Šetření tragédie ze dne 4. září 1946 Ministerstvo vnitra v Praze

K č. j. 51/46 tajné V Praze dne 4. září 1946.

Věc: Vyvražděni a vypálení partyzánského lazaretu v Leskovci, Beskydy.

Odpověď na výk. čís. Z/I-3133-18/2-46-1.

ze dne 22. února 1946

Ministerstvo vnitra - odbor státní bezpečnosti a celostátního politického zpravodajství.

Praha VII

Ve věci akce proti ukrytu partyzánů, ve mlýně Jana Juřička1) v Leskovci okr. Vsetín dne 3. dubna 1945, provedené služebnou gestapa v Brně za účasti orgánů gestapa ze Zlína a Vsetína bylo provedeno orgány Oblastní pobočky statni bezpečnosti v Brně za účasti orgánů Oblastní odbočky státní bezpečnosti v Ostravě rozsáhlé šetření, jehož výsledkem se předkládá tato zpráva:

Podle výpovědi byv. krim. komisaře gestapa v Brně Kurta Leischke-ho2), nar. 1905, t. č. v zajišťovací vazbě Oblastní odbočky státní bezpečnosti v Brně byl Leischke jedním z vedoucích akce proti partyzánům v Leskovci. Akci řídil krim. rada Römer3) šéf odd. IV-2a /referát pro stíhaní partyzánů/ s krim. komisařem Kochem4), krim. komisařem Armbrechtem5), krim. sekret. Nowokem6), Schrottem7), Krim. vrch. sekret. Mayerhoferem Vincencem8), krim. zříz. Wittmann9), SS-Standartenführer Dr. Marquortem10) jako lékařem, SS-Hauptsturmfürerem Schraderem11) s oddílem asi 30 mužů určeným k potírání partyzánů zesíleným několika psovody s ochrannými psy ze Slezska. Celkem asi 100mužů.

Dále byli přibráni do akce příslušníci ruského Komanda12) asi 5 mužů pod vedením člena gestapa Hildebranda13). Toto Komando bylo součástí ref. IV-2 a brněnského gestapa. Oddíl gestapa byl složen z příslušníků různých referátů služebny, pak příslušníci tzv. Jagdkommanda Pol. regim. 21 a Grenzpolizeikomisariatu ze Zlína.

Akce byla podniknuta na základě udání konfidenta brněnského gestapa Malého Franty14), vedeného pod krycím čís. B-35, který jest totožný s Františkem Bednářem14), učitelem, nar. 4. 10. 1904 v Chrlicích, okr. Brno, tam příslušným, ženatým, české národnosti, posledně bytem v Chrlicích č. 384, který byl těsně před osvobozením Brna RA. neznámo kam odtransportován a jest od té doby nezvěstný.

Jak zjištěno byl ve dnech 6. - 9. 4. 1945 odvezen z věznice gestapa Brně-Kounicova kolej transport českých politických vězňů celkem asi 230 osob do Mauthausenu. Celý transport těchto vězňů byl v Mauthausenu popraven v plynových komorách. O těchto obětech nebyli nalezeny v Brněnské služebně gestapa žádné záznamy a tak se nepodařilo zjistiti, nebyl-li v tomto transportu i Bednář.

Pátrání po Bednářovi jest uveřejněno ve Věstníku krim. služby č. 47 ze dne 1. 12. 11. 1945, čl. 6251.

Tento František Bednář byl zatčen brněnským gestapem v listopadu 1644 a při výslechu učinil údaje o tom, že si zřídil s dalším konfidentem brněnského gestapa Františkem Šmídem15) /konf. Zn. B-105/ ve mlýně v Leskovci u Vsetína s vědomím mlynář podzemní kryt pro případ, kdydy byl Bednář stíhán gestapem pro podporu parašutisty „Petra“ 16).

Bednář dal gestapu situační plán tohoto krytu a nebyla pochybnost o tom, že jeho údaje jsou správné.

Při svém výslechu označil také Bednář gestapu okr. četnického velitele ve Vsetíně por. Rudolfa Gureckého17) jako spolupracovníka partyzánů a ilegálního NV ve vsetínském okrese.

Při zatýkání na Vsetínsku koncem r. 1944 se por. Gurecký stal nemocen a odjel ke známým mimo Vsetín. U příležitosti lékařské prohlídky Gureckého nařízené bývalým ZČV18). V Brně, byl Gurecký dne 28. 3. 1945 v ZČV zatčen gestapem.

