×

Podpořte nás - text

Vyšetřovací zpráva sepsaná dne 6. května 1946

Čís. jedn. 759/1946.                                                                                                                                               Val. Polanka, 6. květen 1946.
                                                                                                                                                                                Vyšetřující komise
                                                                                                                                                                                okresní nár. výbor
                                                                                                                                                                                Z l í n
 
     Po vyšetření oznamuji, že vypálený mlýn 3, 4, 1945 a s ním i zároveň celá 5 členná rodina Juříčkova stojí na katastru obce Leskovec, okr. Vsetín. Upáleni byli : Otec Jan, matka Františka, děti Jan, Františka a Marie1).

 Poněvadž z dřívějších příslušníků zdejší stanice případ tento nikdo nevyšetřoval /nebyl nalezen zrádce vypálení této usedlosti/, byl sepsány s občany Leskovce, kteří byli této akci přítomni protokoly, které se v jednom vyhotovení připojují.

 V souvislosti s celým případem nebyl nikdo z místních občanů zatčen. Byl zatčen jenom nějaký Bláha /partyzán/2), který se při akci vypalování Juříčkově usedlosti vzdal. Po osvobození byl z vězení propuštěn.

 Vrchní strážmistr Jaroslav Surovec /partyzán/3), který se stýkal a byl ve spojení s touto skupinou majora Murzina4), která byla přechodně při zranění majora Murzina ubytována v bunkru ve mlýně u Jučířků udává:

 V souvislosti s přípravami k povstání, byla Jučířkova usedlost vyhlédnuta k umístění hlavního štábu. K tomu účelu byli zde provedeny nutné adaptace, zařízeno radiotelegrafní zařízení, postaven pod Juříčkovým obydlím v podzemním úkrytu. Toto vše bylo provedeno během letních měsíců v roce 1944. Poněvadž ale k povstání u nás nedošlo, bylo použito podzemního úkrytu u Jučířků k přechovávání partyzánů, zvláště zraněných, protože se zde počítalo s naprostou spolehlivostí. Početný stav ubytovaných partyzánů se zde stále měnil a pohyboval se od 5 až do 40 mužů – partyzánů.

 Začátkem měsíce března 1945 byl k Juříčkům přepraven také velitel 1. Československé partyzánské brigády Jana Žižky, major RA. Murzin, který byl asi před 2 měsíci těžce zraněn a byl již z větší části vyléčen. Zde byl major Murzini úplně vyléčen a spolu s ním vyli zde vypracovávány plány ke konečným úderům na Němce – boje osvobozovací. Krátce před velikonočními svátky odešel pak major Murzin i s celým štábem na Holešovsko. U Juříčků zůstala jen menší partyzánská skupina pod vedením por. RA Kostje – Kalabalina a odtud podnikala v kraji sabotážní akce.

 Od léta 1944 až do zničení Juříčkové usedlosti byly zde tištěny letáky v české, německé a maďarské řeči a rozšiřovaly se jak mezi civilním obyvatelstvem, tak i mezi nepřátelským vojskem. – Podle účelu byl obsah těchto letáků upraven.

 Jak došlo ke zradě Juříčkové usedlosti není dosud nic podstatného známo, avšak podle doslechu měl se vloudit a u Juříčků přespat nějaký náhončí respektive člen gestapa pod jménem Müller5).

 Jak došlo ke zničení Juříčkové usedlosti nebylo taktéž nic známo, až teprve od okamžiku, když dne 3. dubna 1945 krátce před 12 hod. polední přišel na stanici nějaký vyšší úředník gestapa, který byl pravděpodobně z Brna a telefonicky hlásil do Brna výsledek zničení Juříčkové usedlosti. Teprve z jeho telefonického hovoru dověděl jsem se o tomto činu. Podle telefonického rozhovoru byl tento gestapák asi 165 cm vysoký, silné postavy, kulatého obličeje, černých vlasů, ve věku asi 35 roků. Na uniformě měl černé výložky a zdá se mi, že měl stříbrné nárameníky nějakou distinkci. 

 Příloha: svazek                                                                                                                                                            Vedením  stanice pověřen:
                                                                                                                                                                                         vrch. strážm. Julina v.r.
 
Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde.

 

1)

Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn gruntovníka Martina Juříčka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny, roz. Machálkové, vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy, roz. Muchové a Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny, roz. Martincové, posledně bytem Leskovec 67 – majitel usedlosti. Záznam o narození v matrice Leskovce. Záznam o svatbě v matrice LeskovceZápis ze sčítání lidu z roku 1921V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti

dále 

Františka Juříčková, roz. Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky, roz. Kotrlové ze Střelné, posledně bytem Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Záznam o oddání v matrice matrice Leskovce. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921V tomto sčítacím operátu je i zapsán jejich prvorozený syn Josef viz. Fámy a zajímavosti

dále 

Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), syn rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy

dále 

Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy

Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), dcera rolníka Jana Juříčka a jeho ženy Františky, roz. Masařové, posledně bytem Leskovec 67 – Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.

2)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

3)

vrchní strážmistr Jaroslav Surovec (22. 7. 1910 Rokytnice u Vsetína - ?), syn rolníka Jana Surovce z Ústí a jeho ženy Veroniky, roz. Volčíkové. Sloužil na četnické stanici ve Valašské Polance, spolupracoval s 1 čs. partyzánskou brigádou Jana Žižky a odbojovou organizací Pro vlast. Ručil svým životem za bezpečnost velitele Murzina, když se léčil v Leskovci a v Senince. Po válce odešel na stanici SNB do Uherského Brodu. Zápis ze sčítání lidu z roku 1911.

4)

velitel Dajan Bajanovič Murzin (20. 1. 1921 Stará Baltika, někdy chybně uváděno 20. 12. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa), syn Fatkelbajana Galljamutdinoviče Murina a jeho ženy Fatimou Chasanovnou, roz. Enike - druhý velitel 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Nositel 86 řádů a vyznamenání, býval čestným občanem 16 měst v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

5)

i ve výpovědi Jana Jaška je zmínka o provokatérovi Müllerovi, který měl Juříčkovu usedlost navštívit dva dny před vypálením. K této věci  bohužel nemáme žádné další informace, které by danou věc potvrdili nebo vyvrátili.

 

TOP