Historie Leskovce,Ju��k�v ml�n

Po roce 1989 byla roz�i�ov�na f�ma, �e bunkr u Ju��k� prozradila Olga Franti��kov� ¹⁾, kter� m�la �dajn� zaslat pohled Ottu Koslowsk�mu ²⁾na brn�nsk� gestapo. Zde m�lo b�t uvedeno, �e v l�bezn�m �dol� obce Leskovec, ve ml�n�, se nach�z� bunkr pro partyz�ny. Z dostupn�ch materi�l� dnes ale v�me, �e Olga Franti��kov� nikdy v bunkru nebyla a s nejv�t�� pravd�podobnost� o n�m ani nev�d�la, proto�e operovala se sv�m partyz�nsk�m odd�lem od ledna do kv�tna roku1945 na jihov�chodn� Morav� v oblasti Ch�ib� a �d�nick�ho lesa. N�kte�� historikov� chybn� uv�d�j�, �e byla spolu se sestrou od roku 1939 agentkou gestapa. Po prostudov�n� jejich spis� a hlavn� po p�e�ten� spr�vn�ho data narozen� 18. b�ezna1926 (kdy j� bylo v z�� roku 1939 pouh�ch 13,5 let, co� je celkem m�lo na z�snuby s n�meck�m d�stojn�kem a taky m�lo na podpis spolupr�ce s gestapem) zast�v�m n�zor, �e Olga Franti��kov� ani jej� sestra nebyly agentkami gestapa. Datum narozen� potvrdil i jej� bratr Ing. Franti�ek Franti��k, Ph.D. panu Vladim�ru �ern�mu pro �l�nek Partyz�nsk� odd�l Olga Krvav� cesta jedn� odbojov� skupiny. Datum narozen� 18. b�ezna1926 je i uvedeno v pov�le�n�ch v�sle��ch Olgy Franti��kov� v procesu s velitelem partyz�nsk�ho odd�lu Olga Josefem Houfkem ³⁾. Zji�t�n� data a soudn� dokumenty naleznete zde . V bunkru m�la kr�tce pob�vat p��telkyn� velitele plo�tinsk�ho odd�lu Nikolaje Nikol�jevi�e Kostina ⁴⁾ � rusk� (mo�n� polsk�) partyz�nka Olga, kter� byla zran�na p�i rozeb�r�n� panc��ov� p�sti Kostinem na Plo�tin� (vybuchla mu rozbu�ka a pot� se Kostin zast�elil). Olga se pozd�ji p�esunula do Ubla ke Kaj��m ⁵⁾ (Ublo 36), kam 4. a� 5. dubna dorazili i dva p�e�iv�� partyz�ni z Leskovsk� trag�die a to Konstantin Jefimovi� Kalabalin ⁶⁾ zvan� Kos�a a Vasil Fjodorovi� Sapelnik ⁷⁾. �dajn� pohled pro Ottu Koslowsk�ho opravdu existuje, ale byl zasl�n z Ro�nova pod Radho�t�m a s nejv�t�� pravd�podobnost� se zde p�e o �ertov� ml�n� (zde byl zran�n jak velitel J�n U�iak ⁸⁾, tak jeho z�stupce Dajan Bajanovi� Murzin ⁹⁾) a o bunkru na Kn�hyni. I tento pohled je p�ipisov�n Olze Franti��kov�. Pohled byl ps�n tiskac�m p�smem, bez podpisu a nen� dok�z�no, �e ho psala Olga. Podle LadislavaVernera ¹⁰⁾, p��m�ho ��astn�ka p�epaden� gestapem, �lo o zradu konfidenta Jana Dvo��ka ¹¹⁾.