Běhen svého vyšetřování svěřil se Gurecký svému spoluvězni Ant. Mynářovi19), okr. škol. inspektoru z Vsetína s nímž byl společné cele, že byl zatčen pro styk a partyzány a gestapu, že již známi podrobnosti úkrytu partyzánů podstavením nějakého Juříčka v Leskovci.

Podle údajů tohoto svědka byl Gurecký večer 2. 4. 1945 odveden z cely. Již před tím řekl Mynářovi, že byl gestapem určen aby dovedl gestapo k zničení bunkru v Leskovci. Gurecký se těšil, že se mu podaří za pomoci partyzánů uprchnouti.

Při návratu na celu příštího večera byl Gurecký rozrušen a tvrdil, že byl k tomuto masakru vybrán za trest.

Dne 6. 4. 1945 byl Gurecký opět odveden z cely se všemi vězni transportem vězňů odvezen do Mauthausenu, kle byl popraven.

Výprava gestapa za účelem akce proti partyzánům v Leskovci mlýně Jana Juříčka čp. 67 byla vyzbrojena samopaly, lehkými kulometami granáty a 2 pancéřovými pěstmi.

Byla rozdělena do 3 oddílů, s nichž jeden vedl krim. komisař Kurt Leischke, druhý krin. komisař Jan Koch a třetí SS-Hauptsturmfürerem Schrader velitel ZbV-Kommanda 3120) ve Vsetíně.

Skupina, která prováděla přímo masakr stavení byla skupina Kocha za účasti vedoucího akce krim. rady Hugo Römera přednosty red. gestapa v Brně.

Výprava byla z počátku vedena por. Gureckým a když pak tento udánlivě ztratil orientaci, byl přibrat místní občan Jan Jašek21) z Hovězí čp. 135, jehož si vedoucí výpravy vzali s sebou a nepustili jej až po skunčení masakru.

Za střelby vyzvali majitele usedlosti, Jana Juříčka, aby vyhnal dobytek ze stáje a po ztýrání musel volatí do chléva jména partyzánů, které mu gestapáci diktovali.

Z chléva na zavolání Juříčka vyběhli postupně dva střílející partyzáni kteří, kteří se snažili proraziti obklíčení a byli při opětování střelby gestapáky zastřeleni. Pak vyběhl třetí, - ošetřovatel Oldřich Bláha22) – se zdviženýma rukama, který byl gestapáky svázán.

Majitel usedlosti Jan Juříček pak byl jedním gestapákem ranou do hlavy zastřelen a usedlost byla zapálena nejdříve dřevěná stodola.

Gestapáci se pokoušeli vykouřiti zbylé partyzány z bunkru. Když nemohli docíliti výsledku poslali do bunkru syna Juříčkova Jana23), aby partyzány z bunkru vyvedl, ale ten se v bunkru udusil.

Gestapáci také zavolali býv. obecního starostu Jana Labaje24) a nařídili, aby s radním Pavlem Muchou25) a Janem Machálkem26) prokopali zeď bunkru.

Po prokopání otvoru donutili pistolí Muchu aby nahlédl dovnitř a ranou zevnitř byl Mucha poraněn. Tomuto zranění krátce na to podlehl.

Po vytažení dalších dvou mrtvol z bunkru, z nich jedné partyzána a druhé syna majitele usedlosti Jana Juříčka ml. a vydrancování usedlosti byla celá usedlost zapálena zničena ohněm.

Gestapáci pak zastřelili ještě manželku27) majitele usedlosti se dvěma dcerami28) a všechny mrtvoly naházeli do ohně.

Zařízení domácnosti odvezli na 2 povozech a co se jim nehodilo nechali na pospas ohni.

Část výpravy odjela po vykonaném masakru, kdežto druhá část zůstala na místě do příštího dne, když byly spáleny všechny zbytky mrtvol.

Při započetí akce za časných ranních hodin podařilo se dvěma partyzánům Kosťovi29) a Vasilovi30) s bunkru uniknout do náhonu pod vodním kolem kde ve vodě zůstali až do pozdních hodin večerních.

