Co je nového

Pár slov úvodem

O Leskovci

Transport KL3

Odboj na Valašsku

Olga Františáková

Poděkování

Email

Vše o tragédii:

Osoby spojené s tragédií

Výpovědi svědků

Poválečné šetření

Vzpomínky z roku 1969

Rodinné dokumenty

Fotogalerie

Fotografie z piet. akcí

Články od jinud

Fámy

Zajímavosti

Pietní místnost

Literatura

Kronika

Padlí občané Leskovce:

za 1 světové války

za 2 světové války

O obci Leskovec u Vsetína

Obec leží 6 km jižně od Vsetína v údolí, které odděluje Vizovické vrchy od výběžků Javorníků. Prochází tudy silnice od Vsetína k Horní Lidči a k Valašským Kloboukám. V obci je železniční stanice. Poštovní úřad je ve Vsetíně a ve Valašské Polance. Matriční úřad se nalézá ve Vsetíně. Obcí protéká potok Senice, který je levobřežním přítokem Vsetínské Bečvy. Nadmořská výška  dosahuje 375 m. Katastr obce měl v roce 2001 výměru 985 ha. Podle sčítání z r. 2001 zde žilo 663 obyvatel (337 žen) a bylo zde 207 domů s 233 byty. Patnáct bytů bylo určeno k individuální rekreaci.

Název se objevuje ve starších latinských pramenech ve tvarech Lestzna (1361), Lescowecz (1363), Leschow (1367), v českých pramenech v podobě Leskovec (1481), Lijskowecz (1578), Leskowecz (1670), Leskowetz (1718), Leskowetz (1751, 1846), Leskowietz (1872), Leskovec (1846, 1872). Název je odvozen od slova „léska” či „líska” a znamená tolik, co ves založená v lískovém porostu. V místním nářečí se užívá pojmenování Léskovec, z Léskovca, o Léskovcu, na Léskovec, Léskovjan, léskovský.

Názvy částí obce a tratí: Na Lukách, Na Ploštinách, Na Polúškách, U Čokavců, U Jamů, U Kupčáků, U Lúckých, U Machálků, U Martinců, U Mynářů, V Jamě, Hořansko, Dolansko. Jeden z prvních místopisů napsal pan učitel Josef Leopold Zelený viz zde a zde  .

Na obecní pečeti z roku 1748 je zobrazena lísková ratolest s lískovým ořechem odkazující k původu názvu obce. Ves Leskovec se připomíná v písemných dokladech poprvé v roce 1361 v souvislosti se spory o hranice území cisterciáckého kláštera Smilheim ve Vizovicích s jeho sousedy. Klášter své vlastnické právo k Leskovci uhájil. Ves potom sdílela osudy vizovického panství až do roku 1574, kdy se stala spolu s Polankou natrvalo součástí brumovského panství (později Brumov I). Za třicetileté války Leskovec proslavil syn zdejšího fojta Macek Ondra Jedlička, řečený také Píšťalka, který jako zbojnický hejtman po šest let loupil se svou tlupou kolem Olomouce, Lipníka a Jívové, než byl dopaden a popraven roku 1638 v Olomouci. O Matěji Ondrovi více zde .

Roku 1656 bylo v Leskovci 26 usedlostí, z toho tři pusté. Čtyři z usedlostí byly ve velikosti jeden a více lánu, 13 bylo ve velikosti 2/4 až 7/8 lánu a dále tam bylo šest domkařů. Roku 1670 bylo v Leskovci zjištěno celkem 29 usedlostí, z nichž však šest pustých, což znamená, že od roku 1656 sice nově vznikly tři usedlosti, ale i ty byly opuštěny viz výpis zde . Jako příčina zpustnutí je ve čtyřech případech uvedeno zběhnutí hospodářů. Roku 1745 obec uzavřela smlouvu o robotních povinnostech s vrchností v tom smyslu, že měla platit 150 zlatých ročně. Kromě toho byl každý sedlák povinen odpracovat deset dnů jeté ¹⁾ a šest dnů pěší roboty ²⁾. Podsedník a chalupník šest pěších robot. K dalším povinostem náleželo svážení fůr sena do vsetínského pivovaru a dovoz piva a vína do šenku v Leskovci. Dalším narovnáním z roku 1772 byly pak povinnosti poddaných k šenku v Leskovci ještě zvýšeny. Roku 1758 došlo ke sporům o obecní pastviny na Jahodném, které vrchnost nechala zorat. Podle tereziánského katastru bylo v Leskovci 433 a půl měřice orné půdy, 5 měřic zahrad, 490 měřic a půl měřice lad, 141 a půl měřice pustin, 26 měřic pastvin a louky na 58 a půl fůry sena. Co do rozsahu usedlostí byli v Leskovci čtyři celoláníci, třináct půlláníků, pět osminkářů a sedm chalupníků. Každý celoláník a půlláník robotoval se dvěma koňmi tři dny v týdnu, osminkář musel vyslat jednoho pěšího robotníka tři dny v týdnu a chalupník jednoho pěšího jeden den v týdnu.

Po roku 1848 byl Leskovec obcí střední velikosti s českým evangelickým obyvatelstvem. Ve 2. polovině 19. století zasáhlo obec silné vystěhovalectví do Texasu. Roku 1900 činila výměra hospodářské půdy 944 ha, z toho pole 456, pastviny 331, lesy 102, louky 52 ha a zahrady 3 ha. Stav dobytka v témže roce: šest koní, skot 320 ks, brav 15 ks. Živnosti roku 1911: tři hostince, z toho jeden spojený s krupařstvím a řeznictvím, kovář, krejčí, krupařství, tři mlýny, dvě pily. V obci bylo v 19. století rozšířeno tkalcovství, domácká výroba dřevěného nářadí, kapesních nožů, březových metel a košíků. Počátkem 20. stoletíse obyvatelé živili např. i vysekáváním kůží pro obuvnický průmysl ve Zlíně.

K nejčastějším příjmením v obci patří Hromada, Mucha, Šťastný, Vychopeň.

Leskovec byl před r. 1849 součástí panství Brumov I., které náleželo k Hradišťskému kraji. V letech 1849–1909 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí a spadala do obvodu okresního soudu Vsetín. Přechodně v letech 1855–1868 byla součástí tzv. smíšeného okresu Vsetín. Roku 1909 se stala součástí nově zřízeného politického okresu Vsetín. Leskovec náležel původně do obvodu farního úřadu ve Vizovicích. Od roku 1777 k obvodu kostela a tím i školy ve Valašské Polance. V zimě vždy učil děti v Leskovci místní člověk. Učitel z Polanky docházel do Leskovce dvakrát týdně. Roku 1851 byla v Leskovci zřízena evangelická škola reformované konfese, pro kterou byla v letech 1851–1852 postavena samostatná budova. Kvůli nesouhlasu reformovaného sboru ve Vsetíně se tato soukromá škola stala veřejnou až v roce 1881. Roku 1892 byla pro ni postavena nová budova, která byla v roce 1930 zvýšena o jedno poschodí a v roce 1979 a 2015 rekonstruována. Děti z vyšších ročníků v současnosti navštěvují školu ve Valašské Polance.

1)

Práce na poli s tažnými zvířaty (koně. krávy atd.)

2)

Ruční práce na poli (setí, okopávání, pletí atd.)