Po v�lce vznikla dal�� f�ma, �e bunkr u Ju��k� prozradil m�stn� ob�an, �dajn� u�itel, kter�mu v�e �ekla Ma�enka Ju��kov�. Tento u�itel m�l b�t agentem Vset�nsk�ho gestapa. Z d�vodu, �e akci proti Ju��kov�mu ml�nu ��dilo brn�nsk� gestapo a ne vset�nsk� a d�le, �e u vset�nsk�ho gestapa jsme nena�li z�pis o ��dn�m mu�sk�m spolupracovn�kovi v obci Leskovec (nejbli�� mu��t� agenti se nach�zeli a� ve Vala�sk� Polance a v �st� viz v�pov�� zadr�en�ho �lena gestapa Wilema Dworaka ¹²⁾ zde str. 11-12 ) se domn�v�m, �e se jedn� takt� o ned�v�ryhodnou informaci.

Po v�lce vznikla f�ma, �e bunkr u Ju��k� prozradil m�stn� ob�an Martin Hrt�� ¹³⁾, kter� byl n�sledn� s nejv�t�� pravd�podobnost� nepr�vem popraven partyz�ny za zradu v �st� u Vset�na . Dle zji�t�n� byl Martin Hrt�� popraven dne 22. �nora 1945 a tedy nemohl o bunkru s nejv�t�� pravd�podobnost� nic ��ci.

Po v�lce se takt� svalovala vina na Rudolfa Gureck�ho ¹⁴⁾, kter� byl nucen gestapo a n�meck� voj�ky dov�st k Ju��k�m. Ten je ale schv�ln� zavedl k jin�mu ml�nu (Martincov�mu, Leskovec 91) aby N�mce zm�tl a t�m varoval partyz�ny a rodinu Ju��kovu. Tuto variantu lze vyvr�tit d�ky zachoval�mu dopisu pana Anton�na Myn��e, spoluv�zn� pana Gureck�ho viz zde .

Po v�lce se vy�et�ovala i mo�nost, �e bunkr u Ju��k� vyzradila Ji�ina Muchov� ¹⁵⁾, agentka gestapa, kter� byla n�pomocna p�i zat�k�n� Karla B�enka ¹⁶⁾ a jeho organizace .

V pov�le�n� v�pov�di zam�stnance tajn� policie ve Vala�sk�m Mezi�� Karla Bergera ¹⁷⁾ je uvedeno, �e ukryt ve ml�n� udal po sv�m zat�en� Franti�ek Gajdo��k ¹⁸⁾. V t�to v�pov�di je d�le pops�no zat�en� agenta brn�nsk�ho gestapa V�clava B�ez�ka ¹⁹⁾, kter� vyzradil okolnosti zast�elen� Franti�ka �m�da ²⁰⁾(Velk� Franta, Ing. Franti�ek Nov�k) takt� agenta brn�nsk�ho gestapa a zp�sobil n�sledn� zat�k�n� v Mal�kov� organizaci. Je zde i pops�n incident na Santov�, kdy byli zast�eleni radist� 1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky Alexandra Michajlovna Timochova ²¹⁾ a Vladim�r Kolomackij ²²⁾ . D�le je zde pops�na zrada Ji�iny ²³⁾/Olgy Franti��kov�, kdy m�la jedna z nich prozradit m�sto pobitu �ty� radistek z partyz�nsk� brig�dy ve Zl�n�. I kdy� tato v�pov�� zn� v�rohodn�, jsou v n� bu� z�m�rn�, nebo necht�n� uveden� myln� informace. Nap��klad je uvedeno, �e Franti�ek Gajdo��k udal Petra Gajdo��ka ²⁴⁾ a jeho �enu ²⁵⁾, �e maj� zbra�. Pan Franti�ek Gajdo��k byl podle �daj� z arch�vu zat�en 7. b�ezna1945, p�itom Petr Gajdo��k se svou �enou byli zat�eni ji� 3. b�ezna1945. Olga Franti��kov� byla od ledna do kv�tna 1945 na jihov�chodn� Morav� v oblasti Ch�ib� a �d�nick�ho lesa a nen� nikde z�znam, �e by byla zat�ena zl�nsk�m gestapem (na gestapo do Zl�na doch�zela p�ed sv�m �t�kem na Slovensko a to jenom d�ky tomu, �e m�la na��zeno pravideln� hl�sit sv�j pobyt). Zat�ena byla jej� sestra Ji�ina, kter� pak ode�la ke Kaj��m do Ubla a byla partyz�ny hl�d�na (Partyz�ni j� z opatrnosti nev��ili, �e ji gestapo ze Zl�na pustilo jen tak. Informaci, �e byla zajata gestapem, jim Ji�ina sama �ekla, viz pov�le�n� z�pisky pana Kaj�e). Podez�en� partyz�n�, �e by Ji�ina mohla b�t agentkou se nepotvrdilo, a proto j� byl umo�n�n voln� pohyb.��astnila se pak i z�v�re�n�ch osvobozovac�ch boj�. Takt� ve Zl�n� nebyly zabity ��dn� radistky. Mohla vzniknout z�m�na se zast�elen�m radistek na �ab�rn� ve Foukalov� vile. Tyto m�l podle pov�le�n�ho �et�en� NKVD udat s�m Foukal po sv�m zat�en� (dle n�kter�ch informac� m�ly b�t radistky u� d�vno pry� a gestapo m�lo naj�t jen pr�zdn� �kryt).