Při masakru byli zastřeleni z partyzánů:

1/ Student Oldřich Kaňok31) z Frýdku-Místku, bližší nezjištěno,

2/ Sergěj32), bližší nezjištěno a

3/ Sáška Čornýj33) z Altajského kraje, Rebrošenský rajón SSSR, bližší nezjištěno

dále rodina majitele usedlosti:

1/ Jan Juřiček1), nar. 10. 2. 1855 v Leskovci,

2/ Františka Juřicková27), nar. 16. 7. 1502 v Leskovci,

3/ Jan Juřiček23), nar. 5. 2. 1926 syn,

4/ Františka Juřičková28), nar. 13. 3. 1929 dcera,

5/ Marie Juřičková28), nar. 10. 5. 1931, ,

Ušetřen zůstal jen ošetřovatel partyzánů Oldřich Bláha, nar. 27. 12. 911 v Leštících, okr. Zábřeh, který po vyběhnutí z bunkru se zdviženýma rukama byl svázán, převeden do věznice gestapa v Brně, Odtud s transportem vězňů před osvobozením Brna RA do Mirošova okr. Rokycany, kde byl revoluci osvobozen.

Z výpravy gestapa byl 1 člen nezjištěného jména zastřelen a krim. vrch. Sekretář Jan Nowok, t. č. ve vazbě Oblastní odbočky státní bezpečnosti v Brně zajištěný zraněn do ruky.

Přímou akci proti mlýnu Jana Juřička prováděla, jak již uvedeno skupina krim. komisaře Jana Kocha, za účasti krim. rady Hugo Römera, který také dle výpovědi účastníka výpravy krim. asistenta Ludvíka Mayerhofera vystřelil proti stavení z pancéřové pěsti, vedl jednání s majitelem usedlosti Janem Juříčkem a jest nepochybně také jedním z hlavních pachatelů.

Koch byl referentem v oddělení gestapa mIV-2a, které mělo záležitosti partyzánů, on také se svým představeným radou Römerem celou akci připravoval a vyjednával o sesílení oddílu s předsedy ostatních úřadů, kteří poskytovali sesílení svými zaměstnanci.

Z členů brněnského gestapa, kteří se zúčastnili masakru partyzánského bunkru v Leskovci a usedlost Jana Juřička jsou dosud zajištěni ve vazbě Ředitelství národní bezpečnosti v Brně:

1/ Jan Trittner34) býv. krim. tajemník,

2/ František Radif35) býv. krim. tajemník,

3/ Otto Kriegisch36) býv. krim. tajemník,

4/ Ludvik Mayerhofer37) býv. krim. tajemník,

5/ František Schwarz38) býv. krim. tajemník,

6/ Alfred Wittrnann9) býv. krim. tajemník,

7/ Kurt Leischke2) krim. komisař

8/ MUDr. Walter Marquort10) býv. polic. lékař

Dosud nebyl vypátrán pobyt dalších účastníků masakru v Leskovci

1/ krim. rada Römer Hugo3),

2/ krim. komis. Koch Jan4),

3/ krim. komis. Schrader11),

4/ vrch. ass. Schrott Gerhard7),

5/ vrch. taj. Mayerhofer Vincenc8),

6/ vrch. taj. Krenn Max39),

7/ vrch. ass. Hanke Alfred40),

8/ pomoc. Hildebrand Hermann13),

9/ taj. Knippelberger Adolf41),

10/ pomoc. zaměst. Elsesser Jan42),

11/ taj. Peuse Augustin43),

12/ vrch. taj. Zitowski Alois44),

13/ krim. as. Kerner František45),

14/ krim. zaněstn. Grigar Adolf46),

15/ krim. as, Adam Jindřich47),

Další účastníci masakru, býv. Členové gestapa v Brně:

1/ Engler Erich48), krim. ass. ,

2/ Kropáček Otto49), krim. ass. ,

3/ Walzberger Leopold50), krim. ass. ,

4/ Hauser Karel51) pol. Tajemník jsou podle záznamu Oblastní odbočky státní bezpečnosti v Brně mrtvi.

Dosud zůstalo nevysvětleno, proč si gestapo – Koch s Römerem nevzali za informátora na cestu do Leskovce svého konfidenta Bednáře, který při svém výslechu podrobnosti o bunkru v Leskovci, nýbrž por. Rudolfa Gureckého.

To lze snad vysvětliti okolností, že Gurecký jako okr. četnický velitel měl potřebnou místní znalost v okolí Vsetína, o čemž se přesvědčili na jeho výslechu.

Konečně jest naděje, že po dopadení býv. komisaře gestapa Jana Kocha a krim. rady Hugo Römera bude celý případ úplně objasněn.

Josef Řezníček52) Val. Polanky čp. 179, okr. Vsetín měl dne 3. 4. 1943 službu, asi o 3 hod. byl probuzen hlídkou, že něm. vojsko přijíždí k Leskovci. Chtěl si pospíšiti se zprávou do mlýna Juřičky v Leskovci, ale bylo již pozdě a proto upozornil spojkami všechny okolní obce.

