×

Podpořte nás - text

Výpověď Ludvíka Mayerhofera

Ludvík Mayerhofer1)

Hodnověrně jsem v březnu 1945 obdržel od mého Referátu Velitele krim. komisaře Leischke2) příkaz, abych se hlásil u III oddělení u krim. komisaře Kocha3). Byl jsem poslušný toho příkazu.

Od krim. komisaře Kocha jsem dostal příkaz, abych se podílel ve 21 hodin na služebním rozhovoru v jedné kanceláři III oddělení.

Jak jsem se tam objevil bylo tam přítomno už cca 30 úředníků služebny.

Krim. Komisaře Koch a krim. rada Romer4) měli Referát o jedné akci proti partyzánům v ranních hodinách příštího dne.

Na podrobnosti si už dnes nevzpomínám.

Úředníci byli rozděleni do skupin a pro skupinu byl jeden velitel určen.

Úkol těchto skupin bylo obklíčeni jedné budovy, tak že útěk z této budovy byl nemožný.

Jedna přímo od Kocha vybrána skupina asi 10 úředníku pod jeho vedením měla přímou akcí provést, to znamená i zatýkání.

V této skupině byli věrohodně: Novok5), Schrott6), Wiederrneth7) a 7 dalších mě neznámých uředníků.

Když se nemýlím, byli prakticky všichni úředníci této skupiny bez výjimky příslušníci partyzánského Referátu.

Po vysvětlujícím rozhovoru, u kterého byli většinou velitelé jednotlivých skupin, rozdělil krim. Romer a Koch. Zbraně jako karabiny, ruční granáty a dva lehké kulomety.

Jak byly jednotlivé zbraně rozděleny, dnes více nevím.

Ten krim. úředník Schwarz8) byl určen před Romera jako kulometní střelec a já jsem mu byl přidělen jako nosič munice (střeliva).

Ještě v noci jsme byli autobusem dopraveni do Zlína.

Tam na tamní strážnici statní policie jsme měli přestávku, během které se asi konal další rozhovor. Potom jak 10 úředníků tamní strážnice nastoupili do autobusu, pokračovali jsme v jízdě neznámým směrem. Po té jak autobus na mě neznámém místě zastavil, udělil Koch velitelům skupin další podrobnosti k nadcházející akci.

Po delší chůzi přes mě neznámé lesy jsme dorazili na místo kde už čekalo věrohodně 20 úředníků mě neznámého komanda (jednotky) státní policie9).

Po další rozpravě byli úředníci rozděleni v řetěz a takto obklíčili v blízkosti ležící mlýn.

Úkol těchto úředníků bylo zabránit násilnému pokusu úniku z mlýna.

Zatčení a vyhnání partyzánů ze mlýna naleželo Kochovi a jeho skupině pod jeho vedením.

Schwarz a já jsme zaujmuli postavení se kulometem v řetězci na vyvýšeném místě asi 100 metru od mlýna vzdáleném.

Schwarz byl určen jako odstřelovač v případě pokusu partyzánů o násilný únik.

Následovně jsem mohl pozorovat, jak jeden muž z řetězce vyšel směrem k mlýnu.

Pak vyšly ze mlýna civilní osoby, na tyto osoby bylo něco zavoláno čemu jsem nerozuměl kvůli velké vzdálenosti a také kvůli tomu, že nerozumím česky, ale tyto osoby byly asi přechodně zajmuty.

Potom se začala blížit Kochova skupina ke mlýnu.

Různým hlasitým výzvám, které se ozývaly jsem nerozuměl.

Také nevím na co se ptal Koch a ostatní úředníci civilních osob z mlýna.

Protože se asi partyzáni ve mlýne nechtěli vzdát, odpálil Koch jednu nebo dvě pancéřové pěsti na mlýn, který začal hořet.

Jak se z mlýna jen jednotlivé střely ozývaly, byl mlýn těsněji obklíčen a Schwarz dostal rozkaz kulomet postavit vedle mlýna na jedné vyvýšenině a vystřelit několik varovných výstřelů, aby bylo partyzánům jasné, že další odpor nemá smysl a aby se vzdali.

