|
|
|
V�e o trag�dii: Osoby spojen� s trag�di�
Padl� ob�an� Leskovce: |
Olga Chytilov� rozen� Franti��kov�
|
�ivotn� osudy Olgy Franti��kov� nep�est�vaj� zaj�mat velk� mno�stv� badatel�, zab�vaj�c�ch se II. sv�tovou v�lkou. Bohu�el, mnohdy se jej� p��b�h ztr�c� pod n�nosy nepravd a l��.
Olga se narodila dne 18. b�ezna 1926 v obci Dedovo (Дийда), okres Berehovo (Берегове), na Podkarpatsk� Rusi (dne�n� Ukrajina, 55 km jihov�chodn� od U�horodu), jako druh� ze t�� d�t� �etnick�mu str�mistrovi a italsk�mu legion��i Franti�ku Franti��kovi z Lide�ka a jeho man�elce Iren�, roz. Gazdagov� z Dedova. Obecnou �kolu za�ala Olga nav�t�vovat v rodn�m Dedov�, ale z d�vodu vzniku Slovensk�ho �t�tu a p�evzet� �zem� Podkarpatsk� Rusi ma�arsk�mi vojsky musela dokon�it vzd�l�n� a� na Morav�. U� odjezd z rodn� obce byl dramatick�, kdy na jejich vlak bylo na slovensk�m �zem� st��leno. Nejd��ve p�eb�vaj� u p��buzn�ch v Lide�ku, n�sledn� se st�huj� do Z�dve�ic �p. 209 a a� v roce 1942 se st�huj� do podn�jmu v hostinci v Uble �p.3 1).
Po dokon�en� obecn� �koly z�stala v dom�cnosti, ob�as vypom�hala v hostinci. Na p��kaz pracovn�ho ��adu za�ala pracovat u firmy Ba�a, pozd�ji jako slu�ka ve Vizovic�ch. ��dn� z prac� se j� v�ak nezamlouvala a tak se rozhodla odjet za svou sestrou Gizelou do Prahy, kde pracovala v bufetu U Va���k�, pozd�ji Na Rybn��ku. Zde s nejv�t�� pravd�podobnost� pracovala na �erno, a proto�e se dozv�d�la, �e je hledan� ��adem pr�ce ve Zl�n�, opustila Prahu a vr�tila se do obce Ubla. A� na t�et� pokus se j� poda�ilo p�ekro�it protektor�tn� hranice na Slovensko a vydala se ke svoj� babi�ce do Dedova. Po n�jak�m �ase byla zadr�ena ma�arsk�mi �etn�ky a v kv�tnu 1944 p�ed�na gestapu do Zl�na, kde se musela co 14 dn� hl�sit. Po vypuknut� Slovensk�ho n�rodn�ho povst�n� odjela Olga k p��buzn�m do Lide�ka a znovu se cht�la pokusit p�ekro�it hranice protektor�tu, ty v�ak u� byly mnohem l�pe st�e�eny. Snad proto se sezn�mila s p��slu�n�kem gestapa Janem Jandou. Mo�n� si myslela, �e d�ky milostn�mu pom�ru s Jandou se j� poda�� p�ekro�it st�e�en� hranice. Po �ase zjistila, �e j� Janda nepom��e a proto se domluvila s n�jemcem Hornolide�sk� n�dra�n� restaurace, kter� j� dohodl p�ejezd v zape�et�n�m vlaku se slovensk�mi financi.
U obce Rajec byla zadr�ena
partyz�nskou hl�dkou, a p�edvedena p�ed velitele Janko U�iaka. Po �sp�n�m
absolvov�n� v�slechu byla p�ijata do partyz�nsk�ho odd�lu. U� na �zem�
protektor�tu, po p�est�elce u �ertova ml�na a zni�en� bunkru na Kn�hyni se Olga
vydala spolu s budouc�m velitelem odd�lu Josefem Houfkem a Jugosl�vcem Matou na
Vset�nsko do obce Seninka, kde se setkali s dal��mi partyz�ny: Ladislavem
Vernerem, Lexou, Simeonem �ukovem, Prokopevem a Crhou. �pln� si nesedli a Lexa
dokonce Houfkovi vyhro�oval, �e pokud se bude d�l velmi neurvale chovat,
zast�el� ho. Nakonec ale vznikla 11-ti �lenn� skupina, kter� se v prosinci 1944
vydala p�es Lutoninu (zde obdr�ela rudou vlajku, kterou dostal na starosti �ukov),
Z�dve�ice do B�ez�vky. Na cest� do Halenkovic, kde cht�li ukr�st autobus a vydat
se na �eskomoravskou vrchovinu, narazili u Jalub� na n�meckou hl�dku a �leny gestapa.