Očitým svědkem masakru však Řezníček nebyl, a tvrdí, že ani neviděl por. Gureckého nebo ošetrovatele-partyzána Bláhu mezi gestapáky.

Teprve pozdě večer téhož dne přišli k němu do stavení oba rusové-partyzáni Kosťa a Vasil úplně promočení a vyčerpaní a vyprávěli Řezníčkovi, že jen zázrakem unikli masakru ve vodním úkrytu pod mlýnským kolem.

Řezníček oba partyzány po poskytnutí pomoci odeslal do obce Semínky53) dalšímu opatření, aby příp. nebyli u něho zastiženi gestapem.

Jak byl bunkr partyzánů v Leskovci u Juřička vyzrazen není Řezníčkovi známo.

Ošetřovatel-partyzán Oldřich Bláha, t. č. v klášteře Letovice, okr. Boskovice byl v polovině měsíce února 1945 přidělen jako ošetřovatel raněných kapitánem Petrem Buďko54), velitelem part. oddílu Jana Zižky pro okr. Vsetin do lazaretu u Juřičků ve mlýně v Leskovci. Tam poznal Bláha por. Rudolfa Gureckého, který byl Bláhovi představen jako „David“, studentem partyzánem Oldřichem Kaňokem, který zahynul při masakru ve mlýně.

Podle Bláhou získaných informací byl Gurecký pověřen Moskvou jako velitel politické činnosti a docházel do mlýna s depešemi kapitánu Rusovi Petru Buďkovi. Lazaret-bunkr byl úplně pod zemí a vchod do něho vedl přes 2 chlévy, takže nezasvěcená osoba nemohla vchod nalézti. Proto ani několikerá prohlídka úkryt neobjevila.

Gurecký se také před svým zatčením ukrýval.

Když byl bunkr dobýván gestapem a Bláha po zranění ruky nucen kryt opustiti a vzdáti se, byl svázán, kdežto přítomný Gurecký mezi gestapáky byl volný.

Bláha se při výslechu gestapem vymlouval, že zná jen mlynáře, kdež to partyzány nikoliv a že byl u nich násilím držen, poněvadž jej podezřívali, že byl mezi ně vyslán gestapem.

Bláha byl pak nucen gestapákům vytáhnouti z bunkru mrtvoly Kaňoka a Jana Juřička ml. a opět byl svázán, kdežto Gurecký nikoliv a mohl si v autobuse na pokyn gestapáků sednouti.

Gurjický, ač slunce nesvítilo vyžádal si zelené brýle, které byli nalezeny u Bláhy a nasadil si je na očí. Teprve v autobusu přišel Gurecký k Bláhovi a brýle mu nasadil na oči. Tato okolnost byla Bláhovi podezřelá.

Cestou nazpět byli Gurecký s Bláhou rozděleni už ve Vsetíně, Bláka byl dopraven do Uh. Hradiště.

O Gureckém naproti tomu bylo zjištěno, že měl rozsáhlé ilegální spojení a po jeho zatčení gestapem nebyl nikdo ze spolupracovníků zatčen, což dokazuje, že spojení neprozradil55).

Vypraveno- expeduj bez příloh

Pisárno – ulož „a. a. “

Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.