Schwarz vystřelil 4-6 výstřelů, musel ale kvůli blokované zbrani přestat se střelbou.

Protože jsem nestál přímo u mlýna, nemohl jsem dění u mlýna blíže pozorovat.

Přesto vím, že Novok byl postřelen při pokusu vstoupit do mlýna a jeden příslušník pohraniční policie byl zastřelen. Jak se po delší době neozývala žádna střelba z mlýna, nařídil Romer ukončení akce.

Jak jsme se právě připravovali k odchodu, rozkázal mě a jednomu dalšímu úředníkovi, dva mrtvé ve sklepě mlýna ležící partyzány vynést k účelu identifikace.

Tento rozkaz jsem kvůli ohni, který se ze sklepa dral nemohl splnit.

Po akci jsem se dozvěděl, že Koch 2 nebo 3 osoby věrohodně v boji zastřelil.

Co se s mrtvýma stalo potom, nevím.

Potom jak jsme odtáhli zůstalo zbV Komando (jednotka) ještě na místě, a já si myslím, že tito odstranili mrtvoly.

 

1)

vrchní kriminální asistent Ludvík Mayerhofer (21. 5. 1912 Knittelfeld - ?), syn Ludvíka Mayerhofera a jeho ženy Marie, roz. Berglerové, posledně bytem Brno, Reicheltova 22 - přidělen gestapo Brno (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

2)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno), syn Bernharda Leiskeho a jeho ženy Huldy, roz. Brendelové, posledně bytem Brno, Dlouhá 10b - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

3)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), posledně bytem Brno, Pisárky 10 – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke /Schmiedke/). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu. Velitel první (jižní) skupiny, přicházející od Valašské Polanky. S touto skupinou jde i zajatý Rudolf Gurecký a velitel celé operace Hugo Römer. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se měla skládat z příslušníků brněnského gestapa, pohraniční policie ze Zlína (možná z Holešova), Policejního pluku SS 21 a jednotky složené z bývalých občanů sovětského svazu. Tato skupina byla mnohem početnější než druhá (severní skupina) a čítala cca 100 osob.

4)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Cerno, okr. Dortmund - ?), posledně bytem Brno, U botanické zahrady 36 – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska). Velel celé akci.

5)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště), syn Antonína Nowoka a jeho ženy Margarety, roz. Skýbové, posledně bytem Brno, Královo Pole, Leoše Janáčka 17b - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

6)

vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 Šternberk - ?), syn Františka Schrotta a jeho ženy Flory, roz. Wagnerové, posledně bytem Brno, Silniční 39a - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) působil proti partyzánům v oblasti severní Moravy i na Českomoravské vrchovině a také se zúčastnil akce proti desantu Komenský. Kromě toho řídil stálou agenturní síť v regionu. Byl to výborný sportovec a vynikající střelec z ručních zbraní. Během zásahů proti odbojářům býval vždy vyzbrojen dvěma pistolemi ráže 9 mm (možný náboj z jeho pistole nalezen nedaleko Juříčkova mlýna). V roce 1957 vstupuje do německé výzvědné služby BND (V-22198) a dne 31.10.1963 z BND odchází. Záznam o narození v matrice Šternberka.

7)

kriminální zaměstnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno), syn Jana Zelníčka a jeho ženy Anny, roz. Witmannové, posledně bytem Brno, Na rybníčku 4 - přidělen gestapo Hodonín, Brno referát I SD (1939-1945).

8)

kriminální zaměstnanec František Schwarz (2. 7. 1914 Jihlava - popraven 10. 12. 1946), syn Jana Schwarze a jeho ženy Kateřiny, roz. Maškové, posledně bytem Brno, Bratislavská 61 - přidělen gestapo Brno referát II G (1939-1945). Údajně zadržen na našem území - bližší informace zatím nezjištěny.

9)

nejspíše má namysli oddíl ke zvláštnímu použití 31 z Rožnova (Zur besonderen Verwendung - Kommando 31 , ZbV-Kommando 31, ZbV 31) nebo policejní pluk SS  21 z Holešova ( SS-Polizei Regiment 21). 

 

TOP