|
|
|
V�e o trag�dii:
Padl� ob�an� Leskovce: |
Z.b.V. - Zur besonderen Wervendung p�evzato od autora Jana Drozda Tato zkratka v p�ekladu znamen� � jednotka zvl�tn�ho pou�it�. Tento n�zev za 2. sv�tov� v�lky ozna�oval dv� r�zn� slo�ky Wehrmachtu a speci�ln� slo�ku bezpe�nostn� policie SIPO - Sicherpolizei, jejich� velitel� i n�kte�� �lenov� byli p��slu�n�ky SS. Lok�ln� byly v protektor�t� �asto dopl�ov�ny �leny Ordnung polizei, Feldpolizei i gestapa. Tato skupina byla na Slovensku ozna�ov�na Einsatzkommando ZbV. (Eisatzgruppen der Sicherheitspolizei und des SD.) Poprv� se s ozna�en�m ZbV setk�v�me 3. z��� 1939 v Polsku v r�mci Einsatzgruppe ZbV. Byla pod��zena SS , kter� byla nasazena v oblasti pr�myslu Horn�ho Slezska. Velitelem byl Obergruppenf�hrer Udo von Woyrsche a SS Oberf�hrer Otto Rasch . ZbV tvo�ilo �ty�i policejn� prapory a speci�ln� policejn� s�ly s 350 mu�i. ZbV Wehrmacht V r�mci Wehrmachtu se v�ak jedn� o dv� r�zn� odd�len�. Jeden z �tvar� byl p�id�len Luftwaffe, ale nejd�le�it�j�� ��st byla p�id�lena arm�d�. Na Vrchn�m velitelstv� arm�dy OKW byla kancel��, kter� byla nov� vytvo�ena v ��jnu 1940 a do konce v�lky byla ��zena Eugenem M�llerem. Jako nov� org�n pr�vn�ch z�le�itost� v r�mci vrchn�ho pozemn�ho velitelstv� OKH byl pod��zen skupin� III. gener�ln�ho Quartermastera, co� znamenalo, �e byl odpov�dn� za dodr�ov�n� trestn�ho pr�va voj�k�, jako je potvrzen� nebo zru�en� soudn�ch rozsudk�, nebo rozhodnut� o ��dostech o milost. Byla tvo�ena t�emi oblastmi � poln� spr�va, vojensk� pr�vo a v�zensk� slu�ba. Z�kodnick� jednotky ZbV Z�klad diverzn�ho a trestn�ho odd�lu Einsatzkommanda ZbV poch�z� z divize Brandenburg z kter� se vytvo�il ji� v roce 1939 z�kodnick� prapor Sonderverband pro zvl�tn� � speci�ln� ��ely. Z t�chto �tvar� se pot� tak� tvo�ily St�hac� svazy pro potla�ov�n� partyz�nsk� �innosti Otto Skorzenyho. Speci�ln� jednotky ZbV bezpe�nostn� policie SIPO (Sicherpolizei) m�ly velitele z p��slu�n�k� SSa jejich nad��zen�m velitelem byl Heinrich Himmler. V mnoha ohledech se jednalo o privilegovan� odd�ly. Dost�valo se jim nejen modern�ch automatick�ch zbran� a spojovac�ch prost�edk�, ale disponovaly tak� mno�stv�m motorov�ch vozidel i obrn�n�ch transport�r�. V�znamn�m pod�lem se ��astnily spole�n� se Sonderkommandy v�le�n�ch zlo�in� nejen v Polsku a SSSR, ale v podstat� v cel� Evrop�. Jednotky ZbV nejv�t�� rozsah sv� repres�vn� �innosti dos�hly zejm�na na �zem� Slovenska po krachu Slovensk�ho povst�n�.