1)	Jan Juříček (10. 2. 1895 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – majitel usedlosti. Syn Martina Juříčka gruntovníka z Leskovce 67 a jeho ženy Mariny Juříčkové (rozené Machálkové), vnuk Josefa Juříčka gruntovníka z Leskovce č.p. 61 a jeho ženy Terezy Juříčkové rozené Muchové, Jana Machálka výminkáře z Leskovce 67 a jeho ženy Roziny Machálkové (rozené Martincové). Záznam o narození v Leskovské matrice.
2)	kriminální komisař Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouhá 10b Brno - od léta 1941 vedoucí referátu II BM/L (1941-1945) a poté IV – 1b (české pravicové hnutí odporu) v Brně.
3)	kriminální rada Hugo Römer (21. 9. 1897 Černě, okr. Dortmund - ?), U botanické zahrady 36, Brno – přidělen gestapo Brno referát III L (1942–1945). Do Brna přeložen dne 11. dubna1942 z Dortmundu místo Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let káznice za braní úplatků a pašování zboží ze Slovenska).
4)	kriminální komisař Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pisárky 10, Brno – přidělen na gestapo v Brně (1944–1945). Údajně měl zapálit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce č.p. 106 (zeť pana Václava Františka Schmiedkeho obchodníka ze dřevem a jeho manželky Františky Štefkové, bývalé učitelky ručních prací v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvyšších představitelů slovenského národního povstání Karol Šmidke /Schmiedke/). Údajně měl být po válce vězněn v Sovětském svazu.
5)	asi kriminální komisař Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?) Pražská 9, Brno - bližší informace zatím nezjištěny.
6)	kriminální tajemník Jan Nowok (23. 1. 1903 Janów Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uherské Hradiště) Leoše Janáčka 17b, Brno-Královo Pole - přidělen gestapo Opava (1939), Moravská Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zlín (1944-1945), raněn při akci.
7)	vrchní kriminální asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 Šternberk - ?) Silniční 39a, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) působil proti partyzánům v oblasti severní Moravy i na Českomoravské vrchovině a také se zúčastnil akce proti desantu Komenský. Kromě toho řídil stálou agenturní síť v regionu. Byl to výborný sportovec a vynikající střelec z ručních zbraní. Během zásahů proti odbojářům býval vždy vyzbrojen dvěma pistolemi ráže 9 mm (možný náboj z jeho pistole nalezen nedaleko Juříčkova mlýna). V roce 1957 vstupuje do německé výzvědné služby BND (V-22198) a dne 31.10.1963 z BND odchází.
8)	kriminální tajemník Vincenc Mayerhofer (26. 2. 1897 Vídeň - ?) Stojanova 8, Brno - přidělen gestapo Brno referát III C (1939-1945), v roce 1946 měl být již po smrti, bližší informace zatím nezjištěny.
9)	kriminální zaměstnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno) Na rybníčku 4, Brno - přidělen gestapo Hodonín, Brno referát I SD (1939-1945).
10)	standartenführer MUDr. Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedoucí lékař interního oddělení Zemské nemocnice v Brně, od dubna 1940 navázal s Gestapem úzké styky, když se stal jeho smluvním lékařem. Na jaře roku 1944 byl povýšen na vedoucího lékaře ošetřovny na Kounicových kolejích. Spadal pod referát II A.
11)	SS Hauptsturmführer kriminální komisař Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) – velitel ZbV Kommando 31 v Rožnově pod Radhoštěm, 4. 5. 1945 zadržen Rudou armádou u Havlíčkova Brodu.
12)	jednalo se jednotku bývalých členů rudé armády, kteří se dali na stranu Němců. Takovou to jednotku měli u většiny služeben gestapa a používali je mimo jiné jako provokatéry vydávající se za uprchlíky, partyzány, parašutisty atd. Po válce byl označován jako vlasovec, i když s Vlasovovou armádou (ROA) neměli nic společného. Klimov nebo Ivan Klimenko, vlastním jménem Ivan Grigorijevič Kalašnikov (asi 3. 3. 1916 Smolensko - ?) - bývalý voják rudé armády, přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Po válce žil v NSR pod jménem Klimov, poté se přemístil do Brazílie kde žil pod jménem Ivan Klimenko. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích. Kalugin - bývalý voják rudé armády, přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích. Kalukovič nebo Kalukevič - bývalý voják rudé armády, přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích. Lazarenko - bývalý voják rudé armády, přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích. Fedor Plachow (14. 2. 1918 Rostow - ?) statek Žebětín u Brna - bývalý voják rudé armády, v roce 1944 přidělen gestapo Brno, referát IV 2a. Byl nasazován jako provokatér do partyzánských a odbojových skupin. Mimo jiné se zůčastnil akce na zatčení Aloise Matušky v Doubravicích.