Ve v�pov�di, kterou u�inila pan� Ji�ina T�mov�, roz. �im�kov� ²⁶⁾ je uvedeno, �e partyz�nsk� �kryt prozradil bratr roln�ka Jana Ju��ka (Josef Ju��ek, Leskovec 82). Tuto informaci m�l sd�lit zachr�n�n� partyz�n Vasil Fjodorovi� Sapelnik, kter� se l��il b�hem v�lky i po v�lce u bratra pan� T�mov� � Aloise �ift��e z Vysok�ho Pole. Tato informace od Vasila je podle na�eho �et�en� nepravd�podobn� v�etn� jeho informace, �e se zachr�nil s�m. Ve v�pov�di pan� T�mov� je d�le�it� sd�len�, �e pan �ifta� ²⁷⁾ poslal na Ryliska spojku Annu Kun��kovou (na Plo�tinu u� nedob�hla, tam m�stn� varovali hajn� Jan Domor�d a M�tal. Jej� cel� v�pov�� zde .

Z dostupn�ch informac� se jev�, �e prvn� informaci, i kdy� nep��mou, podal Franti�ek �m�d, kdy� byl spolu s Franti�kem Bedn��em p�edvol�n do Brna k pod�n� vysv�tlen�. �m�d vypov�d�l o �myslu Franti�ka Bedn��e p�ej�t znovu na stranu odboje, o jeho styc�ch s agentem Petrem ²⁸⁾ a o tom, �e si Bedn�� nechal n�kde zbudovat �kryt pro sebe a svou rodinu. Franti�ek Bedn�� byl d�ky t�to v�pov�di zat�en (13. prosince 1944) a n�sledn� vysl�ch�n. P�i v�sle��ch Bedn�� tuto informaci potvrdil a po��dil n�kres bunkru v�etn� jeho p�esn�ho um�st�n�. Tuto skute�nost ve sv� v�pov�di potvrdil i SS Unterscharf�hrer krimin�ln� asistent Emil Seitz ²⁹⁾, jen� d�lal Ottu Koslowsk�mu tlumo�n�ka p�i v�slechu Franti�kem Bedn��em (ABS Praha, fond 52, karton 1, inv. �. 19, fol. 3-10, Bedn�� Franti�ek). Bedn��, ale nemohl v�d�t, �e se v bunkru ukr�vaj� partyz�ni, proto�e v dob� sv�ho zat�en� je�t� nebyl prokopan� vchod a partyz�ni ho proto nemohli vyu��vat a s nejv�t�� pravd�podobnost� v dob� zat�en� Bedn��e o n�m ani nev�d�li (p�vodn� byl ur�en pro n�ho sam�ho, Josefa Soused�ka ³⁰⁾ a jeho organizaci). Proto je pravd�podobn�, �e mezi p�lkou �nora a 28. b�eznem roku 1945 n�kdo vyzradil, kdo bunkr vyu��v� a kdo ho nav�t�vuje. Proto je 28. b�ezna 1945 do Brna pozv�n a n�sledn� zat�en Rudolf Gureck�, kter�mu jsou p�i v�sle��ch p�edkl�d�ny informace o bunkru, kter� gestap�ci ji� v�d�. Posl�ze je Gureck� nucen je zav�st k Ju��kov� usedlosti. Ten v�ak gestap�ky z�m�rn� vede jinam (MZM, HO, f. P�semnosti, inv. �. S 5093, neofol.).

