Historie Leskovce,Ju��k�v ml�n

Obec le�� 6 km ji�n� od Vset�na v �dol�, kter� odd�luje Vizovick� vrchy od v�b�k� Javorn�k�. Proch�z� tudy silnice od Vset�na k Horn� Lid�i a k Vala�sk�m Klobouk�m. V obci je �elezni�n� stanice. Po�tovn� ��ad je ve Vset�n� a ve Vala�sk� Polance. Matri�n� ��ad se nal�z� ve Vset�n�. Obc� prot�k� potok Senice, kter� je levob�e�n�m p��tokem Vset�nsk� Be�vy. Nadmo�sk� v��ka dosahuje 375 m. Katastr obce m�l v roce 2001 v�m�ru 985 ha. Podle s��t�n� z r. 2001 zde �ilo 663 obyvatel (337 �en) a bylo zde 207 dom� s 233 byty. Patn�ct byt� bylo ur�eno k individu�ln� rekreaci.

N�zev se objevuje ve star��ch latinsk�ch pramenech ve tvarech Lestzna (1361), Lescowecz (1363), Leschow (1367), v �esk�ch pramenech v podob� Leskovec (1481), Lijskowecz (1578), Leskowecz (1670), Leskowetz (1718), Leskowetz (1751, 1846), Leskowietz (1872), Leskovec (1846, 1872). N�zev je odvozen od slova �l�ska� �i �l�ska� a znamen� tolik, co ves zalo�en� v l�skov�m porostu. V m�stn�m n��e�� se u��v� pojmenov�n� L�skovec, z L�skovca, o L�skovcu, na L�skovec, L�skovjan, l�skovsk�.

N�zvy ��st� obce a trat�: Na Luk�ch, Na Plo�tin�ch, Na Pol��k�ch, U �okavc�, U Jam�, U Kup��k�, U L�ck�ch, U Mach�lk�, U Martinc�, U Myn��, V Jam�, Ho�ansko, Dolansko. Jeden z prvn�ch m�stopis� napsal pan u�itel Josef Leopold Zelen� viz zde a zde .

Na obecn� pe�eti z roku 1748 je zobrazena l�skov� ratolest s l�skov�m o�echem odkazuj�c� k p�vodu n�zvu obce. Ves Leskovec se p�ipom�n� v p�semn�ch dokladech poprv� v roce 1361 v souvislosti se spory o hranice �zem� cisterci�ck�ho kl�tera Smilheim ve Vizovic�ch s jeho sousedy. Kl�ter sv� vlastnick� pr�vo k Leskovci uh�jil. Ves potom sd�lela osudy vizovick�ho panstv� a� do roku 1574, kdy se stala spolu s Polankou natrvalo sou��st� brumovsk�ho panstv� (pozd�ji Brumov I). Za t�icetilet� v�lky Leskovec proslavil syn zdej��ho fojta Macek Ondra Jedli�ka, �e�en� tak� P횝alka, kter� jako zbojnick� hejtman po �est let loupil se svou tlupou kolem Olomouce, Lipn�ka a J�vov�, ne� byl dopaden a popraven roku 1638 v Olomouci. O Mat�ji Ondrovi v�ce zde .

Roku 1656 bylo v Leskovci 26 usedlost�, z toho t�i pust�. �ty�i z usedlost� byly ve velikosti jeden a v�ce l�nu, 13 bylo ve velikosti 2/4 a� 7/8 l�nu a d�le tam bylo �est domka��. Roku 1670 bylo v Leskovci zji�t�no celkem 29 usedlost�, z nich� v�ak �est pust�ch, co� znamen�, �e od roku 1656 sice nov� vznikly t�i usedlosti, ale i ty byly opu�t�ny viz v�pis zde . Jako p��ina zpustnut� je ve �ty�ech p��padech uvedeno zb�hnut� hospod��. Roku 1745 obec uzav�ela smlouvu o robotn�ch povinnostech s vrchnost� v tom smyslu, �e m�la platit 150 zlat�ch ro�n�. Krom� toho byl ka�d� sedl�k povinen odpracovat deset dn� jet� ¹⁾ a �est dn� p�� roboty ²⁾. Podsedn�k a chalupn�k �est p��ch robot. K dal��m povinostem n�le�elo sv�en� f�r sena do vset�nsk�ho pivovaru a dovoz piva a v�na do �enku v Leskovci. Dal��m narovn�n�m z roku 1772 byly pak povinnosti poddan�ch k �enku v Leskovci je�t� zv��eny. Roku 1758 do�lo ke spor�m o obecn� pastviny na Jahodn�m, kter� vrchnost nechala zorat. Podle terezi�nsk�ho katastru bylo v Leskovci 433 a p�l m��ice orn� p�dy, 5 m��ic zahrad, 490 m��ic a p�l m��ice lad, 141 a p�l m��ice pustin, 26 m��ic pastvin a louky na 58 a p�l f�ry sena. Co do rozsahu usedlost� byli v Leskovci �ty�i celol�n�ci, t�in�ct p�ll�n�k�, p�t osmink�� a sedm chalupn�k�. Ka�d� celol�n�k a p�ll�n�k robotoval se dv�ma ko�mi t�i dny v t�dnu, osmink�� musel vyslat jednoho p��ho robotn�ka t�i dny v t�dnu a chalupn�k jednoho p��ho jeden den v t�dnu.