Zpracoval Drozd Jan, mgr. 5/2020
Liter�rn� a p�semn� zdroje Philip W. Blood, Hitlerovi banditov� lovci. SS a nacistick� okupace Evropy. Potomac Books, Washington 2006 Manfred Messerschmidt ,The Wehrmacht Justice, 1933-1945 . Sch�ningh, 2005 Sl�dek Old�ich, Ve znamen� smrtihlava, Nacistick� protipartyz�nsk� apar�t v letech 1944-1945 Na�e vojsko Praha 1991 �ern� Vladim�r, Protipartyz�nsk� operace na Morav� 1944-45, nepublikovan� diserta�n� pr�ce MU Brno 2006 Krej�� Magdalena, P�soben� odd�lu ZbV 28 na Morav� roku 1945 , nepublikovan� bakal��sk� diplomov� pr�ce, MU Brno 2016 Vznik Kompanien ZbV v Protektor�tu Ihned po vzniku Protektor�tu �echy a Morava nacist� zavedli na obsazen�m �zem� nov� bezpe�nostn� syst�m podle Himmlerova vzoru. Na potla�en� odboje a pozd�ji partyz�n� se specializovaly dva nejvy��� policejn� �tvary. Bezpe�nostn� slu�ba SD (Sicherheinstdienstu), kter� zpo��tku shroma��ovala informace pro odhalen� vnit�n�ho nep��tele a vrchn� policejn� ��editelstv� tzv. Ordnundgspolizei (ORPO). Tento �tvar m�l v kompetenci bezpe�nostn� policii SIPO (Sicherheitspolizei), kter� se struktur�ln� bohat� �lenila na n�kolik specializovan�ch �tvar� zaji��uj�c� ostrahu ve�ejn� bezpe�nosti. P��kladem je nap�. SCHUPO (Schutzpolizei) po��dkov� policie a mnoho dal��ch �zce specializovan�ch policejn�ch jednotek. Hierarchicky byla bezpe�nostn� slu�ba SD nad��zena tak� gestapu, i kdy� plnila jist�m zp�sobem odli�n� �koly a musela si rozd�lit od ur�it� doby sv� kompetence. Ji� v �ervenci 1942 byl zformov�n Oberst der Gendarmerie SS-Polizei Regiment 21 v Praze z jednotky Polizei Regiment M�hren, tvo�en� tak� z n�kolika dal��ch samostatn�ch jednotek. V d�sledku n�r�stu partyz�nsk�ho hnut� v roce 1944, po��dkov� policie zformovala proti partyz�n�m na �esk�m �zem� tzv. roty ke zvl�tn�mu pou�it� (Kompanien zur besonderen Verwendung) v Hole�ov� a Moravsk� Ostrav�. Jednalo se o mobiln� s�ly zpo��tku bez p�esn� vyhrazen� opera�n� oblasti, k jejich� nasazen� doch�zelo podle aktu�ln� pot�eby. Mu�stvo obou rot ��talo a� 150 p��slu�n�k� a k dispozici m�lo lehk� i t�k� kulomety, automaty a pu�ky. Rota se mohla d�ky mno�stv� p�id�len�ch vozidel rychle p�em�stit. Tyto roty ke zvl�tn�mu pou�it� svou organizac� inspirovaly budouc� odd�ly ke zvl�tn�mu pou�it� (ZbV-Kommandos). Aktivace policejn�ch jednotek a ZbV-kommandos na Morav� Pro boj s partyz�ny byly po��tkem kv�tna ob� roty z policejn�ho 21. pluku plk. Georga Attenbergera slou�eny do zvl�tn�ho pohotovostn�ho odd�lu pro boj s partyz�ny pod velen�m kapit�na Paula Mietheho. S�dlem policejn�ho regimentu byl Fr�dek jeho� hlavn�m opera�n�m prostorem, byla oblast Moravsko-slezsk�ch Beskyd. Tento �tvar byl 21. srpna pos�len o dal�� Einsatzkommando do Ro�nova pod Radho�t�m a po p�em�st�n� z Fr�dku byl p�ejmenov�n po nov�m veliteli Rudolfovi Ruhsamovi. ZbV - 1 Prvn�m �tvarem ZbV na V�chodn� Morav� byla jednotka ZbV-Kommando 1, kter� v p�edchoz�ch letech p�sobila v ukrajinsk�m Rovnu a francouzsk�m Rouenu. Od z��� do poloviny listopadu s�dlila ve Zl�n�, pot� a� do ledna 