Historie Leskovce,Ju��k�v ml�n

Protokol Sepsan� dnes u zdej�� adovny s Leischkem Kurtem, krimin�ln�m komisa�em b�val�ho gestapa v Brn�, nar. 22.11.1905 v Gittersee, okr. Dr��any, tamt� p��slu�n�m, synem rodi�� Bernharda a Huldy, roz. Brendelov�, �enat�m, bez vyzn�n�, n�meck� n�rodnosti, posledn� bytem v Brn�, Dlouh� ul. �. 10 b, t.�. v zaji��ovac� vazb� zdej�� adovny.

Jmenovan� byl obezn�men s p�edm�tem v�slechu a napomenut, aby vypov�dal pravdu, vypov�d�:

Vzhledem k tomu, ze neovl�d�m �esk� jazyk pros�m, aby mohl vypov�dat v jazyce n�meck�m.

O p�soben� odd�len� IV 2 v Leskovci uv�d�m je�t� jednou skute�n� detaily, kter� jsou mi zn�my:

Po zat�en� V-manna Franti�ka Bedn��e /B 35/²⁾ v listopadu 1944 udal tak� tento u sv�ho v�slechu �daje o bunkru, kter� si nechal vybudovat po vz�jemn� konzultaci s V-mannem Franti�kem �m�dem /B105/ ³⁾ v jednom ml�n� v postrann�m �dol� u Leskovce a Vala�sk� Polanky. ��elem tohoto bunkru m�lo b�t, �e oba jak �m�d, tak i Bedn��, se budou v tomto bunkru ukr�vat, jakmile vejde najevo jejich nez�konn� spolupr�ce s F-agentem �Petr� ⁴⁾, s c�lem vyhnout se takto vlastn�mu zat�eni. Nen� mi zn�mo, jak do�lo k v�b�ru t�to oblasti - tohoto ml�na, jako vyhovuj�c�ho objektu. Ka�dop�dn� se mohli �m�d a Bedn�� prost�ednictv�m sv�ch vazeb a zn�mostmi s partyz�nsk�mi skupinami, sezn�mit s majitelem ml�na ⁵⁾ a prodiskutovat s n�m jejich z�jem o vybudov�n� bunkru. Mlyn�� s t�mto z�m�rem souhlasil a dal k dispozici stavebn� materi�ly ⁶⁾. Kdo stavbu provedl, to mi nen� zn�mo. Bedn�� zhotovil p�esn� situa�n� pl�n um�st�n� ml�na a vystaven�ho bunkru, tak �e nebyly absolutn� ��dn� pochybnosti o jeho �daj�ch. Zda se n�kdo v jeho nep��tomnosti v bunkru ukr�val, to nemohl Bedn�� tehdy udat.

P�i v�slechu Bedn��e o jeho styc�ch s ileg�ln�m n�rodn�m v�borem ve Vset�nsk�m okrese byl z nez�konn� spolupr�ce obvin�n i okresn� �etnick� velitel ze Vset�na poru��ka Gureck�ho ⁷⁾. Sou�asn� vypov�d�l Bedn��, �e byl tak� tento mu� spojkou k partyz�n�m.

Kdy� kolem v�noc 1944 prob�hala ve Vset�n� prvn� zat�en�, nechal se Gureck� od l�ka�e zapsat na nemocenskou a zdr�oval se od t�to doby u zn�m�ch na jednom m�st� ji�n� od Stettin ⁸⁾. Aby se s�m takto vyhnul zat�en�. Skrz dotazu u n�meck�ho zemsk�ho velitelstv� �etnictva na Morav� s�dl�c�ho v Brn� bylo zn�mo, �e Gureck� byl povol�n do ur�it�ho data do Brna k l�ka�sk�mu vy�et�en�. Pokud si vzpom�n�m, do�lo k tomu p�ibli�n� koncem ledna nebo v �noru 1944. N�meck� zemsk� velitelstv� �etnictva na Morav� bylo na to po��d�no, aby byl p��chod Gureck�ho okam�it� hl�en na na�e odd�len�. Gureck� n�sledoval p�edvol�n� a t�m mohl byt tak� na zemsk�m velitelstv� zat�en. Pot� se na odd�len� dostavil zemsk� velitel Langhammer ⁹⁾, informoval se o faktech a o cel� ud�losti. Cel� situace mu byla tak� sd�lena, spole�n� s pr�v� proveden�m zat�en�m.