Po roku 1848 byl Leskovec obc� st�edn� velikosti s �esk�m evangelick�m obyvatelstvem. Ve 2. polovin� 19. stolet� zas�hlo obec siln� vyst�hovalectv� do Texasu. Roku 1900 �inila v�m�ra hospod��sk� p�dy 944 ha, z toho pole 456, pastviny 331, lesy 102, louky 52 ha a zahrady 3 ha. Stav dobytka v t�m�e roce: �est kon�, skot 320 ks, brav 15 ks. �ivnosti roku 1911: t�i hostince, z toho jeden spojen� s krupa�stv�m a �eznictv�m, kov��, krej��, krupa�stv�, t�i ml�ny, dv� pily. V obci bylo v 19. stolet� roz��eno tkalcovstv�, dom�ck� v�roba d�ev�n�ho n��ad�, kapesn�ch no��, b�ezov�ch metel a ko��k�. Po��tkem 20. stolet�se obyvatel� �ivili nap�. i vysek�v�n�m k�� pro obuvnick� pr�mysl ve Zl�n�.

K nej�ast�j��m p��jmen�m v obci pat�� Hromada, Mucha, ��astn�, Vychope�.

Leskovec byl p�ed r. 1849 sou��st� panstv� Brumov I., kter� n�le�elo k Hradi��sk�mu kraji. V letech 1849�1909 byla obec sou��st� politick�ho okresu Vala�sk� Mezi�� a spadala do obvodu okresn�ho soudu Vset�n. P�echodn� v letech 1855�1868 byla sou��st� tzv. sm�en�ho okresu Vset�n. Roku 1909 se stala sou��st� nov� z��zen�ho politick�ho okresu Vset�n. Leskovec n�le�el p�vodn� do obvodu farn�ho ��adu ve Vizovic�ch. Od roku 1777 k obvodu kostela a t�m i �koly ve Vala�sk� Polance. V zim� v�dy u�il d�ti v Leskovci m�stn� �lov�k. U�itel z Polanky doch�zel do Leskovce dvakr�t t�dn�. Roku 1851 byla v Leskovci z��zena evangelick� �kola reformovan� konfese, pro kterou byla v letech 1851�1852 postavena samostatn� budova. Kv�li nesouhlasu reformovan�ho sboru ve Vset�n� se tato soukrom� �kola stala ve�ejnou a� v roce 1881. Roku 1892 byla pro ni postavena nov� budova, kter� byla v roce 1930 zv��ena o jedno poschod� a v roce 1979 a 2015 rekonstruov�na. D�ti z vy��ch ro�n�k� v sou�asnosti nav�t�vuj� �kolu ve Vala�sk� Polance.

Roku 1900 bylo v Leskovci 485 evangel�k� a sedm katol�k�. Roku 1930 se 579 obyvatel hl�silo k evangelick�mu n�bo�enstv�, dvan�ct ke katolick�mu a jeden byl bez vyzn�n�. Osobn� s��tac� listy v�etn� p��zvisek dom� a soupisu pozemk� od pana u�itele Josefa Leopolda Zelen�ho najdete zde . Obyvatel� Leskovce byli ji� v 18. stolet� p�ev�n� protestantsk�ho vyzn�n� a to navzdory dlouh�mu obdob� protireformace. Projevilo se to zejm�na v letech 1777�1781 v jejich ��asti ve hnut� evangel�k� za n�bo�enskou svobodu. Po vyd�n� toleran�n�ho patentu roku 1781 se evangel�ci z Leskovce stali p��slu�n�ky evangelick�ho sboru ve Vset�n�. Po jeho rozd�len� p�estoupili k Horn�mu (reformovan�mu) a men�� st k Doln�mu (lutersk�mu) sboru. Bohoslu�by evangel�k� reformovan�ho vyzn�n� se konaly v budov� �koly. P��slu�n�ky obou farn�ch sbor� z�stali i po op�tovn�m slou�en� obou vyzn�n� a vytvo�en� �eskobratrsk� c�rkve evangelick�. Roku 1940 byl v Leskovci vytvo�en fili�ln� sbor �eskobratrsk� c�rkve evangelick�, kter� se roku 1954 osamostatnil a v letech 1960�1963 si postavil sborov� d�m. V obdob� mezi v�lkami p�sobily v Leskovci dva spolky � T�locvi�n� jednota Sokol (zalo�en roku 1893) a Sbor dobrovoln�ch hasi�� (zalo�en roku 1922). V Leskovci m�ly roku 1934 m�stn� organizace zastoupen� t�chto politick�ch stran: agr�rn�, n�rodn� socialistick� a soci�ln� demokratick�. Nejv�t�� vliv v obci m�la agr�rn� strana, kter� p�i volb�ch z�sk�vala polovinu a� dv� t�etiny hlas�. Ve volb�ch roku 1946 z�skaly nejv�ce hlas� strany komunistick� a soci�ln� demokratick�. Na konci druh� sv�tov� v�lky �ada zdej��ch ob�an� poskytovala podporu partyz�n�m.

