×

Podpořte nás - text

Protokol s Maxem Rauschem

 

L E S K O V E C, okres Vsetín
 
 MLS Brno, Isp 8/47 ,Max Rausch1), přílohy: 
Oblastní úřadovna Stb Brno, 26.7.1946 zpráva:
6. 4. 1946 požádali ZNV v Praze o přešetření údajů Oldřicha Bláhy2), ošetřovatele v Nemocnici Milosrdných bratří v Praze, že vyzrazení Juříčkova mlýna má na svědomí „Malý Franta“3). Bláha ví z doslechu, že před Malým Frantou měli uprchnout z Ostravska Oldřich Kaňok4), nějaký Jenda5) a Tonda Foltýn6), který měl před odchodem do Leskovce provádět udavačství a když se bál prozrazení, ujel do Leskovce a skryl se mezi partyzány. Po osvobození se stal národním správcem pálenice ve Vizovicích, později byl zatčen pro udavačství a nachází se někde ve vazbě.
Oblastní úřadovna Stb v Ostravě vyslechla Foltýna, který je ve vazbě krajského soudu v Ostravě.
Ten udává, že Oldřicha Bláhu poznal na jaře 1945 v Juříčkově mlýně v Leskovci, kde ošetřoval partyzány, k Murzinově7) skupině přišel v úmoru 1945. Není mu známo, zda lazaret prozradil řídící František Bednář, malý Franta. Popírá, že by to prozradil on, tvrdí, že v uvedené době v Leskovci nebyl, protože se zabýval destrukcemi v obvodu Vsetína a v Hošťálkové. Slyšel, že celou akci prozradil jistý býv. poručík četnictva, kterého zná pod krycím jménem David8).
Dále tam byla vyslechnuta konfidentka Jiřina Muchová9), t. č. ve vazbě, která sice o lazaretu věděla, ale neví kdo úkryt prozradil, protože v oné době byla vězněna v Kounicových kolejích v Brně na ženském oddělení.
Výslechy zatčených prováděli krim. komisař Cordesa10), krim. zam. Jindřich Wagner11), akci vedla brněnská služebna gestapa pod vedením Koslowského12), Römera13) a Leischkého14), za pomoci Schupo15) a ZbV-komanda16).
Leischke udává, že František Bednář po zatčení v listopadu 1945 vypovídal o jednon úkrytu, který si spolu s Františkem Šmídem17) vybudoval ve mlýně v Leskovci u Vsetína. Kryt měl sloužit pro případ, že by se gestapo dovědělo o jejich spolupráci s parašutistou Peterem (Antonín Bartoš18) – pozn. LK). Stavební materiál jim dal k dispozici mlynář Bednář také vypracoval podrobný situační plán, takže o jeho údajích nebyla žádná pochybnost. Při výslechu Bednáře o jeho vztahu k ilegálnímu NV na Vsetíně padlo jméno četnického poručíka Bureckého8) jako spolupracovníka a spojky k partyzánům. Když koncem roku 1944 začalo na Vsetíně zatýkání, Burecký onemocněl a ukryl se u známých v obci nedaleko Vsetína19). Zatčen byl teprve v únoru 194520), kdy byl předvolán k lékařské prohlídce na zemské četnické velitelství, po výslechu byl spolu s Bednářem předán oddělní IV 2 brněnského gestapa. Römer pak s Koslowským smluvili akci v Leskovce, jež byla provedena koncem března nebo začátkem dubna 1945. Do akce zařaděn Leischke, který dostal rozkaz, aby informoval vedoucího ZbV komanda čís. 31 v Rožnově SS-Hautpsturmführera Schradera21), jenž měl obsadit severní úsek. Akci vedl osobně Römer. Leischke odjel večer spolu s Wiedermerthem22) a dalším gestapákem (buď Schiefermüller23) nebo Klement24)) do Vsetína autem, které řídi l Anton Dorazil25).