13)	smluvní pomocný zaměstnanec a překladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?) Cejl 6, Brno - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.
14)	agent B35 František Bednář, krycí jméno Malý Franta, Vašek, Pospíšil, Karpentský (4. 10. 1904 Brno-Chrlice – 10. 4. 1945 KT Mauthausen) Chrlice 384 – zakladatel bunkru. Jako učitel působil v Albrechticích a v Karpentné ve Slezsku. Zde v roce zakládá tzv. skupinu Slezkého odboje namířenou v té době proti polskému nacionalizmu a rozpínavosti. Po Mnichovu a záboru Těšínska polskou armádou na podzim roku 1938 se vrátil na Brněnsko (do rodných Chrlic). Do odboje se znovu zapojil začátkem května roku 1939 a to v Obraně národa a v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. Organizoval a podílel se na převádění osob do zahraničí na trase přes Uherské Hradiště, Vsetín (spolupracoval s Josefem Sousedíkem), na Těšínsko, kdy byly využívány služby jeho sestry Marie. V únoru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brněnského gestapa Viktora Ryšánka (25. 12. 1902 – popraven 7. 10. 1946 v Brně – důstojník čs. armády. Po okupaci začal pracovat jako agent gestapa pod krycím jménem Pavel Vévoda A13). Od dubna roku 1940 žil v ilegalitě. Zatčen 15. listopadu 1942 a vězněn do 8. prosince 1943. Poté se stal konfidentem brněnského gestapa. V prosinci 1944, na udání konfidenta Františka Šmída, že pracuje pro obě strany, byl znovu zatčen a 7. 4. 1945 odeslán s transportem KL3 (stejným transportem byl odeslán i okresní četnický velitel Rudolf Gurecký) z brněnských Kounicových kolejí do plynových komor v Mauthausenu. František Bednář byl oddán s Evou Bednářovou, se kterou měl pět dětí. Záznam o narození v matrice kostela Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech.
15)	agent B105 František Šmíd, krycí jméno Velký Franta, Ing. František Novák (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice – 7. 2. 1945 zastřelen ve Valašském Meziříčí) Brno 105. Zaměstnanec brněnské Zbrojovky, člen KSČ. Po Mnichovu začal působit v odboji a to v ilegálním mládežnickém sdružení mladých komunistů a byl napojen i na Obranu národa. Po udání Anny Žáčkové byl 31.října 1939 zatčen gestapem a po podpisu spolupráce fingovaně propuštěn. Nepodařilo se mu ovšem získat důvěru odbojářů, a tak byl znovu zatčen a převezen na dvanáct let do káznice ve Waldheimu v Německu. V lednu 1943 znovu propuštěn (na žádost Otty Koslowského) a stal se z něj jeden z největších agentů gestapa. Zlikvidován v únoru roku 1945 Malíkovou skupinou ve Valašském Meziříčí.
16)	Antonín Bartoš (12. 9. 1910 v Lanžhotě - 13. 12. 1998 New York) velitel paravýsadku CLAY vysazeného na Moravě (u obce Hostišová) dne 13. dubna 1944 (další členové Jiří Štokman a Čestmír Šikola).
17)	Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945, někdy uváděno 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin zemřel pravděpodobně v plynové komoře KT Mauthausen. Bližší informace o transporu KL3.
18)	Zemské četnické velitelství v Brně.
19)	školní inspektor ve Vsetíně Antonín Mynář (31. 1. 1896 v Lutonině - ?), Vsetín 863. Byl ve stejné cele jako Gurecký ( Kounicovy koleje, blok A, cela č. 43).
20)	oddíl ke zvláštnímu použití 31 z Rožnova (Zur besonderen Verwendung - Kommando 31 , ZbV-Kommando 31, ZbV 31).
21)	Jan Jašek (20. 1. 1902 Hovězí - 5. 1. 1974 Hovězí) Hovězí 135 - pasekář, který byl donucen pod hrozbou zastřelením dovést skupinu vedenou asi kriminálním komisařem Maxe Kremem (Hovězská) k usedlosti u Juříčků (Leskovec 67). Sám se málem stal obětí, ale nakonec na přímluvu německého velitele, který byl na vojně jeho nadřízeným a poznal ho, nebyl zastřelen za spolupráci s partyzány. Záznam o narození v Hovězské matrice.
