Co je nov�ho

P�r slov �vodem

O Leskovci

Transport KL3

Odboj na Vala�sku

Olga Franti��kov�

Pod�kov�n�

Email

 

V�e o trag�dii:

Osoby spojen� s trag�di�

V�pov�di sv�dk�

Pov�le�n� �et�en�

Vzpom�nky z roku 1969

Rodinn� dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akc�

�l�nky od jinud

F�my

Zaj�mavosti

Pietn� m�stnost

Literatura

Kronika

 

Padl� ob�an� Leskovce:

za 1 sv�tov� v�lky

za 2 sv�tov� v�lky

 

Dv� cesty Franti�ka Bedn��e

Od skon�en� druh� sv�tov� v�lky bylo objasn�no mnoh�, co souviselo s temn�mi praktikami gestapa proti odboji.

Z r�zn�ch d�vod� nebylo v�ak �e�eno v�e. Tato pr�ce report�n�m zp�sobem stru�n� shrnuje zn�m� a nezn�m� fakta o Franti�ku Bedn��ovi, kter� od po��tku okupace po dlouh� �as s �sp�chem pracoval v podzemn�m hnut�. Po zat�en� v listopadu 1942 a tak�ka ro�n�m v�zen� nastupuje tento mu� jinou cestu. Jakou? To autor ponech�v� na �ten��i, aby s�m z p�edlo�en�ho posoudil, zda Bedn�� zauj�m� m�sto v z�stupu t�ch, kte�� zradili, �i z n�j vybo�uje...

Kr�tce po v�lce mnoh� noviny p�in�ej� oslavn� �l�nky o Bedn��ov� ileg�ln� �innosti, jeho fotografie se ocit� na pam�tn� desce ob�tem v�lky. Najde se dostatek t�ch, kte�� mu ve vzpom�nce d�kuj� za nezi�tnou pomoc p�i �t�ku za hranice.

Za n�jak� �as v�ak vyd�v� Radim�r Kunc knihu Clay-Eva vol� Lond�n a ta stav� Bedn��e do jin�ho sv�tla. Rodina se br�n� a pod�v� na autora �alobu, soud ji v�ak zam�t�. P�ich�zej� prvn� v�slechy zat�en�ch gestap�k� a konfident� gestapa, oz�vaj� se ti, kte�� doplatili v podob� smrti n�kter�ho z rodinn�ch p��slu�n�k� na ukr�v�n� �i kontakt s Bedn��em v dob� jeho �innosti v odboji a po propu�t�n� z v�zen�. Najednou je po oslav� hrdiny a pro mnoh� se st�v� zr�dcem. S t�mto pojmem je pak jeho jm�no spojov�no v mnoh�ch pojedn�n�ch s odbojovou tematikou. A tak je�t� jednou: pr�vem �i nepr�vem? S v�dom�m, �e se vyd�v�me na nep��li� prob�danou cestu, za��n� n� p��b�h.

Podle vzpom�nek pam�tn�k� byl n� protagonista (narozen 4. ��jna 1904) vychov�v�n od prvn�ch kr��k� v obecn� �kole v Chrlic�ch a� po absolvov�n� u�itelsk�ho �stavu v Brn� (1920 - 25) u�iteli a rodinn�m prost�ed�m ve vlasteneck�m duchu. Po sv�m otci stola�i zd�dil Franti�ek pracovitost a hou�evnatost. Tyto vlastnosti si spolu s vlasteneck�m c�t�n�m odn�� mlad� u�itel na sv� prvn� u�itelsk� �tace v Albrechtic�ch a Karpentn� ve Slezsku. Je�t� dnes na n�j b�val� ��ci, dne�n� babi�ky a d�de�kov�, kter� mlad� kantor u�il, vzpom�naj� s �ctou. (O tom se autor p�esv�d�il osobn� p�i dlouh�m p�soben� v tomto kraji.) Byl skv�l� organiz�tor �koln�ch bes�dek, divadel, zaji��oval finan�n� sb�rky pro pomoc chud�m ��k�m, po��dal v r�mci odboru Slezsk� matice po dlouh� l�ta des�tky p�edn�ek, ve kter�ch byl posilov�n �esk� duch, organizoval z�jezdy, spoustu pr�ce odvedl v Sokole. Politicky se anga�oval v n�rodn� demokratick� stran�, byl �lenem okresn�ho zastupitelstva v T��n�. Polskou okupac� T��nska na podzim roku 1938 kon�� jeho �sp�n� u�itelsk� �innost v tomto kraji. Spolu s man�elkou Evou (s�atek roku 1939) a mal�mi d�tmi Zdenkou a Evou se st�huj� zp�t na Brn�nsko. Tady od �nora 1939 u�� kr�tce v Sokolnic�ch a Telnici, od 1. 9. 1939 ve sv�m rodi�ti v Chrlic�ch. Po obsazen� na�� vlasti n�meck�m vojskem v� Franti�ek Bedn��, jako dobr� vlastenec, kde je jeho m�sto. Odm�t� st�t se ��d�c�m u�itelem a je mezi prvn�mi, kte�� se zapojuj� do ileg�ln� pr�ce. Mozaiku po��tk� Bedn��ovy odbojov� �innosti m��eme ��ste�n� sestavit z p�semn�ch vzpom�nek t�ch, kte�� s Bedn��em spolupracovali a do�kali se konce v�lky, krom� pov�le�n� literatury n�m v mnoh�m poslou�� i pov�le�n� v�slechov� protokoly gestap�k�. Na organiza�n�m pl�nku Obrany n�roda pro kraj Brno-venkov m��eme Bedn��e zaznamenat do z��� 1939 jako vedouc�ho. Co se pod t�mto stru�n�m konstatov�n�m skr�v�... Kr�tce po 15. b�eznu 1939 se nejprve ve sv�m rodi�ti v Chrlic�ch u Brna a okol� rozhl�� po t�ch, kte�� se cht�j� zapojit do podzemn� pr�ce. Kontaktuje se s Miroslavem �ejnem, npor. v z�loze a po�tovn�m ��edn�kem, mjr. Old�ichem Krampolem z Brna, plk. Lys�kem, �kpt. Jel�nkem, Aloisem Ha�kem, Janem T��skou, Jaroslavem Dvo��kem, npor. Petr��kem, u�itelem Kl�mou a des�tkami dal��ch ob�tav�ch vlastenc� ochotn�ch vz�t na sebe b��m� nelehk�ho a vy�erp�vaj�c�ho ileg�ln�ho sna�en�. Kde v�ude m��eme Franti�ka Bedn��e v jarn�ch a letn�ch m�s�c�ch roku 1939 vid�t? P�edn� vzpom�n� na p��tele Josefa Jo�ta, tajemn�ka Po�tovn�ho �ekov�ho ��adu a redaktora N�rodn�ch list�, se kter�m p�ed v�lkou spolupracoval. Zaj�d� za n�m do Prahy, kde se od n�j dov�d�, �e pracuje v odboji s gener�lem B�l�m, dr. Schmoranczem, plk. Kohoutkem, plk. Heikem a d�le �e je napojen na odbojovou organizaci prim�tora Prahy dr. Otakara Klapky, spolupracuj�c�ho s gener�lem Eli�em. Po rozhovoru vyjad�uje Franti�ek Bedn�� porozum�n� s Jo�tovou �innost� a nab�z� mu svou pomoc. P�i �ast�j��ch cest�ch do Prahy se Bedn�� seznamuje s Jo�tov�mi spolupracovn�ky Emanuelem Truhl��em, dr. Anton�nem Kollertem, dr. Janem Ebertem, Hel�i �kodovou, dr. Ji�� Bran�ovsk�m, Janem V�vrou, Josefem Such�nkem, Annou Wolmanovou. Jeden z prvn�ch �kol�, kter� dost�v�, je prozkoumat na Ostravsku a Slezsku mo�nosti organizovan�ch odchod� na�ich ob�an� p�es Polsko na Z�pad. Oblast byla Bedn��ovi dob�e zn�m�, m�l zde mnoho p��tel, a tak nebylo probl�mem �kol splnit. Absolvuje tak� s Jo�tem mnoho cest do okol� Brna, Ostravy, T��nska p�i hled�n� vhodn�ch spojek a p�evad���. Nav�t�vuj� mnoh� �elezni���e, protektor�tn� �etn�ky, r�zn� ��edn�ky. Do p�epaden� Polska se Bedn�� spolu s p��slu�n�ky Obrany n�roda a dal��mi ob�tav�mi vlastenci zapojuje do p�ev�d�n� uprchl�k�, vyu��v� p�itom znalosti ter�nu. P�i setk�n�ch s Jo�tem dost�v� se Bedn�� tak� do spojen� s ileg�ln� pra�skou organizac� Svazu letc�, jej�m p�edsedou V. �ern�m a tajemn�kem Mal�m. I tato spolupr�ce p�in�� dobr� v�sledky a do Polska se da�� dostat des�tky letc�, leteck�ch odborn�k�, kte�� po kr�tk�m pobytu ve sb�rn�m t�bo�e u Krakova byli odesl�ni do Gdyn� a odtud lod� p�epraveni do Francie, kde byli za�azeni k leteck�m perut�m, jen� proslavily �s. arm�du v boji o Francii a pozd�ji Anglii. Ti, kte�� z�stali v Polsku, vytvo�ili po zah�jen� v�lky �esk� legion, z n�ho� se mnoz� dostali s pplk. Svobodou do SSSR, jin� se stali z�kladem na�� vojensk� jednotky na St�edn�m v�chod�, kter� v r�mci slavn� 8. britsk� arm�dy bojovala v severn� Africe a na jin�ch boji�t�ch. s organizov�n�m p�echod� souvisela pro Bedn��e a jeho pomocn�ky i jin� pr�ce. Bylo nutn� pro pohyb na �zem� Protektor�tu obstarat pro uprchl�ky fale�n� doklady a pro ty, kte�� byli hled�ni gestapem a byli p�ipraveni k odsunu, byty. K takov�m akc�m byl nutn� dostatek finan�n�ch prost�edk� - valut. Ty byly zaji��ov�ny od ministra Ne�ase, ing. Jarn�ka, p�edsedy Nejvy���ho cenov�ho ��adu, ministersk�ho rady Sta�ka z presidia gener�la ing. Eli�e, nemal� obnosy poch�zely z fondu prim�tora Klapky. V letn�ch m�s�c�ch 1939 se Bedn�� aktivizuje i v jin�m sm�ru. Spolu s Jo�tem se v�nuj� tak� zpravodajsk�m �kol�m. Zpo��tku byly zpr�vy odes�l�ny na Z�pad prost�ednictv�m polsk�ho konzul�tu v Ostrav�, pozd�ji p�es belgick� konzul�t v Praze. Do Anglie a Francie proud� informace i kr�tkovlnn�m vys�la�em Svazu letc� z Prahy.

