Protokol sepsaný dne 22. července 1946 s Ludvíkem Mayhoferem

Oblastní úřadovna Stb Brno-Mozartova ul. 3

Brno, dne 22. července 1946

Odd. -III

PROTOKOL

sepsaný dnes u zdejší úřadovny s Mayhoferem Ludvíkem¹⁾, býv. krim. vrch. asistentem gestapa, nar. 21. 5. 1915 v Knittelfeldu okr. Judenburg Rakousko, tamtéž přísl. v Boha věř. ženatým, rakouským státním přísl. , synem Ludvíka a Marie, roz. Berglerové, posledně bytem v Brně, Merhautova ul. č. 7, t. č. v zajišťovací vazbě u SNB Brno Orlí 30.

 Jmenovaný s předmětem výslechu obeznámen a napomenut, aby mluvil pravdu, vypovídá. Vzhledem k tomu, že neovládám český jazyk, prosím, abych mohl vypovídat v jazyce německém.

Překlad zhotoven pomocí google překladače a me,usí být přesný. Pokuď by někdo našel chybu v překladu, budeme rádi, když nám jí zašle. Děkujeme.

Vzpomínám si, že v prvních dnech dubna 1945 jsem byl jako státní úředník Státní policie Brno povolán svým vedoucím oddělení kriminálním komisařem Leischkem, abych se okamžitě dostavil na oddělení III, kriminálnímu komisaři Kochovi. Tento rozkaz byl vydán okolo 17:00. od velitele kriminálního komisaře Kocha, jsem dostal pokyn, abych spolu s mnoha dalšími úředníky přišel na úřadovnu přibližně ve 22:00. Poslechl jsem tento rozkaz. Přišel jsem ve stanovený čas do registrační kanceláře oddílu III s asi 30 dalšími úředníky. Pokud si pamatuji, byl tam tehdy tito úředníci: kriminální rada Römer, kriminální rada Koch, kriminální tajemník Nowok, kriminální asistent schrott, kriminální asistent  Wiedemerth, kriminální zaměstnanec Grigar, kriminální asistent Adam, Heinrich, kriminální asistent Walzberger, kriminální asistent Kropatschek, kriminální zaměstnanec Franz Schwarz, kriminální zaměstnanec Franz Kerner, kriminální asistent Zitovský, Prof.Dr. Marquodt a další úředníci, jejichž jména si již nepamatuji. Nejdříve kriminální rada Römer přednesl krátkou prezentaci o nasazení a předmětu nasazení, aniž by nám sdělil místo. Odjezd na akci by měl proběhnout až po schůzce. Po Römerovi také krátce hovořil o účelu mise kriminální komisař Koch, který nás seznámil o účelu a místě akce. Z těchto dvou přednášek jsme se dozvěděli, že se jednalo o ozbrojený zásah proti skupině partyzánů ukrývajících se v objektu v zalesněné oblasti. Koch a Römer rozdělili úředníky do pracovních skupin. Já byl zařazen do kulometné skupiny jako puškař II, ke které patřil Franz Schwarz jako puškař I. Střelec Ill k nám nebyl přidělen. Už si nepamatuji rozdělení úředníků. Už si nepamatuji, kdo jednotlivé skupiny vedl. Po tomto rozdělení nám byli předány zbraně. Myslím, že to bylo distribuováno spolu se dvěma kulomety, několika samopaly, zásobníky a ručními granáty. Vzpomínám si, že Schneider Franz Schwarc dostal kulomet a já potřebnou munici. Kdo dostal druhý kulomet, neví. Po předání zbraní jsme byli autobusem převezeni z Brna na místo, které jsme dosud neznali. Řidič autobusu mi není znám. Odjezd z Brna proběhl z úřadovny ten večer mezi 22. a 23. hodinou. Na policejní stanici ve Zlíně se konala první zastávka. Slyšel jsem, že během hodinového pobytu ve Zlíně mezi kriminálním komisařem Kochem a kriminálním radou Zieglerem, šéfem