1)	Olga Chytilov� rozen� Franti��kov� (18. 3. 1926 D�dovo, Podkarpatsk� Rus - 28. 10. 1988 Olomouc) �umperk - zakladatelka partyz�nsk� odd�lu Olga, pozd�ji z�stupkyn� velitele odd�lu. Obvin�na ze spolupr�ce s gestapem, kter� nikdy nebyla prok�z�na. V�ce o rodin� Franti��k� zde .
2)	krimin�ln� komisa� Otto Koslowski (17. 4. 1900 Reisenburg - popraven 3. 5. 1947 Brno) - p�id�len gestapo Brno (1939-1945), vedouc�ho refer�tu II A (komunismus, marxismus, levicov� odboj, ru�t� navr�tilci a emigranti z Ukrajiny) , II G/C (zbran�, t�askaviny, p�e�iny proti z�konu o tzv. z�ludn�ch �toc�ch na st�t, reakce, opozice, poslech zak�zan�ch radiov�ch stanic), II S (mravn� z�le�itosti, homosexu�lov� � nem�l jedin�ho zam�stnance a pozd�ji byl tento refer�t zcela zru�en) a II H (Erkennungsdienst � poru�en� z�kona N�mci) v Brn�. Po zat�en� se pokusil dvakr�t sp�chat sebevra�du a to v Plzni (20. 1. 1947 pod�ez�n� �il �iletkou) a pak v Brn� (3.4.1947 pistol� � dva pr�st�ely prsou).
3)	Josef Houfek (24. 4. 1922 Nov� Dv�r - ?) - velitel a zakladatel partyz�nsk�ho odd�lu Olga. 27. listopadu 1946 odsouzen Mimo��dn�m lidov�m soudem v Brn� za vstup do n�meck� arm�dy a osvobozen za �dajn� udava�stv�. Rozsudek mimo��dn�ho soudu zde .
4)	partyz�n Nikolaj Nikol�jevi� Kostin (1914 - 10. 4. 1945 Plo�tina) - druh� velitel plo�tinsk�ho odd�lu. P�i neopatrn� demont�i panc��ov� p�sti mu vybuchla rozbu�ka. Pot� se s�m zast�elil.
5)	partyz�nka Olga - v�ce informac� nezji�t�no. Dle nepodlo�en�ch informac� m�la b�t Olga milenkou Kostina a aby nepohor�ovali sv�m vztahem ostatn� �leny odd�lu chodili spolu k Bab��k�m do jejich chalupy, kter� se nach�zela na prot�j��m kopci oproti Plo�tin�.
6)	partyz�n Konstantin Jefimovi� Kalabalin zvan� Kos�a (18. 12. 1918 � asi 1946) � po v�lce do roku 1946 pob�val ve Vala�sk� Polance u m�stn� u�itelky. Pozd�ji odvezen do Ruska, kde byl s nejv�t�� pravd�podobnost� popraven NKVD. Zajat dne 10.7.1941 v Rize. Dokumenty z moskevsk�ho archivu zde .
7)	partyz�n Vasilij Fjodorovi� Sapelnik (1917 � ?) � bli�� informace zat�m nezji�t�ny.