B�hem boje Crha a Mato ustoupili zp�t na obec Slavit�nky, zbytek sm�rem na
�lutavy, ze kter�ch postupovali do Ch�ibsk�ch les�. Zde Josef Houfek, Olga,
Ladislav Verner a Simeon �ukov dne 9. ledna 1945 v Nemochovic�ch zalo�ili
partyz�nsk� odd�l Olga, jej�m� velitelem je ustanoven Josef Houfek a jeho
z�stupkyn� je zvolena samotn� Olga. P�esn� trasa na map�ch z knihy
V�clava Pe�i a Jind�icha Oc�ska "Ve dvojim
ohni" 
.
O akc�ch odd�lu Olga, a� u� �sp�n�ch, nebo ne�sp�n�ch, bylo naps�no hodn�. Odd�l se postupn� roz���il a� na 3 roty (p�es 120 �len�). P��slu�n�ci odd�lu krom� �atstva, j�dla, zbran� po�adovali i ku�ivo a alkohol. Zde je t�eba vysv�tlit, �e nahl�sit takov�to z�sobovac� n�v�t�vy partyz�n� museli pochopiteln� i spolupracovn�ci odboje, u� jen proto, �e pak nebyli schopni splnit nucen� dod�vky. Spousta spolupracovn�k� partyz�n� se d�lila i o to m�lo, co je�t� m�li, ale vyskytly se i p��pady, kdy si partyz�ni a hlavn� "r�doby" partyz�ni opat�ovali potraviny i s pou�it�m n�sil�.
Nejv�t��mi �sp�chy partyz�nsk�ho odd�lu Olga bylo vypu�t�n� 24 vagon� s cca 512 tis�ci litry oleje, lihu a benzolu na n�dra�� v Morkovic�ch (t�to akce se sama ��astnila) a zajet� velitele n�meck� 16. tankov� divize gener�lmajora Dietricha von M�llera 2) a krom���sk�ho okresn�ho hejtmana Dr. Emila Adolfa Josefa Koblischka3) na z�mku Dubsk�ch v Ho�tic�ch (tuto akci provedla III. rota pod veden�m Josefa Matou�ka). Doprovod gener�lmajora M�llera byl ve sklep� post��len a p�e�il jen podd�stojn�k Hans Stocker, jen� byl n�sleduj�c�ho dne objeven p�ivolanou polici� zran�n pod hromadou mrtv�ch t�l ve sklep� z�mku. Hejtmana Dr. Koblischka pot� p�i cest� na p�ed�n� Rud� arm�d� zast�elili (n�kter� prameny miln� uv�d�j� ob�en�).
Dnes je odd�l sp�e zn�m pro chov�n� jej�ho velen�, hlavn� velitele Houfka, kter� v opilosti na��dil popravy n�kolika nevinn�ch lid� z �ad partyz�n� (Jind�icha Glozy, Franti�ka Chlap�ka, Vladislava Chochola�e, Anton�na Koupila, Aloise Novotn�ho, Bohumila Lozerta, Bohumila �ihanka, Eduarda Hude�ka) a sv�m chov�n�m ohro�oval i ostatn�, kte�� je podporovali. Za tyto �iny a za m�s��n� slu�bu ve wehrmachtu byl Houfek po v�lce odsouzen k 3 let�m t�k�ho �al��e, v roce 1948 dostal milost, pot� emigroval do Rakouska, kde byl naverbov�n CIC a znovu posl�n zp�t do �SR jako agent p�evad��. Byl chycen a odsouzen k 5 let�m t�k�ho �al��e, po propu�t�n� se v roce 1954 o�enil s b�valou �lenkou odd�lu Olga Ninou Tesa��kovou a p�ijal jej� p��jmen�. Po n�kolika letech sou�it� se Nina s Houfkem rozvedla a ten propadl alkoholizmu.
Po v�lce Olga nejd��ve bydlela v Brn�, pot�, co se jej� otec stal vrchn�m str�mistrem v �umperku, �ila v �umperku na ulici Mazalova 1. V Brn� vypov�dala proti sv�mu b�val�mu milenci a veliteli odd�lu Houfkovi ve v�ci na��zen�ch poprav, ten j� ze msty obvinil z prostituce, kr�de�e zlat�ho prstenu, pen�z a hlavn� ze spolupr�ce s gestapem. To se v�ak u Mimo��dn�ho lidov�ho soudu v Brn� neprok�zalo. Ve stejnou dobu prob�halo ve Vset�n� �et�en� pro podez�en� z p�estupku �proti n�rodn� cti�, kv�li zn�mosti s gestap�kem Jandou. Komise rozhodla v jej� neprosp�ch a Olga byla odsouzena k vyv�en� ozn�men� o p�estupku po dobu 14 dn� v m�st� jej�ho bydli�t�. N�kolikr�t se odvolala, ale nebylo ji to nic platn�.
