Historie Leskovce,Ju��k�v ml�n

Jak u� zn�mo domluvili se V- mu�i v roce 1944 (Franti�ek Bedn�� ⁴⁾(B-35) a Franti�ek �m�d ⁵⁾ (B-105) v p��pad� por�ky N�mecka si spojen�m F-agentem Petr (Barto�) ⁶⁾ zajistili alibi.

Oni si vybudovali ileg�ln� s�, kterou sou��st� byli Barto� a jejich p��kazci statn� policie.

K jejich osobn� ochran� a v p��pad� odhalen� t� z�le�itosti, rozhodli se vybudovat si tajn� bunkr, kde se v p��pad� nutnosti mohli schovat.

Tento pl�n se i vyplnil.

Bedn�� byl inici�torem t�to cel� z�le�itosti. Bedn�� se domluvil s jedn�m zn�m�m, kter� vlastnil ml�n v jednom mal�m bo�n�m �dol� mezi Leskovcem a Vala�skou Polankou, tento mu� byl srozum�n s cel�m pl�nem a dal Bedn��ovi povoleni. K tomu poskytl M�ller ⁷⁾stavebn� materi�l.

Jak Bedn�� M�ller poznal to mi nen� zn�mo.

Bunkr byl solidn� vybudovan� ve sklep� obytn�ho domu se dvojit�m stropem a se vchodem ze st�je a jedn�m nouzov�m v�chodem ve str�ni sm�rem k lesu, d�m st�l ve str�ni.

Bunkr byl hotov� na podzim 1944 a od tohoto okam�iku byl zn�m� a pou��van� v ileg�ln�ch kruz�ch p�edev��m u partyz�n�.

Jak pozd�ji vy�lo najevo, byli zde u M�llera �asto v�dce partyz�nu major Murzin ⁸⁾ a jeho z�stupce kapit�n �t�panov ⁹⁾. Potom jak byl Bedn�� zajat�, dal detailn� �daje o poloze pozemku a bunkru s kresbami.

V ileg�ln�ch kruz�ch na n�rodn�m v�bo�e ve Vset�n� m�l Bedn�� velmi dobr� kontakty.

Proto znal Bedn�� velmi dob�e okresn�ho velitele poru��ka Gureck�ho ¹⁰⁾, kter� byl pravou rukou p�edsedy n�rodn�ho v�boru ve Vset�n� Soused�ka ¹¹⁾. Gureck� byl velite1em policie a mezi civiln�m obyvatelstvem bylo zn�mo, ze Gureck� m� t�sn� kontakty s partyz�ny v Beskydech.

Od toho okam�iku jak za�alo zat�kan� ve Vset�n�, odstoupil Gureck� z funkce kv�li nemoci a zdr�oval se na nezn�m�m m�st� ji�n� od Vset�na. Gureck� v�d�l tak� o bunkru.

Jak bylo jeho pod�len� na ileg�ln� �innosti zn�mo na n�rodn�m v�bo�e a byl na n�j vyd�n zatyka�, nebyl Gureck� ve Vset�n�.

U dotazu u policejn�ho �zemn�ho Velen� v Brn� vy�lo najevo, �e Gureck� je koncem ledna nebo �noru 1945 pozv�n do Brna k ofici�ln�mu (��edn�mu) l�ka�sk�mu vy�et�en�.

Tohoto term�nu bylo vy�k�no a policejn� �zemn� veden� v Brn� bylo informov�no, �e kdy� se tam Gureck� bude hl�sit, informovat pat�i�n� slu�ebn� m�sto.

Gureck� se pak skute�n� hl�sil v Brn� a byl potom jak se to na "slu�ebn�m m�st�" dozv�d�li zat�en na policejn�m ��edn�m veden� v Brn�.

Plukovn�k Langhammer ¹²⁾sd�lil pozd�ji stav v�ci (situaci) a tak� sd�lil ofici�ln� zat�en� Gureck�ho.

U v�slechu p�iznal Gureck� jeho ileg�ln� �innost na n�rodn�m v�bo�e a tak� jeho kontakt F k partyz�n�m, kte�� st��dav� u M�llera pob�vali. Gureck� se tak� vyj�d�il o st��dav�m pobytu majora Murzina a kapit�na �t�panova.

Vzhledem k aktivn� Spolupr�ci s partyz�ny, byl v�sledek v�slechu do Refer�tu IV 2a za�len�n.

Krimin�ln� Soudce Romer ¹³⁾na��dil pak ne�ekan� p�epad ml�na a bunkru.

Na p�esn� datum si nevzpom�n�m, ale bylo to p�ibli�n� v p�lce b�ezna 1945.

Na t�to akci se pod�lely sily Brn�nsk�ho "slu�ebn�ho m�sta" a "zbV -Vedeni 31 Rosenau, tyto byly na m�sto dopraveny s Omnibusem.