1945 v Ro�nov� pod Radho�t�m. Prvn�mu odd�lu velel SS-Obersturmbannführer vrchn� vl�dn� rada Bruno Müller. Op�rn� body m�la od po��tku z��� nejd��ve ve Velk�ch Karlovic�ch, Star�ch Hamrech, Ho���lkov�, Str�nici a Fren�t�tu pod Radho�t�m. Po��tkem ledna bylo nahrazeno ZbV 31. ZbV - 9 Pod velen�m SS-Hauptsturmführera krimin�ln�ho rady Hoffmanna, bylo p�eveleno tak� v ��jnu 1944 do Ro�nova pod Radho�t�m Kommando 9, kter� se od ledna 1945 se p�em�stilo do Fr�dku. Op�rn� body byly z��zeny v Ro�nov�, Star�ch Hamrech, Horn� Be�v�, Ra�kovic�ch a Lichnov�. Tento odd�l si z��dil vlastn� diverzn� partyz�nskou skupinu, kter� operovala v Moravsko-slovensk�m pohrani�� a ode�lo ze severov�chodn� Moravy a� v kv�tnu 1945. ZbV - 24 Oblast Vizovick�ch vrch� a moravskou stranu B�l�ch Karpat st�e�ilo ZbV-Kommando 24, je� rovn� m�lo zku�enosti s francouzsk�mi partyz�ny. Jeho nov�m �hlavn�m nep��telem se stala rovn� partyz�nsk� brig�da Jana �i�ky. P�soben� odd�lu na Morav� bylo �asov� vymezeno na z��� 1944 � duben 1945. Odd�lu nejprve velel SS-Obersturmbannführer vl�dn� rada Euben, od po��tku roku 1945 krimin�ln� rada Thiemer. S�dlo �t�bu se p�vodn� tak� nach�zelo v Ro�nov� pod Radho�t�m, od p�elomu roku p�es�dlilo do Vala�sk�ch Klobouk�. Odd�l se op�ral o slu�ebny v Horn�m Lid�i, Hov�z�, Bojkovic�ch a �umperku. Vznik velitelstv� ZbV ve Zl�n� Z��zen�m speci�ln�ch policejn�ch protipartyz�nsk�ch jednotek a pos�len�m prost�ednictv�m ZbV kommand na Moravu st�l proti partyz�n�m nep��tel v podob� t�� rot siln� ozbrojen�ch mu��. Tyto vojensko-policejn� slo�ky se speci�ln�m v�cvikem, v dob� ozbrojen�ho konfliktu p�eb�raly velen� m�stn�ch policejn�ch a �etnick�ch stanic nad aktu�ln�mi operacemi a naru�en�m hranic. St�vaj�c� odd�ly pohrani�n� a celn� str�e, kter� m�ly hl�dat hranici se Slovenskem disponovaly pouze pistolemi a nemohly nijak efektivn� �elit partyz�nsk� �innosti, proto�e nem�ly jednak ani odpov�daj�c� v�zbroj a samoz�ejm� tak� specializovan� v�cvik pro p��m� boj s partyz�ny. Na z�klad� pr�niku partyz�n� ze Slovenska na Moravu koncem z��� v katastru Velk�ch Karlovic, bylo 8. ��jna z��zeno hlavn� velitelstv� ZbV ve Zl�n� sdru�en�m odd�l� 1, 9 a 24. Bandenbekämpfungsstab der ZbV-Kommandos 1, 9 und 24, Zl�n. Velitel SS-Obersturmbannführer vrchn� vl�dn� rada Bruno Müller. Po dobr�ch zku�enostech s nov�mi �tvarem Ruhsam, byl vytvo�en utvo�en policejn� pohrani�n� odd�l Burger ��taj�c� 280 mu��. Byl ur�en pro oblast B�l�ch Karpat se s�dlem v Uhersk�m Brodu. Op�rn� body byly v Lopen�ku, Bojkovic�ch, Brumov�, Velk�, B�lovic�ch, Kory�anech a Str�nici. Na p�elomu prosince a ledna se po neuspokojiv�ch v�sledc�ch se velitelstv� ve Zl�n� rozpadlo p�r t�dn� po odchodu ZbV-Kommando 1 do Francie. Celkov� velen� p�evzal SS-Sturmbannführer vl�dn� rada dr. Werner Brandt. ZbV - 28 Odd�len� bylo z��zeno na st�edn� Morav� se s�dlem v Letovic�ch a hlavn�m c�lem bylo zni�it sov�tskou partyz�nskou skupinu Jermak, se kterou si brn�nsk� gestapo nev�d�lo rady. Nacist�m nemohla uj�t �innost tak rozs�hl� skupiny a nasadili