Gureck� se p�i v�slechu pln� p�iznal a udal zejm�na i detaily, �e je ji del�� dobou ve spojen� s partyz�ny. Prost�ednictv�m tohoto spojeni s partyz�ny, stejn� jako jeho sezn�men� s V-mannem Bedn��em, m�l informace o ml�n� v Leskovci. Tak� uvedl, �e se v bunkru st��dav� ukr�vali partyz�ni. V�d�l tak�, �e se tam zdr�oval p��le�itostn� i major Murzin ¹⁰⁾ a jeho z�stupce kapit�n Stepanov ¹¹⁾. Tito ml�n nav�t�vovali poka�d�, kdy� byli v t�to oblasti. Dal�� jm�na partyz�nu, kter� Gureck� v t�to souvislosti udal, m� nejsou zn�ma.

Doposud bylo vedeno vy�et�ov�n� v m�m refer�tu. ��edn�k byl tehdy krimin�ln� zam�stnanec Kermer ¹²⁾. Proto�e se zde jednalo o �ist� jasnou z�le�itost, kter� se tykala jen partyz�n�, odevzdal jsem v�slechov� protokoly od Bedn��e a Gureck�ho na refer�t IV 2a. Dal�� zpracov�n� bylo t�mto p�ed�no tomuto odd�len�, tak�e jsem nem�l ji� nic spole�n�ho s ostatn�mi opat�en�mi v t�to v�ci.

Tak� s akci, kter� byla provedena proti ml�nu, jak jsem je uvedeno v protokolu, nem�l nic ani moje odd�len� spole�n�ho. Tato akce byla domluvena a schv�lena od vedouc�ho odd�len� krimin�ln�ho rady R�mera ¹³⁾a vedouc�ho krimin�ln�ho komisa�e Kocha ¹⁴⁾. Jeliko� ale p�i t�to akci bylo nasazeno velmi mnoho sil, byl jsem i j� p�ivol�n a byl jsem pov��en p�edat informace u sty�n�ho ��adu ve Vset�n� SS Hauptsturmf�hrer Schraderovi ¹⁵⁾, veliteli ZbV komanda 31 v Ro�nov� pod Radho�t�m, jak on m� postupovat s jeho komandem a obsadit ze severu m�sto akce. Veden� akce m�l na starosti osobn� krimin�ln� rada R�mer. P�esn� den si ji� nepamatuji, mohlo to byt ale v b�eznu 1945 ¹⁶⁾.

V podve�er p�ed z�sahovou akc�, jsem jel dle pl�nu s krimin�ln�ho asistenta Wiedermertha ¹⁷⁾ a s jedn�m dal��m ��edn�kem, na jeho jm�no si u� ale nemohu vzpomenout, bud to byl krimin�ln� tajemn�k Schieferm�ller ¹⁸⁾ nebo krimin�ln� asistent Klement ¹⁹⁾, civiln�m vozidlem na vset�nsk� velitelstv�. �idi�em byl tehdy krimin�ln� zam�stnanec Dorazil ²⁰⁾. Po m�m p��jezdu do Vset�na, dorazil na velitelstv� tak� SS Hauptsturmf�hrer Schrader. Jemu jsem potom vysv�tlil pomoci mapy jeho �kol o obsazen� a zataraseni m�sta akce. P��kaz k z�sahu byl ji� ZbV komandu 31 zasl�n d�lnopisem z odd�len� krimin�ln�ho rady R�mer z Brna. Jeho skupina dorazila pak pozd�ji od Ro�nova do Vset�na. Muselo to byt asi cca. 30 mu��. Krom� toho dorazilo i n�kolik psovodu z kynologick� skupiny ze Slezska. P�ibli�n� kolem p�lnoci pak vypochodovalo toto sm�en� komando sm�rem ze Vset�na. K pochodu jsme pou�ili hlavni silnici do �st� a potom jsme na silni�n� k�i�ovatce zabo�ili do leva do bl�zk�ho lesa a pochodovali a� do �svitu sm�rem do �dol� p��n� p�es les. Tam tak� dle p�edpisu a pl�nu obsadil sv�mi silami v okruhu 200-250m SS Hauptsturmf�hrer Schrader ml�n, kter� byl d�ky nakreslen� skice od Bedn��e lehce objeven. Nach�zel jsem se u z�tarasu u ter�nn� vlny. Po kr�tk� dob� tak� dorazilo na prot�j��m svahu Brn�nsk� komando a obklopilo ml�n ve stejn� vzd�lenosti od jihu. U tohoto komanda byl tak� takzvan� �t�b nasazen�, kter� byl tvo�en krimin�ln�m radou R�merem a krimin�ln�m komisa�em Kochem. SS Hauptsturmf�hrer Schrader p�e�el nato ke krimin�ln�mu radovi R�merovi a po celou dobu se zdr�oval st�le jen u n�j. Zat�mco j� jsem z�stal u z�tarasu. M�j osobn� �kol byl t�mto ukon�en. S n�sleduj�c�m pr�b�hem akce jsem nem�l ji� nic osobn� spole�n�ho a na dal�� postupy jsem nem�l absolutn� ��dn� vliv. T�mto mohu tedy uv�st jen ty informace o pr�b�hu, kter� jsem vid�l b�hem m�ho pobytu.