Na gestapu ve Vsetíně potkal Schradera, jemuž podle mapy dal rozkaz k obsazení úseku, jeho komando čítalo 30 mužů, kromě toho mu přidělil několik psovodů ze Slezska. Komando za svítání dorazilo na určené místo v blízkosti mlýna, úsek obsadili tak, že řetězem nemohl nikdo projít. Krátce poté přišlo komando brněnské, jež obsadilo jižní úsek, v tomto úseku bylo také velitelství v čele s Römerem a Kochem26).
 Schrader šel za Römerem, Leischke zůstal na místě, čímž prý byl jeho úkol splněn, na další akci neměl vliv. Brněnské komando bylo mnohem početnější než vsetínské, byli do něj zařaděni i členové brněnského gestapa z různých referátů, příslušníci Grenzpolizeikommissariatu ze Zlína a Jagdkommanda-Polizeiregimentu 2127). Dále bylo brněnským gestapem přibráno k akci ruské komando pod vedením člena gestapa Hildebranda28), jež patřilo k oddělení IV 2a brněnské služebny. Leischke viděl, jak jeden muž, pravděpodobně Rus, šel do vedlejšího stavení a vrátil se s mužem, který právě šel do mlýna29). Po chvíli šli oba spolu s mlynářem na velitelství komanda. Mlynář se vrátil do mlýna a vzápětí přišel se svojí rodinou, kterou odvedl na kraj lesa, kde bylo velitelství. Pak vyrazil Koch se skupinou 5-6 mužů z protějšího svahu proti mlýnu. Když se skupina přiblížila ke mlýnu, slyšel jednotlivé výstřely, pravděpodobně za mlýna. Koch se se skupinou ukryl do křoví a vystřelil proti mlýnu pancéřovou pěstí, pak se skupina jednotlivě plížila ke mlýnu, za nimi se daly do pohybu i ostatní skupiny. Partyzáni se stáhli do krytu a stříleli proti blížící se skupině. Akce trvala celé dopoledne, do krytu bylo větracím komínem hozeno několik ručních granátů. Mezitím se podařilo několika příslušníkům brněnského gestapa, mezi nimiž byli Römera a dr Marquort30) vniknout na dvůr. Leischke se chtěl přesvědčit, zda uzávěra dosud trvá, šel proto za Schraderem, cestou mohl být zastřelen, zabránil tomu jeden člen komanda, který partyzána zastřelil. Vrátil se pak na původní stanoviště a do blízkosti mlýna již nepřišel. Pak viděl rabování a požár mlýna. - Odpoledne byla uzávěra odvolána, jednotlivé komanda se vracela, vrátil se přes Vsetín a Olomouc do Brna. – Při dodatečném rozhovoru s komisařem Armbrechtem31) na brněnské služebně se dověděl, že akce se zúčastnil také četnický poručík Gurecký, který byl v Brně vězněn, ukazoval gestapu cestu ke mlýnu. Sám jej neviděl. Kromě partyzána, který byl zastřelen v jeho blízkosti, byl zastřelen další partyzán v budově a další spáchal sebevraždu, jména nezná. Během akce byl postřelen jeden civilista české národnosti, který byl selským povozem odvezen do nemocnice, první pomoc mu poskytl Marquort. Rodina mlynáře Juříčka byla na místě zastřelena pro pomoc partyzánům. Akce se zúčastnili: Römer, Koch, Armbrecht, Marquort, Schrader, Nowok32), Schrott33), Vincenc Mayerhofer34), Wittman35) a další. – Při akci padl jeden příslušník Jagdkommanda-Polizeiregimentu 21, tajemník Nowok raněn na nadloktí.
Marquort vypovídal, že byl vyzván k akci, jeli z Brna přes Zlín, kde přibrali několik úředníků. – Po vystoupení z vozu je k mlýnu vedl vězeň, jehož jméno nezná. Kromě 70-80 členů gestapa se akce zúčastnila Schupo. Kromě známých gestapáků se akce zúčastnil jeden Ukrajinec. V lese si pak na rozkaz zřídil obvaziště. Ví, že jeden muž ze sousedního domu byl poslán do mlýna Römerem, jenž mu dal pokyny. Jinak neviděl nic. Koch prý mu říkal, že rodina mlynáře přijde do ochranné vazby, žádného mrtvého neviděl.