Za��tkem z��� 1939 Franti�ek Bedn�� rezignuje na funkci velitele ON v kraji Brno- venkov a na jeho m�sto nastupuje po�tovn� ��edn�k Miroslav �ejna z Chrlic. Po p�du Polska Bedn�� pom�h� uprchl�k�m na Vala�sku. Ve Vset�n� seznamuje Jo�ta s tov�rn�kem Josefem Soused�kem, se kter�m mnohdy do pozdn�ch no�n�ch hodin projedn�vaj� zaji�t�n� p�echod� t�ch vlastenc�, kte�� se cht�li dostat na Slovensko a odtud p�es Ma�arsko do Jugosl�vie a pak d�l na z�pad. Po vz�jemn� shod� jsou zakr�tko zas�l�ni jednotlivci i mal� skupinky po p�echodov� lince Praha - �editelstv� po�t - Brno - Trumpe� - P�erov do kone�n� zast�vky Vset�n. Pro spojky, kter� p�esuny zabezpe�ovaly, bylo pozn�vac�m znamen�m uprchl�ka barevn� �pendl�k v klop�, N�rodn� listy v lev� kapse a heslo �Pos�l� m� Franta�. Tov�rn�k Soused�k nem�lo vypom�hal pen�zi a tak� vybran�mi lidmi, ochotn�mi splnit jeho p��kaz. Pro nep��ze� po�as� (sn�hov� z�v�je 1939 - 40) musely b�t mnohdy na n�jak� �as odsuny p�eru�eny.

V t� dob� ne�navn� Bedn��, pohybuj�c� se po cel�m protektor�tu, musel �asto pou��vat pro ��ady a �ast� kontroly fale�n� doklady. Jeden z nich zn�l na jm�no G�bor, obchodn�k z Fr�dku. Podzimn� a zimn� dny 1939 nebyly pro Bedn��e a jeho ob�tav� pomocn�ky nabity jen prac� souvisej�c� s organizov�n�m odchod� lid� za hranice. Des�tky vlastenc�, mezi kter�mi nechyb�l tak� Franti�ek Bedn�� a Miroslav �ejn, zji��uj� pro majora Krampola po�etn� stavy n�meck�ch voj�k�, d�stojn�k� a vojensk� techniky nach�zej�c� se v okol� Brna, pokou�ej� se zaevidovat po�ty zbran� v dr�en� lid� pro p��pad jejich pou�it� v odboji, pod�lej� se na zat�r�n� n�meck�ch n�pis� na silni�n�ch rozcest�ch...

Po t�dnech vysiluj�c� pr�ce p�ich�z� 14. listopad 1939 a s n�m pohroma v podob� zat�en� Franti�ka �m�da, pracovn�ka Zbrojovky Brno, napojen�ho na ileg�ln� Zemsk� n�rodn� v�bor v Brn�. Tento mu�, kter� toho v�d�l dost hlavn� o Obran� n�roda, se zakr�tko na gestapu rozhovo�il.

Vz�p�t� za��n� zat�k�n� tak� v okruhu Bedn��ov�ch bl�zk�ch spolupracovn�k�. Za m��e se dost�vaj� mjr. Old�ich Krampol, npor. Petr��eka �ada dal��ch. V prosincov�ch dnech ��d� gestapo i na Vset�nsku a do v�zen� putuje mnoho Bedn��ov�ch odbojov�ch druh�. V �noru 1940 jsou v Praze zat�eni p�edstavitel� Svazu letc�, se kter�mi se Bedn�� znal. Za t�to situace byla jen ot�zka �asu, kdy n�kter� ze zat�en�ch promluv� a gestapo se tak dostane na stopu Bedn��e, pro��vaj�c�ho dny nap�t� a strachu, ale tak� radostnou ud�lost narozen� dal��ho p��r�stku do rodiny. St�le v�ce se smi�uje s t�m, �e bude muset odej�t z domova a hledat �kryt... Ve stejn� situaci je i Jo�t, kter�ho gestapo sleduje. Redaktor n�jak� �as �ije v obav�ch p�ed zat�en�m, pak zmiz� a ukr�v� se u hajn�ho v Luhu u Klatov. P�ich�z� konec m�s�ce b�ezna 1940 a pra�sk� gestapo odj�d� do Chrlic zatknout Franti�ka Bedn��e /27.3./, ten je v�ak varov�n redaktorem Bodl�kem z N�rodn�ch list�, a tak kdy� gestap�ci p�ij�d�j�, miz� pan u�itel zadn�m vchodem ze �koly. Zaj�d� do Prahy, zji��uje Jo�t�v pobyt a navazuje s n�m kontakt. Rad� se spolu, co podniknout, a dosp�vaj� k p�esv�d�en�, �e za dan� situace mus� ka�d� jednat s�m za sebe.

Redaktor Josef Jo�t byl gestapem dopaden 22. 5. 1940 pokusil se sp�chat sebevra�du p�i zat�k�n�. Byl souzen lidov�m soudem v Berl�n� ve dnech 23. a 24. 4. 1942 spolu s Truhl��em, Krausem, dr. Kollerem a odsouzen na smrt.

Situace Franti�ka Bedn��e nen� lehk�, vytr�en� z rodinn�ho z�zem� skr�v� se v podbeskydsk�m kraji, kde na �as pracuje v les�ch jako d�ln�k a ve voln�ch chv�l�ch rekapituluje uplynul� ru�n� t�dny. Znovu se v n�m v�ak oz�v� touha zapojit se do organizov�n� odboje. Navazuje kontakt s tajemn�kem rektor�tu Masarykovy univerzity v Brn� Jaroslavem Trumpe�em, Aloisem Duba�em, dr. Ladislavem M��alem, Karlem Zdr�halem a dal��mi vlastenci odhodlan�mi pokra�ovat v odboji. Po mnoh�ch sch�zk�ch je organiza�n� v�e zaji�t�no k utvo�en� ileg�ln� organizace. V �ele seskupen� napojen�ho na �st�edn� veden� dom�c�ho odboje (�VOD), st�l Trumpe�, jeho z�stupci byli dr. M��el, prokurista masn� burzy v Brn�, a kapit�n �etnictva Jel�nek. Tajemn�kem a jak�msi strat�gem skupiny, maj�c�m po ruce v�dy hodnotn� n�pad, se stal Franti�ek Bedn��, kter� neznal odpo�inku, byl neust�le v pohybu, koordinoval a ��dil odbojovou pr�ci po cel� Morav�. Podle vzpom�nek Aloise Duba�e, �lena Trumpe�ovy skupiny, jednoho z m�la, kter� se do�il konce v�lky, se Bedn��ovi poda�ilo i po velk�m zat�k�n� v �ad�ch Obrany n�roda a jin�ch organizac� nav�zat �etn� spojen� na Morav� a v Praze. Byl to on, kdo z�skal v�t�inu nov�ch krajsk�ch velitel� (nap�. �editele �indelku z Ivan�ic, velitele kraje Jihlava a dal�� jejich� jm�na upadla dnes v zapomenut�...).

K hore�n� �innosti Trumpe�ovy skupiny pat�ilo vyhled�v�n� vhodn�ch m�st pro seskoky para�utist� ze z�padu i z V�chodu, obstar�v�n� fale�n�ch doklad� osob�m st�han�m gestapem. V tisk�rn� Melantrichu v Brn� se zhotovovala zase raz�tka okresn�ch ��ad�, tiskly se k�estn� domovsk� listy, propustky na Slovensko, z�sobovac� ov��en� a cel� �ada jin�ch dokument�. Byly organizov�ny sabot�n� akce, nap�. pomoc� karborundov�ch kuli�ek se zpomaloval provoz vlak�, zapalovaly se vlakov� n�klady p�i p�eprav� sena a sl�my, bylo provedeno vyhozen� hradla mezi Bene�ovem a �esk�mi Bud�jovicemi. �sp�n� se roz�i�ovaly protin�meck� tiskoviny, organizoval bojkot �esk�ho protektor�tn�ho tisku, po��daly se sb�rky na pomoc perzekuovan�m rodin�m, opat�ovaly se byty a jin� �kryty pro st�han� vlastence atd. O v�ech aktivit�ch rozhodoval pru�n� osmi�lenn� v�bor, sch�zej�c� se podle pot�eby. V tomto obdob� se Bedn�� zdr�oval p�ev�n� na Ostravsku a T��nsku, kde nach�zel �kryt u starosty Slezsk� matice Aloise Hole�e z Orlov�, Petra Pavl�na ze Slezsk� Ostravy, u�itele Ludv�ka Drabiny z M�stku, dr. Vladim�ra Richtra z Ostravy, man�el� Mi�unkov�ch ze Slezsk� Ostravy, na Kyjovsku u u�itele Vete�n�ka. V t� dob� se v �ivot� Franti�ka Bedn��e stala ud�lost, kter� jej p��li� nevyvedla z m�ry. Na radu prof. dr. Parmy, kter� Bedn��e u�il, a po dohod� s man�elem pod�v� pan� Eva Bedn��ov� ��dost o rozluku man�elstv�. �in� to proto, aby zachr�nila rodinu p�ed pron�sledov�n�m gestapem a odpoutala pozornost sl�div�ch o�� konfident�... Krajsk� civiln� soud v Brn� j� rozsudkem z 8. srpna 1940 vyhovuje.

