Protokol sepsaný dne 12. července 1946 s Františkem Radifem

Oblastní úřadovna Stb Brno-Mozartova ul. 3

Brno, dne 12. července 1946

K čís. 1074/46

PROTOKOL

sepsaný dnes u zdejšího úřadu s Radifem Františkem¹⁾, býv. krim. tajemníkem gestapa v Brně, nar. 28. 9. 1908 v Celovci v Rakousku, tamtéž příslušným, ženatým, v Boha věřícího, rakouským státním přísl. , synem Jana a Notburgy, roz. Fürntratové, absolvent 5 tř. obec. 3 tř. měst. A 3 tř. obchodní školy, starající se o svou manželku Josefu, roz. Símovou a 3 děti ve stáří 4 až 10 let, nemajetným, údajně zachovalým, posledně bytem v Brně, Akademická ul. č. 22, t. č. v zajišťovací vazbě u SNB Brno Orlí 30, který s předmětem výslechu obeznámen a napomenut, aby mluvil pravdu, vypovídá: Jelikož obviněný neovládá český jazyk, je protokol s ním sepsán v jazyce německém.

Překlad zhotoven pomocí google překladače a me,usí být přesný. Pokuď by někdo našel chybu v překladu, budeme rádi, když nám jí zašle. Děkujeme.

Začátkem dubna 1945 provedla  brněnská kancelář akci proti mlýnu u Vsetína, kde se měli zdržovat partyzáni. Za tímto účelem jsem požádal Rada města o autobus. Celá akce byla řízena velitelem kriminálním radou Römerem a komisařem Kochem. Tak jsem byl ještě s detaily na brněnském hlavním nádraží a byl jsem k této akci povolán do kanceláře. Odjezd z Brna se uskutečnil kolem 21:00 a zpočátku mířil do Zlína. V samotném autobuse bylo cca 30 až 35 lidí respektive  úředníci oddělení, jejichž jména si ještě pamatuji: kriminální rada Römer, komisař Koch, komisař Marquart,  Standartenführer Leischke, kriminální tajemník Walzberger z oddělení II BM/So, kriminální tajemník Schrot, oddělení III, kriminální tajemník Nowok, oddělení III, kriminální zaměstnanec Kropacek z oddělení. II BM/So, kriminální zaměstnanec Wiedemerth, posledně zmínění dva nevím s jistotou, zda tam byli, různí úředníci z oddílu II A. Kromě toho byli do akce zapojeni i Rusové v oddílu IV II a. Po příjezdu do Zlína se konaly na místním úřadě. K brněnskému velení bylo přiděleno také asi 20 mužů ze zlínské kanceláře. Už si nepamatuji, zda tito muži cestovali ve stejném autobuse nebo v jiném vozidle. Odjezd ze Zlína se uskutečnil kolem 1 hodiny ranní. Cesta vedla přes Vsetín do malého města a mimo toto město jsme museli všichni vystoupit. Chci dodat, že z Brna s námi cestoval muž, který byl českým četnickým důstojníkem, který se ocitl se u nás ve vazbě. Jak jsem později cestou do mlýna zjistil, tento četnický důstojník prý oznámil úřadu, že se v tomto mlýně zdržují partyzáni. Ve mlýně se prý také několikrát setkal s partyzány. Jméno četnického důstojníka, který byl již starším mužem, mi není známo, může mít službu poblíž nebo v samotném Vsetíně. Po zastavení autobusu jsme provázeni tímto četnickým důstojníkem lesem a asi ve 3 hodiny jsme přišli na kopec. Tam nám sdělil, že už přesně neví, kde se mlýn nachází, respektive, že už se nemůže zorientovat. Tehdy poslal Römer 2 nebo 3 muže do nedaleké budovy, aby tam našli muže, který měl vzít celé komando do mlýna. Tito muži se také vrátili z rolníkem, který nás pak vedl do mlýna. Cestou tam jsem se také dozvěděl, že další oddíl, vedený komisařem Leischkem, je na cestě do mlýna z jiného směru. Navíc tam byli policisté a ty jsme brzy spatřili na kopci u mlýna. Mlýn ležel mezi dvěma kopci v údolí, Römer a Koch nyní veleli skupinám a rozdělovali je. Měli jsme asi v 10 mužích v rozestupech obsaditi kopec na jihu a zabránit lidem v útěku z mlýna pod ním. Vzhledem k tomu, že mlýn je obklopen kopci, byly všechny hřebeny obsazeny, částečně policií a částečně lidmi z naší kanceláře. Další oddíl vedený komisařem Kochem Römerem šel do mlýna v údolí. Byli vyzbrojeni pistolemi, samopaly, dvěma lehkými kulomety a pancéřovou pěstí. Poté, co Koch nebo Römer vystřelili z pancéřové pěsti byl mlynář požádán, aby vyšel z domu. Pokud jsem z této vzdálenosti viděl, vyšli z domu nějací lidé, ale zda tam byl mlynář, nevím. Po nějaké době se někteří naši lidé přiblížili k mlýnu a začala těžká střelba z pistolí a samopalů, také z kopce, takže Koch nebo někdo z jeho mužů vypálil směrem k mlýnu pancéřovou pěst. V poledne akce skončila a komanda se stáhla z okolních kopců. Když jsem sešel do mlýna, viděl jsem ležet 3 dívky, které byly zastřeleny při přestřelce. Jak mi bylo řečeno, měli to být partyzánky, které byli ukryti v domě. Cestou domů jsem zjistil, že Schrott zastřelil partyzána a dva partyzány členové komanda ZbV. Jeden bezpečnostní policista byl zabit a jeden z naší strany byl raněn. Když už jsme byli připraveni k pochodu, stodola u mlýna najednou začala hořet. Nevím, kdo má toto na svědomí. Celé velitelství tudy napochodovalo do místa, kde parkovaly dva autobusy a několik osobních aut. Cesta domů byla přes Zlín, kde byla krátká zastávka na místním úřadě. Četnický důstojník byl odvezen do Brna. Ani já, ani muži, kteří mi byli přiděleni, během celé akce nevystřelili. Také si nejsem vědom, že by během této akce byli zatčeni nějací lidé. V autobuse, ve kterém jsem jel domů, byl český četnický důstojník, který to měl na starosti.

Nemám k věci žádné další podrobnosti, řekl jsem celou pravdu a nic jsem nezamlčel.

Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.