8)	Jan U�iak (5.10.1914 v Budin�, Slovensko - 3.11.1944 �eladn�) - prvn� velitel 1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky. Do roku 1938 byl voj�kem �s. arm�dy, po rozbit� �eskoslovenska se vr�til na Slovensko do Bakty, kter� v�ak p�ipadla Ma�arsku, a proto�e se mu nepoda�ilo z�skat slovensk� st�tn� ob�anstv�, musel narukovat do ma�arsk� arm�dy, se kterou bojoval na v�chodn� front�. V roce 1942 p�e�el na stranu Rud� arm�dy. Pot� byl vysazen na pomoc Slovensk�mu n�rodn�mu povst�n� a po jeho potla�en� p�e�el dne 15.10.1944 na �zem� protektor�tu. Dne 2. listopadu 1944 p�i sch�zce u �ertova ml�na s �dajn�mi p�edstaviteli komunist� cel�ho Ostravska Miroslavem Ja�kem a Vladim�rem Hoffmanem (nastr�en� agenti gestapa) byli �lenov� odd�lu napadeni protipartiz�nskou jednotkou z Hole�ova, kter� m�la p�trat po Pjotrovi/Michalovi Kutuzovovi (dle pov�le�n�ch v�pov�d� �len� ostravsk�ho gestapa byl Kutuzov rusk� agent, kter� pronikl do gestapa a pod�val zpr�vy Rud� arm�d�, 28. b�ezna 1945 m�l b�t omylem zlikvidov�n partyz�ny). V p�est�elce byli zran�ni J. U�iak i D. B. Murzin. U�iak byl odvezen k Machandrov�m do �eladn�, N�mci dne 3. listopadu 1944 d�m Machandrov�ch obkl��ili. U�iak zvolil dobrovolnou smrt, kde�to jeho spole�n�k Dvo��k se vzdal a nab�dl spolupr�ci gestapu.
9)	velitel Dajan Bajanovi� Murzin N�mci naz�van� �ern� gener�l (12. 12. 1921 Star� Baltika, n�kdy chybn� uv�d�no 20. 1. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa) - druh� velitel 1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky. Nositel 86 ��d� a vyznamen�n�, �estn� ob�an 16 m�st v �ech�ch, na Morav� i na Slovensku.
10)	partyz�n Ladislav Verner zvan� La�a (?) - zakladatel odd�lu Olga.
11)	Jan Dvo��k mezi partyz�ny zn�m� jako Dr. Dvo��k nebo poru��k Dvo��k (?) - nedostudovan� pr�vn�k z Prahy. Dvo��k v Praze zpronev��il zap�j�en� pen�ze od jist� vdovy a kdy� se schylovalo k jeho zat�en�, utekl k partyz�n�m a vet�el se do p��zn� Jana U�iaka. Po zran�n� U�iaka u �ertov�ho ml�na, doprov�z� jeho k Machandrov�m do �eladn� kde je zat�en. Pot� podepisuje spolupr�ci s gestapem a ud�v� hodn� podporovatel� 1 �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �izky, pozd�ji pozn�n a zast�elen Mankou na most� u vesnice Lule� viz �l�nek zde .
12)	gestap�k Wilem Dworak (?) - bli�� informace zat�m nezji�t�ny.
13)	Martin Hrt�� (19. 6. 1902 Leskovec - 22. 2. 1945 �st�) - Leskovec 90 - popraven partyz�ny v �st� u Vset�na za �dajnou zradu, kter� se nikdy nepotvrdila . Popravu neboh�ho Martina Hrt�n� provedl odd�l s Prlova veden� Anton�nem Folt�nem. Z�znam o narozen� v matrice Doln�ho sboru ve Vset�n� .
14)	Rudolf Gureck� (13. 4. 1896 v Lubn� u Fr�dku - 10. 4. 1945, n�kdy uv�d�no 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresn� �etnick� velitel kryc� jm�no David - odboj�� spojka Clay-Soused�k-Murzin zem�el pravd�podobn� v plynov� komo�e KT Mauthausen. Bli�� informace zde .