 

Pro ve�ejnost b�val� man�el se i nad�le tajn� za mnohdy riskantn�ch okolnost� st�k� s rodinou, p�itom v podzimn�ch a zimn�ch m�s�c�ch roku 1940 pokra�uje v ileg�ln� pr�ci. Zaj�d� do Prahy, odkud p�iv�� pokyny od gener�la V�eti�ky pro �innost skupiny, kter� pak rozpracov�v�, a na sv�ch cest�ch p�ed�v� �eln�m p�edstavitel�m odboje napojen�m na Trumpe�ovy ilegalisty. P�i neust�l�m pohybu m�nil �asto sv�j vzhled, aby nebyl pozn�n. Dobr�ho pomocn�ka nach�z� v MUDr. Wesel�m z Brna, kter� se m�n� ve sv� ordinaci v �ikovn�ho mask�ra a p�isp�je i finan�n�. (Ob�tav� l�ka� a jeho pan� se nedo�kali konce v�lky, skon�ili v n�kter�m z koncentra�n�ch t�bor�). Jejich sch�zky se uskute��uj� nejen v Brn�, ale tak� u Ladislava Dost�la v Jev��ku. Podle vzpom�nek Aloise Duba�e, Domina �ern�ho a prof. Grni doch�z� v zimn�ch m�s�c�ch roku 1941 k navazov�n� prvn�ch kontakt� p�edstavitel� rozv�tven� podzemn� Trumpe�ovy organizace se skupinou prof. dr. Franti�ka P�ka, prof. V�clava Bure�e a moravskou organizac� PVVZ vedenou prof. Josefem Gr�ou. Seznamovac� sch�zka se uskute�nila 20. �nora 1941 v Brn� v byt� �ezn�ka Hor�ka a m�la pokra�ov�n� v hostinci u Kola�n�ch. Ne�t�st�m bylo, �e se j� z��astnil tak� gestap�k Wochian, kter�ho mezi p��tomn� uvedl Jaroslav Trumpe� jako �Br��ka�. (P�i zat�k�n� �ern�ho mu Wochian �ekl, �e v hostinci u Kola�n�ch sed�li vedle sebe.)

Podle prof. Grni "...do�lo ke slou�en� t�chto skupin na sch�zce, kter� se konala za ��asti dr. Bondyho, p�edstavitele pra�sk�ho �st�ed� PVVZ, v prvn� polovin� b�ezna 1941 v Brn�. Bondy navz�jem sezn�mil mne, Bure�e a Trumpe�e a dohodli jsme se p�i t� p��le�itosti na vytvo�en� spole�n�ho p�ti�lenn�ho kolektivn�ho veden�, za jeho� hlavu jsem byl ur�en j� jako�to sou�asn� z�stupce Moravy v �st�ed�. M�m z�stupcem byl zvolen Bure� a �leny veden� jednak Trumpe� a za na�i starou s� Berka a Kobl�ek. Plen�rn� se tato 'Moravsk� p�tka' se�la jen jedenkr�t v laborato�i prof. P�ka asi v �ervnu roku 1941. Jinak se st�kali jej� �lenov� jen jednotliv�, kdykoliv toho bylo t�eba. Toto nov� zemsk� veden� se brzy dohodlo i na zp�sobu, jak�m bude dobudov�na cel� organizace, i na rozd�len� pr�ce mezi jednotliv� �leny veden�. Zp�sob v�stavby byl ur�en podle sm�rnic PVVZ po linii horizont�ln� i vertik�ln�. Horizont�ln� s� byla postavena vytvo�en�m p�ti kraj�, a to z�pad, Brn�nsko, st�ed, Slov�cko, v�chod a k nim p�istupovaly �ty�i kraje, Znojemsko, Z�b�e�sko, Opavsko, T��nsko. Ostatn� Morava byla rozd�lena tak, �e z�padn� Moravu p�evzal Berka, Brn�nsko Bure�, st�edn� Moravu Gr�a a Ostravsko Trumpe�."

Ve vertik�ln� s�ti m�l Kobl�ek na starosti tov�rny a d�lnick� odborov� organizace, Gr�a vykon�val �innost na �seku hospod��sk�m a finan�n�m, Bure� p�ipravoval politickou spr�vu, Trumpe� vyv�jel aktivitu na �seku �eleznic a po�t, Berka prov�d�l opat�en� ve �kolstv�.

Ve sv�ch pam�tech d�le Gr�a poznamen�v�, kde byla vytvo�ena st�ediska kraj� a shrnuje vlastn� poznatky s budov�n�m s�t�, ze setk�n� s mnoh�mi �leny organizace a nazna�uje jakousi politickou p��pravu k revoluci, �i k z�konod�rn� pr�ci...

Nebude na �kodu kr�tce p�ipomenout atmosf�ru, kter� v na�� okupovan� vlasti vl�dla v dob�, kdy toto seskupen� hledalo sv� m�sto v odboji. Na ja�e a p�es cel� l�to 1941 pro��val dom�c� odboj jakousi druhou vlnu sv�ho rozmachu. Sabot�e, skryt� destrukce, ���en� ileg�ln�ch tiskovin, �eptan� propaganda inspirovan� zahrani�n�m rozhlasem i pov�stn� smysl pro politick� vtip na�ich lid� a �innost zpravodajsk� - to byly nejroz���en�j�� formy odporu, dosahuj�c� tehdy pozoruhodn� a pro N�mecko znepokojuj�c� �rovn�.

Po nazna�en� odbojov�ch "p�edsevzet�" v Moravsk� p�tce zp�t k Bedn��ovi. Jeho jm�no si zapisuje do z�pisn��ku na ja�e roku 1941 v jedn� z vil nedaleko Moskvy, kde byla ubytov�na �eskoslovensk� mise, podplukovn�k Franti�ek Heike (kryc�m jm�nem Stoj), organiz�tor na�ich v�sadk� v SSSR. Pr�v� na Bedn��e se m�li para�utist� v�sadku S-1 obr�tit s po�adavkem zaji�t�n� �kryt�, napojen� na dom�c� odboj...

Podle V. Vale�ky se s n�m Bedn�� se�el v Ostrav� ke konci �ervna 1941 za ��elem opat�en� pl�nku m�sta se zakreslen�mi vojensk�mi a d�le�it�mi pr�myslov�mi objekty. Spole�n�m �sil�m byl zakr�tko dokument vypracov�n a odesl�n na �st�ed� PVVZ do Prahy, odtud putoval do zahrani��.

V l�t� 1941 cestuje Bedn�� po T��nsku, Fr�decku a Ostravsku a hled� vhodn� osoby ochotn� spolupracovat s odbojem. �ast� jsou tak� Bedn��ovy cesty na Vset�n, kde s Josefem Soused�kem z�sk�vaj� pro Spojence mnoho hodnotn�ch informac� o s�le a vojensk�m vybaven� N�mc� na Vala�sku a zbrojn� v�rob� ve vset�nsk� Zbrojovce. Dalo by se zm�nit i o dal��ch zvl�t� organiz�torsk�ch aktivit�ch Bedn��e, kter� jej v t� dob� �adily mezi nejob�tav�j�� odboj��e na Morav�.

�esk� zem� se sv�m zna�n�m v�znamem pro v�le�n� hospod��stv� a dopravu se staly zv��enou odbojovou �innost� ileg�ln�ch skupin choulostiv�m probl�mem. Nacistick� repres�vn� apar�t reagoval na odboj �irok�ch vrstev n�roda zes�lenou vlnou n�sil�. Nositelem tohoto kurzu se stal gener�l SS Reinhard Heydrich, jmenovan� Hitlerem nov�m zastupuj�c�m ��sk�m protektorem v Protektor�t� �echy a Morava. Tento katan ihned po sv�m n�stupu do funkce 27. z��� 1941 dal okam�it� zatknout p�edsedu protektor�tn� vl�dy gen. ing. Eli�e a na druh� den vyhl�sil v�jime�n� stav. N�sledovaly zat�k�n�, popravy a deportace mnoha vlastenc� do koncentra�n�ch t�bor�.

Po t�dnech hr�z doch�z� k citeln�mu oslaben� aktivit v�ech slo�ek odboje v �ech�ch a na Morav�. Pohroma zas�hla tak� Moravskou p�tku. Z pov�le�n� v�pov�di gestap�k� m��eme sestavit mozaiku ��d�n� gestapa. Kolem 5. hodiny rann� 30. z��� 1941 byl zat�en Bure�, po n�m v odpoledn�ch hodin�ch t�ho� dne P�ek. P�i prohl�dce bytu Bure�e byly nalezeny nejen let�ky, ale tak� organiza�n� ��d se spoustou jmen. N�sleduje zost�en� v�slech a ve v�zen� se ocitaj� dal�� odboj��i: Velinsk�, dr. M��el a zakr�tko tak� Gr��v bl�zk� spolupracovn�k ing. �apka.