Brn�nsk� komando bylo mnohem siln�j�� ne� Vset�nsk� skupina. Dle m�ho m�n�ni, tam byli i �lenov� jin�ch jednotek. Stejn� tak i �lenov� pohrani�n� policie Zl�n a myslivecky odd�l Pol.-Reg.21. Krom toho byla p��tomna i rusk� jednotka v �ele s voly�sk�m n�mcem Hildebrandtem ²¹⁾, kter� pat�ila k divizi IV 2.

Z m�ho m�sta pobytu jsem byl schopen sledovat n�sleduj�c�:

Jeden civilista, pravd�podobn� rus, �el do sousedn� farmy a vr�til se s mu�em ²²⁾, kter� �el do ml�na. Kr�tce nato �li oba dva i s mlyn��em k z�sahov� jednotce na prot�j��m svahu. Nen� mi zn�mo o �em vyjedn�vali. Nicm�n� to mohlo byt tak, �e mlyn��, za p�edpokladu, �e se u n�j opravdu ukr�vali partyz�ni, m�l tyto dobrovoln� vydat. Posl�ze �el mlyn�� do ml�na zp�tky a vz�p�t� se vr�til s obyvateli domu, pravd�podobn� s jeho rodinou. Vydali se spole�n� na prot�j�� stranu okraje lesa, kde se nach�zela z�sahov� jednotka. Kr�tce nato jsem pak vid�l skupinu vojska, asi 5 a� 6 mu�� p�ich�zej�c� k ml�nu z prot�j��ho svahu. Skupina byla pod veden�m krimin�ln�ho komisa�e Kocha.

Je�t� ne� tato skupina vojska do�la k ml�nu, usly�el jsem jednotliv� v�st�ely, kter� pravd�podobn� vych�zely p��mo z ml�na. Skupina vojska se ihned zaujala pozici za k�ovinami. Pod veden�m krimin�ln�ho komisa�e Kocha byla po kr�tk� dob� vyp�lena na budovu panc��ov� p�st. Skupina voj�ku se pak jednotliv� propracovala nen�padn� k ml�nu. Z opa�n�ho svahu �ly pak tak� dal�� posily k ml�nu. P�esn� pr�b�h �toku jsem pak ji� nemohl p�esn� sledovat. U na�eho svahu sm�rem k rohu domu do�lo k dal�� st�elb�. Dle Bedn��ov� skice se jednalo o roh domu, u kter�ho byl p�istaven bunkr. V dom� ukr�vaj�c� se partyz�ni, se st�hli do bunkru a odtud st��leli z bezpe�n�ho ukrytu. Tato akce trvala cele dopoledne. Tak� jsem vid�l, jak byly do vzduchov� �achty vhozeny ru�n� gran�ty s ��elem vykou�en� bunkru. Jak prob�hal z�sah z druh� strany domu, to mi nen� zn�mo, jeliko� jsem toto nemohl sledovat. N�sledn� se za�ali pohybovat na dvo�e objektu �lenov� brn�nsk�ho komanda. Tak� �li k ml�nu krimin�ln� rada R�mer a SS Standartenf�hrer Dr. Marquort ²³⁾, kter� p�sobil u �t�bu jako l�ka�.