22)	ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín) pochován v řádové hrobce ve Vizovicích) Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích.
23)	Jan Juříček ml. (5. 11. 1926 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – syn majitele usedlosti a jeho ženy.
24)	Josef Labaj (1. 4. 1888 Leskovec - ) Leskovec 138 - v té době starosta obce, přímý účastník Leskovské tragédie. Záznam o narození v matrice Dolního sboru ve Vsetíně. Záznam o svatbě v Leskovské matrice.
25)	Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?) Leskovec 97. Radní a cestář. Byl nucen se prokopávat do bunkru a při této činnosti byl zraněn do ramene. Pravděpodobně na následky tohoto zranění v roce 1946 umírá. Odkaz na narození z Liptálské matriky. Jeho syn Jaroslav padl na konci války v Rymicích viz zde.
26)	Jan Machálek (7. 4. 1924 Leskovec - ?) Leskovec 53 - účastník tragédie. Bydlel spolu s maminou Rozárií, sestrou Františkou a bratry Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlejší usedlosti, nejbližší sousedé rodiny Juříčkových (babička pana Machálka a matka Jana Juříčka st. byly sestry).
27)	Františka Juříčková, rozená Masařová (16. 7. 1902 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – manželka majitele usedlosti. Dcera Pavla Masaře rolníka z Leskovce 1 a jeho ženy Františky Masařové (rozené Kotrlové) ze Střelné. Záznam o oddání v Leskovské matrice.
28)	Františka Juříčková ml. (13. 3. 1929 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – starší dcera majitele usedlosti a jeho ženy a Marie Juříčková (10. 5. 1931 Leskovec – 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec 67 – mladší dcera majitele usedlosti a jeho ženy.
29)	partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 – asi 1946) – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize.
30)	partyzán Vasilij Fjodorovič Sapelnik (1917 – ?) – bližší informace zatím nezjištěny, údajně měl zemřít ve zběrném táboře v Malackách. Někdy je nesprávně jako zachráněný uváděn místo Vasilije Fjodoroviče Sapelnika partyzán Vasilij Ivanovič Lavriščev (1920 – 3. 5. 1945 Vizovice) – velitel čety oddílu Prlov. Zemřel při osvobozování Vizovic, kdy na kopci Barák padl do léčky vlasovcům a spolu s dalšími pěti partyzány je pohřben na hřbitově ve Vizovicích. Před válkou pracoval v kolchozu Zarja Ochrannijevič oblast Dnětropetrovsk jako kombajnista. Je Agapitusem Bláhou špatně uveden, že v den Leskovské tragédie byl přítomen ve mlýně, ale byl v té době v Prlově.
31)	Oldřich Kaňok, někdy psáno nesprávně Kaniok (3. 1. 1927 Frýdek-Místek – 3. 4. 1945 Leskovec), syn holiče a kadeřníka Josefa Kaňoka a jeho ženy Filomeny, roz. Havlové, posledně bytem Třanovského 1153 (334), Frýdek-Místek –odbojový pracovník z Frýdku-Místku (spolupracoval se Sousedíkovou organizací). Udán Františkem Šmídem a Františkem Bednářem. Po zatčení podepsal spolupráci s gestapem a byl propuštěn. Po zatčení Františka Bednáře odchází do ilegality a začátkem ledna se přemisťuje do usedlosti Jana Juříčka. Z námi získaných dokumentů není zřejmé, že by někoho zradil či udal.
32)	partyzán komisař Sergej Sorokin (1921 – 4. 3. 1945 Leskovec) – bližší informace zatím nezjištěny. Podle neověřených informací plánoval společný život s Anežkou Ondráškovou z Prlova, která byla 23. dubna 1945 zabita a upálena při prlovské tragédii.
33)	partyzán Alexandr Trofimovič Kotljarov zvaný Saška Čornyj (23. 4. 1918 – 3. 4. 1945 Leskovec) – první velitel ploštinského oddílu. Raněný při přestřelce v Lipině, zajat dne 7. srpna 1941. Kotlarov přichází do Leskovce v průběhu března roku1945 od faráře Vladimíra Růčky z Újezdu (byl převlečen za faráře), kde byl ošetřován Annou Hanákovou a MUDr. Františkem Lapešem z Vizovic.
34)	kriminální tajemník Hanz Trittner (8. 2. 1899 Vídeň - popraven 25. 3. 1947 Brno) Merhautova 5, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945), jeho manželka Anna Tritnerová roz. Protivínská-pomocná síla na gestapu v Brně referát II F (1939-1945).
