Šetření tragédie ze dne 29. března 1946 Sboru národní bezpečnosti | JUŘÍČKŮV MLÝN

×

Šetření tragédie ze dne 29. března 1946 Sboru národní bezpečnosti

Sbor národní bezpečnosti

Okresní velitelství ve Vsetíně

Vsetín, 29. března 1946.

Věc: Leskovec – partyzánský lazaret v Beskydech – šetření

Odpověď k čís. Jedn. 51/46 tajné Zemská úřadovna státní bezpečn.

Přílohy: 6

Po vyšetření sděluji následující:

Poručík výk. četnictva Rudolf Gurecký¹⁾ byl jedním z organisátorů illegálního odboje ve zdejším okrese. Byl zapojen v parašutistické skupině CLAY - vedoucí parašutista škpt. Bartoš²⁾- pak udržoval styk s partyzány - ruským mjr. Murzin³⁾ a jiní - a jako Čech byl velmi dobrý a naprosto spolehlivý. Poručík Gurecký byl okresním četnickým velitelem ve Vsetíně, od ledna 1945 se skrýval před gestapem. U velitelství byl hlášen jako nemocný. Když z Brna dostal předvolání k lékařské prohlídce, které mu bylo s ním pracujícími kolegy doručeno, psal Gurecký svému kolegovi k zemskému velitelství v Brně vrchnímu strážmistru Skřivánkovi⁴⁾, který mu odepsal, že se jedná skutečně jen o lékařskou prohlídku, a že bez obavy muže do do Brna přijeti. Poručík Gurecký byl svými spolupracovníky zrazován, důvěřoval zprávě z Brna a do Brna jel. Tam byl zadržen Gestapem, ježto to bylo na něho léčka od Gestapa připravená zemským velitelem.

Poručík Gurecký byl zadržen 28. 3. 1945, byl vícekráte vyslýchán, dle svědka, který s ním byl na cele, tvrdil Gurecký, že je vše prozrazeno i bungr partyzánský v Leskovci a sice od malého Franty⁵⁾ /Františka Bednáře, býv. učitele na Frýdecku:/, který byl jako špicl Gestapa zasazen na Valašsko a mnoho lidi z Valašska gestapu zradil. Dle výpovědi svědka, měla přítomnost Gureckýho při zničení bungru býti součásti trestu pro Gureckýho.

Zatčený Gurecký byl pak 6. 4. 1945 odvezen s transportem z Brna do Mathausenu⁶⁾ a tam s druhými popraven.

Nějaké důkazy proti por. Gureckýmu Rudolfovi, že jedině on prozradil bungr v Leskovci nebo jinak zradil českou věc, nebyly zde zjištěny. Naopak jest zde známo, že na něho bylo zapojeno mnoho druhých spolupracovníku a po jeho zatčení z těchto nebyl nikdo zatčen, což jest důkaz, že Gurecký z těchto žádného nezradil.

Přikládám svědecké protokoly od svědků, kteří mohou něco o zničení bungrú udati:

protokol od Antonína Mynáře⁷⁾ ze Vsetína,

protokol od Františky Surovcové⁸⁾ z Leskovce,

protokol od Josefa Řezníčka⁹⁾ z Val. Polanky,

protokol od Josefa Juřičky¹⁰⁾, bytem Leskovec,

protokol od Josefa Martince¹¹⁾ z Leskovce

Protokol od Oldřicha Bláhy¹²⁾ vracím zpět

Proz. okresní velitel škpt. výk. Sedlmajer v. r.

Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.