V roce 1948 se provdala za Jaroslava Chytila, se kter�m se ne�sp�n� pokusila dne 17. �ervence 1948 u Chebu o p�ekro�en� hranic do NSR. Dal��mi ��astn�ky �t�ku byli Alois Chytil, Hynek Chytil a Bronislava Dr�bkov�. T�mto t�em se �t�k povedl. D�ky tomu, �e je�t� nebyl v platnosti �Z�kon na ochranu lidov� demokratick� republiky�, kter� platil a� od 24. ��jna 1948, byli man�el� po n�jak�m �ase z Pankr�ck� v�znice propu�t�ni.
Po propu�t�n� Olga pracovala jako po�tovn� doru�ovatelka. Dle vzpom�nek bratra Olgy v t� dob� man�el hodn� pil a Olgu t�lesn� t�ral. Na p�elomu roku 1948/49 se jim narodil prvn� syn Jaroslav, o t�i roky pozd�ji syn Ren�.
Za��tkem roku 1969 se je�t� Olga pokusila svolat sv� b�val� spolubojovn�ky na sraz do Velk�ch Karlovic, kde se cht�li poradit, jak se zbavit t�ch, co si jen na partyz�ny hr�li, ale po srpnov�ch ud�lostech roku 1968 a za��tku normalizace se uzav�ela do sebe. Od roku 1974 se spolu s man�elem starali o svoj� vnu�ku, kter� naopak ve sv�ch vzpom�nk�ch uv�d�, �e nikdy neza�ila, �e by byl d�da na babi�ku hrub�. V roce 1984 man�el Jaroslav zem�el a Olga se s vnu�kou p�est�hovala k synovi Jaroslavovi. V roce 1988 j� byla diagnostikov�na rakovina a dne 28. ��jna 1988 v olomouck� nemocnici zem�ela.
U� v letech 1956-1957 vych�zel v N�mecku v �asopise M�nchner Illustrierte na pokra�ov�n� seri�l Partyz�nka o "kr�sn� �e�ce Olze Franti��kov�, o jej� d�monick� roli u partyz�n� a ...gestapu."
Agentku gestapa ud�lal z Olgy i spisovatel Rudolf Str�binger ml.4) ve sv� kn�ce �Rud� zrada�, kde d�ky informac�m od spolupracovn�k� sv�ho otce mimo jin� popisuje i zast�elen� agenta gestapa Franti�ka �m�da alias Velk�ho Franty p��slu�n�ky Mal�kovy organizace ve Vala�sk�m Mezi����.
Otec spisovatele Rudolfa Str�bingera m�l pohnut� osud. P�sobil ve Vala�sk�m Mezi���� jako �prav� rukou vedouc�ho NSDAP�, dostal do spr�vy �idovsk� konfisk�t - firmu Arno�ta Kn�ppfelmachera, byl odsouzen jako u�itel za zneu�it� �koln�ch d�vek k 5 m�s�c�m odn�t� svobody. Po v�lce byl odsouzen na do�ivot� za pod�l na smrti n�kolika ob�an� Vala�sk�ho Mezi����. Tento trest mu byl sn�en amnesti� a posl�ze po roce 1962 na p��mluvu starosty m�sta G�rlitz (Zho�elec) propu�t�n do NDR, ke svoj� druh� man�elce Lidegard� (s prvn� man�elkou doposud nebyl rozveden�).
Syn Rudolf po srpnu 1968 emigroval a v�noval se literatu�e faktu, publikoval na r�zn� t�mata, bohu�el jeho pr�ce se nemohou �adit k t�m seriozn�j��m. A ��m oko�enit knihu vydanou v N�mecku v roce 1978, ne� postavou temn� �eny, kter� u� ve t�in�cti flirtuje s n�meck�mi voj�ky a je z�rove� p��slu�nic� odboje a agentkou gestapa.
Olga nebyla ctnost sama, na n�kter� aspekty sv� minulosti sama nebyla hrd�. Je t�eba si uv�domit, �e ��st �ivota pro�ila ve zlomov� dob�, kdy ka�d� rozhodnut� a chyba mohla m�t fat�ln� n�sledky a mohla rozhodovat o �ivot� a smrti spousty lid�. Ne v�dy byla p�ij�man� rozhodnut� spr�vn�, ale i to bohu�el pat�� k �ivotu.
Zdroje:
|
- PNC 226/46 �et�en� �proti n�rodn� cti� ve Vset�n� s Olgou Franti��kovou |
|
- MZM 8811-25, 300-144 soud s Josefem Houfkem, obvin�n� Olgy Franti��kov� v Brn� |
|
- Z-10-8 spis mimo jin� o nepoveden�m �t�ku Olgy Franti��kov� |
|
- V-578 spis Durd�ka Jaroslava a spol |
|
- T160/50 soud s Rudolfem Str�bingerem ve Vala�sk�m Mezi���� |
|
- Internetov� str�nky arch�vu bezpe�nostn�ch slo�ek, Josef Houfek, rodina Str�bingerova |
|
- Vzpom�nky rodinn�ch p��slu�n�k� |
Vy�et�ov�n� Olgy Franti��kov�:
Od konce roku 1945 bylo po Olze Franti��kov� p�tr�no z d�vodu p�estupku z�kona o n�rodn� cti (dopis n�rodn�ho zemsk�ho hlavn�ho m�sta Brna zde
,
dopis n�rodn�ho zemsk�ho hlavn�ho m�sta Brna zde
5),
ud�n� na sestry Franti��kovi zde
,
odpov�� okresn�ho n�rodn�ho v�boru v �umperku o nezji�t�n� spolupr�ce obou
sester z gestapem zde
,
protokol o �et�en� ve v�ci intimn�ho styku s gestap�kem Janem Jandou zde
6)).