Proto�e jsem p�edpokl�dal, �e se z�taras brzy zru��, �el jsem k v�slechu do �dol� k SS Hauptsturmf�hrererovi Schraderovi. Tento mi nicm�n� �ekl, �e z�taras mus� b�t je�t� zachov�n, proto�e se stale partyz�ni nach�zej� v bunkru. B�hem m�ho kr�tk�ho pobytu v bl�zkosti ml�na, do�lo u mn� k jedn� velice ohro�uj�c� situaci. Kdy� jsem cht�l jit p�es n�dvo��, abych se dostal op�t za uz�v�ru, nev�iml jsem si a najednou st�l p�ede mnou jeden z partyz�n� z ml�na. Kamar�di na m� ihned volali: �Pozor�! Dal�� slova, kter� na mn� volali si ji� nepamatuji. V tom okam�iku jsem se rychle oto�il a uvid�l p��mo p�ede mnou civilistu se zbran� v ruce. Hned nato jsem rychle b�el pry�, ale zakopl jsem o k�men a z�stal le�et chv�li na zemi. Ve stejn�m okam�iku se ozvaly v�st�ely a ten civilista za mnou padl zasa�en na zem. Kdo st��lel, to mi nen� zn�mo. Tak� nemohu sd�lit ��dn� jm�na osob, kter� se nach�zely v t�to dob� na dvo�e. Nedo�lo by k m�mu zakopnut� a n�sledn�mu p�du na zem, byl bych s�m trefen kulkou. Po tomto incidentu jsem �el okam�it� k z�tarasu. Uv�domil jsem si, �e tato ud�lost trvala jen n�co m�lo vte�in, a j� jsem se ve sv� nervozit� ani bl�e neinformoval o dan� situaci, proto�e jsem si tak� vy��tal mou neopatrnost. A� do konce nasazen� jsem u� do ml�na ne�el. Z m�ho stanovi�t� jsem pak pozoroval, jak dva vozy s pr�dlem, potravinami a z�sobami, byly nalo�eny a tak� pozd�ji odvezeny. Asi kolem poledne za�ala ho�et stodola. Ohe� se po kr�tk� chv�li roz��il d�le do domu. Tak� mi nen� zn�mo jestli ohe� byl �mysln� zalo�en a k�m ²⁴⁾.

Kolem �asn�ho odpoledne se zru�il z�taras a jednotliv� skupiny se za�aly shroma��ovat k pochodu zp�t. Vzhledem k tomu, �e m�j �kol byl ji� spln�n, ode�el jsem p�ed ostatn�mi skupinami, spole�n� s krimin�ln�m asistentem Wiederemerthem a ostatn�mi ��edn�ky, ke sv�mu autu. Domluvil jsem si �idi�em Dorazilem, aby mn� v Leskovci vyzvednul, ten m� tam ji� o�ek�val. Spole�n� jsme potom jeli zp�t do Brna p�es Vset�n a Olomouc. Ale p�edt�m jsme je�t� v Leskovci nalo�ili such� d�evo.

Z rozhovoru o z�sahov� akci, kter� jsem mel pozd�ji v Brn� s krimin�ln�m komisa�em Armbrechtem ²⁵⁾, kter� spadal pod brn�nsk� komando, je mi zn�mo, �e tak� poru��k Gureck�, kter� byl toho �asu ve vezen�, byl vzat k akci, aby uk�zal brn�nsk�mu komandu cestu k ml�nu. J� s�m jsem tam Gureck�ho nevid�l.