Ze vzpom�nek t�ch ilegalist�, kte�� se do�ili osvobozen�, a v�pov�d� gestap�k� vypl�v�, �e zvl�t� po v�sle��ch Jaroslava Trumpe�e se za�ala ���it lavina zat�k�n�... Trumpe� m�l prozradit Wochianovi na �edes�t jmen, k v�slech�m byla tak� p�edvol�na pan� Eva Bedn��ov�. Trag�di� bylo, �e kr�tce p�ed vyhl�en�m v�jime�n�ho stavu si Trumpe� vynutil na Bedn��ovi �pln� seznam v�ech �len� jeho skupiny i s adresami, aby si je �dajn� prov��il. P�i v�slechu Trumpe�e do�lo k prozrazen� nejen cel�ho Moravsk�ho zemsk�ho veden� PVVZ, ale i tak�ka cel� m�stsk� z�kladny v Brn�, venkovsk� s� byla zasa�ena zat�k�n�m o n�co pozd�ji. V protokolech brn�nsk�ch gestap�k� byla zdecimovan� Moravsk� p�tka naz�v�na bu� Nov� obrana n�roda a nebo Druh� odboj. I kdy� zat�kac� akce byly dob�e p�ipraven�, z n�strah gestapa unikaj� prof. Josef Gr�a a tak� Franti�ek Bedn��, na jeho� dopaden� jsou nasazeni konfidenti - u�itel� Kohout a Van�k z Brna, student obchodn� akademie Milo� Krej�� (kryc� jm�no Cihl��), Vladim�r Slez�k (kryc� jm�no Jarda). Do dlouh� �ady konfident� p�traj�c�ch po Bedn��ovi pat�� tak� �etnick� str�mistr Franti�ek Kun�ar z Krom���e, kter� rodinu Bedn��ovu dob�e znal p�ed v�lkou.

Pron�sledovan� Bedn�� se kr�tce ukr�v� u Bohumila M��ka, po�tovn�ho asistenta z Fr�dku-M�stku, kter� v t� dob� pracoval v odboji. Po zat�en� tohoto mu�e rychle hled� dal�� spolehliv� z�zem�. Pozd�ji je M��ek propu�t�n z vazby a st�v� se jedn�m z mnoha konfident�, kte�� maj� na Franti�ka Bedn��e pol��eno. Pochopen� pro svoji t�kou situaci nach�z� Bedn�� od podzimu roku 1941 do jarn�ch m�s�c� 1942 u Josefa Brady v Olomouci, �koln�ho inspektora �t�rby v Moravsk�ch Bud�jovic�ch, u�itele Josefa Tom�� ve Zl�n�, jeho kroky tak� vedou do Morkovic k u�iteli Zav�elovi. Po sp�ch�n� atent�tu na Reinharda Heydricha 27. kv�tna 1942 se Bedn�� kr�tce skr�val u V. Vale�ka v Ostrav�. Odtud miz� na Slovensko, aby p�e�kal nejhor�� �as. Po n�vratu na Moravu p�ij�maj� Bedn��e do sv�ho bytu u�itel� Anton�n P�ta z N�rova, Franti�ek Crhounek ze Zarazic u Vesel� nad Moravou. Podporu na del�� �as (�ervenec a� ��jen 1942) nach�z� tak� u Leopolda Kunce, spr�vce jednot��dky v Hlubok�m u Kun�t�tu, peka�e J. Schr�nila, u�itel� Ja�e a Chovance a spousty jin�ch ob�tav�ch vlastenc�. Od ��jna do poloviny listopadu 1942 pob�val Bedn�� op�t v Morkovic�ch na Krom���sku u u�itele Stanislava Zav�ela. Tento pobyt se mu st�v� osudn�m. Jeden ze sme�ky konfident� je mu na stop�. Na okolnosti kolem zat�en� Franti�ka Bedn��e vzpom�n� Anna Zav�elov� - Mal�: "Od po��tku roku 1941 za m�m man�elem, u�itelem Stanislavem Zav�elem, za�al doj�d�t jeho kolega Franti�ek Bedn��. Zpo��tku byly n�v�t�vy jen ojedin�l�, kdy� se ale za stann�ho pr�va vyzradil jeho pobyt v Moravsk� Ostrav�, nalezl Bedn�� �tulek u n�s v Morkovic�ch. Zde se sezn�mil s Vladim�rem Slez�kem, o kter�m s man�elem usoudili, �e se jedn� o slu�n�ho, poctiv�ho a dobr�ho vlastence. M�j mu� i Bedn�� v�d�li, �e Slez�k pracoval v odboji, pak byl zat�en gestapem a pro nedostatek d�kaz� op�t propu�t�n. Toto se mnohdy st�valo, a tak podez�en� v��i Slez�kovi nebylo. V hostinci u ��rk� Bedn�� nav�zal se Slez�kem kontakt - nemohl v�ak v�d�t, �e Slez�k byl propu�t�n z v�zen� nikoliv pro nedostatek d�kaz�, ale jak se pozd�ji uk�zalo, jako konfident gestapa. Pak se je�t� p�rkr�t se�li. Kdy� pak na jednu umluvenou sch�zku s Bedn��em Slez�k nep�i�el, o dal�� setk�n� Bedn�� ji� nest�l - Slez�k v�ak na m�ho mu�e st�le nal�hal, aby do�lo k dal�� sch�zce. Nakonec bylo domluveno, �e se Bedn�� setk� se Slez�kem na uh�ick� silnici 15. listopadu 1942 v odpoledn�ch hodin�ch. Kdy� Slez�k p�e�el kolem na�eho domu, Bedn�� ode�el za n�m a j� jsem se odebrala do sokolovny na hudebn� bes�dku. Jak dopadla sch�zka Bedn��e se Slez�kem, o tom jsem se dozv�d�la z vypr�v�n� jednoho sv�dka, kter� v�e n�hodn� vypozoroval. Podle jeho vypr�v�n� p�edjelo Slez�ka a Bedn��e na uh�ick� silnici auto a zastavilo. Druh� automobil zastavil za nimi. Z obou aut vystoupili mu�i s pistolemi v rukou. Bedn�� se dal na �t�k, ale Slez�k mu v tom zabr�nil. Na n�s �ekalo auto u sokolovny a po skon�en� bes�dky zatkli gestap�ci m�ho man�ela, m� a �vagrovou Ane�ku Zav�elovou. Man�el byl pozd�ji popraven a mne pro nedostatek d�kaz� 7. ledna 1944 gestap�ci propustili.�

Co se odehr�valo v nitru Franti�ka Bedn��e, kdy� jej brn�n�t� gestap�ci v �ele s krimin�ln�m asistentem Odehnalem zat�kali? Rozhodn� odsoudil Slez�kovu zradu, uv�domil si, co jej �ek� p�i v�sle��ch na gestapu, pomyslel, co se stane s man�elkou, kterou po dobu skr�v�n� tajn� nav�t�voval, jak budou zaji�t�ny d�ti Zdenka, Eva, Marie a 12. 5. 1942 narozen� Marcela. Vydr�� krut� v�slechy, d� se uniknout ze sp�r� gestapa? Je nepochybn�, �e do v�znice nevstupoval jako zr�dce. Prvn� dny v�slech� mu otv�raj� o�i. Je postaven p�ed fakt, �e zvl�t� v�zn�n� Jaroslav Trumpe� prozradil gestapu v�ce, ne� se dalo �ekat. Po tomto zji�t�n� nebyla p��li� nad�je na kli�kov�n� v gestap�ck�ch chapadlech. Po v�lce se na Bedn��ovo chov�n� ve v�zen� sneslo mnoho p�ipom�nek, opr�vn�n�ch i p�ehnan�ch. Ti, kte�� byli s Bedn��em v�zn�ni, v�t�inou skon�ili na popravi�ti, jin�, kte�� p�e�ili, po v�lce podali sv�dectv�, ke kter�mu je nutn� p�istupovat s v�hradami. Pro posouzen� Bedn��ova chov�n� ve v�zen� n�m nezb�v�, ne� op�t s�hnout po pov�le�n�ch v�slechov�ch protokolech gestap�k� a p�ihl�dnout i k jin�m d�kaz�m, kter� n�m mnoh� napov�...