Wittmann vypovídal, že cíl cesty znali jen Römer, Koch a Leischke. Když se kolem 21, 40 hodin dostavil na fakultu, bylo tam již shromážděno asi 70 příslušníků gestapa, celkem se jich sešlo asi 100, asi ve 22 hod. přišel Römer s Kochem a Marqourtem. Odjeli autobusy, kolem 2 hodiny v noci zastavili na gestapu ve Zlíně, několik gestapáků se k nim přidalo. Civilista19), o němž se později dozvěděl, že to byl nějaký četnický důstojník, jim ukazoval cestu ke mlýnu. Pak se sešli se skupinou Leischkeho, která postupovala proti nim, šli ve směru od Vsetína. – V autobuse jelo 4-5 Rusů v uniformách SS, jeden z nich měl uniformu Untersturmführera, jejich jména nezná. – Na místo určení dorazili již za svítání.
- Byl zařaděn do skupiny, již vedl krim. taj. Max Kren36), dále se v ní byli Alfred Hanke37) a další. – Vytvořen uzavírací řetěz Römer, Koch, Marquort, tlumočník Hildebrand, Schrott, Trittner38) a 5 Rusů39) šlo do údolí, kde stálo nějaké stavení. Römer dal Kochovi rozkaz toto stavení obsadit, protože se v něm skrývají partyzáni. – Pak k jejich skupině přivedli zatčeného muže40), jenž vyprávěl, že je hledán zlínským gestapem, protože uprchl po zatčení jednoho lékaře z Vizovic. Bavili se s ním asi hodinu, kdy zpozorovali ze stavení vycházející kouř…. .
Jak se Wittmann později z vyprávění dověděl, zúčastnil se střelby také Hildebrant, který měl strojní pušku. – Akce trvala asi 3 hodiny. Teprve po cestě se dověděl, že bylo zastřeleno několik partyzánů. – Kolem 13 hodiny přijeli do Zlína, neznámého muže, jehož Wittmann v lese hlídal (Oldřich Bláha) předali zlínské služebně, pak se bez zastávky vrátili do Brna. – Kulomety, automaty, granáty, pancéřové pěsti, kromě jiných i příslušníci katovického gestapa.
Wiedermerth vypovídal, že bylo stříleno na Schrotta, ale Radif41) včas partyzána zahlédl a odstřelil jej. Člen ZbV komanda připravil gestrekte Ladung, na kus prkna připevnil odjištěné granáty, poslední granár byl neodjištěn a na tomto bylo nějaké zapalovací zařízení, prkno pak hodil oknem do sklepa, v němž se ukryli partyzáni. – Zastřelen 1 člen Schupa, Nowok postřelen do ramene, jako odvetu Koch zapálil mlýn i hospodářské objekty.
-Ve Zlíně se Koch asi hodinu radil s Zieglerem42) o provedení akce. – Mayerhof slyšel, že Koch odstřelil dvě ženy, jež měly patřit k partyzánům.
- Radif viděl u mlýna ležet tři zastřelené partyzány. Jednoho měl zastřelit Schrott, další dva členové ZbV komanda.
Pří mými svědky akce v Leskovci byli:
Jan Jašek43), Hovězí Paseky 156,
Josef Vychopeň44), Leskovec č. 52,
Jan Machálek45), Leskovec č. 53,
Josef Labaj46), bývalý starosta, Leskovec č. 133,
Josef Martinec47), t. č. Vysoké Míto,
Akce se zúčastnili: Römer, Koch, Schrader, Schrott, Mayerhofer, Kren, Hanke, Hildebrand, Herrmann, pomocný zaměstnanec Knippelberger48), Elsesser49), Peuse50), Zitowski51), Kerner52), Grigar53), Adam Jindřich54),
Jejich pobyt není znám, dále Engler Erich55), Kropaček Otto56, Walzberger Leopold57), Hauser Karl58). 
 