Mimi toho jednoho partyz�na, kter� byl zast�elen b�hem m�ho kr�tk�ho pobytu u ml�na, �dajn� padl i je�t� druhy v boji v budov�, zat�mco se t�et� st�elil do sp�nku a jako posledn� byl i objeven. Jak se cely boj v budov� odehr�val, to mi nen� zn�mo, jeliko� jsem nebyl p��tomen. Tak� nev�m jestli se pozd�ji zjistila jm�na padl�ch partyz�n�.

Je�t� p�ed m�m opu�t�n�m m�sta �inu, byl jeden civilista ²⁶⁾ s poran�n�m na rameni odv�en autem. Po��dal jsem jednoho z ��edn�k� o informaci, pro� a jak ke zran�n� toho �echa do�lo. Jak se dnes je�t� pamatuji, do�lo k t�to v�ci tak, �e n�kte�� m�stn� obyvatel� byli p�inuceni se dob�vat do vnitra bunkru. P�i tomto z�sahu jeden z partyz�n� z bunkru vyst�elil a tohoto �esk�ho ob�ana t�mto zranil. SS Standartenf�hrer Dr. Marquort �dajn� okam�it� doty�n�mu poskytl prvn� pomoc.

Krimin�ln� komisa� Armbrecht mi p�i rozhovoru o akci ozn�mil, �e �lenov� rodiny mlyna�e byli kv�li ukr�van� partyz�n� na miste zast�eleni. J� to v dobr� v��e ale nemohl uv�st, jak vlastn� k t�to st�elb� do�lo a kdo k t�to st�elb� dal p��kaz. Tak� jsem se to ani pozd�ji nedozv�d�l. Jsem si pln� v�dom toho, jak je d�le�it� cele objasn�n� tohoto z�sahu v Leskovci. Ji� tak� pro propu�t�n� v�ech ostatn�ch �lenu a osob, kter� nemaj� se st�elbou nic spole�n�ho. Bohu�el nemohu dat tady dal�� podrobnosti, proto�e bych zkomplikoval m�mi nep�esn�mi �daji celou situaci �et�en� p��padu. Ji� p�i jmenovan� ��astn�k� akce, mohu udat jen nedosta�uj�c� prohl�en�, proto�e jsem nem�l nic spole�n�ho se sestaven�m komanda a tak� se v�emi opat�en�mi na m�st� akce. Dnes mohu zm�nit tyto n�sleduj�c� ��astn�ky t�to akce:

Krimin�ln� rada R�mer

Krimin�ln� komisa� Koch

Krimin�ln� komisa� Armbrecht

SS Standartenf�hrer Dr. Marquort

SS Hauptsturmf�hrer Schrader

Krimin�ln� tajemn�k Nowok ²⁷⁾

Krimin�ln� tajemn�k Schrott ²⁸⁾

Krimin�ln� tajemn�k Mayerhofer, Vinzenz ²⁹⁾

Krimin�ln� pracovn�k Wittmann³⁰⁾

Dal�� jm�na z velk�ho po�tu policejn�ch sil, kte�� se akce z��astnili m� ji� nejsou zn�ma. Dle m�ho uv�en� byly tam ale ve�ke�� lenov� refer�tu IV 2a, kter� k tomuto �asu byly pos�leny skrz b�val� Katovick� ��edn�ky, v�etn� rusk�ho komanda. Prost�ednictv�m v�slechu, v prvn� �ade v�ech zadr�en�ch p��slu�n�k� refer�tu IV 2a a v druh� �ade v�ech zbyl�ch p��slu�n�k� gestapa, mus� byt nalezeni dal�� astn�ci t�to akce.

P�i akci se objevil ztr�ty tak� na na�� stran�, policejn� ��edn�k jednoho Jagdkommandos Pol. Regt. 21, dal�� byl krimin�ln� tajemn�k Novok³¹⁾, kter� byl zran�n kulkou na horn� ��sti pa�e. Jak k tomuto zran�n� u Novoka ³¹⁾ do�lo, to mi tak� nen� zn�mo.

Vice ji� nemohu k t�to akci udat.

CM. JUROSZ Josef, krim. as. V.r. Kurt Jeischke, v.r.

Origin�l v�pov�di je ulo�en v Moravsk�m Zemsk�m muzeu v Brn�, fotokopii najdete zde .

