×

Podpořte nás - text

Protokol s Karlem Wiedermerthem

P O P I S

 

 Oblastní úřadovna Stb.

V Brně, Mozartova 3                                                                                                  v  Brně, dne 16. 10. 1946

 K č. j. 36603ad/46-III.

 

 V ý p i s          z protokolu býv. krim as. Gestapa Karla Wiedermertha1) o známých mu členech brněnského gestapa. 

. . . . . . . . . . Krim. zaměstnanec Kerner2) získal od vyslýchaného konfidenta Bednáře3) zprávu, že v jednom mlýně v Leskovci u Vsetína je vybudován přímo ve mlýně bunkr, v němž se mají skrývati partyzáni. Koncem měsíce března 1945 dotali jsme s Walzbergerem4) od přednosty odd. krim. kom. Leischkeho5) příkaz, abychom obstarali na odpoledne služební vůz, s nímž odjedeme do Vsetína. Při tom nám bylo řečeno, že podrobnosti a instrukce o této služební cestě dostaneme až na místě. Po příjezdu do Vsetína měl náš přednosta odd. Leischke porady na služebně gestapa s vedoucím této služebny a několika důstojníky Schupa6). K večeru sjížděli se ke služebně Gestapa do Vsetína7) členové Schutzpolicie v počtu asi 30-50 osob. V této skupině osob byla kromě členů Schutzpolicie přítomna také část členů Gestapa a brněnské služebny s vedoucím krim. radou Römerem, jeho zástupce krim. kom. Koch8) a vedoucí ZbV9) komanda SS- Hauptsturmführer Schradera10). K tomu bylo také přibráno několik členů se služebními psy11). Před půlnocí byla vedena celá tato skupina Schraderem ze Vsetína až do Ústí po hlavní silnici, a pak odbočila do leva do lesů. K ránu došla celá skupina do údolí, kde se nacházel Bednářem označený mlýn. Podle rozkazu byl utvořen z členů této skupiny řetěz okolo celého mlýna. Skupina členů brněnského gestapa, mezi nimiž jsem byl i já, obsadila místo na protilehlém svahu tohoto mlýna. Po mé pravé straně nacházel se ve vzdálenosti 6-8 m krim. vrch. as. Walzberger, po levé straně v téže vzdálenosti byl člen Schupa. Ze svěřeného úseku jsem pozoroval, že z protějšího svahu, z místa, kde byl vedoucí akce Romer12), vyšla civilní osoba směrem ke mlýnu13). Za nedlouho potom vyšla tato osoba ještě s jedním mužem, pravděpodobně majitelem mlýna14) zpět na místo, kde byl Römer. Po krátké době vrátil se majitel mlýna zpět do budovy, odkud vyváděl pravděpodobně svoji ženu a 2 děti15), s nimiž odešel pak zpět do protějšího svahu. Krátce nato viděl jsem skupinu osob v civilních šatech, která pod vedením krim. kom. Kocha a postupovala směrem ke mlýnu. Hned na to bylo slyšeti výstřely jež vycházely z budovy mlýna. Z protějšího svahu, těsně za skupinou Kochovou šel Römer s krim. as. Schrottem16), který ve vzdálenosti asi 15 m vypálil směrem k budově pancéřovou pěst, která zasáhla roh budovy, kde vybuchla. V té době strhla se přestřelka a podle zvuků výstřelů vycházejících z mlýna jsem zjistil, že partyzáni se pravděpodobně seskupili do bunkru, kde se zabarikádovali. Když na chvíli palba utichla sešel jsem ze svého místa k budově mlýna, kde jsem viděl, že bytové zařízení jako peřiny, šatstvo a jiné drobné věci se nakládají na vozy. Tuto práci vykonávali členové Schutzpolicie6). Od jednoho z nich jsem převzal vkladní knížku na obnos 8-10 000 K, která byla majetkem mlynáře. Tuto vkladní knížku jsem po skončení akce odevzdal Leischkemu.