Tyto dokumenty jsou k naleznut� v Archivu bezpe�nostn�ch slo�ek v Praze ve
svazku V-578 Durd�k Jaroslav a spol ��st1.
Ve svazku
V-578 Durd�k Jaroslav a spol ��st2 jsou mimo jin� i ud�n� zaslan� na
velitelskou stanici ve Vset�n� zde
5),
protokol sepsan� v Brn� zde
5),
z�pis v�pov�di Gizeli Franti��kov�
7),
protokol s Josefem V�vrou-Sta��kem zde
8).
Po v�lce byli
se spolupr�ce z gestapem obvin�n� mimo jin� Vladim�r Kraj��k - "Jerry"
(velitel �dern� a diverzn� roty partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky, ��astn�k
tragick� ud�losti na pile Flori�na Myna��ka v Ratibo�i), Franti�ek Foukal,
Josef V�vra-sta��k (musel d�ky tomu opustit Zl�nskou radnici), Josef Houfek,
sestry Franti��kovy atd. V�ichni zmi�ovan� byli do konce roku 1947 z
obvin�n� se spolupr�ce s gestapem osvobozeni, jen Josef Houfek byl za jin�
trestn� �in potrest�n 3 roky t�k�ho �al��e. I samotn� Murzin byl po v�lce
obvin�n ze spolupr�ce se z�padn�mi agenty a byl hl�d�n NKVD.
Ve svazku
Z-10-8 pojedn�vaj�c� o ne�sp�n�m p�ekro�en� st�tn� hranice se sv�m man�elem
Jaroslavem Chytilem dne 17.6.1948 v Chebu
5).
Po v�lce
nebyla ani jedna ze sester Franti��kov�ch odsouzena za spolupr�ci s
gestapem, kr�de�e �i prostituci. Jen Olga byla odsouzena za pokus o
neleg�ln� p�ekro�en� hranic (z v�zen� j� a jej�mu man�elovi m�l pomoci
�dajn� s�m b�val� velitel partyz�nsk� brig�dy Dajan Bajanovi� Murzin) a za
p�estupek proti n�rodn� cti byla potrest�na ve�ejn�m pok�r�n�m, kdy toto
pok�r�n� m�lo vyset 14 dn� na ve�ejn� tabuli v m�st� jej�ho bydli�t�.
Na z�klad� v�ech v��e uveden�ch skute�nost� lze doj�t k p�esv�d�en�, �e sestry
Franti��kovy agentkami gestapa ani u n�s ani v Ma�arsku nebyly. K podobn�mu
z�v�ru dosp�l ve sv� studii "Partyz�nsk� odd�l Olga. Krvav� cesta jedn� odbojov�
skupiny" PhDr. Vladim�r �ern�, Ph.D., kter� vyu�uje na Filozofick� fakult� a
Fakult� soci�ln�ch studi� Masarykovy univerzity v Brn�. Studie vy�la v �asopisu
Soudob� d�jiny �. 1-2/2010
viz citace:
"Ve spisu se nach�z� nejpodrobn�j�� protokol Raschkovy v�pov�di p�ed vy�et�uj�c� komis� Okresn�ho n�rodn�ho v�boru ve Zl�n� z 25. �nora 1946 a jeho pokra�ov�n� ze 14. b�ezna t�ho� roku, kde o Franti��kov� nenalezneme ��dnou zm�nku. Tot� plat� tak� v p��pad� gestap�kovy vlastnoru�n� psan� obhajoby, kterou si p�ipravoval pro p�el��en� p�ed Mimo��dn�m lidov�m soudem v Uhersk�m Hradi�ti. Mezi sv�mi agenty nejmenoval Franti��kovou v pr�b�hu pov�le�n�ch v�slech� ani krimin�ln� rada brn�nsk�ho gestapa Otto Koslowski, kter� jinak vy�et�ovatel�m sd�lil informace o �ad� spolupracovn�k�. Na z�klad� v�ech v��e uveden�ch skute�nost� lze doj�t k z�v�ru, �e Olga Franti��kov� agentkou gestapa nikdy nebyla".
a nebo Stanislav Koko�ka z �stavu soudob�ch d�jin Akademie v�d v po�adu �esk�
televize "Partyz�ni v �esk�ch luz�ch a h�j�ch"
viz citace:
"A co kmotra odd�lu, Olga Franti��kov�?