1)	krimin�ln� komisa� Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouh� 10b Brno - od l�ta 1941 vedouc� refer�tu II BM/L (1941-1945) a pot� IV � 1b (�esk� pravicov� hnut� odporu) v Brn�.
2)	agent B35 Franti�ek Bedn��, kryc� jm�no Mal� Franta, Va�ek, Posp�il, Karpentsk� (4. 10. 1904 Brno-Chrlice � 10. 4. 1945 KT Mauthausen) Chrlice 384 � zakladatel bunkru. Jako u�itel p�sobil v Albrechtic�ch a v Karpentn� ve Slezsku. Zde v roce zakl�d� tzv. skupinu Slezk�ho odboje nam��enou v t� dob� proti polsk�mu nacionalizmu a rozp�navosti. Po Mnichovu a z�boru T��nska polskou arm�dou na podzim roku 1938 se vr�til na Brn�nsko (do rodn�ch Chrlic). Do odboje se znovu zapojil za��tkem kv�tna roku 1939 a to v Obran� n�roda a v organizaci Peti�n� v�bor V�rni z�staneme. Organizoval a pod�lel se na p�ev�d�n� osob do zahrani�� na trase p�es Uhersk� Hradi�t�, Vset�n (spolupracoval s Josefem Soused�kem), na T��nsko, kdy byly vyu��v�ny slu�by jeho sestry Marie. V �noru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brn�nsk�ho gestapa Viktora Ry��nka (25. 12. 1902 � popraven 7. 10. 1946 v Brn� � d�stojn�k �s. arm�dy. Po okupaci za�al pracovat jako agent gestapa pod kryc�m jm�nem Pavel V�voda A13). Od dubna roku 1940 �il v ilegalit�. Zat�en 15. listopadu 1942 a v�zn�n do 8. prosince 1943. Pot� se stal konfidentem brn�nsk�ho gestapa. V prosinci 1944, na ud�n� konfidenta Franti�ka �m�da, �e pracuje pro ob� strany, byl znovu zat�en a 7. 4. 1945 odesl�n s transportem KL3 (stejn�m transportem byl odesl�n i okresn� �etnick� velitel Rudolf Gureck�) z brn�nsk�ch Kounicov�ch kolej� do plynov�ch komor v Mauthausenu. Franti�ek Bedn�� byl odd�n s Evou Bedn��ovou, se kterou m�l p�t d�t�. Z�znam o narozen� v matrice kostela Zv�stov�n� Panny Marie v Brn�-Tu�anech . Vice o t�to osob� zde .
3)	agent B105 Franti�ek �m�d, kryc� jm�no Velk� Franta, Ing. Franti�ek Nov�k (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice � 7. 2. 1945 zast�elen ve Vala�sk�m Mezi��) Brno 105. Zam�stnanec brn�nsk� Zbrojovky, �len KS�. Po Mnichovu za�al p�sobit v odboji a to v ileg�ln�m ml�de�nick�m sdru�en� mlad�ch komunist� a byl napojen i na Obranu n�roda. Po ud�n� Anny ��kov� byl 31.��jna 1939 zat�en gestapem a po podpisu spolupr�ce fingovan� propu�t�n. Nepoda�ilo se mu ov�em z�skat d�v�ru odboj��, a tak byl znovu zat�en a p�evezen na dvan�ct let do k�znice ve Waldheimu v N�mecku. V lednu 1943 znovu propu�t�n (na ��dost Otty Koslowsk�ho) a stal se z n�j jeden z nejv�t��ch agent� gestapa. Zlikvidov�n v �noru roku 1945 Mal�kovou skupinou ve Vala�sk�m Mezi��. Vice o t�to osob� zde .
4)	Anton�n Barto� (12. 9. 1910 v Lan�hot� - 13. 12. 1998 New York) velitel parav�sadku CLAY vysazen�ho na Morav� (u obce Hosti�ov�) dne 13. dubna 1944 (dal�� lenov� Ji�� tokman a �estm�r �ikola).
5)	Jan Ju��ek (10. 2. 1895 Leskovec � 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec �.p. 67 � majitel usedlosti. Syn Martina Ju��ka gruntovn�ka z Leskovce 67 a jeho �eny Mariny Ju��kov� (rozen� Mach�lkov�), vnuk Josefa Ju��ka gruntovn�ka z Leskovce �.p. 61 a jeho �eny Terezy Ju��kov� rozen� Muchov�, Jana Mach�lka v�mink��e z Leskovce 67 a jeho �eny Roziny Mach�lkov� (rozen� Martincov�). Z�znam o narozen� v Leskovsk� matrice .