 V době, když se toto bytové zařízení odváželo, byl úplný klid a já jsem byl v domění, že je akce skončena. V tom však přišel majitel mlýna a hlásil, že partyzáni jsou dosud v bunkru. Při tom Römerovi hlásili, že ve chlévě, kterým se procházelo do bunkru leží zraněný člen Schupa. Od Römera jsem dostal příkaz, abych společně s Walzbergrem a několika členy Schupa těžce raněného člena Schupa z chléva vytáhl. Tento člen Schupa, jak jsme na místě zjistili, byl střelen do hlavy a byl již mrtvý. Když jsme tohoto mrtvého člena Schupa nakládali na vůz, bylo slyšeti výstřel a hned na to nářek. Obrátil jsem se a viděl jsem vrch. as. Nowoka17), který si držel předloktí ruky, do níž byl ve chlévě hned po našem odchodu partyzány střelbou z bunkru zasažen. Nowok byl na místě ošetřen přítomným vězeňským lékařem Dr. Warquartem18). V té době slyšel jsem prudkou detonaci a z místa na dvoře, kde jsem stál, viděl jsem krim. as. Schrotta házeti oknem vedoucí do bunkru, ruční granáty. V jeho blízkosti byl tehdy také kromě jiných krim. vrch. as. Nowok. Zda-li tento házel ruční granáty do bunkru, nemohu přesně uvést. Po nějaké době odešel jsem s mlýna na protější svah, odkud jsem pozoroval, jak Römer ještě s jedním členem Schupa vypálili pancéřovou pěst do budovy, v místě, kde se nacházel bunkr. Po výbuchu této pancéřové pěsti nastalo úplné ticho a bylo zřejmé, že odpor partyzánů, ukrytých v bunkru byl zlomen. Podotýkám, že krátkou dobu před tím byla zapálena stodola, která se nacházela v blízkosti mlýna a která do základů vyhořela. Prohlašuji, že já jsem při této akci, jak střelné tak jiné zbraně nepoužil a kromě případu Schrotta, Römera a Kocha není mě známo, že by byl také někdo jiný z členů naší služebny a nebo z osob mně známých se činně potírání partyzánů zůčastnil. Před polednem toho dne, kdy se již akce končila, přišel za mnou řidič vozidla Dorazil19), který přijel vozidlem ze Vsetína. Šel jsem proto k vedoucímu odd. Leischkemu a hlásil jsem mu, že Dorazil přijel se služebním vozidlem. Leischke nato se s ostatními známými členy rozloučil a krátce potom jsme pak odjeli přes Olomouc do Brna. Teprve po nějaké době po této akci jsem se od krim. as. Schrotta dověděl, že po našem odjezdu byla rodina Leskoveckého mlynáře, tj. žena a 2 děti i s mlynářem, krim. kom. Kochem zastřeleni. Kolik partyzánů se tehdy v bunkru ukrývalo nevím, ale pokud jsem se od ostatních kolegů dověděl, mělo jich tam býti 4-5 osob. Jednoho jsem z nich však při nakládání mrtvého člena Schutzpolicie na vůz viděl na dvoře ležeti mrtvého. Jednalo se o partyzána, který se pokusil z bunkru utéci, byl však při tom někým buď z členů Gestapa nebo Schutzpolicie zastřelen. Kdo toho partyzána, přesně nevím, zastřelil, domnívám se však, že tak mohl učiniti krim. kom. Koch, nebo krim. as. Schrott, kteří oba se svými skupinami byli pověřeni přímou akcí při potírání partyzánů. Jinak k tomuto případu nemohu nic více udati …. . 