Nejv�znamn�j��mi stavbami mezi v�lkami byla regulace potoka Senice dokon�en� roku 1932. Obec byla elektrifikov�na v roce 1937. Roku 1972 byl otev�en kulturn� d�m, v roce 1974 samoobsluha a roku 1979 budova mate�sk� �koly.

Po roce 1990 byla obec napojena na ve�ejn� vodovod z vodn�ho d�la Karolinka-Stanovnice (1992). Rekonstrukc� pro�el i h�bitov a a v letech 1994�1995 se vybudovala ob�adn� s��. K dal��m stavebn�m a revitaliza�n�m �innostem v obci pat�� st�e�n� nadstavba budovy z�kladn� a mate�sk� �koly (1996), gener�ln� oprava ve�ejn�ho osv�tlen� (1997),plynofikace (2000�2001), v�stavba d�tsk�ho h�i�t� (2012), zbudov�n� spla�kov� kanalizace (2014�2016), n�m�st��ka (2015) a opravy z�zem� fotbalov�ho odd�lu (2016).

Ladislav Baletka (vyd�no v knize o obc�ch Vala�ska)

V obdob� 1. sv�tov� v�lky se ani Leskovci nevyhnula mobilizace a ��st mu�� (88 odvedenc�) musela narukovat na frontu. N�kte�� se dostali do rusk�ho, italsk�ho �i francouzsk�ho zajet� a z p�ti z nich se stali legion��i (seznam legion�� najdete zde ). Roku 1934 byl na m�stn�m h�bitov� zbudov�n pomn�k padl�m v 1. sv�tov� v�lce (1914�1918) (seznam padl�ch najdete zde ). Dne 1. kv�tna 1919 byla zasazena l�pa svobody a proslov m�l pan u�itel J. L. Zelen� (dan� proslov najdete zde ).

Na pam�tku Leskovsk� trag�die (vyp�len� Ju��kova ml�na) prob�h� v Leskovci ka�doro�n� hasi�sk� sout� O poh�r Ju��kova ml�na. ��slo popisn� po vyp�len�m ml�nu p�evzala budova obecn�ho ��adu. Z na�� obce byla do ro�novsk�ho muzea p�em�st�na hofersk� chalupa jako uk�zka obydl� nejchud�� vala�sk� spole�ensk� vrstvy (o chalup� z Leskovce �l�nek od J. Fialy zde ). Chalupa byla postavena v polovin� 19. stolet�.

V Moravsk�m zemsk�m archivu v Brn� - St�tn�m okresn�m archivu ve Vset�n� jsou uchov�ny t�i kroniky obce Leskovce. Jedn� se o kroniku obce z let 1920 - 1934 , o �koln� kroniku z let 1876-1939 a 1945-1948 (mimo obdob� protektor�tu) , o �koln� kroniku z let 1940-1945 (z obdob� protektor�tu) . D�kujeme t�mto panu PhDr. Tom�i Baletkovi za schv�len� jejich zve�ejn�n�. Dal�� dokumenty z Moravsk�ho zemsk�ho arch�vu - St�tn�m okresn�m archivu ve Vset�n� najdete zde .

1)	Pr�ce na poli s ta�n�mi zv��aty (kon�. kr�vy atd.)
2)	Ru�n� pr�ce na poli (set�, okop�v�n�, plet� atd.)

Demografick� v�voj v letech 1790�2016			Starostov� obce od roku 1886
Rok	Obyvatelstvo	Domy (byty)	Rok	Jm�no	��slo domu
1790	486	36	1886-1890	Jan Masa�	-
1835	525	78	1890-1898	Jan B�l��ek	-
1850	593	-	1898-1903	Josef Mucha	7
1870	539	90	1903-1910	Marin �ef��k	-
1880	513	92	1910-1912	Jan B�l��ek	-
1890	494	91	1912-1919	Jan Vychope�	34
1900	492	90	1922-1922	Josef Holub	114
1910	582	96	1922-1931	Jan Vychope�	34
1921	573	105	1931-1945	Josef Labaj	135
1930	592	113	1945-1946	Jan Kratina	85
1950	647	140	1946-1948	Karel La�a	46
1961	743	143	1948-1951	Franti�ek Kl�cha	48
1970	707	161	1951-1952	Jan ��astn�	118
1980	679	172	1952-1960	Karel Trlica	112
1991	639	195 (215)	1960-1964	Jaroslav Holubec	141
2001	663	207 (233)	1961-1971	Emil Sporek	169
2016	666	-	1971-1990	Josef Mucha	72
			1990-2002	Emil Sporek	169
			2002-2010	Miroslav Holubec	141
			2010-	Ing. Jana ��astn�	149

V�ce �ernob�l�ch fotografi� z Leskovce najdete na str�nk�ch zde .

Tato str�nka byla naposledy aktualizov�na dne dne 12. 04. 2018