To je sp� ob� literatury faktu.Tvrd� se, �e byla od roku 1939 konfidentkou
vojensk�ho gestapa. �dajn� to m�lo b�t z ne��astn� l�sky,proto�e jej� snoubenec
padl v roce 1939 v Polsku. Je to samoz�ejm� nesmysl, v t� dob� j� bylo 13 let.
Franti��kov� m�la velmi pohnut� osud. Poch�zela z rodiny �etn�ka
z Podkarpatsk� Rusi. Byli odsunuti na Moravu, potom ileg�ln� �ila v Praze,
proto�e se cht�la vyhnout nucen�mu nasazen�. Do odd�lu vstupovala z ur�it�ch
romantick�ch pohnutek. Je to vid�t i z jej�ho vystupov�n�: nosila rus�nskou
uniformu v�etn� t�ch "p�llitr�" a sou�asn� m�la blond vlasy".
Ji�ina Le�tinsk� roz. Franti��kov�, spojka 1. �eskoslovensk� partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky � U�iak
Gizela (pozd�ji si zm�nila jm�no na Ji�ina) se narodila dne 10. ledna 1924 v obci Dedovo okres Berohovo. Obecnou �kolu za�ala Gizela nav�t�vovat v rodn�m Dedov� a zde j� tak� vychodila. Po 15. b�eznu 1939 odj�d� spolu s rodinou do Lide�ka a posl�ze se p�est�huj� do Z�dve�ic. Koncem roku 1940 odj�d�, za zn�m�mi z Podkarpadsk� Rusy, do Prahy kde nejd��ve pracuje v automatu �Metro�, v automatu �u Kleinhampla�, a pozd�ji v restauraci �na Kope�ku� a v restauraci �u Va���k��, kde je zam�stn�na v�ce jak rok. Pot� byla pracovn�m ��adem p�em�st�na do firmy Scholz. V p�lce roku 1943 zam�stn�n� opustila, vr�tila se k rodi��m a na podzim roku 1943 utekla stejn� jako Olga ke sv� babi�ce do Dedova. V tom j� pomohl listono� z Bratislavy. Zde �ila asi 4 m�s�ce, ne� j� ma�ar�t� �etn�ci zadr�eli za neleg�ln� p�echod hranice a uv�znili na 2 m�s�ce. Na p��mluvu str�ce ��ndora byla propu�t�na a mohla d�le ��t u babi�ky.
To se zm�nilo na konci roku 1944, kdy do kraje p�i�ly n�mci, kte�� ji znovu zatkli a poslali ji na ��adovnu gestapa v Brn�. Odtud byla propu�t�na ke sv�m rodi��m do Ubla. V lednu 1945 nav�t�vil rodinu Franti��k� partyz�n Josef Gajdo��k-Kopanick�, kter� po��dal Gizelu, zda by nedonesla zpr�vu K�rovcovi, bydl�c�ho v hotelu �Snoza� ve Vala�sk�m Mezi����. Koncem ledna se v Uble objevuje jej� sestra Olga s partyz�nem Rudou Kamenn�m a s nimi odch�z� do Nemochovic. Po 14 dnech se vrac� s �kolem nav�zat spojen� se �t�bem partyz�nsk� brig�dy. To se j� nakonec poda�ilo. P�i zp�te�n� cest� byla zajata ma�arsk�mi voj�ky 9) a byla p�ed�na gestapu ve Zl�n�. Zde byla v�zn�na 3 t�ny a na p��mluvu n�mce Majera, kter� ji vezl z Dedova do Brna, byla propu�t�na s podm�nkou hl�en� se ka�d� druh� den na slu�ebn� a zji�t�n� pobytu velitele Murzina. Ihned po propu�t�n� koncem �nora 1945 ode�la dom�, sd�lila v�e rodi��m a ukryla se v bunkru u Kaj�u v Uble. Rodi�e s bratrem Franti�kem se takt� uch�lili do ilegality, kdy se p�em�stili k Ji��mu a Franti�ce Pol��kov�m 10) do Brat�ejova �p. 106, kde si vykopali ve stodole �kryt.
Nejbl�e odhalen� a chycen� byla rodina Franti��k� asi 19. dubna 1945, kdy byl z Pozd�chova proveden z�sah proti nedalek�m pasek��sk�m osad�m Ryliska a Plo�tina. Aby neohrozili rodinu Pol��kovu, opustili Franti��kovi �kryt a vydali se schovat do lesa nad Prlovem. Druh� den, jen cca 150 m od jejich �krytu bylo nalezeno t�lo Tom�e Va��ka z Prlova, kter� byl za dosud nezji�t�n�ch p���in u Pozd�chova zast�elen (asi za to, �e z Vizovic nesl v�t�� mno�stv� l�k�).