 Cm. Fintes  v. v.                                                                                                             Vyslýchaný: Wiedermerth Karel v.r.

 Za správnost opisu:   Fintes v.r.

Za správnost opisu:

 Závodčí SNB                            

Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde.
 

1)

kriminální asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava), syn Josefa Wiedermertha a jeho ženy Otilie, roz. Meyerové, posledně bytem Brno, Cihlářská 32 - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1940-1944), Brno (1945).

2)

kriminální zaměstnanec Franz Kerner (27. 8. 1902 Brno - ?), posledně bytem Brno, Wilsnovo nám. 2 - přidělen gestapo Brno II BM/So (1940-1945), původem Čech vlastním jménem František Kopřiva, druhý možný vrah Josefa Sousedíka.

3)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn stolařského mistra Rudolfa Bednáře s Chrlic 151 a jeho ženy Marie, roz. Fibicherové, posledně bytem Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – bývalého důstojníka čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech. Záznam o svatbě v matrice Českého Těšína. František Bednář měl s manželou Evou pět dětí Evu, Zdenku, Marii, Marelu a ?, přes které ho gestapo vydíralo.

4)

vrchní kriminální asistent Leopold Walzberger (17. 9. 1907 Brno - ? mrtev) - přidělen gestapo Brno referát II MB/So (1939-1945), vedl vyšetřování ilegální sokolské organizace.

5)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno), syn Bernharda Leiskeho a jeho ženy Huldy, roz. Brendelové, posledně bytem Brno, Dlouhá 10b - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

6)

Ochranná policie (Schutzpolizei).

7)

sídlo gestapa na Vsetíně bylo umístěno v prvním patře nové radnice na Horním náměstí naproti Vsetínskému zámku. 

8)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), posledně bytem Brno, Pisárky 10 – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke /Schmiedke/). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu. Velitel první (jižní) skupiny, přicházející od Valašské Polanky. S touto skupinou jde i zajatý Rudolf Gurecký a velitel celé operace Hugo Römer. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se měla skládat z příslušníků brněnského gestapa, pohraniční policie ze Zlína (možná z Holešova), Policejního pluku SS 21 a jednotky složené z bývalých občanů sovětského svazu. Tato skupina byla mnohem početnější než druhá (severní skupina) a čítala cca 100 osob.

9)

oddíl ke zvláštnímu použití 31 z Rožnova (Zur besonderen Verwendung - Kommando 31 , ZbV-Kommando 31, ZbV 31). 

10)

SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu. Velitel druhé (severní) skupiny přicházející od Vsetína. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se skládala ze čtyř členů brněnského gestapa, členů zlínského a vsetínského gestapa, jednotky ZbV 31 z Rožnova (cca 30 osob) a oddílu psovodů ze Slezska, celkem cca 50-60 osob.

11)

skupina psovodů ze slezka.

12)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Cerno, okr. Dortmund - ?), posledně bytem Brno, U botanické zahrady 36 – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska). Velel celé akci.

13)

 asi Jan Lukášek (16. 5. 1988 - ?), syn Anny Lukáškové z Leskovce 17, posledně bytem Leskovec 91 (v sušárně u Martinců), zemědělský dělník, čeledín. Záznam o narození v matrice Dolního sboru ve Vsetíně.
14)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.
15)

Františka Juříčková, roz. Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky, roz. Kotrlové ze Střelné, posledně bytem Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Záznam o oddání v matrice matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti.

Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

a 

Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.
16)

vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 Šternberk - ?), syn Františka Schrotta a jeho ženy Flory, roz. Wagnerové, posledně bytem Brno, Silniční 39a - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) působil proti partyzánům v oblasti severní Moravy i na Českomoravské vrchovině a také se zúčastnil akce proti desantu Komenský. Kromě toho řídil stálou agenturní síť v regionu. Byl to výborný sportovec a vynikající střelec z ručních zbraní. Během zásahů proti odbojářům býval vždy vyzbrojen dvěma pistolemi ráže 9 mm (možný náboj z jeho pistole nalezen nedaleko Juříčkova mlýna). V roce 1957 vstupuje do německé výzvědné služby BND (V-22198) a dne 31.10.1963 z BND odchází. Záznam o narození v matrice Šternberka.
17)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště), syn Antonína Nowoka a jeho ženy Margarety, roz. Skýbové, posledně bytem Brno, Královo Pole, Leoše Janáčka 17b - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.
18)

standartenführer MUDr. Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno), syn Hermana Marquorta a jeho ženy Berty, roz. Schmidtové, posledně bytem Brně, Hroznova 7 - primář interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.
19)

pomocný zaměstnanec Antonín Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10. 1946 Brno), syn Václava Dorazila a jeho ženy Anděli, roz. Fidlerové, posledně bytem Brno, Pestalozziho 40 - řidič gestapa Brno referát I G 2. Přímo akce se nezůčastnil, přivezl den předem trojci gestapáků (Kurta Leischkeho, Karla Schiefermüllera a Karla Wiedermertha) do Vsetína na poradu s velitelem ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm Hansem Schraderem. Na druhý den pak na zavolání okolo 12 hodině přijel pro tři zmíněné gestapáky do Leskovce k viaduktu a odvezl je zpět do Brna.
TOP