gestapa Zlín, proběhla rozmluva o nasazení. Před odjezdem nastoupilo ve Zlíně asi 10 důstojníků v uniformách. Jména těchto úředníků nemohu uvést, protože jsem je neznal. Ze Zlína jsme jeli pro mě neznámým směrem. Asi po půl hodině jízdy jsme byli zastaveni a vyzváni k seřazení. Na tomto místě nám kriminální komisař Koch upřesnil situaci. Odtud jsme šli lesem pod vedením neznámého konfidenta (českého). Cíl se prozatím nepodařilo najít. Jen s pomocí místních lidí bylo v ranních hodinách nalezeno místo osamělého mlýna. Nedaleko tohoto mlýna jsme narazili na již na skupinu velitelství Z.b.V. (velení pro speciální použití bezpečnostní policie), jejich velitele ani muže jsme neznali. Kriminální komisař Koch nařídil, aby byl mlýn v údolí obklíčen, což znemožnilo jakýkoli únik. Protože se údajně nepředpokládalo, že by partyzáni použili zbraně, byli jsme se Schwarzem umístěni s kulometem na dobře viditelném místě asi 300 m od mlýna. Naším rozkazem bylo zabránit jakýmkoli násilným a soustředěným pokusům partyzánů o útěk. Zásah ve mlýně, respektive za odstranění partyzánských budov byl zodpovědný jen kriminální komisař Koch, který dal dohromady skupinu úředníků. Kriminální komisař Koch jí vedl, dále zde byli Schrott, Wiedemerth, Nowok, někteří další členové takzvaného partyzánského oddělení IV 2a gestapa Brno, které jsem neznal, a někteří Rusové patřili k tomuto oddělení. Rozdělení pro tuto skupinu bylo provedeno již v Brně. Všechny ostatní osoby zapojené do akce byly primárně určeny k tomu, aby dělaly bezpečnostní službu. Podle pokynů kriminálního komisaře Kocha, byla provedena skutečná akce proti partyzánům, která musela začít kolem 5:00. Všiml jsem si, že civilista, pravděpodobně důvěrník, se vymanil z kordonu a šel do mlýna. Nevím, co tam dělal. Jediné, co mohu říci, že nějací lidé, asi dva nebo tři muži a tři nebo čtyři ženy, se vzdalovali od mlýna a přilehlých budov, a pokud jsem viděl, byli nasměrováni nahoru po svahu doprava. Tito lidé, čeští obyvatelé mlýna a budovy, byli prohledáni několika policisty a vzati do dočasné vazby. Po tomto incidentu se Koch se svou skupinou přiblížil k a probíhaly různé rozhovory, kterým jsem nerozuměl. Koch se pak se svou skupinou stáhl a oslovil zmíněné Čechy, aby se jich na cokoli zeptal. Obsah rozhovoru jsem se nedozvěděl. Poté se Koch a jeho skupina vrátili do mlýna. Viděl jsem to všechno docela jasně ze svého úhlu pohledu. Najednou jsem slyšel několik výstřelů z pistolí a samopalů. Neviděl jsem, kdo střílel, a ani jsem o tom později nic neslyšel. Nemohl jsem vidět ani ty detaily, protože lidé ve mlýně byli maskovaní. Nevím, kdo zahájil palbu, protože jsem to sám neviděl, nikdo mi o tom neřekl a ani jsem se na to neptal. Po této první přestřelce se partyzány nepodařilo přesvědčit, aby se vzdali. Pravděpodobně z tohoto důvodu byly Kochem vypáleny dvě pancéřové pěsti na budovu mlýna, načež samotná budova začala hořet. Mezitím jsme byli se Schwarzem instruováni, abychom vytvořili rojnici, abychom se protlačili k objektu. Tento příkaz jsme splnili a došli jsme tehdy jen asi 30 m od mlýna. Aby partyzánská skupina pochopila, že další odpor je zbytečný, musel