Podruh� byli v ohro�en� dne 23. dubna 1945, kdy
byla vypalov�na ��st Prlova. I v tomto p��pad� se odebrali schovat do lesa nad
Prlovem a vid�li ho�et domy v Prlov�. Na ve�er byl vysl�n 11-ti let� Franti�ek
zjistit situaci k Pol��k�m a p�i cest� narazil na ob�en� ob�any Prlova na jabloni
mezi Brat�ejovem a Pozd�chovem. I kdy� dorazil k Pol��k�m, kde bylo v�e v
po��dku a dal sv�m rodi��m znamen� b�l�m prost�radlem, tito kv�li tm� ho
nevid�li a museli p�enocovat v lese. Do sv�ho �krytu se vr�tili a� druh�ho dne r�no.
J�dlo jim zde nosila i Rozina �opov�, kter� byla spolu se sv�m �vagrem popraveni
4. kv�tna 1945 n�meck�mi d�lost�elci na pomez� obc� Ho���lkov� a Ratibo�
.
Ale zp�tky ke Gizele. Na p��kaz velitele odd�lu Bu�ka je Gizela u Kaj�� hl�dan� Tom�em Pol��kem � ��eb�kem� a Lak�em, a v p��pad�, �e by se chovala n�jak neobvykle j� m�li zast�elit. Bu�ko m�l informaci, �e Gizela byla zav�en� na gestapu ve Zl�n� a proto m�l strach aby se nep�idala na stranu okupant�. To se nepotvrdilo a proto se Gizela stala plnohodnotnou �lenkou odd�lu.
V dubnu roku 1946 se j� narodila dcera, kter� dala jm�no po sv� sest�e Olga, za nedlouho pot� se provd�v� za pana Le�tinsk�ho a st�huje se do Mohelnice.
Dopln�n�:|
1) |
Prvn� rozpor oproti knize "Rud� zrada", kde je napsan�, �e v dob� obsazen� zbytku okle�t�n�ho �eskoslovenska, tedy 15.3.1939 m�li podle Rudolfa Str�bingera bydlet v Uble, co� nen� pravda. Do Ubla se nast�hovali a� na za��tku roku 1942. V Uble nebydleli ani 1.9.1939 kdy za�ala 2. sv�tov� v�lka a jej� �dajn� snoubenec m�l padnout v Polsku. |
|
2) |
Gener�lporu��k Dietrich von M�ller (16. 9. 1891 Malchow � 3. 1. 1961 Hamburk) velitel 16 tankov� divize, kter� m�la zaujmout obran� pozice na ji�n� morav�. Dr�itel Ryt��sk�ho k��e k �elezn�mu k��i s dubov�mi ratolestmi a me�i. V roce 1955 byl propu�t�n z rusk�ho zajet�. |
|
3) |
Okresn� hejtman Dr. Emil Adolf Josef Koblischek, n�kdy miln� historiky naz�v�n Karlem Koblischkem (24. 7. 1889 Mohelnice - 22. 4. 1945 les B�est�vka), byl prvn� a jedin� d�t� �editele Mohelnick�ho cukrovaru Emila Kobli�ka (1845) a jeho �eny Leopoldiny Roz�lie Elizabethy, roz. Wildov� (1858) z Prost�jova. Dne 13. 4. 1913 z�pisem �. 28197 po��dal o zm�nu sv�ho p��jmen� na Koblischek, dne 7. 10. 1943 vystoupil z katolick� c�rkve. Od roku 1916 p�sob� ve st�tn� slu�b� a to i v dob� prvn� republiky, kdy do roku 1938 p�sobil v Moravsk�ch Bud�jovic�ch. Od 1. 8. 1939 do 9. 7 . 1942 byl okresn�m hejtmanem v Jihlav� (Iglau), kde p�ech�z� ze zemsk�ho moravsk�ho ��adu v Brn�. Dne 19. 8. 1939 se z��astnil zah�jen� v�stavby nov�ho vzorov�ho s�dli�t� �Siedlung I.�, dnes v lokalit� zn�m� jako �Na slunci�. Od p�lky roku 1942 jmenov�n okresn�m hejtmanem v Krom���i. Dne 22. 4. 1945 zast�elen u statn� borovice v lese B�est�vka. Rod Kobli�k� poch�z� z Grulichu dnes Kr�l�ky. K osob� Dr. Koblischka je v arch�vech stra�n� m�lo informac�, krom� p�r z�znam� o vyplacen� odm�n, n�vrhu na vyznamen�n� za 1. republiky a za pok�r�n� pro dobr� vztahy s �echy z roku 1941 se nic dal��ho nedochovalo. Z t�chto n�mi dostupn�ch informac� nen� patrn�, �e by byl n�jak aktivn�m nacistou, ale v�e se mohlo zm�nit jeho p��chodem do Krom���e. |
|
4) |
Rudolf Str�binger (5. 3. 1931 Mil��ovice - 1. 12. 2005 Hage)
N�kdy je myln� uv�d�no, �e Rudolf Str�binger st. byl
�lenem NSDAP, ale dle dochovan�ch dokument� toto nen� pravda,
proto�e z d�vodu zat�en� v �ervnu 1941 za zneu�it� �koln�ch
d�vek (odsouzen 16.6.1941 v Ostrav� k 5 m�s�c�m odn�t� svobody,
propu�t�n 20.12.1941) nebyla jeho ��dost z roku 1940 doporu�ena.