Karel Wochian, kter� Bedn��e po zat�en� vy�et�oval, po v�lce uvedl: �Dne 15. 11. 1942 byl zat�en krimin�ln�m asistentem Odehnalem za pomoci d�v�rn�ka �Jardy� (Vladim�r Slez�k) dlouho hledan� organiz�tor odboje Franti�ek Bedn��. Jeho v�slechy jsem prov�d�l j� s�m. K prostudov�n� p�semn�ho materi�lu na�� ��adovny jsem pot�eboval hodn� �asu, tak�e s vlastn�m v�slechem jsem za�al ke konci ledna 1943 a trval mi asi t�i m�s�ce. Pr�b�h vy�et�ov�n� s Bedn��em byl �pln� norm�ln�, tento vypov�dal v�echno s�m, bez n�tlaku. O tom sv�d�ila ob��rnost protokolu, kter� obsahoval na 200 stran. Na z�klad� jeho v�pov�d� nebyli zat�eni dal�� �lenov� odboje, byla v�ak vykon�na dal�� zaji�t�n� osob, kter� jej p�echov�valy a podporovaly v dob�, kdy byl gestapem st�h�n.� Nad��zen� Wochiana krimin�ln� komisa� Kurt Leischke dopl�uje: "Teprve po zadr�en� Bedn��e a na z�klad� jeho �daj� mohla b�t zpracov�na �innost Trumpe�ovy organizace. Odhalil se tak �pln� obraz pr�ce v�ech p��slu�n�k� t�to skupiny.� P�i dlouh�m pobytu ve v�zen� m�l Bedn�� o �em p�em��let a tak� sv�dom� je o�emetn� v�c, a tak p�i p��le�itostn�ch v�sle��ch pros� gestap�ky o propu�t�n� n�kter�ch osob, kter� s�m do v�zen� dostal. O postoj�ch Bedn��e ve vazb� nem�me zpr�vy jen od gestap�k�. Po v�lce Vlasta P�tov�, vdova po popraven�m u�iteli Anton�nu P�tovi, v dopise Zemsk� �koln� rad� v Brn�, kter� v�c Bedn��e po v�lce �et�ila, napsala: �Vin�m Bedn��e z toho, �e byl p���inou smrti m�ho man�ela. Sv�mi nejpodrobn�j��mi v�pov��mi p�ed gestap�ck�m vy�et�ovatelem se sna�il svalit vinu na m�ho mu�e a ostatn�, aby zachr�nil sv�j �ivot. To, co vypov�d�l p�ed vy�et�ovatelem o �innosti m�ho man�ela, �ekl tak� o ��d�c�m u�iteli z Hlubok�ho L. Kuncovi, u�iteli Zav�elovi z Morkovic a dal��ch. Bedn��ovu vinu na smrti p�ti lid�, kte�� um�rali s v�dom�m, �e byli oklam�ni a zrazeni, nesma�e nikterak po m�m soudu jeho po��te�n� �innost v odboji, kterou mu neup�r�m.� Tuto v�rohodnou informaci o chov�n� Bedn��e p�i vy�et�ov�n� a prov�d�n� konfrontac� na gestapu pan� P�tov� sd�lil jej� man�el po soud� (bylo j� povoleno s man�elem promluvit), kter� jej odsoudil k trestu smrti. Sv�dectv� o chov�n� Bedn��e v dob� vy�et�ov�n� pod�v� tak� u�itel Kalo�n� z Kun�t�tu: �Po osvobozen� jsem p�tral po Bedn��ovi. Obr�til jsem se na jeho rodinu v Brn�, ale nic jsem se nedozv�d�l. Zat�en� Kunc mi z v�znice na Pankr�ci po �en� jednoho d�stojn�ka poslal mot�k, v n�m� p�e doslova: 'Bedn�� byl n� nep��tel, na�e z�huba.' �.

 

Co k tomu v�emu dodat? Je pravda, �e do odboje po 15. b�eznu 1939 nevstupoval jako profesion�l, byl v t� dob� v nejlep��m v�ku, pro��val se svoj� rodinou radosti i starosti, m�l p�kn� vztah ke sv� zemi a cht�l v podzem� bojovat i nad�le za ide�l n�rodn� svobody a demokracie. Nenorm�ln� pom�ry v ilegalit� se uk�zaly t잚�mi, ne� si byl Bedn�� ochoten p�ipustit v dob�, kdy se stal odboj��em. Byl mlad�, cht�l ��t, b�t uzn�v�n a snad i obdivov�n za sv� odhodl�n�. Pot�eboval pomoc, kter� se mu �asto pat�i�n� nedost�valo... Obava o osud rodiny, jeho fyziologick� dispozice odol�vat bolesti, to v�e nakonec m�n� jeho charakter. Ve v�zen� kalkuloval s rychl�m koncem v�lky. Ud�val st�le nov� jm�na a okruh zat�en�ch se roz�i�oval. V dob� vazby ve v�znici Pod ka�tany v Brn� vysv�tloval svoje jedn�n� jako z�vod s �asem : �M� vy�et�ov�n� se prot�hne do konce v�lky." Z�vod s �asem nevy�el, �ada lid�, jejich� jm�na vyzradil, byla popravena. Nechejme �vah o state�nosti �i zbab�losti Bedn��e v dob� vy�et�ov�n�, ve v�zen� promluvili i jin�, zde hranice zrady nele�ela, za��nala n�kde jinde... Mnoh� vysv�tl� pas�e z Wochianova protokolu: "Po��tkem listopadu 1943 ��dal Bedn�� o rozmluvu se mnou, p�i n� se nab�dl ke spolupr�ci. Jeho ochotu jsem tlumo�il komisa�i Leischkemu, kter� ji odm�tl. P�i p��le�itostn� n�v�t�v� v�znice jsem op�t mluvil s Bedn��em, kter�mu jsem nazna�il, �e z jeho n�vratu nic nebude. Bedn�� si nato ode mne vy��dal n�kolik arch� pap�ru a tu�ku. Za n�kolik dn� obdr�el slu�ebn� cestou komisa� Leischke od Bedn��e vypracovan� n�vrh, v n�m� mimo pl�nu spolupr�ce bylo t� od�vodn�n� tohoto rozhodnut�..." Po v�lce krimin�ln� komisa� Leischke doplnil sv�ho pod��zen�ho: "Nejd��ve jsem se d�val na n�vrh Bedn��e skepticky. Na podzim roku 1943 prob�hlo na Ostravsku mnoho sabot�n�ch akc�, kter� nebyly objasn�ny, proto vznikla nutnost zv��en�ho zapojen� konfident�. Krimin�ln� vedouc� Koslowski se proto obr�til na mne, abych mu poradil a vyhledal schopn� osoby, kter� by mohly tuto pr�ci vykon�vat. J� sem mu navrhl Bedn��e a Koslowski se pro n�j rozhodl." I kdy� p�edch�zej�c� ��dky v mnoh�m napov�d�ly, na jakou cestu se Bedn�� hodlal vydat, nem��eme mu u� nyn� p�isoudit punc Jid�e.

Jak uva�oval nad sv�m postaven�m zku�en� dev�tat�icetilet� u�itel, kter� musel b�t na hony vzd�len my�len� Franti�ka �m�da? Budeme sv�dky toho, �e tento p�ed �asem ob�tav� odboj�� dovede v nov� roli skloubit to, �e na oko bude spolupracovat s gestapem a p�itom tak� pom�hat odboji? Nav�c si jist� po propu�t�n� z v�zen� Bedn�� uv�domil situaci na v�le�n�ch boji�t�ch na p�elomu rok� 1943-44. Ve v��tu t�chto �vah nem��eme tak� vynechat to, �e m�l obavy o svou rodinu, kter� �ekala na jeho n�vrat, p�itom jeho zakol�s�n� by nav�c chlebod�rci nepochybn� �odm�nili� smrt�...

Takov� a podobn� my�lenky mohl m�t Franti�ek Bedn�� v t� dob�. Jen�e ��lov�k m�n�,osud m�n�, tak n�jak se to ��k�. Gestapo bylo nemilosrdn� a m�lil se ten, kdo jej podce�oval a v duchu ospravedl�oval svoji slabost v nad�ji, �e to n�jak dopadne, kdy� se na oko sl�b� spolupr�ce.

Jak�koliv spolky s gestapem byly spolky s ���blem� a ten, jak zn�mo, ned�v� nic zadarmo. I nespr�vn� odhad a zrada maj� sv� pokra�ov�n� a sv�j dal�� v�voj. Kdo jednou zradil �i si po��nal zbab�le, je ochoten za ur�it�ch okolnost� v�e opakovat. Po tom, co bylo �e�eno, potvrd� dal�� jedn�n� Bedn��e p�ede�l� slova?

Nechejme nyn� promluvit v�slechov� protokoly gestap�k� a budeme zn�t odpov��: Ve Wochianov� protokolu se do�teme: �Dne 8. prosince 1943 byl Bedn�� krimin�ln�m radou Koslowskim, mnou a Wagnerem z ostravsk� slu�ebny odvezen do Brna osobn�m vozem, ��zen�m �idi�em K�rnerem, do Moravsk� Ostravy. V p�edm�st� byl Bedn�� vysazen k zah�jen� pr�ce. Za t�i dny jsem se se�el ve ve�ern�ch hodin�ch u obchodn�ho domu Brom v Moravsk� Ostrav� s Wagnerem a Bedn��em, kter� n�m hl�sil, �e spojen� na ilegalisty m� ji� nav�z�no.. Po tak dobr�m za��tku mysl� gestap�ci na nov�ho agenta i jinak: �Od Bedn��e v�m, �e bral od gestapa pravideln� �trn�ctidenn� plat ve v��i 2 000 a� 2500 K�. Krimin�ln� komisa� ostravsk� slu�ebny Cordes vybavil Bedn��e �atstvem a pr�dlem a k obran� mu dal pistoli.� Gestap�k Leischke dopl�uje: �V Moravsk� Ostrav� byl Bedn�� ��zen Cordesem a gestap�kem Wagnerem. Bylo d�le dojedn�no, �e s Bedn��em se budeme j� a nebo Wochian setk�vat a vym��ovat si informace ke konci ka�d�ho m�s�ce st��dav� v Moravsk� Ostrav� a Brn�.�

 

