Protokol sepsaný dne 21. března 1946 s Josefem Řezníčkem | JUŘÍČKŮV MLÝN

×

Protokol sepsaný dne 21. března 1946 s Josefem Řezníčkem

Protokol

Sepsaný dne 21. března 1946 na stanici SNB. Velitelství stanice Val. Polanka, okres Vsetín s Josefem Řezníčkem¹⁾ nar. 18. 4. 1908 v Senince, okres Vsetín, bytem ve Valašské Polance čís. 179, okres Vsetín, evangelík, ženatý, zachovalý stran vypálení hospodářské usedlosti Jana Juřičeka²⁾ z Leskovce.

Vyslýchaný byl vyzván aby mluvil pravdu a udává:

Bydlím asi 2 Km od stavení Jana Juřičky z Leskovce-Paseky a kritického dne byl jsem doma. Dne 2. 4. 1945 měl jsem hlídku a viděl jsem jakýsi přísun německého vojska, což mě bylo podezřelé. Jelikož byl jsem této noci velice ospalý odebral jsem se domu k odpočinku a nařídil jsem mým lidem tj. členům hlídky aby oni hlídali a kdyby něco zpozorovali aby mně vyrozuměli. Asi o 3 hod. dne 3. 4. 1946 byl jsem probuzen a bylo mně hlídkou sděleno, že z obce Leskovec jede větší počet vojska v autobuse směr Val. Polanka. Na toto sdělení jsem ihned se oblékl a chtěl jsem jíti do statku Jana Juřičky, což se mě však již nepodařilo, neb všechny silnice byly vojskem obsazeny.

Když se mě nepodařilo při Jí ti do statku Juříčka tak sem šel do Seničky a tam jsem upozornil všechny naše spojky, kterým jsem dal příkaz aby upozornili obce, že Němci jsou v nástupu do jednotlivých obcí.

0čitým svědkem masakru a vypálení statku Jana Juříčka jsem nebyl a nemohu také nic podrobného udati co se tam odehrávalo.

Také jsem neviděl ony dva civilní muže, kteří byli Německým vojskem zadržení případně tam na místo dovedení a nemohu říci o koho by se to jednalo. Zda-li tam byl četník Gurecký³⁾ anebo Bláha⁴⁾ nevím, neb jsem tam u místa činu nebyl.

Dne 3. 4. 1045 došli do mého domu 2 rusští partysáni a to Kosťa⁵⁾ a Vasil⁶⁾, kteří byli promočeni a bylo na nich viděti útrapy. Tito mě vyprávěli o příběhu ve statku Jana Juříčka a tvrdili, že byli od časných ranních hodin do pozdně nočních hodin ukrytí pod vodním kolem poblíž statku Juřička. Tvrdili, že Němci je tam přepadli a oni jako zázrakem uprchli a tam se uschovali. Já jsem jim poskytl první pomoc a jelikož jsem měl obavy abych nebyl sám také prozrazen dovedl jsem je do Seninky k rolníkovi Hovořákovi, který se o ně již dále postaral.

Sám Jsem se vrátil pak domu, neb jsem věděl, že rolník Hovořák⁷⁾ v Senince se o pronásledované dobře postará.

Jinak jako očitý svědek nevím nic a nemám jiného co k podotknuti:

Protokol byl mě hlasitě přečten, schválen a podepsán :

Val. Polanka, dne 21. března 1946.

Vyslýchající: Vrch. strážm. Havlíček v. r.

Svědek: četař Kohoutek v. r.

Vyslýchaný: Řezníček Josef v. r.

Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.

1)	partyzán Josef Řezníček (18. 4. 1908 v Senince - 21. 3. 1991 Valašská Polanka), syn dělníka Jana Řezníčka ze Seninky 73 a jeho ženy Františky, roz. Šťastné, posledně bytem Valašské Polanky 179. Ve večerních hodinách dne 3. 4. 1945 přišly do jeho domu promočení Konstantin Jefimovič Kalabalin a Vasilij Fjodorovič Sapelnik, kterým Řezníček poskytl pomoc a přemístil je k Pavlovi Hovořákovi do Seninky 38. U jeho rodičů na Seninských pasekác h (Pokojka) se po zranění v lednu 1945 v Pozděchově, léčil D. B. Murzin. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.
2)	Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.
3)	Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn domkaře Ignáce Gureckého z Lubně a jeho ženy Anny, roz. Foldýnové - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin. Začleněn do transporu KL3, který odvezl zatčené odbojáře z Brna a Jihlavy do KT Mauthausen. Záznam o svatbě v matrice Slezské Ostravy.
4)	ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.
5)	partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 Achtyrka – asi 1946), syn Jefima Jefimoviče Kalabalina a jeho ženy Marfy – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Přežil ukryt v betonové rouře pod vodním kolem.
6)	partyzán Vasilij Fjodorovič Sapelnik (1917 – ?) – bližší informace zatím nezjištěny, údajně měl zemřít ve zběrném táboře v Malackách. Někdy je nesprávně jako zachráněný uváděn místo Vasilije Fjodoroviče Sapelnika partyzán Vasilij Ivanovič Lavriščev (1920 – 3. 5. 1945 Vizovice) – velitel čety oddílu Prlov. Zemřel při osvobozování Vizovic, kdy na kopci Barák padl do léčky vlasovcům a spolu s dalšími pěti partyzány je pohřben na hřbitově ve Vizovicích. Před válkou pracoval v kolchozu Zarja Ochrannijevič oblast Dnětropetrovsk jako kombajnista. Je Agapitusem Bláhou špatně uveden, že v den Leskovské tragédie byl přítomen ve mlýně, ale byl v té době v Prlově.
7)	Pavel Hovořák (26. 3. 1901 Lužná - 9. 7. 1976 Seninka), syn rolníka Jana Hovořáka z Lužné 128 a jeho ženy Rozálie, roz. Olejníkové, posledně bytem Seninka 38. Záznam o svatbě s druhou ženou s Františkou roz. Cedidlovou v matrice Liptálu. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

TOP