 
Originál výpovědi je uložen v Moravském Zemském muzeu v Brně, fotokopii najdete zde.

1)

SS-Obersturmbannführer Max Rausch (14. 10. 1898 Georgenthal - popraven 1. 3. 1947 Brno) od prosince roku 1944 velitel Brněnského gestapa a vrchní velitel tajné policie na Moravě.

2)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

3)

agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn stolařského mistra Rudolfa Bednáře s Chrlic 151 a jeho ženy Marie, roz. Fibicherové, posledně bytem Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – bývalého důstojníka čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech. Záznam o svatbě v matrice Českého Těšína. František Bednář měl s manželou Evou pět dětí Evu, Zdenku, Marii, Marelu a ?, přes které ho gestapo vydíralo.

4)

Oldřich Kaňok, někdy psáno nesprávně Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), syn holiče a kadeřníka Josefa Kaňoka a jeho ženy Filomeny, roz. Havlové, posledně bytem Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal.

5)

partyzán Jan Juřička (3. 7. 1899 Leskovec - 6. 1. 1982 Stará Ves nad Ondřejníkem), syn dělníka Josefa Juřičky z Půlčin a jeho ženy Anny, roz. Juřicové. Osobně domlouval založení bunkru, pocházel s Leskovce viz matrika narození. Zápis ze sčítání lidu z roku 1911.

6)

Antonín Foltýn (12. 2. 1916 Pavlovice - ?), syn rolníka Jindřicha Foltýna z Pavlovic u Kojetína 36 a jeho ženy Žofie, roz. Zapletalové, posledně bytem Ostrava Hrabová 69 - odbojář, dělník s Vítkovických železáren, předán Františkem Bednářem gestapu a na jeho radu podepsal spolupráci (dle gestapáka Cordese a Wagnera nepodal žádné zprávy). Ještě před zatčením prozradil nevědomky úkryt Karla Břenka u Arnošta Myslikovjana (více o Břenkově organizaci v knize Radomíra Sedi "Pět proti Gestapu"). Koncem roku 1944 poslán na kopání zákopů okolo Ostravy odkud uprchl. Od 4.1.1945 vstupuje do oddílu JŽ Prlov, od 15.3.1945 český zástupce velitele 2 sabotážního oddílu Kosti Kalabalina. 22.2.1945 se měl zúčastnit neoprávněné popravy Martina Hrtáně, která byla provedena v Ústí u Vsetína. Po válce měl krátkou dobu dělat správce Vizovických palíren. Po vypátrání jeho udajné udavačské minulosti z Ostravska byl zatknut a uvězněn v Ostravské věznici. Dle § 90 trestního řádu bylo proti němu zastaveno trestní řízení pro nedostatek důkazů. Zajímavostí je, že bydlel během války na stejné adrese jako Jan Juřička (zakladatel bunkru) u Gustava Vlčka, který kvůli židovskému původu své manželky schovával svoji dceru Alici u Anny Juříčkové v Leskovci. Z odbojové činnosti se dobře znal i s Jiřinou Muchovou z Leskovce, která byla po válce odsouzena v Ostravě k 6 letům žaláře za spolupráci s gestapem. Ručně psanou výpověď o Antonínu Foltýnovi od Jindřicha Wagnera s Ostravského gestapa najdete zde. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

7)

velitel Dajan Bajanovič Murzin (20. 1. 1921 Stará Baltika, někdy chybně uváděno 20. 12. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa), syn Fatkelbajana Galljamutdinoviče Murina a jeho ženy Fatimou Chasanovnou, roz. Enike - druhý velitel 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. Nositel 86 řádů a vyznamenání, býval čestným občanem 16 měst v Čechách, na Moravě i na Slovensku.

8)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn domkaře Ignáce Gureckého z Lubně a jeho ženy Anny, roz. Foldýnové - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin. Začleněn do transporu KL3, který odvezl zatčené odbojáře z Brna a Jihlavy do KT Mauthausen. Záznam o svatbě v matrice Slezské Ostravy. 

9)

Jiřina Muchová (18. 9. 1919 Leskovec - ?), dcera rolníka Jana Muchy z Leskovce 7 a jeho ženy Veroniky, roz. Šťastné. Udaná agentem B105 Františkem Šmídem, v době Leskovecké tragédie zavřená v Kounicových kolejích. Podílela se na odhalení Břenkovi organizace a měla udat partyzány z Malenovic u Zlína. Jejím řídícím orgánem byl gestapák Steindorf. Po válce dostala 6 let těžkého žaláře a v roce 1949 propuštěna na amnestii. Provdala se za Aloise Muchu z Leskovce a bydlela do roku 1954 u paní Anny Juříčkové v Leskovci 1. Ručně psanou výpověď o Jiřině Muchové od Jindřicha Wagnera s Ostravského gestapa najdete zde. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

10)

kriminální komisař Karl Cordes (17. 5. 1916 Rheine - popraven 21. 2. 1947 Ostrava), syn strojvůdce Karla Cordese a jeho ženy Josefiny, roz. Meyerové, posledně bytem Moravská Ostrava, Poštovní 31 - přidělen gestapo Brno (1939-1943), Moravská Ostrava (1943-1945), zástupce velitele ostravského gestapa od dubna 1943 - 30. dubna1945.