O celkov�m obrazu Bedn��ovy �innosti pro ostravsk�, brn�nsk� a t��nsk� gestapo n�s informuj� pov�le�n� v�slechov� protokoly gestap�k�. Krimin�ln� komisa� ostravsk� slu�ebny Cordes pom�rn� obs�hle vyl��il p�soben� Bedn��e ve slu�b�ch ostravsk�ho gestapa. Z jeho protokolu vyb�r�me: po p��chodu Bedn��e do Ostravy mu bylo zaji�t�no ubytov�n� na Hornick� ulici �. 11 u n�meck�ho obchodn�ka Gellnara. S Cordesem se setk�val v jeho byt� v Moravsk� Ostrav�, Na hradb�ch �.10, v dom� u Broma, ve Fr�dku u agenta gestapa M��ka (B-90) a na jin�ch m�stech. Jedn�m z prvn�ch �kol�, kter� od Cordese dost�v�, bylo vyp�tr�n� ileg�ln� skupiny Karla B�enka, kter� v kv�tnu 1943 zap�lila v Ostrav� pracovn� ��ad. I kdy� na tomto �kolu pracovalo v�ce konfident�, Bedn��ova iniciativa p�in�� nem�lo poznatk�, kter� pomohly pozd�ji odboj��e vyp�trat. P�i jedn� z porad se Bedn�� sv��uje Cordesovi, �e dostal p�i sv�m propu�t�n� na svobodu p��kaz k utvo�en� s�t� d�v�rn�k� gestapa na Ostravsku, Fr�decku a Vset�nsku. I tady se Bedn�� �in� a v jeho s�t�ch se octne d�ln�k z V�tkovic Folt�n a �ada dal��ch lid�. V jarn�ch m�s�c�ch na Fr�decko-M�stecku p�ich�z� na stopu jist�ho Labuse, kter� m� spojen� s odbojem na T��nsku. D�le hl�s� ostravsk�mu gestapu, �e v domech na T��nsk� ulici ve Fr�dku se ukr�vaj� osoby uprchl� ze Slezska. Z T��na putuje od Bedn��e do Ostravy zpr�va, �e se tady formuje ileg�ln� organizace (zat�k�n� pak prov�d� brn�nsk� gestapo). Tak� gestap�ci t��nsk� ��adovny zaznamen�vaj� v jarn�ch m�s�c�ch roku 1944 od Franti�ka Bedn��e informaci, �e se v T��n� a okol� tvo�� odbojov� skupina, do �innosti kter� se zapojili n�kte�� b�val� pol�t� d�stojn�ci, jeden kn�z a p�edv�le�n� pracovn�k polsk�ho konzul�tu v Moravsk� Ostrav�. D�le p�ed�v� sv�m chlebod�rc�m seznam asi 40-50 lid�, kte�� se m�li dopou�t�t nep��telsk� �innosti proti z�jm�m ��e. V l�t� 1944 pln� Mal� Franta �zak�zku� tak� pro brn�nsk� gestapo. Na rozkaz Koslowskeho je dvakr�t vysl�n na Slovensko, kde p�tr� po t�ch, kte�� spolu s dr. �rob�rem cht�j� nav�zat spojen� s podzemn�mi skupinami na Morav� a v �ech�ch. V t� dob� se Bedn�� p�ev�n� zdr�uje ve Fr�dku u po�tovn�ho zam�stnance B. M��ka, konfidenta brn�nsk�ho gestapa. Odsud zaj�d� do mnoh�ch vesnic a m�st podbeskydsk�ho kraje a p�tr� po lidech, kte�� podporuj� a nebo se napojili na partyz�nsk� hnut�. Upozor�uje ostravsk� gestapo na cesty, jimi� si ileg�ln� skupiny opat�uj� trhaviny k sabot�n�m �in�m. V letn�ch m�s�c�ch 1944 spolu se �m�dem zavl�kaj� do sp�r� okupant� mnoho lid� ve spojitosti s organizov�n�m revolu�n�ho N�rodn�ho v�boru v Luha�ovic�ch (viz v�slech gestap�ka Schieferm�llera).

Ke konci l�ta a v prvn�ch podzimn�ch dnech 1944 doprov�z� Bedn�� na n�kolika cest�ch Franti�ka �m�da na Hodon�nsko, kde se oba pokou�ej� dostat do rukou gestapa organiz�tora komunistick�ho odboje na Morav� R�dra... Z p�ehledu Bedn��ovy �innosti se nedov�d�me o n�jak�m varov�n� odboje nebo jin�ch ileg�ln�ch aktivit�ch. �e by snad pozd�ji?

Jednoho z��ijov�ho dne 1944 potk�v� v ostravsk�ch ulic�ch Bedn�� Eduarda Kubi�e, kter�ho znal z podzimn�ch m�s�c� 1939, kdy spolu s tov�rn�kem Josefem Soused�kem ze Vset�na, Eduardov�m bratrem Franti�kem a dal��mi ob�tavci organizovali odchody na�ich lid� p�es Slovensko na Z�pad. V rozhovoru mu d�v� najevo, �e z cesty ide�l� odboje nese�el. Z�sk�v� si t�m d�v�ru ml�enliv�ho poslucha�e, kter� mu nazna�uje, �e on a jeho bratr Franti�ek Kubi� (napojen� na partyz�nskou skupinu M�a, operuj�c� p�ev�n� v Host�nsk�ch hor�ch) maj� kontakty s para�utisty z Lond�na se z�kladnou v kraji pod sv. Host�nem. Po tomto sd�len� Bedn�� zpozorn�l a za�al se vypt�vat na podrobnosti a mo�nosti jeho p��padn�ho zapojen� na dosud nezn�m� podzemn� seskupen�. Aby v�e vypadalo d�v�ryhodn�ji, vyhled�v� zakr�tko Mal� Franta p�es Soused�ka v Byst�ici pod Host. Franti�ka Kubi�e a v debat� zav�d� �e� na mu�e z Lond�na... Franti�ek Kubi�, state�n� a odv�n� vlastenec unikaj�c� gestapu od roku 1940, vyslechl Bedn��ovo l��en� o �nep�etr�it� pr�ci v ilegalit� a pozorn� zaznamen�val mo�nosti �e�n�ka zajistit zbran� i tvrzen� o jeho postaven� v odboji na Morav�. Mo�n� chv�li v�h�, m�-li b�t v��i Bedn��ovi sd�ln�j��, ale je tu p�ece Soused�k, kter� Bedn��ovi v���, v my�lenk�ch se vyno�uj� vzpom�nky na nejednu spole�n� organizovanou akci s uprchl�ky. V p�esv�d�en�, �e d�l� spr�vnou v�c, nazna�uje spole�n�kovi, �e p��m� kontakt na para�utisty nem�, ale p�es jednoho zn�m�ho, kter� m� k veliteli bl�, mu sch�zku zprost�edkuje. S t�m Bedn�� souhlas� a v n�sleduj�c�ch dnech (konec z��� - za��tek ��jna 1944) se zam��l� nad t�m, �e by v souvislosti s nov�m kontaktem mohl ��ste�n� napravit sv� p�edch�zej�c� jedn�n�. P�ipou�t� tak�, �e si m��e nechat pootev�en� zadn� vr�tka pro ty, kter�m se upsal. V knize Clay Eva vol� Lond�n je pops�n rozhovor Franti�ka Kubi�e s Anton�nem Barto�em o mo�nosti nav�zat spolupr�ci s velk�m slibovatelem zbran� a jin�ho materi�lu - Franti�kem Bedn��em. V t�to souvislosti je t�eba ��ci, �e legendy dnes nemohou obst�t p�i hled�n� pravdy, kdo zat�hl zpravodajce z Lond�na a jejich pomocn�ky do zr�dn� situace. Ne� se zpr�va o z�jmu Bedn��e spolupracovat s Clay dostala k Barto�ovi, v�d�l o n� zku�en� Soused�k a mnoz� lid� kolem n�j. Nechce se ani v��it, �e by se Karel Ku�era, b�val� m�stsk� str�n�k a ob�tav� spolupracovn�k zpravodajc�, nad informacemi Franti�ka Kubi�e nezamyslel a byl pouh�m zprost�edkovatelem p��n� Bedn��e setkat se s Barto�em. Rozhoduj�c� zodpov�dnost, zda se setkat �i nikoliv, le�ela na veliteli Clay Anton�nu Barto�ovi... Ten se na celou v�c d�val o�ima zpravodajce, kter� mus� n�kdy vstoupit i do riskantn� hry, vidina toku informac� pro Lond�n od tak �v�zna�n�ho� odboj��e a pak z�ruka od spolupracovn�k�, �e se jedn� o spolehliv�ho mu�e, nakonec rozhodly nav�zat s �lov�kem "velk�ch mo�nost�" kontakt. (O t�chto ot�zk�ch autor dlouho diskutoval s A. Barto�em �ij�c�m v USA p�i jeho n�v�t�v� vlasti v roce 1990.)

Po tomto odbo�en� zp�t k Franti�ku Bedn��ovi... Mus�me si polo�it ot�zku, s jak�mi �mysly vstupoval do spolupr�ce s Clay. Cht�l napravit mnoh� a zpravodajc�m pomoci, a nebo byl s gestapem natolik sp�a�en, �e sp�e p�ipravoval zradu? O prvn� sch�zce Barto�e s Bedn��em, uskute�n�n� 4. ��jna u Plucnar� v Byst�ici pod Host., informovala stanice Eva do Lond�na nad�jn�: "Nav�zali jsme kontakt s ostravskou organizac� a dostali jsme (od Bedn��e) tyto informace: Ostravsko a T��nsko jsou p�ipraveny vojensky �pln�. Do roku 1942 dost�valy pokyny z Brna od prof. Grni, kter� byl pr� pov��en lond�nskou vl�dou. Gr�a �ije od roku 1942 v ilegalit� a spojen� s n�m nemaj�. Jsou ve spojen� s gener�lem Lu�ou.� Z textu depe�e jednozna�n� vypl�v�, �e Bedn�� za�al spolupr�ci l��. Vstupn� informace, kter� poskytl veliteli Clay, byly p�ipraveny brn�nsk�m gestapem. Ostravsk� (t��nsk�) organizace, o kter� byla v telegramu pro Lond�n �e�, spadala pod zn�m� Zemsk� vojensk� velitelstv� v Brn�, zapadaj�c� do hry gestapa s odbojem. To v�ak Barto� nemohl v�d�t, a tak prvn� setk�n� dopadlo pro Bedn��e dob�e. Velitel Clay v�d�l, �e Bedn�� bude pot�ebovat k pln�n� zpravodajsk�ch �kol� pen�ze, a proto mu pro tyto ��ely dal nemal� finan�n� obnos. A jak� byla odm�na? Lhal veliteli Clay d�l a nav�c vtahuje do zr�dn� hry i Franti�ka �m�da, o kter�m bezpe�n� v�d�l, kdo je. Na sch�zku u Plucnar� v Byst�ici pod Host. 6. ��jna 1944 nejen Velk�ho Frantu p�iv�d�, ale tak� p�ikyvuje p�ed Barto�em �m�dov�m l�iv�m informac�m. O dal��ch zl�ch �myslech Bedn��e sv�d�� tak� to, �e nahl�sil Bohumila M��ka jako jednoho z velitel� pro p��jem zbran� na Fr�decku, kdy� dob�e v�d�l, �e jde o konfidenta gestapa.Tak� zn�n� hesla HK- 17 - jednejte, kter�m se on a �m�d cht�li nechat prov��it Lond�nem, bylo p�edem domluveno na gestapu v Brn�. Na druh� stran� je pravda, �e hl�en� o spolupr�ci s Clay na gestapo oddaloval. Tato skute�nost ale nic nedokazuje, proto�e Bedn�� nem�l tolik podklad�, aby mohl p�ij�t s hotov�m odhalen�m cel� organiza�n� struktury Clay. Jak vid�me, d�v�ru v Bedn��e velitel Clay nemohl m�t.