V�dce-SS Hauptstunnf�hrer Schrader ¹⁴⁾se na t�to akci pod�lel takt�.

Akci ��dil osobn� krimin�ln� soudce Romer. D�le se na akci pod�leli: krimin�ln� komisar Koch ¹⁵⁾, ten vedl tak� protokol (refer�t) IV 2a a krimin�ln� komisar Armbrecht ¹⁶⁾a tak� SS-Standartenf�hrer Marquot ¹⁷⁾jako policejn� l�ka�. J� jsem byl tak� v t�to akci zapojen od Odd�leni IV Ko a obdr�el jsem rozkaz dohromady s zbV Vedeni 31 ak�n� m�sto ze severu zablokovat.

Ve�er p�ed t�m jsem jel s osobn�m autem do Vset�na spolu s �idi�em (Dorazil ¹⁸⁾a 2. ��edn�ky: Scheiferm�ller ¹⁹⁾a Wiedermeth ²⁰⁾) ke "Aussenstelle"(zevn� slu�ebn� m�sto?), kde jsem se setkal s SS-Hauptf�hrer Schrader a prohovo�il jsem s n�m n� �kol.

V noci jsme vyrazili p�ky spolu se silami zbV. Kommandos 31 na ak�n� m�sto, kde jsme brzy r�no dorazili a potom jsme c�rka 200 metru od ml�na v p�lkruhu zatarasili.

Takto jsme z�stali a� do konce t� akce.

O pr�b�hu cele akce referuji ��ste�n� z vlastn�ho pozorovan� a ��ste�n� z pozorovan� ostatn�ch ��astn�k� akce. N� p��chod se �asov� kryl s p��chodem ostatn�ch sil brn�nsk�ho slu�ebn�ho m�sta, ti p�i�li od jihu.

Na nasazen� p��mo ve ml�n� se pod�lelo i rusk� komando podle refer�tu IV 2a pod veden�m vol�sk�ho N�mce Hildebrandta ²¹⁾.

Jako znal� m�sta byl zde tak� poru��k Gureck�.

Nejprve byl jeden z rus� k sousedn�mu statku, aby vyslal souseda od M�llera do ml�na se zpr�vou, aby M�ller vy�el ze ml�na k velitelstv� akce, kter� bylo na kraji lesa.

M�ller p�i�el skute�n� tam a dostal p��kaz, partyz�n�m, kte�� u n�ho doma jsou, aby se vzdali.

Pravd�podobn� M�ller partyz�ny nep�esv�d�il, aby se vzdali, proto�e jen on s�m s rodinou opustil dum.

Pozd�ji byla vysl�na skupina pod veden�m kom. Kocha k ml�nu. Najednou z ml�na n�kdo vyst�elil. Nato bylo na ml�nici vyst�eleno s panc��ovou p�sti.

Dal�� pr�b�h �toku na ml�n jsem nemohl pozorovat.

Nakonec p�i�lo na rohu ml�na k p�est�elce.

Tak� byly vrhnuty ru�n� gran�ty do v�trac� �achty ke nouzov�mu v�chodu od bunkru.

Partyz�ni, kte�� skute�n� ve ml�nu byli, se zabarik�dovali v bunkru a st��leli d�le ze z�lohy, to prodlou�ilo celou akci.

Teprve s vykou�en�m bunkru bylo dosa�eno, �e 2 partyz�ni ukryt opustili, 3. se d�le skr�vali pod dvojitou st�nou bunkru.

Akce byla ukon�ena kr�tce po poledni.

Jak si mlhav� vzpom�n�m byli 3 partyz�ni, 1 ��edn�k Jagt-vedeni Reg. 21 zast�eleni a krim.. sekret�� Novok ²²⁾ na pa�i post�elen. Ferned civiln� obyvatel ²³⁾, kter� byl donucen se na �toku na bunkr pod�let, byl na rameni post�elen. Prvn� pomoc poskytoval Dr. Marquet.

D�le byla cel� rodina M�llerova na m�st� popravena kv�li pomoci partyz�n�m.

Potom jak bylo n�kolik voz� s pr�dlem, potravinami a vybaven�m ze ml�na vydrancov�no, byl cely ml�n zap�len.

J� jsem potom, jak jsem m�j p��kaz z�tarasu splnil, p�ed�asn� m�sto akce opustil a jel jsem p�es Vset�n, Moravsk� . "B�l� Z�mky" a Olomouc do Brna zp�t.

Jak dalece byli ti t�i zast�eleni partyz�ni identifikov�ni mi nen� zn�mo, proto�e ta cel� z�le�itost byla v rukou

referenta IV 2a. Stejn� tak mi nen� zn�mo co se pozd�ji stalo s poru��kem Gureck�m.

