×

Podpořte nás - text

Protokol sepsaný dne 18. března 1946 s Antonínem Mynářem

Národní bezpečnosti velitelství stanice Vsetín
PROTOKOL
Sepsaný s Antonínem Mynářem1), okr. školním inspektorem ve Vsetíně, nar. Dne 31. 1. 1896 v Lutonina okr. Zlín, přísl. Vsetíně a bytem Vsetín čp. 863.
Jest vyslechnut jako svědek o činnosti, resp. O tom, z jakého důvodu byl zatčen por. Gurecký2) ze Vsetíně a o výslechu Gureckého u gestapa v Brně. Inspektor Mynář byl s Gureckým ve vazbě v Brně v jedné místnosti. Po napomenutí aby mluvil pravdu udává:
Byl jsem vězněn gestapem v Brně v Kounicových kolejích a pamatuji se, že 28. března 1945 byl k nám na světnici přidělen zatčený poručík četn. Gurecký ze Vsetíně. Na světnici byl přiveden až pozdě večer. Když jsem se s Gureckým důvěrně seznámil, svěřil se mě proč byl zatčen a také jakým způsobem byl zatčen. Podle jeho sdělení, byl do Brna vylákán pozváním ZČV3) v Brně k lékařské prohlídce, zda bude dán do penze. V budově ZČV byl již očekáván Brněnským gestapem, byl zatčen a odveden na právnickou fakultu k výslechu. Zatčen byl prý pro styk s partyzány, se kterými se scházel v okolí Vsetína a také ve zvláštním bunkru v Leskovci pod stavením nějakého Juříčka. Všechny podrobnosti, týkající se umístění bunkru byly vyšetřujícímu gestapu známy, takže jakékoliv odbočení při jeho výpovědi, vyšetřující ihned opravoval podle záznamu učiněných z výpovědi tak zvaného malého Franty4) / :krycí jméno Františka Bednáře, bývalým učitelem na Frýdecku: /
K výslechu byl Gurecký voděn do té doby každého dne a po příchodu zpět nám vypravoval nové podrobností od výslechu. Mezí jiným také, nám sdělil, že prý mezi spisy ze kterých ho usvědčovali, byl přesný plánek bunkru v Leskovci a on že musel jen potvrzovat správnost údajů ve spisech. Spolu se mnou v téže světnici / č. 43, blok A. / byl také pan Morgenštern5) zaměstnanec muniční továrny ve Křtinách u Brna a bytem v Bílovicích u Brna. S tímto byl Gurecký rovněž důvěrně seznámen a vín že s ním projednával, dodání zprávy na Vsetínsko v případě, že bude z Kaunicových kolejí drive propuštěn. Gurecký byl totiž v domění, že se o jeho zatčení na. Vsetíně nic neví a chtěl varovati další osoby.
Pozdě veder na velikonoční pondělí dne 2. 3. 19455 byl Gurecký odveden ze světnice, aby podle dříve mu oznámeného rozhodnutí při posledním výslechu byl přítomen zničení bunkru v Leskovci. Před odjezdem sdělil, že je odhodlán cestou k bunkru uprchnouti a podrobně již předem promýšlel plán útěku. Spoléhal, že mu při tom budou nápomocni partyzáni. Gurecký se s tohoto zájezdu vrátil až až na druhý den pozdě v noci /bylo to 3. 4. 1945/. Byl celý nešťastný a zřejmě rozrušen prožitými událostmi minulého dne. Sdělil nám, že uprchnouti nemohl také podrobnosti tragedie rodiny Juřičkovy, o nichž nám již dříve říkal, že si jich velmi vážil pro jejích obětavost. Vypravoval, jak skončil majitel usedlosti Juříček6) jeho žena7) a dvě děti8) a několik partyzánů přítomných v bunkru. O nějakém ošetřovateli, či lékaři jsem nic neslyšel.
Podle řeči Gureckého byla jeho přítomnost při exekuci v Leskovci součástí trestu, za jeho účast na spolupráci s partyzány.
Dno 6. 4. 1945 pozdě večer byl Gurecký ze světnice odvolán se známým rozkazem: Alles mit! což znamenalo, že se nevrátí do pokoje. Od té doby jsem Gureckéno neviděl.
Více nemohu o celém případu udati a prohlašuji, že jsem vypovýdal pravdivě, protokol byl vyslýchanému přečten, shledán správným a podepsán.
Ve Vsetíne dne 18. března 1946.
Vyslýchající: P. Chytka v. r.
Svědek: Šstražm. Dolanský v. r.
Vyslýchaný: Mynář v. r.
Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde

1)

školní inspektor ve Vsetíně Antonín Mynář (31. 1. 1896 v Lutonině - ?), Vsetín 863.  Byl ve stejné cele jako Gurecký ( Kounicovy koleje, blok A, cela č. 43).

2)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn domkaře Ignáce Gureckého z Lubně a jeho ženy Anny, roz. Foldýnové - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin. Začleněn do transporu KL3, který odvezl zatčené odbojáře z Brna a Jihlavy do KT Mauthausen. Záznam o svatbě v matrice Slezské Ostravy.

3)

Zenské četnické velitelství v Brně.

4)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn stolařského mistra Rudolfa Bednáře s Chrlic 151 a jeho ženy Marie, roz. Fibicherové, posledně bytem Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – bývalého důstojníka čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-TuřanechZáznam o svatbě v matrice Českého TěšínaFrantišek Bednář měl s manželou Evou pět dětí EvuZdenkuMariiMarelu a ?, přes které ho gestapo vydíralo.

5)

Morgenštern (?) - bližší informace zatím nezjištěny.

6)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice LeskovceZápis ze sčítání lidu z roku 1921V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.

7)

Františka Juříčková, roz. Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky, roz. Kotrlové ze Střelné, posledně bytem Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Záznam o oddání v matrice matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.

8)

manželé Juříčkovměli čtyři děti:

Josef Juříček (20. 1. 1921 Leskovec – 26. 6. 1936 Leskovec), syn rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy. Zemřel na tuberkulózu kostí již v roce 1936 a proto nebyl tedy přítomen vypálení Juříčkovy usedlosti.

dále 

Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.

dále 

Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

TOP