Pro hled�n� lep�� tv��e si Mal� Franta vybral hlavn� na podzim a p�r zimn�ch t�dn� roku 1944 tak� Vset�nsko, kde m�l pom�rn� uleh�enou situaci. Znal se zde se vzpom�nan�m Josefem Soused�kem, a to mu bylo z�rukou, �e nav�z�n� spojen� s m�stn�mi ilegalisty bude snadn�j��. I kdy� se konce v�lky Soused�k nedo�il, vzpom�nky jeho pan�, gestap�ck� protokoly a skromn� pov�le�n� literatura nazna�uj� snahu Bedn��e b�t nepostradateln�m p�i organizov�n� odbojov� �innosti ve vset�nsk� Zbrojovce. Ne� se nad takov�mi aktivitami zamysl�me, p�r v�t o organiz�toru podzemn� �innosti na Vala�sku Josefu Soused�kovi... S hou�evnatost� a vlasteneck�m nad�en�m budoval se sv�mi spolupracovn�ky pro p��pad ozbrojen�ho povst�n� na st�edn� Morav� od l�ta do zimy 1944 velkou odbojovou organizaci. Ta se d�lila na ��st politickou, vedenou Soused�kem, a ��st vojenskou, v �ele s mjr. Franti�kem Pr�ilem a Otakarem Wollnerem. Zpravodajskou �innost prov�d�l �t�bn� str�mistr �etnictva Miroslav Klimek. Bylo pamatov�no tak� na zaji�t�n� z�sobov�n�, kter� m�l na starosti kpt. Vep�ek a Anton�n �ach. Soused�k�v z�stupce Juppa udr�oval kontakty s partyz�ny a venkovsk�mi odbojov�mi skupinami. D�le�itou funkci v organizaci m�l tak� dr. L�ska, kter� od jednotliv�ch ��st� shroma��oval informace, kter� Soused�k osobn� anebo po spojce p�ed�val partyz�n�m �i veliteli zpravodajc� Clay Anton�nu Barto�ovi. A jak� m�sto m�l v t�to organizaci Bedn��? Nejednou ze Vset�na doru�uje Barto�ovi zpr�vu d�le�itou pro Lond�n. Udr�uje i p�es z�kaz velitele zpravodajc� �ast� kontakty s Wollnerem, Soused�kem, Markem, kter� se sna�� p�esv�d�it, �e je nutn� stav�t nejen organizaci vojenskou a zpravodajskou, ale �e zde mus� m�t sv� m�sto i politika. V tomto sm�ru �in� praktick� kroky a p�edkl�d� Barto�ovi k odesl�n� do Lond�na n�vrh na slo�en� pov�le�n�ho Zemsk�ho n�rodn�ho v�boru. P�itom mysl� tak� na sv�j prosp�ch... P�edsedou m�l b�t prof. Josef Gr�a, m�sto n�m�stka rezervoval p�edkladatel pro sebe a za druh�ho n�m�stka navrhoval Josefa Soused�ka. Je pravda, �e Soused�k Bedn��ovi v��il, ten v�ak sp�e podnikal tahy na �achovnici zrady a hr�l se Soused�kem a lidmi kolem podlou hru, o kter� n�s p�esv�d�� n�sleduj�c� ��dky. Na jedn� z porad u Soused�ka padl n�vrh vybudovat pro �ir�� ileg�ln� pot�ebu bezpe�n� �kryt. Realizace �kolu se uj�m� - kdo jin� ne� Bedn��. Ten pov��uje v ��jnu 1944 Jana Ju�i�ku (se kter�m se znal p�ed v�lkou), aby vybudoval partyz�nsk� �kryt v Ju���kov� ml�n� u Leskovce. Do cel� z�le�itosti zasv�cuje Bedn�� op�t �m�da. Od tohoto spojen� nemohl nikdo o�ek�vat nic dobr�ho. Brzy se o tom p�esv�d�ili lid� kolem Ju���ky a dal�� ilegalist�.

Na jedn� z porad, t�kaj�c� se vybudov�n� �krytu, p�edstavuje Bedn�� d�v��iv�m Valach�m ing. Nov�ka, kter�m nen� nikdo jin� ne� Franti�ek �m�d, kter� okam�it� spustil sv� obl�ben� �e�i o tom, �e je vyslan� z Ruska, kde absolvoval komunistickou �kolu, a �e zde sesko�il jako para�utista s velk�mi �koly. Pozadu nez�stal ani Bedn��, ten zase namlouv� p��tomn�m, �e je vedouc�m �initelem odbojov�ho hnut� na Morav� a ve Slezsku... Na dal�� sch�zce osm�len� �m�d prohla�uje, �e chce p�epadnout v�zen� soudu v Ostrav� a �e k tomu pot�ebuje pomoc. L�i a provokace sly�� lid� od �m�da i Bedn��e, kter� dokonale hraje nebezpe�nou hru i se Soused�kem. P�i r�zn�ch porad�ch mu Mal� Franta namluvil, �e mu�em nemal�ho v�znamu je jeho pomocn�k dr. M��ek z Fr�dku, o kter�m Bedn�� v�d�l, �e je konfidentem gestapa. A tak se spojka Soused�ka Josef Feigl �asto kontaktovala ve Fr�dku s mu�i, o jejich� spolehlivosti a �myslech se dalo opr�vn�n� pochybovat.

Tvrzen�, �e Bedn�� vybudoval velkou ileg�ln� organizaci ve Vset�n�, tak jak to l��� mnoh� protokoly gestap�k�, je nesmysl. Pam�ti pan� Soused�kov�, kter� v�d�la o mnoh�ch podzemn�ch aktivit�ch sv�ho mu�e, nic takov�ho neuv�d�j� a o Bedn��ovi se zmi�uj� m�lo. I kdy� Soused�k o mnoh�m s Bedn��em jednal, p�edn� to byl on, kdo organizaci vtiskl odbojovou pe�e�. Jeho ne�t�st�m bylo, �e dal na �e�i Bedn��e a ��ste�n� �m�da, kte�� v�ce mysleli na svoje pov�le�n� alibi ne� na up��mn� p��stup k odboji. Domn�nka, �e Bedn�� ve vset�nsk� Zbrojovce zakl�dal velkou ileg�ln� organizaci, nevznikla ze sv�deck�ch v�pov�d� t�ch, kte�� se zachr�nili a po skon�en� v�lky se vr�tili z koncentra�n�ch t�bor�, nebo unikli ze sp�r� gestapa, ale ze sv�deck�ch v�pov�d� gestap�k�, kter�m Bedn�� udal dost jmen. Z toho pak, p�i zn�m� Bedn��ov� taktice protahovat �et�en�, vznikl dojem, �e v� v�c, ne� tomu skute�n� bylo.

Je na�ase nechat �vah a pod�vat se na vztah Bedn��e a �m�da. Velk� Franta se p�esv�d�il v z�v�ru roku 1944, �e Bedn�� jej neinformuje o v�em. Nav�c se urazil p�i zji�t�n�, �e ho "kolega" vynechal v n�vrhu na pov�le�n� slo�en� Zemsk�ho n�rodn�ho v�boru. P�i zva�ov�n�, zda udat Bedn��e na gestapu za dvoj� hru, nepochybn� p�evl�dla u �m�da my�lenka, �e v pov�le�n�m �et�en� by mohl Bedn�� ��ci leccos o jeho spolupr�ci s gestapem, a tak dosp�l k z�v�ru, �e nastal �as mu to spo��tat...

Jak reagoval rada Koslowski na ozn�men� �m�da, �e Bedn�� pracuje na dv� strany, m��eme ��ste�n� posoudit z Wochianova protokolu: "Koncem listopadu 1944 dostal rada Koslowski od Franti�ka �m�da zpr�vu, �e Bedn�� pracuje na dv� strany a �e organizoval p�i �innosti pro gestapo odbojovou skupinu ve vset�nsk� Zbrojovce. D�le uvedl, �e Bedn�� je ve spojen� s anglick�m para�utistou Petrem (Barto�em - pozn. autora), kter� byl v radiotelegrafick�m styku s Lond�nem. Po��tkem prosince 1944 jsme byli j� a komisa� Leischke p�edvol�ni ke Koslowskemu, kter� se n�s t�zal, zda jsme byli v posledn� dob� Bedn��em o uveden�ch okolnostech informov�ni. Po na�� z�porn� odpov�di na��dil Koslowski p�edvol�n� Bedn��e k informa�n� sch�zce, kter� se konala v jeho kancel��i. Na t�to sch�zce byl Bedn��, tu��m 8. 12. 1944, materi�lem od Franti�ka �m�da radou Koslowskim usv�d�en a zat�en.� Podle pov�le�n� v�pov�di gestap�ka Cordese, kter� byl na sch�zce p��tomen, se Bedn�� se �m�dem p�ed Koslowskim vz�jemn� obvi�ovali, Bedn�� se h�jil t�m, �e cht�l nap�ed podrobn� zmapovat Petrovu a Soused�kovu organizaci a pak teprve v�e nahl�sit gestapu. I kdy� byl Franti�ek Bedn�� v z�pase o �ivot hodn� v��e�n� a chv�lemi zahnal �m�da do ��zk�ch�, Koslowski mu neuv��il a dal za pravdu Velk�mu Frantovi.