11)

kriminální zaměstnanec Jindřich Wágner (25. 7. 1912 Ostrava Přívoz - popraven 3. 12. 1946 Ostrava), syn zaměstnance státních drah Jindřicha Blažeje a jeho ženy Marie, roz. Wágnerové, posledně bytem Moravská Ostrava , Opavská 94 - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1945). 10. 12. 1941 si úředně změnil příjmení z Blažeje na Wagnera. Záznam o narození v matrice Přívozu. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

12)

kriminální komisař Otto Koslowski (17. 4. 1900 Reisenburg - popraven 3. 5. 1947 Brno), syn Hermana Koslowského a jeho ženy Marie roz. Dahnové, posledně bytem Brno, Hroznova 39 - přidělen gestapo Brno (1939-1945), vedoucího referátu II A (komunismus, marxismus, levicový odboj, ruští navrátilci a emigranti z Ukrajiny) , II G/C (zbraně, třaskaviny, přečiny proti zákonu o tzv. záludných útocích na stát, reakce, opozice, poslech zakázaných radiových stanic), II S (mravní záležitosti, homosexuálové – neměl jediného zaměstnance a později byl tento referát zcela zrušen) a II H (Erkennungsdienst – porušení zákona Němci) v Brně. Po zatčení se pokusil dvakrát spáchat sebevraždu a to v Plzni (20. 1. 1947 podřezání žil žiletkou) a pak v Brně (3.4.1947 pistolí – dva průstřely prsou). Pěkný článek od Václava Adamce k osobě Otty Koslowského najdete zde.

13)

kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Cerno, okr. Dortmund - ?), posledně bytem Brno, U botanické zahrady 36 – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska). Velel celé akci.

14)

kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno), syn Bernharda Leiskeho a jeho ženy Huldy, roz. Brendelové, posledně bytem Brno, Dlouhá 10b - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.

15)

Ochranná policie (Schutzpolizei).

16)

oddíl ke zvláštnímu použití 31 z Rožnova (Zur besonderen Verwendung - Kommando 31 , ZbV-Kommando 31, ZbV 31).

17)

agent B105 František Šmíd, krycí jméno Velký Franta, Ing. František Novák (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice – 7. 2. 1945 zastřelen ve Valašském Meziříčí), syn železničního zřízence Františka Šmída z Rosenbergu 56 a jeho ženy Marie, roz. Havránkové, posledně bytem Brno 105. Zaměstnanec brněnské Zbrojovky, člen KSČ. Po Mnichovu začal působit v odboji a to v ilegálním mládežnickém sdružení mladých komunistů a byl napojen i na Obranu národa. Po udání Anny Žáčkové byl 31.října 1939 zatčen gestapem a po podpisu spolupráce fingovaně propuštěn. Nepodařilo se mu ovšem získat důvěru odbojářů, a tak byl znovu zatčen a převezen na dvanáct let do káznice ve Waldheimu v Německu. V lednu 1943 znovu propuštěn (na žádost Otty Koslowského) a stal se z něj jeden z největších agentů gestapa. Zlikvidován v únoru roku 1945 Malíkovou skupinou ve Valašském Meziříčí. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech. František Šmíd měl s manželou Miladou syna Jiříka, přes které ho gestapo vydíralo.

18)

Antonín Bartoš (12. 9. 1910 v Lanžhotě - 13. 12. 1998 New York), syn dělníka Antonína Bartoše z Lanžhotu a jeho ženy Rozálie, roz. Uhrové, velitel paravýsadku CLAY vysazeného na Moravě (u obce Hostišová) dne 13. dubna 1944 (další členové Jiří Štokman a Čestmír Šikola). Paraskupina CLAY spolupracovala s odbojovou organizací Josefa Sousedíka, s TVCO, Pro Vlastí a partyzány s 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky.Záznam o narození v matrice Lanžhota. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

19)

Rudolf Gurecký přestěhoval celou svojí rodinu do Seninky č.p. 50 k panu Janu Cedidlovi  viz. výpověď zde. Naproti jejich světnice byli ubytováni Němečtí vojáci a proto pan Cedidla vydával paní Gureckou za svoji setru.

20)

Rudolf Gurecký byl zatčen až 28. 3. 1945.

21)

SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu. Velitel druhé (severní) skupiny přicházející od Vsetína. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se skládala ze čtyř členů brněnského gestapa, členů zlínského a vsetínského gestapa, jednotky ZbV 31 z Rožnova (cca 30 osob) a oddílu psovodů ze Slezska, celkem cca 50-60 osob.