15)	Ji�ina Muchov� (18. 9. 1919 Leskovec - ?) udan� agentem B105 Franti�kem �m�dem (Velk� Franta, 5.10.1913-7.2.1945), v dob� Leskoveck� trag�die zav�en� v Kounicov�ch kolej�ch. Pod�lela se na odhalen� B�enkovy organizace a m�la udat partyz�ny z Malenovic u Zl�na. Jej�m ��d�c�m org�nem byl gestap�k Steindorf. Po v�lce dostala 6 let t�k�ho �al��e a v roce 1949 propu�t�na na amnestii. Provdala se za Aloise Muchu z Leskovce a bydlela do roku 1954 u pan� Anny Ju��kov� v Leskovci 88. Ru�n� psanou v�pov�� o Ji�in� Muchov� od Jind�icha Wagnera s Ostravsk�ho gestapa najdete zde .
16)	odbojov� skupiny Karla B�enka. V kv�tnu1943 p�epadly budovu n�meck�ho ��adu pr�ce, kde zap�lili archiv a kartot�ku, d�ky �emu� se zastavilo na n�kolik m�s�c� pos�l�n� lid� z Ostravska na nucen� pr�ce. Skupina byla prozrazena Horym�rem Recl�kem (b�val� �len skupiny, kter� zradil), V�clavem Stefanem a Ji�inou Muchovou z Leskovce v�ce zde . O osudech B�enkovy organizace se lze do��st v knize P�t proti gestapu od Radom�ra �e�y.
17)	SS Hauptscharff�hrer Karel Berg (15. 6. 1915 Mnichov - ?) - za podivn�ch okolnost� utekl z v�zen�, kdy� pracoval v Kotou�i �temberk.
18)	partyz�n a odboj�� Franti�ek Gajdo��k (22. 6. 1901 Halenkovice - ?) - spr�vce lesn�ho h�bitova ve Zl�n�.
19)	V�clav B�ez�k (?) - ��astn�k popravy Franti�ka �m�da ve Vala�sk�m Mezi��, agent Zl�nsk�ho gestapa.
20)	agent B105 Franti�ek �m�d, kryc� jm�no Velk� Franta, Ing. Franti�ek Nov�k (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice � 7. 2. 1945 zast�elen ve Vala�sk�m Mezi��) Brno 105. Zam�stnanec brn�nsk� Zbrojovky, �len KS�. Po Mnichovu za�al p�sobit v odboji a to v ileg�ln�m ml�de�nick�m sdru�en� mlad�ch komunist� a byl napojen i na Obranu n�roda. Po ud�n� Anny ��kov� byl 31.��jna 1939 zat�en gestapem a po podpisu spolupr�ce fingovan� propu�t�n. Nepoda�ilo se mu ov�em z�skat d�v�ru odboj��, a tak byl znovu zat�en a p�evezen na dvan�ct let do k�znice ve Waldheimu v N�mecku. V lednu 1943 znovu propu�t�n (na ��dost Otty Koslowsk�ho) a stal se z n�j jeden z nejv�t��ch agent� gestapa. Zlikvidov�n v �noru roku 1945 Mal�kovou skupinou ve Vala�sk�m Mezi��. Vice o t�to osob� zde .
21)	Alexandra Michajlovna Timochova (19. 4. 1925 Moskva - 12. 11. 1944 Mal� Byst�ice-Santov) - partyz�n radista 1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky. Zast�elena ve stodole u Ze��.
22)	Vladim�r Kolomackij (1925 - 12. 11. 1944 Mal� Byst�ice-Santov) - partyz�n radista 1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky. Zast�elen ve stodole u Ze��.
23)	Ji�ina Gizela Le�tinsk� roz. Franti��kov� (10. 1. 1924 D�dovo, Podkarpatsk� Rus - 2001 Mohelnice) - sestra Olgy Chytilov� rozen� Franti��kov�. V�ce o rodin� Franti��k� zde .
24)	Petr Gajd��k (31. 5. 1910 Zl�n - 10. 4. 1945 KT Mauthausen) - v�zn�n v Kounicov�ch kolej�ch v Brn�, posl�ze odvezen transportem KL3 do KT Mauthausen. Seznam v�z�� odeslan�ch transportem KL3 naleznete zde .
25)	Franti�ka Gajd��kov� (16.9.1912 Zl�n - 10.4.1945 KT Mauthausen) - v�zn�na v Kounicov�ch kolej�ch v Brn�, posl�ze odvezena transportem KL3 do KT Mauthausen. Seznam v�z�� odeslan�ch transportem KL3 naleznete zde .