Podruh� byl pan Str�binger st. odsouzen v dne 7.6.1950 ve
Vala�sk�m Mezi���� (trestn� spis T160/50-79) k do�ivot� za pod�l
na smrti n�kolika ob�an� Vala�sk�ho Mezi����. Tento trest mu byl
sn�en amnesti� a posl�ze po roce 1962 na p��mluvu starosty
G�rlitze pana Prenzla (komunistick� poslanec pob�vaj�c� za v�lky
v Moskv�) propu�t�n do NDR, ke svoj� druh� man�elce Lidegard�
rozen� Kokotov� (prvn� man�elstv� doposud nebylo rozvedeno).
Rozsudek zde
|
|
5) |
Zde je uveden� p�esn� datum narozen�. |
|
6) |
Zde je i uvedeno obvin�n� o zpronev��e a o spolupr�ci s gestapem, kterou na Olgu Franti��kovou podal jej� b�val� milenec a velitel partyz�nsk�ho odd�lu Olga Josef Houfek. Toto ud�n� u�inil po v�pov�di Olgy Franti��kov� v �alob� na jeho osobu mimo jin� v souvislosti s na��zen�m poprav Jind�icha Glozy, Franti�ka Chlap�ka, Vladislava Chochola�e, Anton�na Koupila, Aloise Novotn�ho, Bohumila Lozerta, Bohumila �ihanka, Eduarda Hude�ka a za slu�bu ve wehrmachtu, za kter� dostal 3 roky t�k�ho �al��e. |
|
7) |
Gizela si sv� jm�no na Ji�inu zm�nila a� po v�lce, proto�e se j� nel�bilo, proto je ve v�le�n�ch i pov�le�n�ch vy�et�ovac�ch spisech uv�d�na jako Gizela. |
|
8) |
Zde jsou sestry znovu obvin�ny jako agentky gestapa, ale tato v�pov�� m� n�kolik nedostatk�. Olga Franti��kov� nep�i�la na Slovensko z Budape�t�, jak uv�d� V�vra, ale jak je soudn� dolo�en� p�es Horn� Lide� pomoc� slovensk�ch financ�, kte�� ji p�evezli na Slovensko, dal��m nev�rohodn�m �dajem je jej� pr�ce na n�meck�m vojensk�m velitelstv� v Budape�ti (nen� o tom nikde z�znam), doch�zen� na gestapo ve Zl�n� po dobu cca 3 m�s�c� vysv�tluje ve sv� v�pov�di z roku 1946, o tom zda byli ve spojen� ze �t�bem a hl�sily se co t�den nem��e pan V�vra nic v�d�t, z d�vodu toho, �e se �t�bem s�m st�l� spojen� od p�echodu na Moravu nem�l a schov�val se v okol� sv�ho bydli�t�. Dle dochovan�ch dokument� se ale Houfek, Franti��kov� a V�vra-sta��k opravdu setkali a to koncem listopadu roku 1944 v Malenovic�ch. To �e by m�la b�t Franti��kov� spolu s Houfkem zat�eni na p��kaz Murzina nen� nikde dolo�eno, ale je pravda, �e se ve Zl�n� s NKVD se�la a to z d�vod� pr� pozdn�ho p�ed�n� velitele n�meck� 16. tankov� divize gener�lmajora Dietricha von M�llera. O v�slechu vedouc�ho refer�tu IV 1a Zl�nsk�ho gestapa vrchn�ho krimin�ln�ho tajemn�ka Karla Raschka ve svazku C143 arch�vu v Brn� nen� ani zm�nka a ani ve sv� obhajob� p�ed Okresn�m n�rodn�m v�borem ve Zl�n� ze dne 25.2.1946 a 14.3.1946 nezmi�uje jako sv� agentky setry Franti��kov� (p�i t�chto v�pov�d�ch prozradil docela dost sv�ch spolupracovn�k�). To sam� plat� i o Ottu Koslowsk�m. |
|
9) |
Jej� bratr Franti�ek j� vyd�l, jak j� voj�ci odv�d�j� z Lutoniny sm�r Vizovice. On s�m jel na kole ze zpr�vou za�itou v kab�t� z Ubla do Vizovic. Proto�e z Ubla do Lutoniny je to z kopce a bylo nasn�eno, nesta�il u� zabrzdit a tak bez mrknut� projel kolem sestry. Pot� co se vr�til zp�t do Ubla, v�e nahl�sil rodi��m. Od t� doby p�estal vozit zpr�vy do Vizovic i na jin� m�sta v okol�. |
|
10) |
Ji�� Pol��k a Franti�ka roz. Bravencov�
byli rodi�e Jana Pol��ka, kter� je spojen� s trag�di� na Va��kov�ch
pasek�ch viz zde
|
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