proti n� ��edn�ky brn�nsk�ho gestapa, kte�� se za pomoc� fale�n�ch odboj��� sna�ili proniknout ke �t�bu Jermaku. P�i t�chto akc�ch se anga�ovali vrchn� krimin�ln� asistent Gerhard Schrott a krimin�ln� komisa� Hans Koch. I p�es d�l�� �sp�chy se v�ak gestapo nedostalo do kontaktu p��mo s j�drem Jermaku, pouze odstranilo n�kter� pomocn�ky. Pro pomoc se obr�tilo k policejn�mu pluku SS 21, kter� uvolnil st�hac� odd�ly (Jagdkommanda). V lednu 1945 byla bezpe�nost v ohro�en� oblasti pos�lena 5., 7. a 8. rotou II. praporu policejn�ho pluku SS 21. Op�rn� body byly vytvo�eny v Blansku, Byst�ici pod Pern�tejnem a Nov�m M�st� na Morav�. Z Blanska se odd�len� p�em�stilo v dubnu do P�ibyslavi. ZbV - 31 Nov� ZbV-Kommando 31, jen� ��dil SS-Hauptsturmführer krimin�ln� komisa� Hans Schrader. Komando bylo sestaveno z �len� bezpe�nostn� policie a SD situovan�ch p�vodn� v B�lehradu, kte�� pod n�porem Rud� Arm�dy Jugosl�vii opustili. Opera�n� oblast ZbV-Kommanda 31 byla vymezena p�vodn�m p�soben�m ZbV-1, jednalo se tedy o severov�chodn� Moravu v okol� Ro�nova, Vala�sk�ho Mezi���� a Hole�ova. Dal�� stanice tohoto komanda s�dlily ve Velk�ch Karlovic�ch, Ho���lkov�, Nov�m Hrozenkov�, Vala�sk�m Mezi����, Byst�ici pod Host�nem, Hov�z� a Vizovic�ch. �zemn� rozsah se v�ak proti p�vodn�mu podstatn� zmen�il, proto�e s p��chodem st�le nov�ch posil se m�nilo rozm�st�n�. St�ety prob�haly hlavn� s 1. �s. partyz�nsk�m odd�lem Jana �i�ky, jen� byl tvrd�mi z�sahy na podzim 1944 zna�n� ochromen. ZbV - 43 Bylo z��zeno od ledna 1945 pro oblast jihov�chodn� Moravy a jeho s�dlem bylo Uhersk� Hradi�t� a koncem dubna Napajedla. Vrchn�m velitelem byl vl�dn� rada Sturmbannf�hrer SS dr. Werner Brandt, z�stupcem velitele Obersturmf�hrer SS Ernst Pl�th. Op�rn� body byly nejd��ve utvo�eny v Kory�anech, �aro�ic�ch a Str�nici. Od �nora tak� a Liten�ic�ch, koncem b�ezna v Kyjov� a v dubnu v Napajedlech. Person�ln� slo�en� ZbV ZbV-Kommanda na Morav� byly policejn�-vojensk� �tvary, rozmanit�ho slo�en� sest�vaj�c� zejm�na z policejn�ch slo�ek SIPO, �asto lok�ln� dopl�ovan� tak� p��slu�n�ky gestapa a zejm�na poln� polici� (Feldpolizei). �etu tvo�ilo zhruba t�icet mu�� a byly v pohrani�� dopl�ov�ny psovody tzv. Jagdkommandy a spolupracovaly s pohrani�n� a celn� str�� dan�ch oblast�. N�kte�� velitel� SS pro�li speci�ln�m v�cvikem a z protipartyz�nsk�ch boj� ve Francii a Sov�tsk�m svazu si odnesli zna�n� zku�enosti. P�id�len� ZbV-Kommand do protektor�tu bylo zp�sobeno tak� Slovensk�m n�rodn�m povst�n�m, kdy se Frank ob�val roz���en� povst�n� na Vala�sko, v�chodn� Moravu a Uhersko-Brodsko. Odd�ly dostal k dispozici velitel bezpe�nostn� policie a SD v Praze SS-Standartenführer dr. Erwin Weinmann, jen� je d�le p�id�loval do kl��ov�ch oblast� podle ��dost� m�stn�ch ��d�c�ch ��adoven policie, �etnictva a tak� gestapa. Jednotky ZbV nejv�t�� rozsah sv� repres�vn� �innosti dos�hly zejm�na na �zem� Slovenska po ne�sp�chu a �pln�m krachu Slovensk�ho povst�n�.
Zpracoval Drozd Jan,mgr. 5/2020
|
Tato str�nka byla naposledy aktualizov�na dne 11. 05. 2020
