Protokol sepsaný dne 23. července 1946 s Janem Nowokem | JUŘÍČKŮV MLÝN

×

Protokol sepsaný dne 23. července 1946 s Janem Nowokem

Oblastní úřadovna Stb Brmo-Mozartova ul. 3

Brno, dne 23. července 1946.

Qdd. III

Záznam.

Výpisy protokolu sepsaného dne 24. května 1946 o 11. 00 hod. u vyšetřující komise Okresního národního výboru ve Zlíně s Janem Nowokem¹⁾ býv. krim. tajemníkem gestapa, nar. 23. ledna 1903 v Janově, okr. Katovice-Polsko, něm. státním příslušníkem, synem rodičů Antonína a Margarety, roz. Skýbové, ženatým, řím. kat. , národnosti německé, nemajetným, údajně zachovalým, posledně bytem v Brně-Královo Pole.

…. . V roce 1945 sloužil jsem u gestapa v Brně. 3. 4. toho roku podniklo brněnské gestapo akci proti partyzánům, které jsem se také já zúčastnil. Bylo to v katastru obce Leskovce, okres Vsetin. Výpravy se zúčastnilo asi 20 úředníků gestapa z Brna. Odjeli jsme autobusem a přijeli jsme neurčené místo asi v 6. hod. Tam bylo již přítomno několik úředníků z jiné služebny. Celou akci vedl krim. rada Römer²⁾ z Brna. Byli jsme ozbrojeni puškami, automaty, pistolemi a pancéřovými pěstmi. Obklíčili jsme o samotě stojící mlýn u obce Léskovce, jehož majitelem byl Jan Juříček³⁾. Když se kruh obklíčení stáhl, počali partyzáni ukrytí ve mlýně po nás stříleti a my jsme střelbu opětovali. Já jsem sám byl ozbrojen pouze pistolí, kterou jsem na větší vzdálenost nemohl použít. Boj trval až do 11 hod. Během boje vystřelil komisař Koch⁴⁾ do mlýna 2 pancéřové pěstě, ale bez účinku. Obránci se tvrdošíjně bránili a my jsme se mohli přibližovati jen velmi pomalu. Teprve ku konci jsme se dostali do těsné blízkosti mlýna a já jsem dostal rozkaz od Römera, abych otevřel dvířka chléva a vypustil z něho dobytek. Römer totiž nařídil, aby mlýn byl zapálen což se později také stalo. Já jsem se snažil přiblížiti k chlévu, ale v tom padl výstřel a já jsem byl zasažen do pravého ramene. Odplížil jsem se do bezpečí a byl jsem ošetřen přítomným lékařem. Po ošetření jsem odešel do blízkého lesa, kde jsem si sedl a blíže cesty čekal, až bude akce skončena. Kolem 12 hod. Jsem spatřil, že mlýn hoří i s hospodářským stavením.

Z vypravování jsem se později dověděl, že cela rodina Juříčkova který byl majitelem mlýna byla zavražděna a také ostatní obránci byli usmrcení až na jednoho, který byl zajat a odvezen na služebnu do Zlína.

Kdo tehdy tuto partyzánskou skrýš vyzradil nevím, ale šel a námi Jeden český četník⁵⁾, oblečen v civilním obleku, který Kocha vedl a přesně ho o celé věcí informoval. Na základě toho se domnívám, že udavačem byl tento četník, ale jméno jsem se nedozvěděl. Kolik osob bylo pří teto akci usmrceno není mi známo.

Doznávám, že za dobu své činnosti jako úředník gestapa jsem zatkl a nebo vyslýchal a usvědčoval více než 200 osob národnosti česke. Žádám aby bylo přihlíženo k tomu, že jsem některým zatčeným pomohl buď, že jsem úmyslně své hlášení upravil v jejich prospěch a nebo některá propustil i svobodu.

po přečtení dobře:

Kulísek v. r.

Johan Nowok v. r.

Sbor národní bezpečnosti

Velitelství stanice Val. Polanka. okr. Vsetín. Val. Polanka. 7. června 1946.