�lenov� odd�lu Olga, kv�ten 1945 Z leva A. Slabik, O. Be��k, J. Posp�il , J. Houfek, O. Franti��kov� a N. V. Orlov (arch�v Flori�na Myna��ka) |
Tom�nkova h�jenka v Ch�ibech s nastoupen�m odd�lem Olga, �ipkou ozna�en Vincenc Vymazal, kv�ten 1945 (arch�v rodiny Krbe�kov�ch) |
Tom�nkova h�jenka v Ch�ibech s
nastoupen�m odd�lem Olga, kv�ten 1945
(arch�v Flori�na Myna��ka) |
P��slu�n�ci partyz�nsk�ho odd�lu Olga, kde sama Olga z
fotografie odstranila hv�zdu se srpem a kladivem na praporu (arch�v rodiny) |
Olga Chytilov� roz. Franti��kov� | ||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
| Olga Chytilov� roz. Franti��kov� |
Olga Chytilov� roz. Franti��kov� (arch�v rodiny ) |
Olga Chytilov� roz. Franti��kov� (arch�v rodiny ) |
Olga na srazu partyz�n� v Praze roku 1946 (arch�v rodiny ) |
Olga s man�elem t�sn� p�ed nepoveden�m �t�kem
(arch�v rodiny) |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Olga na lesn� brig�d�
(arch�v rodiny) |
Olga na lesn� brig�d�
(arch�v rodiny) |
Olga s man�elem na t��e (arch�v rodiny) |
Olga s man�elem (arch�v rodiny) |
Olga se synem Jaroslavem (arch�v rodiny) |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Olga s man�elem a se synem Jaroslavem (arch�v rodiny) |
syn Jaroslav (arch�v rodiny) |
Jaroslavov� Chytilov� (arch�v rodiny) |
syn Jaroslav (arch�v rodiny) |
synov� Jaroslav a Ren� (arch�v rodiny) |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
synov� Jaroslav a Ren� (arch�v rodiny) |
Svatba syna Ren�ho (arch�v rodiny) |
rodina Franti��k�, Chytil� a Le�tinsk�ch v �umperku (arch�v rodiny) |
rodina Franti��k�, Chytil� a Le�tinsk�ch v �umperku (arch�v rodiny) |
rodina Chytil� (arch�v rodiny) |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Olga
(arch�v rodiny) |
Olga s rodinou (arch�v rodiny) |
Olga se synem Jaroslavem (arch�v rodiny) |
Olga se synem Jaroslavem (arch�v rodiny) |
Olga
(arch�v rodiny) |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Olga se synem Jaroslavem (arch�v rodiny) |
Olga se synem Jaroslavem (arch�v rodiny) |
rodina Chytil� (arch�v rodiny) |
Olga s vnu�kou Irenou (arch�v rodiny) |
Olga s vnu�kou Irenou (arch�v rodiny) |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Olga s vnu�kou Irenou (arch�v rodiny) |
rodina Chytil� (arch�v rodiny) |
Poh�eb Olgy Chytilov� (arch�v rodiny) |
Parte Olgy Chytilov� (arch�v rodiny) |
B�val� �len odd�lu Olga Anton�n Slab�k, druh� strana zde
 (arch�v rodiny) |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Irena Franti��kov� roz. Gazdagov� a Stanislav Nikolaj�ik (arch�v rodiny) |
Irena Franti��kov� roz. Gazdagov� a Stanislav Nikolaj�ik (arch�v rodiny) |
Ji�ina Le�tinsk�, Franti�ek Franti��k, Olga dcera Ji�iny (arch�v rodiny) |
Ji�ina Le�tinsk� (arch�v rodiny Kaj��) |
Ji�ina Le�tinsk� (arch�v rodiny Kaj��) |
||||
 |
 |
 |
 |
 |
||||
|
Ji�ina Le�tinsk� (arch�v rodiny) |
Stodola, ve kter� se ukr�vala rodina Franti��kova | Stodola, ve kter� se ukr�vala rodina Franti��kova | Stodola, ve kter� se ukr�vala rodina Franti��kova | Stodola, ve kter� se ukr�vala rodina Franti��kova | ||||
 |
 |
|
 |
|||||
| Nov� kniha o odd�lu Olga | Jan Janda | Dr. Emil Adolf Josef Koblischek | Dietrich von M�ller |
 |
 |
 |
 |
|
Irena Franti��kov� roz. Gazdagov� |
Franti�ek Franti��k |
Olga Chytilov� roz. Franti��kov� |
Ji�ina Le�tinsk� roz. Gizela Franti��kov� |