6)	Stavebn� materi�l m�l na stavbu bunkru pr� dodat Josef Soused�k a Franti�ek Bedn��.
7)	Rudolf Gureck� (13. 4. 1896 v Lubn� u Fr�dku - 10. 4. 1945, n�kdy uv�d�no 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresn� �etnick� velitel kryc� jm�no David - odboj�� spojka Clay-Soused�k-Murzin zem�el pravd�podobn� v plynov� komo�e KT Mauthausen. Bli�� informace zde .
8)	P�eklep v protokolu. Jedn� se o Vset�n. Rudolf Gureck� se p�esn� ukr�val u pana Jana Cedidly v Senince 50.
9)	n�meck� zemsk� velitel �etnictva na Morav� plk. Wilhelm Langhammer (18. 3. 1942 � 9. 5. 1945).
10)	velitel Dajan Bajanovi� Murzin N�mci naz�van� �ern� gener�l (12. 12. 1921 Star� Baltika, n�kdy chybn� uv�d�no 20. 1. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa) - druh� velitel 1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky. Nositel 86 ��d� a vyznamen�n�, �estn� ob�an 16 m�st v �ech�ch, na Morav� i na Slovensku.
11)	Ivan Petrovi� St�panov (v rusk�m vojensk�m archivu uveden jako Ivan St�panov, zdroj TsAMO, fond 58, i.�. 927429 ) (asi 7. 2. 1920 - 10. 4. 1945 �er�ava) - komisa� a z�stupce velitele 1. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky, velitel odd�lu - mezi partyz�ny i pomocn�ky byl jeden z nejobl�ben�j��ch. Podle n�kter�ch se m�l koncem b�ezna 1945 spolu s velitelem brig�dy Dajanem Bajanovi�em Murzinem p�esunout z Foukalovi vily do Leskovce k Ju��k�m, ale tato informace se n�m nepoda�ila potvrdit. Dokumenty z moskevsk�ho archivu zde .
12)	krimin�ln� zam�stnanec Franz Kerner (27. 8. 1903 - ?) - p�id�len gestapo Brno II BM/So (1940-1945), p�vodem �ech vlastn�m jm�nem Franti�ek Kop�iva, druh� mo�n� vrah Josefa Soused�ka.
13)	krimin�ln� rada Hugo R�mer (21. 9. 1897 �ern�, okr. Dortmund - ?), U botanick� zahrady 36, Brno � p�id�len gestapo Brno refer�t III L (1942�1945). Do Brna p�elo�en dne 11. dubna1942 z Dortmundu m�sto Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let k�znice za bran� �platk� a pa�ov�n� zbo�� ze Slovenska).
14)	krimin�ln� komisa� Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pis�rky 10, Brno � p�id�len na gestapo v Brn� (1944�1945). �dajn� m�l zap�lit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce �.p. 106 (ze� pana V�clava Franti�ka Schmiedkeho obchodn�ka ze d�evem a jeho man�elky Franti�ky �tefkov�, b�val� u�itelky ru�n�ch prac� v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvy��ch p�edstavitel� slovensk�ho n�rodn�ho povst�n� Karol �midke <Schmiedke>). �dajn� m�l b�t po v�lce v�zn�n v Sov�tsk�m svazu.
15)	SS Hauptsturmf�hrer krimin�ln� komisa� Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) � velitel ZbV Kommando 31 v Ro�nov� pod Radho�t�m, 4. 5. 1945 zadr�en Rudou arm�dou u Havl��kova Brodu.
16)	Akce zapo�ala v noci z 2.4.1945 na 3.4.1945
17)	krimin�ln� asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava) - p�id�len gestapo Moravsk� Ostrava (1940-1944), Brno (1945).