Čís. Jedn. 759/1/1946

Věc: Jan Nowok - šetření

Odpověď k čís. jedn. Vs 2059/45 ze dne 31, května 1946.

Přílohy: 1.

Ředitelství SNB - odělení státní bezpečnosti.

Brno.

V příloze Vám dodatečný opis protokolu očitého svodka případu vypálení mlýna Jana Juřička v Leskovci čp. 67.

Dále oznamuji, že Jan Juřiček³⁾ je narozen 10. 2. 1895 v Leskovci,

, syn Jan Juřiček⁶⁾“ “ 5. 2. 1926 “

manželka Františka Juričková⁷⁾ “ “ 16. 7. 1902 “

dcera Františka Juřičková⁸⁾ “ “ 13. 3. 1929 “

dcera Marie Juřičková⁹⁾ “ “ 10. 5. 1931 “

Dále 3 mrtví partyzáni zastřeleni a hozeni do ohně se jmenovali :

Oldřich Kaňok¹⁰⁾ který pocházel z Frýdku - Místku, o kterém nejsou žádné bližší údaje -známy

Sergej¹¹⁾, o kterém němí rovněž více znáno

a Sáška Čornyj¹²⁾ jehož adreasa Je následující: S. Č. . Altajský Kraj, Rebreševský rajon, - Sil Sovět.

Partyzán, který se vzdal po vyběhnutí z bunkru byl lékař partyzánů nazývaný František Cápitus Bláha¹³⁾. Byl gestapem zatčen, nějaký čas vězněn a snad pro nedostatek usvědčujících důkazů - propuštěn.

Zasílá se vyšetřující komisi okresního národního výboru ve Zlíně a Ředitelství SNB. oddělení státní bezpečnosti v Brně.

Velitel stanice nemocen: vrch. strážn. Loveček v. r.

Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.

1)	kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště), syn Antonína Nowoka a jeho ženy Margarety, roz. Skýbové, posledně bytem Brno, Královo Pole, Leoše Janáčka 17b - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.
2)	kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Cerno, okr. Dortmund - ?), posledně bytem Brno, U botanické zahrady 36 – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska). Velel celé akci.
3)	Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.
4)	kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), posledně bytem Brno, Pisárky 10 – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke /Schmiedke/). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu. Velitel první (jižní) skupiny, přicházející od Valašské Polanky. S touto skupinou jde i zajatý Rudolf Gurecký a velitel celé operace Hugo Römer. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se měla skládat z příslušníků brněnského gestapa, pohraniční policie ze Zlína (možná z Holešova), Policejního pluku SS 21 a jednotky složené z bývalých občanů sovětského svazu. Tato skupina byla mnohem početnější než druhá (severní skupina) a čítala cca 100 osob.
5)	Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn domkaře Ignáce Gureckého z Lubně a jeho ženy Anny, roz. Foldýnové - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin. Začleněn do transporu KL3, který odvezl zatčené odbojáře z Brna a Jihlavy do KT Mauthausen. Záznam o svatbě v matrice Slezské Ostravy.
6)	Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.
7)	Františka Juříčková, roz. Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky, roz. Kotrlové ze Střelné, posledně bytem Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Záznam o oddání v matrice matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.
8)	Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.
9)	Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.
10)	Oldřich Kaňok, někdy psáno nesprávně Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), syn holiče a kadeřníka Josefa Kaňoka a jeho ženy Filomeny, roz. Havlové, posledně bytem Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal.
11)	partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.
12)	partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov zvaný Saška Čornyj (23. 4. 1918 – 3. 4. 1945 Leskovec) – první velitel ploštinského oddílu. Raněný při přestřelce v Lipině, zajat dne 7. srpna 1941. Kotlarov přichází do Leskovce v průběhu března roku1945 od faráře Vladimíra Růčky z Újezdu (byl převlečen za faráře), kde byl ošetřován Annou Hanákovou a MUDr. Františkem Lapešem z Vizovic.
13)	ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

TOP