22)

kriminální asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava), syn Josefa Wiedermertha a jeho ženy Otilie, roz. Meyerové, posledně bytem Brno, Cihlářská 32 - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1940-1944), Brno (1945).

23)

kriminální tajemník Karel Schiefermüller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nový Jičín), posledně bytem Brno, Falkensteinerova 38 - v roce 1939 přidělen do Malacek později gestapo Vsetín, Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z možných vrahů Josefa Sousedíka. Dle poválečných svědectví měl v kanceláři úřadovny vsetínského Gestapa podrobit Sousedíka nelidskému výslechu, při němž jej Sousedík po jednom z fyzických útoků kopnul tak, až Schiefermüller spadl na zem. Tuto verzi po válce potvrdil také německý ředitel Zbrojovky ve Vsetíně Gritzbeck.

24)

kriminální tajemník Alois Klement (26. 11. 1903 Č. Kostelec - ?) - přidělen gestapo Brno (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

25)

pomocný zaměstnanec Antonín Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10. 1946 Brno), syn Václava Dorazila a jeho ženy Anděli, roz. Fidlerové, posledně bytem Brno, Pestalozziho 40 - řidič gestapa Brno referát I G 2. Přímo akce se nezůčastnil, přivezl den předem trojci gestapáků (Kurta Leischkeho, Karla Schiefermüllera a Karla Wiedermertha) do Vsetína na poradu s velitelem ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm Hansem Schraderem. Na druhý den pak na zavolání okolo 12 hodině přijel pro tři zmíněné gestapáky do Leskovce k viaduktu a odvezl je zpět do Brna.

26)

kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), posledně bytem Brno, Pisárky 10 – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke /Schmiedke/). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu. Velitel první (jižní) skupiny, přicházející od Valašské Polanky. S touto skupinou jde i zajatý Rudolf Gurecký a velitel celé operace Hugo Römer. Pravděpodobná trasa zde. Tato skupina se měla skládat z příslušníků brněnského gestapa, pohraniční policie ze Zlína (možná z Holešova), Policejního pluku SS 21 a jednotky složené z bývalých občanů sovětského svazu. Tato skupina byla mnohem početnější než druhá (severní skupina) a čítala cca 100 osob.

27)

pohraniční policie ze Zlína (Grenz Polizeikommissariat) a policejní pluk SS  21 z Holešova ( SS-Polizei Regiment 21).

28)

smluvní pomocný zaměstnanec a překladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?), posledně bytem Brno, Cejl 6 - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

29)

pravděpodobně Jan Lukášek (16. 5. 1988 - ?), syn Anny Lukáškové z Leskovce 17, posledně bytem Leskovec 91 (v sušárně u Martinců), zemědělský dělník, čeledín. Záznam o narození v matrice Dolního sboru ve Vsetíně.

30)

standartenführer MUDr. Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno), syn Hermana Marquorta a jeho ženy Berty, roz. Schmidtové, posledně bytem Brně, Hroznova 7 - primář interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.

31)

asi kriminální komisař Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?), posledně bytem Brno, Pražská 9 - bližší informace zatím nezjištěny.

32)

kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště), syn Antonína Nowoka a jeho ženy Margarety, roz. Skýbové, posledně bytem Brno, Královo Pole, Leoše Janáčka 17b - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.

33)

vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 Šternberk - ?), syn Františka Schrotta a jeho ženy Flory, roz. Wagnerové, posledně bytem Brno, Silniční 39a - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) působil proti partyzánům v oblasti severní Moravy i na Českomoravské vrchovině a také se zúčastnil akce proti desantu Komenský. Kromě toho řídil stálou agenturní síť v regionu. Byl to výborný sportovec a vynikající střelec z ručních zbraní. Během zásahů proti odbojářům býval vždy vyzbrojen dvěma pistolemi ráže 9 mm (možný náboj z jeho pistole nalezen nedaleko Juříčkova mlýna). V roce 1957 vstupuje do německé výzvědné služby BND (V-22198) a dne 31.10.1963 z BND odchází. Záznam o narození v matrice Šternberka.

34)

kriminální tajemník Vincenc Mayerhofer (26. 2. 1897 Vídeň - ?), posledně bytem Brno, Stojanova 8 - přidělen gestapo Brno referát III C (1939-1945), v roce 1946 měl být již po smrti, bližší informace zatím nezjištěny.

35)

kriminální zaměstnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno), syn Jana Zelníčka a jeho ženy Anny, roz. Witmannové, posledně bytem Brno, Na rybníčku 4 - přidělen gestapo Hodonín, Brno referát I SD (1939-1945).