1)	Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn domkaře Ignáce Gureckého z Lubně a jeho ženy Anny, roz. Foldýnové - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin. Začleněn do transporu KL3, který odvezl zatčené odbojáře z Brna a Jihlavy do KT Mauthausen. Záznam o svatbě v matrice Slezské Ostravy.
2)	Antonín Bartoš (12. 9. 1910 v Lanžhotě - 13. 12. 1998 New York), syn dělníka Antonína Bartoše z Lanžhotu a jeho ženy Rozálie, roz. Uhrové, velitel paravýsadku CLAY vysazeného na Moravě (u obce Hostišová) dne 13. dubna 1944 (další členové Jiří Štokman a Čestmír Šikola). Paraskupina CLAY spolupracovala s odbojovou organizací Josefa Sousedíka, s TVCO, Pro Vlastí a partyzány s 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky.Záznam o narození v matrice Lanžhota. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.
3)	velitel Dajan Bajanovič Murzin (20. 1. 1921 Stará Baltika, někdy chybně uváděno 20. 12. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa), syn Fatkelbajana Galljamutdinoviče Murina a jeho ženy Fatimou Chasanovnou, roz. Enike - druhý velitel 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Nositel 86 řádů a vyznamenání, býval čestným občanem 16 měst v Čechách, na Moravě i na Slovensku.
4)	poručík Alois Skřivánek (?), pracoval od roku pod Rudolfem Gureckým v Šumperku, po zabrání pohraničí v říjnu 1938 přechází na stanici do Boskovic a za rok je přeřazen na Zemské četnické velitelství (ZČV) do Brna na osobní oddělení. Skřivánek zůstává v kontaktu z Gureckému a pomáhá mu v roce 1942 k přeřazení na stanici Vsetín. Gurecký zasílá Skřivánkovi dopis, s prosbou o radu, zda na lékařskou kontrolu má do Brna přijeti. On ho od této návštěvy zrazuje.
5)	agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn stolařského mistra Rudolfa Bednáře s Chrlic 151 a jeho ženy Marie, roz. Fibicherové, posledně bytem Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – bývalého důstojníka čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech. Záznam o svatbě v matrice Českého Těšína. František Bednář měl s manželou Evou pět dětí Evu, Zdenku, Marii, Marelu a ?, přes které ho gestapo vydíralo.
6)	bližší informace o transporu KL3.
7)	školní inspektor ve Vsetíně Antonín Mynář (31. 1. 1896 v Lutonině - ?), Vsetín 863. Byl ve stejné cele jako Gurecký ( Kounicovy koleje, blok A, cela č. 43).
8)	Františka Surovcová roz. Kotrlová, (18. 11. 1975 Střelná - ?), dcera hajného Martina Kotrli ze Střelné a jeho ženy Anny, roz. Mazáčové, posledně bytem Leskovec 1. Jejím prvním manželem byl Pavel Masař, se kterým měla dceru Františku provdanou Juříčkovou manželku Jana Juříčka, majitele vypálené usedlosti v Leskovci 67. Záznam o druhé svatbě v matrice Leskovce.
9)	partyzán Josef Řezníček (18. 4. 1908 v Senince - 21. 3. 1991 Valašská Polanka), syn dělníka Jana Řezníčka ze Seninky 73 a jeho ženy Františky, roz. Šťastné, posledně bytem Valašské Polanky 179. Ve večerních hodinách dne 3. 4. 1945 přišly do jeho domu promočení Konstantin Jefimovič Kalabalin a Vasilij Fjodorovič Sapelnik, kterým Řezníček poskytl pomoc a přemístil je k Pavlovi Hovořákovi do Seninky 38. U jeho rodičů na Seninských pasekác h (Pokojka) se po zranění v lednu 1945 v Pozděchově, léčil D. B. Murzin. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.
10)	Josef Juříček (3. 10. 1902 Leskovec - 4. 2. 1980 Vsetín), syn podruha Martina Juříčka z Hovězí 16 a jeho ženy Mariny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 102 - do odboje se zapojil již v roce 1939, tiskli spolu s bratry Antonínem a Františkem letáky. Od září 1944 do ledna 1945 ukrýval spolu se svým bratrem Antonínem ve své chalupě v Leskovci 102 ruského partyzána poručíka Konstantina Jefimoviče Kalabalina z Charkova. Na podzim roku 1944 odchází do ilegality a stává se členem 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Po odepsání z evidence obyvatelstva ho začalo hledat gestapo. Záznam o narození v matrice Horního sboru ve Vsetíně. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.
11)	Josef Martinec (12. 12. 1906 - ?), syn rolníka Jana Martince z Leskovce 91 a jeho ženy Veruny, roz. Labajové, posledně bytem Leskovec 91 - k jeho domu (taktéž mlýn) s největší pravděpodobností dovedl skupinu Hanse Kocha zatčený okresní četnický velitel Rudolf Gurecký. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.
12)	ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

TOP