1)

cca 15 partizánů odvedl v pondělí dne 2. dubna 1945 (o velikonocích) Jan Martinec (3. 7. 1914 - ?), syn rolníka Jana Martince z Leskovce 91 a jeho ženy Veruny, roz. Labajové, posledně bytem Leskovec 91 - partyzánská spojka, díky kterému nebyla tragédie v Leskovci ještě větší. Kdoví co by se stalo, kdyby neodvedl 15 partyzánů dvanáct hodin před akcí do Lhoty. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921, do Lhoty u Vsetína.

2)

dle prostudovaných dokumentů z Archivu bezpečnostních složek v Praze (složka 325) věděli o přesném umístění bunkru tito lidé:  rodina Jana Juříčka (Leskovec 67), František Bednář (Chrlice 384), Jan Juřička (Hrabová 69, Ostrava), Josef Sousedík (Vsetín), Antonín Foltýn (Hrabová 69, Ostrava), Josef Juříček (Leskovec 102), Jiřina Muchová (Leskovec 62), Jan Martinec (Leskovec 91), Martin Vychopeň (Leskovec 62), Rudolf Gurecký (Vsetín), Josef Řezníček (Valašská Polanka 179), Jaroslav Pala (Ústí) a partyzáni, kteří byli v bunkru ubytováni a léčení. O tom zda o bunkru věděli sousedé a známí Jana Juříčka nejsou prozatím žádné věrohodné dokumenty, ale lze předpokládat, že to minimálně mezi sousedy bylo veřejné tajemství.   

3)

správně používaný název byl 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky. Na tento název se přejmenoval 1. československý partyzánský oddíl Jana Žižky vedený D. B. Murzinem někdy na přelomu roku 1944/45, aniž by toto přejmenování konzultovali se štábem partyzánského hnutí v Kyjevě (po ztrátě radistů na Santově neměli spojení). Proto byl Kyjevským ústředím udělen název 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky útvaru působícím v okolí Bánovce nad Bebravou (Jankov vŕšok), jejímž velitelem byl Opavský rodák Theodor Pola. Brigáda z přízviskem Jana Žižky z Trocnova působila na území bývalé Jugoslávie.