36)

kriminální tajemník Maxmilián Kren (21. 8. 1903 Seeboden Kärnten - ?), posledně bytem Brno, Falkenstensrova 38 – přidělen na gestapo v Brně, referát III B (1939-1945). Údajně zadržen na našem území – bližší informace zatím nezjištěny.Velitel třetí skupiny. Tato skupina přichází od Hovězí (podle některých poválečných výpovědí zadržených gestapáků možná tato skupina vyšla stejně jako druhá vedená kriminálním komisařem Hansem Schraderem ze Vsetína a v lese mezi Ústím a Leskovcem zabloudili a došli až k panu Jaškovi do Hovězí). Pravděpodobná trasa z Hovězí zde. Tato skupina se měla skládat z příslušníků ZbV31 z Hovězí a psovodů ze Slušovic. O této skupině je bohužel jenom jedna drobná zmínka, že v ní mělo být okolo dvaceti osob, ale neví se, jestli nejsou náhodou započteni už v druhé (severní) skupině.

37)

kriminální asistent Alfréd Hanke (3. 7. 1913 Brno - ?) - přidělen gestapo Brno II BM 2 (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

38)

kriminální tajemník Hanz Trittner (8. 2. 1899 Vídeň - popraven 25. 3. 1947 Brno), syn Jana Trittnera a jeho ženy Marie, roz. Schrei-ové, posledně bytem Brno, Merhautova 5 - přidělen gestapo Brno (1939-1945), jeho manželka Anna Tritnerová roz. Protivínská-pomocná síla na gestapu v Brně referát II F (1939-1945).

39)

 jednalo se jednotku bývalých členů rudé armády, kteří se dali na stranu Němců. Takovou to jednotku měli u většiny služeben gestapa a používali je mimo jiné jako provokatéry vydávající se za uprchlíky, partyzány, parašutisty atd. Po válce byl označován jako vlasovec, i když s Vlasovovou armádou (ROA) neměli nic společného. 

Klimov nebo Ivan Klimenko, vlastním jménem Ivan Grigorijevič Kalašnikov (asi 3. 3. 1916 Smolensko - ?)  - bývalý voják rudé armády, přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Po válce žil v NSR pod jménem Klimov, poté se přemístil do Brazílie kde žil pod jménem Ivan Klimenko. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích. 

Kalugin - bývalý voják rudé armády, přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích. 

 

Kalukovič nebo Kalukevič  - bývalý voják rudé armády, přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích. 

 

Lazarenko - bývalý voják rudé armády, přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích. 

 

Fedor Plachow (14. 2. 1918 Rostow - ?)  statek Žebětín u Brna - bývalý voják rudé armády, v roce 1944 přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích.

40)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

41)

kriminální tajemník Franz Radif (28. 9. 1908 Klagenfurt - popraven 8. 1. 1947 Brno), syn Jana Radifa a Notburgy, roz. Fürntratové, posledně bytem Brno, Akademická 22 - přidělen gestapo Brno (1939-1945).

42)

kriminální rada Hanuš Ziegler (16. 2. 1899 Obelshausen - spáchal sebevraždu 3. 2. 1948) - přidělen gestapo Zlín, Uherské Hradiště, Moravská Ostrava. Od ledna 1940 do 2.5.1945.

43)

Jan Jašek (20. 1. 1902 Hovězí - 5. 1. 1974 Hovězí), syn rolníka Jana Jaška z Hovězí a jeho ženy Mariany, roz. Kadlečkové, posledně bytem Hovězí 135 - pasekář, který byl donucen pod hrozbou zastřelením dovést skupinu vedenou asi kriminálním komisařem Maxe Kremem (Hovězská) k usedlosti u Juříčků (Leskovec 67). Sám se málem stal obětí, ale nakonec na přímluvu německého velitele, který byl na vojně jeho nadřízeným a poznal ho, nebyl zastřelen za spolupráci s partyzány. Záznam o narození v matrice Hovězí.

44)

Josef Vychopeň st. (29. 4. 1903 Leskovec - 4. 10. 1966 Leskovec), syn rolníka Jana Vychopně z Leskovce 52 a jeho ženy Roziny, roz. Trlicové, posledně bytem Leskovec 52 - na příkaz zasahujících jednotek musel se svým synem zapřáhnout vozy s uloupenými věcmi z Juříčkovy usedlosti v Leskovci 67. Tyto uloupené věci odvezli před hospodu u Štastných a odtud je odvezl pan Mucha do blízké vesnice Hovězí, kde je Němci prodávají nebo vyměňují za jídlo. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921. Záznam o svatbě v matrice Leskovce.