Schwarz na rozkaz vypálit sérii výstřelů z kulometu do vzduchu. V důsledku poruchy bylo vypáleno jen asi 5 výstřelů. Pokud si pamatuji, Schwarz byl celou dobu na místě. Já sám jsem své místo jednou nebo dvakrát opustil, ale jen pár kroků ke kriminálnímu komisaři Leischkemu, který stál opodál, respektive dalším kolegům, abychom si řekli pár slov. Krátce poté bylo vypáleno 5 výstřelů z kulometu kriminální tajemník Nowok vyšel zpoza mlýna a držela ji za paži. Požádal lékaře Dr. Marquodtovi o ošetření průstřelu. Říká se, že tuto ránu dostal při pokusu o průnik. Ve stejnou dobu, kdy byl zraněn Nowok, byl prý partyzány zastřelen příslušník komanda Z.b.V., jak jsem se později doslechl. Při této příležitosti byl prý postřelen civilista z nedaleké vesnice. Nevím, kdo to byl a při jaké příležitosti byl tento zraněn. Komando pod Kochem se různě pokoušelo proniknout do mlýna, ale vždy neúspěšně, byli vždy zahnáni palbou od partyzánů ve mlýně. Po nějaké době, kdy se již z mlýna nestřílelo se již zmocnili budovy, předpokládalo se, že partyzáni již nežijí nebo že zemřeli, nebo se chtěli vzdát. Partyzáni přestali střílet a proto z tohoto důvodu byla zastavena palba proti mlýnu tehdy jsem slyšel, kdo mi to tenkrát řekl, dnes už si to nepamatuji, že se našli nějací mrtví partyzáni, kteří prý leželi u mlýna. Nevím, jestli byli zastřeleni nebo spáleni ve mlýně. Najednou jsme dostali rozkaz stáhnout se, když jsme dorazili, dostal jsem rozkaz od Römera, kterého jsem při této příležitosti viděl poprvé, vloupat se s jedním nebo dvěma důstojníky do hořícího mlýna a najít partyzána, který byl pravděpodobně mrtvý tam za účelem záchrany. Kvůli silnému požáru jsem však tento rozkaz nemohl splnit. Během akce jsem zaslechl, že kriminální komisař Koch měl zastřelit dvě ženy, které patřily k partyzánské skupině. Ale neviděl jsem nic ze střelby nebo mrtvých. Nevím, co se stalo s různými těly. Mrtvé ženy uvedené výše musí být zanechány na místě. Nevím, zda komando Z.b.V. mělo nějaké speciální instrukce ohledně pohřbívání mrtvých. Jak se kriminální rada Römer choval po celou dobu akce, nevím. Viděl jsem ho až na konci akce. Stejně tak nemohu říci, kde byl prof. Marquodt celou tu dobu. Další účastníky akce, kromě již jmenovaných v protokole, nemohu uvést již žádné. Po skončení akce jsme z místa, kde auta stála, jeli opět do Zlína. Po skončení akce nebyla auta tam, kde jsme v noci vystoupili. Stáli na hlavní silnici ve vesnici kousek od mlýna. Důvod této změny mi není znám. Taky nevím, kdo to vydal. Pokud si pamatuji, z místa s námi jel důvěrník, o kterém jsem se zmínil dříve. Po krátké jízdě jsme se kolem 17 hodiny dostali do Zlína. Zůstali jsme tam asi hodinu. Ve Zlíně se za tu dobu nic zvláštního nestalo. Kolem 18:00 jsme jeli rovnou ze Zlína do Brna, kde jsme kolem 20:00 dorazili na policejní stanici a byli jsme propuštěni. Zbraně byly vráceny do zbrojního oddělení (zbrojnice). Pro mě tím akce skončila.

V následujících dnech se o této akci na úřadě více nemluvilo.

Svá prohlášení jsem učinil dobrovolně, zcela a v souladu s pravdou. Víc k věci nemám co říct.

Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.