18)	krimin�ln� tajemn�k Karel Schieferm�ller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nov� Ji��n) Falkensteinerova 38, Brno - v roce 1939 p�id�len do Malacek pozd�ji gestapo Vset�n, Moravsk� Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z mo�n�ch vrah� Josefa Soused�ka. Dle pov�le�n�ch sv�dectv� m�l v kancel��i ��adovny vset�nsk�ho Gestapa podrobit Soused�ka nelidsk�mu v�slechu, p�i n�m� jej Soused�k po jednom z fyzick�ch �tok� kopnul tak, a� Schieferm�ller spadl na zem. Tuto verzi po v�lce potvrdil tak� n�meck� �editel Zbrojovky ve Vset�n� Gritzbeck.
19)	krimin�ln� tajemn�k Alois Klement (?) - p�id�len gestapo Brno (1939-1945) - bli�� informace zat�m nezji�t�ny.
20)	pomocn� zam�stnanec Anton�n Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10. 1946 Brno) - �idi� gestapa Brno refer�t I G 2.
21)	smluvn� pomocn� zam�stnanec a p�ekladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?) Cejl 6, Brno - p�id�len gestapo Brno, bli�� informace zat�m nezji�t�ny.
22)	pravd�podobn� Jan Luk�ek (16. 5. 1988 - ?) - Leskovec 91, zem�d�lsk� d�ln�k, �eled�n.
23)	standartenf�hrer MUDr Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedouc� l�ka� intern�ho odd�len� Zemsk� nemocnice v Brn�, od dubna 1940 nav�zal s Gestapem �zk� styky, kdy� se stal jeho smluvn�m l�ka�em. Na ja�e roku 1944 byl pov��en na vedouc�ho l�ka�e o�et�ovny na Kounicov�ch kolej�ch. Spadal pod refer�t II A.
24)	Podle pov�le�n�ch v�pov�d� zap�lil stodolu krimin�ln� komisa� Jan Koch.
25)	asi krimin�ln� komisa� Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ) Pra�sk� 9, Brno - bli�� informace zat�m nezji�t�ny.
26)	Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?) Leskovec 97. Radn� a cest��. Byl nucen se prokop�vat do bunkru a p�i t�to �innosti byl zran�n do ramene. Pravd�podobn� na n�sledky tohoto zran�n� v roce 1946 um�r�. Odkaz na narozen� z Lipt�lsk� matriky zde . Jeho syn Jaroslav padl na konci v�lky v Rymic�ch viz zde .
27)	krimin�ln� tajemn�k Jan Nowok (23. 1. 1903 Jan�w Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uhersk� Hradi�t�) Leo�e Jan��ka 17b, Brno-Kr�lovo Pole - p�id�len gestapo Opava (1939), Moravsk� Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zl�n (1944-1945), ran�n p�i akci.
28)	vrchn� krimin�ln� asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907 �ternberk - ?) Silni�n� 39a, Brno - p�id�len gestapo Moravsk� Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) p�sobil proti partyz�n�m v oblasti severn� Moravy i na �eskomoravsk� vrchovin� a tak� se z��astnil akce proti desantu Komensk�. Krom� toho ��dil st�lou agenturn� s� v regionu. Byl to v�born� sportovec a vynikaj�c� st�elec z ru�n�ch zbran�. B�hem z�sah� proti odboj��m b�val v�dy vyzbrojen dv�ma pistolemi r�e 9 mm (mo�n� n�boj z jeho pistole nalezen nedaleko Ju��kova ml�na). Jeho pov�le�n� osud nen� zn�m.
29)	krimin�ln� tajemn�k Vincenc Mayerhofer (26. 2. 1897 V�de� - ?) Stojanova 8, Brno - p�id�len gestapo Brno refer�t III C (1939-1945), v roce 1946 m�l b�t ji� po smrti, bli�� informace zat�m nezji�t�ny.
30)	krimin�ln� zam�stnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno) Na rybn��ku 4, Brno - p�id�len gestapo Hodon�n, Brno refer�t I SD (1939-1945).
31)	spr�vn� Nowok.

Tato str�nka byla naposledy aktualizov�na dne 10. 03. 2018