Origin�l v�pov�di je ulo�en v Moravsk�m Zemsk�m muzeu v Brn�, fotokopii najdete zde

1)	krimin�ln� komisa� Kurt Leischke (22. 11. 1905 Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouh� 10b Brno - od l�ta 1941 vedouc� refer�tu II BM/L (1941-1945) a pot� IV � 1b (�esk� pravicov� hnut� odporu) v Brn�.
2)	autor bakal��sk� pr�ce o Leskovsk� trag�dii. Pr�ci si m��ete p�e��st zde
3)	krimin�ln� zam�stnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven 3. 4. 1947 Brno) Na rybn��ku 4, Brno - p�id�len gestapo Hodon�n, Brno refer�t I SD (1939-1945).
4)	agent B35 Franti�ek Bedn��, kryc� jm�no Mal� Franta, Va�ek, Posp�il, Karpentsk� (4. 10. 1904 Brno-Chrlice � 10. 4. 1945 KT Mauthausen) Chrlice 384 � zakladatel bunkru. Jako u�itel p�sobil v Albrechtic�ch a v Karpentn� ve Slezsku. Zde v roce zakl�d� tzv. skupinu Slezk�ho odboje nam��enou v t� dob� proti polsk�mu nacionalizmu a rozp�navosti. Po Mnichovu a z�boru T��nska polskou arm�dou na podzim roku 1938 se vr�til na Brn�nsko (do rodn�ch Chrlic). Do odboje se znovu zapojil za��tkem kv�tna roku 1939 a to v Obran� n�roda a v organizaci Peti�n� v�bor V�rni z�staneme. Organizoval a pod�lel se na p�ev�d�n� osob do zahrani�� na trase p�es Uhersk� Hradi�t�, Vset�n (spolupracoval s Josefem Soused�kem), na T��nsko, kdy byly vyu��v�ny slu�by jeho sestry Marie. V �noru roku 1940 se dostal do pozornosti konfidenta brn�nsk�ho gestapa Viktora Ry��nka (25. 12. 1902 � popraven 7. 10. 1946 v Brn� � d�stojn�k �s. arm�dy. Po okupaci za�al pracovat jako agent gestapa pod kryc�m jm�nem Pavel V�voda A13). Od dubna roku 1940 �il v ilegalit�. Zat�en 15. listopadu 1942 a v�zn�n do 8. prosince 1943. Pot� se stal konfidentem brn�nsk�ho gestapa. V prosinci 1944, na ud�n� konfidenta Franti�ka �m�da, �e pracuje pro ob� strany, byl znovu zat�en a 7. 4. 1945 odesl�n s transportem KL3 (stejn�m transportem byl odesl�n i okresn� �etnick� velitel Rudolf Gureck�) z brn�nsk�ch Kounicov�ch kolej� do plynov�ch komor v Mauthausenu. Franti�ek Bedn�� byl odd�n s Evou Bedn��ovou, se kterou m�l p�t d�t�. Z�znam o narozen� v matrice kostela Zv�stov�n� Panny Marie v Brn�-Tu�anech . Vice o t�to osob� zde .
5)	agent B105 Franti�ek �m�d, kryc� jm�no Velk� Franta, Ing. Franti�ek Nov�k (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice � 7. 2. 1945 zast�elen ve Vala�sk�m Mezi��) Brno 105. Zam�stnanec brn�nsk� Zbrojovky, �len KS�. Po Mnichovu za�al p�sobit v odboji a to v ileg�ln�m ml�de�nick�m sdru�en� mlad�ch komunist� a byl napojen i na Obranu n�roda. Po ud�n� Anny ��kov� byl 31.��jna 1939 zat�en gestapem a po podpisu spolupr�ce fingovan� propu�t�n. Nepoda�ilo se mu ov�em z�skat d�v�ru odboj��, a tak byl znovu zat�en a p�evezen na dvan�ct let do k�znice ve Waldheimu v N�mecku. V lednu 1943 znovu propu�t�n (na ��dost Otty Koslowsk�ho) a stal se z n�j jeden z nejv�t��ch agent� gestapa. Zlikvidov�n v �noru roku 1945 Mal�kovou skupinou ve Vala�sk�m Mezi��. Vice o t�to osob� zde .
6)	Anton�n Barto� (12. 9. 1910 v Lan�hot� - 13. 12. 1998 New York) velitel parav�sadku CLAY vysazen�ho na Morav� (u obce Hosti�ov�) dne 13. dubna 1944 (dal�� lenov� Ji�� tokman a �estm�r �ikola).
7)	Jan Ju��ek (10. 2. 1895 Leskovec � 3. 4. 1945 Leskovec), Leskovec �.p. 67 � majitel usedlosti. Syn Martina Ju��ka gruntovn�ka z Leskovce 67 a jeho �eny Mariny Ju��kov� (rozen� Mach�lkov�), vnuk Josefa Ju��ka gruntovn�ka z Leskovce �.p. 61 a jeho �eny Terezy Ju��kov� rozen� Muchov�, Jana Mach�lka v�mink��e z Leskovce 67 a jeho �eny Roziny Mach�lkov� (rozen� Martincov�). Z�znam o narozen� v Leskovsk� matrice .
