×

Podpořte nás - text

Šetření tragédie ze dne 5. dubna 1946 Zemský národní výbor v Praze

Zemský národní výbor v Praze
Zemská úřadovna státní bezpečnosti
Praha II. , Washingtonova 7
 
V Praze dne 5. dubna 1946.
Věc: vyvražděni a vypálení partyzánského lazaretu v Leskovci v Beskydech – šetření
 
Velitelství stanice SNB Hovězí okres Vsetín.
 
Výnosem ministerstva vnitra čís. Z/1-3133-18/2-46-1 ze dne 22. února 1946 byl zdejší úřad pověřen vyšetřením vyvraždění a vypálení partyzánského lazaretu v Leskovci okres Vsetín dne 3. dubna 1945.
Oldřich Blaha1), t. č. ošetřovatel v nemocnici Milosrdných bratří Praze I. , Na Františku 55, který byl ošetřovatel raněných partyzánů v uvedeném mlýně a přežil tuto persekucí udává mezi jiným toto:
Naše spojka byla vyslána s tajným dopisem k poručíkovi četnictva Rudolfu Gureckýmu2) /:krycí jméno David2):/přes četnického strážmistra Josefa Sklenáře3), který snad měl býti na stanici buď v Hovězím neb Huslenkách. Sklenář měl udati, že dopis jest podvržený přestože se shodovala smluvená značka a říkal, že to předá k vyšetření Gestapu. Co s dopisem Sklenář dále dělal, nevím. Ruský partyzán poručík Kosťa4) říkal, že by se měl Sklenář zastřelit, ale čekal na rozkaz ruského kapitána Petra Buďko5). Co se se Sklenářem dále stalo, nevím.
Žádám o vyšetření, co se stalo se šstrižm. Sklenářem, kde se t. č. nachází a o provedení jeho protokolárních výslechu, co jest mu o celé věci známo.
Výslech proveďte urychleně, v případě, že se týž nalézá na jiné stanici, prosím o postoupení spisu k témuž účelu a sdělení výsledku. Protokoly nám vyhotovte trojmo.
 
Originál výpovědi je uložen u Archívu bezpečnostních složek, složka 2M 10581, fotokopii zde.

 

1)

ošetřovatel bratr Agapitus, obč. jm. Oldřich Bláha (27. 12. 1911 Loštice u Litovle – 22. 5. 1971 Zlín, pochován v řádové hrobce ve Vizovicích), syn dělníka Ignáce Bláhy (padl během 1. světové války) a jeho ženy Hedviky roz. Sieglové, posledně bytem Zlínská 467, Vizovice – od 50 let nejvyšší představený (správce) nemocnice milosrdných bratří ve Vizovicích. Při akci zajat, přežil v KT v Mirošově. Zápis ze sčítání lidu z roku 1921.

2)

Rudolf Gurecký (13. 4. 1896 v Lubně u Frýdku - 10. 4. 1945 KT Mauthausen), syn domkaře Ignáce Gureckého z Lubně a jeho ženy Anny, roz. Foldýnové - okresní četnický velitel krycí jméno David - odbojář spojka Clay-Sousedík-Murzin. Začleněn do transporu KL3, který odvezl zatčené odbojáře z Brna a Jihlavy do KT Mauthausen. Záznam o svatbě v matrice Slezské Ostravy. 

3)

vrchní strážmistr Josef Sklenář (14. 6. 1901 Praha - ?), Hovězí 34, zástupce velitele četnické stanice Hovězí. Byl zapojen do odboje a ve spojení s Rudolfem Gureckým. Obdržel dopis od Gureckého, který obsahoval instrukce, týkající se nakládání s potravinovými lístky při ústupu němců. Sklenář se domníval, že je to podvrh gestapa, tak ten dopis odevzdal na gestapo. Pro tento čin ho později chtěl  Konstantin Jefimovič Kalabalin zastřelit viz. výpověd Sklenáře zde.

4)

partyzán Konstantin Jefimovič Kalabalin zvaný Kosťa (18. 12. 1918 Achtyrka – asi 1946), syn Jefima Jefimoviče Kalabalina a jeho ženy Marfy – po válce do roku 1946 pobýval ve Valašské Polance u místní učitelky. Později odvezen do Ruska, kde byl s největší pravděpodobností popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Přežil ukryt v betonové rouře pod vodním kolem.

5)

kapitán Petr Fjodorovič Buďko (31. 12. 1915 v Nizovce - 5. 3. 2000 Talovka) - letec-stíhač, 18. 10. 1942 byl sestřelen, raněný byl léčen v Německu, odkud po vyléčení utekl ze zajetí a prchá na Slovensko. Posléze přechází s partyzánským oddílem Jana Žižky zpět na Moravu a stává se jedním ze zástupců velitele. Působil hlavně okolo Prlova a Ubla. Po válce učitelem ve vesnici Talovka (Таловка).
TOP