26)	Ji�ina T�mov� rozen� �im�kov� (?) - sestra hospodsk�ho �ift��e.
27)	Alois �ifta� (17. 6. 1912 Vysok� Pole - ?) Vysok� Pole 79 - hostinsk� a pomocn�k partyz�n�. V jeho sklep� se po Leskovsk� trag�dii a o�et�en� u Kaj�� v Uble ukr�val Vasilij Fjodorovi� Sapelnik. Ten byl ve sklepen� hostince i v dob� kdy N�mci t�hli na Plo�tinu. Po v�lce Sapelnik odj�d� do Malacek, kde jeho stopa kon��. Pan �ifta� byl pak v pades�t�ch letech souzen za spolupr�ci ze skupinou Sv�tlana (III odboj).
28)	Anton�n Barto� (12. 9. 1910 v Lan�hot� - 13. 12. 1998 New York) velitel parav�sadku CLAY vysazen�ho na Morav� (u obce Hosti�ov�) dne 13. dubna 1944 (dal�� lenov� Ji�� tokman a �estm�r �ikola).
29)	krimin�ln� asistent Emil Seitz (Zaj�c) (26. 2. 1915 Doln� Kounice - popraven 21. 12. 1946 Brno) Pod�bradova 1, Brno - p�id�len gestapo Brno, refer�t II A (komunismus, marxismus, levicov� odboj, ru�t� navr�tilci a emigranti z Ukrajiny), kde osobn� ��dil �innost n�kter�ch konfident�. Byl osobn� p�i v�slechu Franti�ka Bedn��e (tlumo�il Koslowsk�mu), kdy� prozradil p�esn� um�st�n� bunkru u Ju��k� v Leskovci. Pro� �ekalo Brn�nsk� gestapo s akc� a� na zat�en� Gureck�ho se m��eme dnes u� jen dohadovat.
30)	Josef Soused�k (18. 12. 1894 Vset�n - zast�elen p�i v�slechu 15. 12. 1944) - podnikatel, odboj��, starosta Vset�na, vyn�lezce - n�kter�mi naz�v�n vala�sk� Edison. V usedlosti Jana Ju��ka m�l m�t uschovan� kufr s vyn�lezy, kter� cht�l patentovat a� po v�lce. D�le m�la b�t v kufru jeho uniforma z 1. sv�tov� v�lky. Dle pov�le�n� v�pov�di n�meck�ho �editele Zbrojovky ve Vset�n� Gritzbeck byl Soused�k pozv�n na ��adovnu k pod�n� vysv�tlen� ohledn� l�stk� na benz�n. P�i tomto je zatknut a v kancel��i gestapa vystaven nelidsk�mu v�slechu, p�i n�m� Soused�k gestap�ka Schieferm�llera kopnul tak, a� spadl na zem. Ten ho pak zast�el� t�emi ranami z pistole. Soused�kovy t�lesn� poz�statky byly 2. ledna 1945 zpopeln�ny a ulo�eny pod jm�nem V�clav Teli�ka do urny s p��slu�n�m ��slem 6954. Ta byla 12. ledna p�ed�na do rukou tajn� st�tn� policie a odvezena do Brna, odkud m�la b�t d�le p�evezena do Terez�na. Co se s n� stalo potom, nen� zn�mo. Po roce 1989 byl dev�t kr�t navr�en na vyznamen�n�, ani jeden z polistopadov�ch prezident� mu vyznamen�n� neud�lil. Kdy� si vezmeme n�kter�, kte�� toto vyznamen�n� dostali, je s podivem, �e tak v�znamn� osobnost odboje na Vala�ku toto vyznamen�n� nedostala. Z�znam o narozen� v matrice katolick�ho kostela ve Vset�n� . Z�znam o svatb� v matrice katolick�ho kostela ve Vset�n� .

Tato str�nka byla naposledy aktualizov�na dne 10. 03. 2018