Pro Bedn��e nastaly nelehk� chv�le, jist� si vy��tal, �e do Brna jel, zva�oval sv� postaven� a p�em��lel, jak se z t�to nep��jemn� situace dostat.

Ka�d� �lov�k na t�to zemi nap�ch� v �ivot� bezpo�et omyl�, kol�s�, selh�v� a pad�. Tak tomu bylo i v �ivotn�m vystoupen� Bedn��e. Je nutn� v�ak tak� ��ci, �e ka�d� �ivotn� prohra, zbab�lost a slabost, kterou �lov�k ud�l�, pokud v n�m z�stane jen trochu citu, nut� ohl�dnout se zp�t, rekapitulovat minulost a sna�it se v mezn� situaci po��nat si tak, aby leccos s�m p�ed sv�m sv�dom�m napravil, a tak m�l pocit hrdosti nad pro�it�m �ivotem.

Bude jednat Franti�ek Bedn�� takto, anebo stejn� jako po zat�en� na konci roku 1942? Odpov�� na na�i ot�zku m��eme nal�zt ve Wochianov� protokolu: �Bedn�� byl nejprve vysl�ch�n u refer�tu krimin�ln�ho komisa�e Mondorfa, po nezdaru p�i zat�k�n� para�utisty Petra (Barto�e) byl p�ed�n refer�tu komisa�e Kurta Leischkeho, kde jej postupn� vysl�chali krimin�ln� asistent Krop��ek a Kerner. P�i v�sle��ch se Bedn�� podrobn� p�iznal ke v�emu.�

Na z�klad� informac�, kter� poskytl Franti�ek Bedn�� vy�et�uj�c�m gestap�k�m, n�sledovalo zat�k�n� na Vset�nsku, Byst�icku a jinde. Na Vset�n� je zat�en 15. prosince 1944 Josef Soused�k, kter� je je�t� tent�� den p�i v�slechu zast�elen. Po n�m je do Ostravy 27. prosince vyl�k�n Franti�ek Kubi� a p�i odchodu z vlakov�ho n�dra�� �ekaj�c�mi gestap�ky zadr�en. Od 28. 12. 1944 se nach�z� ve v�zen� man�el� And�la a Klement Plucnarovi z Byst�ice p. Host., u kter�ch vedl velitel Clay s Bedn��em a �m�dem rozhovory. V prvn�ch lednov�ch dnech 1945 se dost�vaj� do sp�r� gestapa poru��k Otakar Wolner, po n�m je na vlakov�m n�dra�� v Byst�ici p. Host. k smrti ubit poru��k Jan Marek. Vinu na zat�en� Soused�ka nelze Bedn��ovi jednozna�n� prok�zat. Je v�ak jist�, �e to byl on, kter� prozradil bratry Kubi�ovy, Wollnera, Marka...

O rozs�hl�m zat�k�n� na Vset�nsku se d�le dozv�me z Wochianova protokolu: "B�hem vy�et�ov�n� odbojov�ho hnut� ve vset�nsk� Zbrojovce vy�lo najevo, �e jeho vedouc�, jako� i siln� v�t�ina �len� jsou zam�stnanci Zbrojovky. V p��pad� zat�en� v�ech z��astn�n�ch hrozilo zastaven� provozu v odd�len�, kde byly vyr�b�ny sou��stky n�meck�ch tajn�ch zbran�. Proto bylo zat�eno pouze 6 �eln�ch �initel� podniku, na jm�na si nepamatuji. O p��padu byl tehdy informov�n p��mo K. H. Frank, kter� byl na inspek�n� cest� v Brn�. Ten roz�e�il situaci tak, �e na dan� �estn� slovo mnoh� zaji�t�n� nechal propustit z v�zen�."

Bedn�� m�l vy�et�uj�c�m gestap�k�m st�le co ��ci nejen v lednu 1945, ale tak� v �noru, b�eznu - sv�d�� o tom pozn�mka z protokolu Wochiana: �V�slechy Bedn��e a osob, kter� prozradil, nemohly b�t pro bl��c� se frontu dokon�eny.�

Co dodat k v�pov�di gestap�k�? Ve skute�nosti po�et zat�en�ch neodpov�d� pravd�. My dnes v�me, �e po�ty t�ch, kte�� m�li s gestapem co do �in�n�, byly mnohem vy���, ve v�zen� se se�li ing. Cink, Vo�en�lek, Nebezk�, N�mec, d�le Lidovsk�, Obst, dr. Marek, Zuber, Crha, Van�k, dr. L�ska, Luk�, Frnka, Feigl, dr. Knesl, Boh��, V�lek, Proke�, Such�, Kone�n�, dr. Bartek a dal��, z nich� mnoz� skon�ili sv�j �ivot v koncentra�n�m t�bo�e. Tak� na Byst�icku m�lo p�soben� Bedn��e se �m�dem tragickou dohru. Krom� t�ch, kter� jsme uvedli, skon�ili v Mauthausenu 10. dubna 1945 sv� �ivoty byst�i�t� ob�an� Josef Brada, Old�ich Dol�k, Jan Filip, Josef Nov�k, Old�ich Proch�zka, Arno�t Sluka, Marie �ev��kov�, Franti�ek Ulehla...

Po v��tu zma�en�ch �ivot� se poohl�dn�me po Franti�ku Bedn��ovi. Ten se podle vzpom�nek spoluv�z�� choval tak, aby se z v�zen� za ka�dou cenu dostal ven (dr. Star�, Feigl). Spolupracoval s vysl�chaj�c�mi gestap�ky a bez n�tlaku ud�val dal�� ob�any, jen aby se vy�et�ov�n� prot�hlo a zbyla nad�je... Na vlastn� ��dost a v o�ek�v�n�, �e to pro n�j bude v�hodn�, nech�v� se nasazovat na v�ce v�z�� jako tzv. �Zellenvogel�. P�i takov�m chov�n� m� ur�it� v�hody, m��e jej nav�t�vovat b�val� �ena, dost�v� se mu v�ce j�dla. Rada Koslowski na��dil, aby Bedn�� byl ve v�zen� veden pod jm�nem Jan Posp�il, z�ejm� proto, �e jeho prav� jm�no bylo mnoh�m v�z��m a� p��li� zn�m�. Vedouc� gestap�k tak� zva�oval jeho op�tovn� pou�it� pro konfidentskou �innost, nakonec z�stalo jen p�i �vah�ch.

S p�ib�vaj�c�mi dny ztr�cel Franti�ek Bedn�� st�le v�ce a v�ce nad�ji, �e se dostane na svobodu. Nepochybn� pro��val spolu s dal��mi v�zni chv�le, kdy na �lov�ka dolehne smutek a beznad�j. Tak� nejednou rekapituloval sv� pozemsk� po��n�n� a ut�oval se my�lenkou, �e pro vlast ud�lal dost, ��m se zap�e pozitivn�ji do pov�dom� lid�. V tomto sm�ru �in� i praktick� kroky a na cele ��slo 9 bloku B v �zk�m prou�ku om�tky u stropu zv���uje �pendl�kem sv�j odkaz... Nem�lo si v n�m zafilozofoval nad sv�mi ide�ly, vzpomn�l kamar�d� z odboje a nakonec v�noval p�r v�t rodin� a d�tem.

Koncem b�ezna a za��tkem dubna 1945 byl Franti�ek Bedn�� (Jan Posp�il) za�azen spolu s des�tkami dal��ch v�z��, mezi kter�mi nechyb�li ani ti, kter� zradil, do pov�stn�ho transportu KL 3, o kter�m gestap�ci v�d�li, �e pojede vst��c neodvratn� smrti. V dopoledn�ch hodin�ch 7. dubna 1945 opustili v�zni nacpan� do n�kladn�ho vag�nu brn�nsk� vlakov� n�dra�� s c�lem pro n� nezn�m�m. Po cest� vyhodil Bedn�� kolem 12. hodiny dopoledn� v �elezni�n� stanici v Rapotic�ch vlastn� podobenku, na kter� sd�luje sest�e, �e jedou do Lince...

Skute�nost� v�ak bylo, �e transport s v�zni dorazil 9. dubna 1945 dopoledne do koncentra�n�ho t�bora Mauthausenu. Na druh� den 10. dubna 1945 skon�il svoji pozemskou pou� Franti�ek Bedn�� tak�ka se v�emi ostatn�mi v�zni z transportu v plynov� komo�e... Nebyl jedin�m, komu se t�mto zp�sobem nacist� �odm�nili� za jeho slu�by. Ostatn� p�edstava, �e Bedn�� zem�el spolu s mnoh�mi, kter� zradil, vyjad�uje pov�stnou ironii osudu, ve sv�ch d�sledc�ch v�ak nanejv�� spravedlivou...

p�evzato s internetu

Tato str�nka byla naposledy aktualizov�na dne 23. 11. 2017