitel ploštinského oddílu. Raněný při přestřelce v Lipině, zajat dne 7. srpna 1941. Kotlarov přichází do Leskovce v průběhu března roku1945 od faráře Vladimíra Růčky z Újezdu (byl převlečen za faráře), kde byl ošetřován Annou Hanákovou a MUDr. Františkem Lapešem z Vizovic.

TOP