45)

Jan Machálek (7. 4. 1924 Leskovec - 12. 11. 1984 Leskovec), syn rolníka Pavla Machálka z Leskovce 53 a jeho ženy Rozárie, roz. Zgarbové, posledně bytem Leskovec 53. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových. Byl zajat, když se vracel z práce ve Zbrojovce Vsetín a pak byl nucen zasahujícími jednotkami se prokopávat do bunkru.

46)

Josef Labaj (1. 4. 1888 Leskovec - ?), syn rolníka Jana Labaje z Leskovce 18 a jeho ženy Marie, roz. Šťastné, posledně bytem Leskovec 138 - v té době starosta obce, musel sehnat dělníky na bourání zdi bunkru (sebe, Jana Machálka a Pavla Muchu) a povoz na odvodz nakradených věcí (Josefa Vychopňa st.). Záznam o narození v matrice Dolního sboru ve Vsetíně. Záznam o svatbě v matrice Leskovce.

47)

Josef Martinec (12. 12. 1906 - ?), syn rolníka Jana Martince z Leskovce 91 a jeho ženy Veruny, roz. Labajové, posledně bytem Leskovec 91 - k jeho domu (taktéž mlýn) s největší pravděpodobností dovedl skupinu Hanse Kocha zatčený okresní četnický velitel Rudolf Gurecký. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

48)

kriminální tajemník Adolf Knippelberg (19. 7. 1907 Vídeň - ?), syn Adolfa Knippelberga a jeho ženy Anny, roz. Brodirové, posledně bytem Brno, Dlouhá 44 - přidělen gestapo Jihlava (1939-1942), Brno referát III A (1943-1945), 29.3.1944 měl v Ostravě Hrabůvce nedaleko kostela zastřelit dva piloty RAF a to Godena A. Kiddera a Thomase G. Kirby–Greena (utekli ze zajateckého tábora Stalag III Sagan v dnešním jihozápadním Polsku), koncem války zadržen Rudou armádou v Rakousku a v roce 1945 předán do československého vězení odkud utekl. Další informace zatím nezjištěny.

49)

pomocný zaměstnanec Jan Elsässer (?) - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.

50)

kriminální tajemník Augustin Peuse (18. 7. 1908 Belkoro - ?), syn Jana Peuse a jeho ženy Marie, roz. Pinkasové, posledně bytem Brno, Příční 4 - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1939-1940), Brno (1945), bližší informace zatím nezjištěny.

51)

 kriminální asistent Alois Citovský (26 . 5. 1910 Šumperk - ?) - překladatel gestapa Brno referát II BM/So - bližší informace zatím nezjištěny.

52)

kriminální zaměstnanec Franz Kerner (27. 8. 1902 Brno - ?), posledně bytem Brno, Wilsnovo nám. 2 - přidělen gestapo Brno II BM/So (1940-1945), původem Čech vlastním jménem František Kopřiva, druhý možný vrah Josefa Sousedíka.

53)

kriminální zaměstnanec Adolf Grigar (17. 6. 1902 Brno - ?) - přidělen gestapo Brno II BM 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.

54)

vrchní kriminální asistent Jindřich Adam (10. 3. 1905 Brno - ?) - přidělen gestapo Brno referát II BM 1 - bližší informace zatím nezjištěny.

55)

kriminální asistent Erich Engler (5. 8. 1914 Düseeldorf - 12. 11. 1945 Brno), posledně bytem Brno, Kounicova 29 - přidělen gestapo Brno, zemřel ve věznici.

56)

kriminální asistent Otto Kropatschek (Kropáček) (31. 3. 1912 Brno - ? mrtev) - přidělen gestapo Brno referát II BM/So (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.

57)

vrchní kriminální asistent Leopold Walzberger (17. 9. 1907 Brno - ? mrtev) - přidělen gestapo Brno referát II MB/So (1939-1945), vedl vyšetřování ilegální sokolské organizace.

58)

policejní tajemník Karel Hauser (8. 4. 1912 Ebingen - ? mrtev) - přidělen gestapo Brno I E 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.
TOP