35)	kriminální tajemník Franz Radif (28. 9. 1908 Klagenfurt - popraven 8. 1. 1947 Brno) Akademická 22, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945).
36)	kriminální tajemník Otto Kriegiesch (15. 6. 1907 Kurten - popraven 15. 1. 1947 Brno) Akademická 22, Brno - přidělen gestapo Brno referát II G (1939-1945).
37)	vrchní kriminální asistent Ludvík Mayerhofer (21. 5. 1912 Knittelfeld - ?) Reicheltova 22, Brno - přidělen gestapo Brno (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny. Snad po válce zajat na našem území.
38)	kriminální zaměstnanec František Schwarz (2. 7. 1914 Jihlava - popraven 10. 12. 1946) Bratislavská 61, Brno - přidělen gestapo Brno referát II G (1939-1945). Údajně zadržen na našem území - bližší informace zatím nezjištěny.
39)	kriminální tajemník Maxmilián Kren (21. 8. 1903 Seeboden Kärnten - ?) Falkenstensrova 38, Brno – přidělen na gestapo v Brně, referát III B (1939-1945). Údajně zadržen na našem území – bližší informace zatím nezjištěny.
40)	kriminální asistent Alfréd Hanke (3. 7. 1913 Brno - ?) - přidělen gestapo Brno II BM 2 (1939-1945), bližší informace zatím nezjištěny.
41)	kriminální tajemník Adolf Knippelberg (19. 7. 1907 Vídeň - ?) Dlouhá 44, Brno - přidělen gestapo Jihlava (1939-1942), Brno referát III A (1943-1945), 29.3.1944 měl v Ostravě Hrabůvce nedaleko kostela zastřelit dva piloty RAF a to Godena A. Kiddera a Thomase G. Kirby–Greena (utekli ze zajateckého tábora Stalag III Sagan v dnešním jihozápadním Polsku), koncem války zadržen Rudou armádou v Rakousku a v roce 1945 předán do československého vězení odkud utekl. Další informace zatím nezjištěny.
42)	pomocný zaměstnanec Jan Elsässer (?) - přidělen gestapo Brno, bližší informace zatím nezjištěny.
43)	kriminální tajemník Augustin Peuse (18. 7. 1908 Belkoro - ?) Maršova 4, Brno - přidělen gestapo Moravská Ostrava (1939-1940), Brno (1945), bližší informace zatím nezjištěny.
44)	kriminální asistent Alois Citovský (26 . 5. 1910 Šumperk - ?) - překladatel gestapa Brno referát II BM/So - bližší informace zatím nezjištěny.
45)	kriminální zaměstnanec Franz Kerner (27. 8. 1903 - ?) Wilsnovo nám. 2, Brno - přidělen gestapo Brno II BM/So (1940-1945), původem Čech vlastním jménem František Kopřiva, druhý možný vrah Josefa Sousedíka.
46)	kriminální zaměstnanec Adolf Grigar (17. 6. 1902 Brno - ?) - přidělen gestapo Brno II BM 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.
47)	vrchní kriminální asistent Jindřich Adam (10. 3. 1905 Brno - ?) - přidělen gestapo Brno referát II BM 1 - bližší informace zatím nezjištěny.
48)	kriminální asistent Erich Engler (5. 8. 1914 Düseeldorf - 12. 11. 1945 Brno) Kounicova 29, Brno - přidělen gestapo Brno, zemřel ve věznici.
49)	kriminální asistent Otto Kropatschek (Kropáček) (31. 3. 1912 Brno - ? mrtev) - přidělen gestapo Brno referát II BM/So (1939-1945) - bližší informace zatím nezjištěny.
50)	vrchní kriminální asistent Leopold Walzberger (17. 9. 1907 Brno - ? mrtev) - přidělen gestapo Brno referát II MB/So (1939-1945), vedl vyšetřování ilegální sokolské organizace.
51)	policejní tajemník Karel Hauser (8. 4. 1912 Ebingen - ? mrtev) - přidělen gestapo Brno I E 1 (1940-1945), bližší informace zatím nezjištěny.
52)	partyzánský pomocník Josef Řezníček (18. 4. 1908 v Senince - ?) Valašské Polanky 179. partyzán. Ve večerních hodinách dne 3. 4. 1945 přišly do jeho domu promočení Konstantin Jefimovič Kalabalin a Vasilij Fjodorovič Sapelnik, kterým Řezníček poskytl pomoc a přemístil je k Hovořákovi do Seninky. U jeho rodičů na Seninských pasekách (Pokojka) se po zranění v lednu 1945 v Pozděchově, léčil D. B. Murzin.
53)	k Hovořákům na Seninské paseky.
54)	kapitán Petr Fjodorovič Buďko (31. 12. 1915 v Nizovce - 5. 3. 2000 Talovka) - letec-stíhač, 18. 10. 1942 byl sestřelen, raněný byl léčen v Německu, odkud po vyléčení utekl ze zajetí a prchá na Slovensko. Posléze přechází s partyzánským oddílem Jana Žižky zpět na Moravu a stává se jedním ze zástupců velitele. Působil hlavně okolo Prlova a Ubla. Po válce učitelem ve vesnici Talovka (Таловка).
55)	podle poválečného šetření nebyl nikdo, kdo spolupracoval s Rudolfem Gureckým zatčen ani vyslíchán.