8)	velitel Dajan Bajanovi� Murzin N�mci naz�van� �ern� gener�l (12. 12. 1921 Star� Baltika, n�kdy chybn� uv�d�no 20. 1. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa) - druh� velitel 1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky. Nositel 86 ��d� a vyznamen�n�, �estn� ob�an 16 m�st v �ech�ch, na Morav� i na Slovensku.
9)	Ivan Petrovi� St�panov (v rusk�m vojensk�m archivu uveden jako Ivan St�panov, zdroj TsAMO, fond 58, i.�. 927429 ) (asi 7. 2. 1920 - 10. 4. 1945 �er�ava) - komisa� a z�stupce velitele 1. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky, velitel odd�lu - mezi partyz�ny i pomocn�ky byl jeden z nejobl�ben�j��ch. Podle n�kter�ch se m�l koncem b�ezna 1945 spolu s velitelem brig�dy Dajanem Bajanovi�em Murzinem p�esunout z Foukalovi vily do Leskovce k Ju��k�m, ale tato informace se n�m nepoda�ila potvrdit. Dokumenty z moskevsk�ho archivu zde .
10)	Rudolf Gureck� (13. 4. 1896 v Lubn� u Fr�dku - 10. 4. 1945, n�kdy uv�d�no 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresn� �etnick� velitel kryc� jm�no David - odboj�� spojka Clay-Soused�k-Murzin zem�el pravd�podobn� v plynov� komo�e KT Mauthausen. Bli�� informace zde .
11)	Josef Soused�k (18. 12. 1894 Vset�n - zast�elen p�i v�slechu 15. 12. 1944) - podnikatel, odboj��, starosta Vset�na, vyn�lezce - n�kter�mi naz�v�n vala�sk� Edison. V usedlosti Jana Ju��ka m�l m�t uschovan� kufr s vyn�lezy, kter� cht�l patentovat a� po v�lce. D�le m�la b�t v kufru jeho uniforma z 1. sv�tov� v�lky. Dle pov�le�n� v�pov�di n�meck�ho �editele Zbrojovky ve Vset�n� Gritzbeck byl Soused�k pozv�n na ��adovnu k pod�n� vysv�tlen� ohledn� l�stk� na benz�n. P�i tomto je zatknut a v kancel��i gestapa vystaven nelidsk�mu v�slechu, p�i n�m� Soused�k gestap�ka Schieferm�llera kopnul tak, a� spadl na zem. Ten ho pak zast�el� t�emi ranami z pistole. Soused�kovy t�lesn� poz�statky byly 2. ledna 1945 zpopeln�ny a ulo�eny pod jm�nem V�clav Teli�ka do urny s p��slu�n�m ��slem 6954. Ta byla 12. ledna p�ed�na do rukou tajn� st�tn� policie a odvezena do Brna, odkud m�la b�t d�le p�evezena do Terez�na. Co se s n� stalo potom, nen� zn�mo. Po roce 1989 byl dev�t kr�t navr�en na vyznamen�n�, ani jeden z polistopadov�ch prezident� mu vyznamen�n� neud�lil. Kdy� si vezmeme n�kter�, kte�� toto vyznamen�n� dostali, je s podivem, �e tak v�znamn� osobnost odboje na Vala�ku toto vyznamen�n� nedostala. Z�znam o narozen� v matrice katolick�ho kostela ve Vset�n� . Z�znam o svatb� v matrice katolick�ho kostela ve Vset�n� .
12)	n�meck� zemsk� velitel �etnictva na Morav� plk. Wilhelm Langhammer (18. 3. 1942 � 9. 5. 1945).
13)	krimin�ln� rada Hugo R�mer (21. 9. 1897 �ern�, okr. Dortmund - ?), U botanick� zahrady 36, Brno � p�id�len gestapo Brno refer�t III L (1942�1945). Do Brna p�elo�en dne 11. dubna1942 z Dortmundu m�sto Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let k�znice za bran� �platk� a pa�ov�n� zbo�� ze Slovenska).
14)	SS Hauptsturmf�hrer krimin�ln� komisa� Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) � velitel ZbV Kommando 31 v Ro�nov� pod Radho�t�m, 4. 5. 1945 zadr�en Rudou arm�dou u Havl��kova Brodu.
15)	krimin�ln� komisa� Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pis�rky 10, Brno � p�id�len na gestapo v Brn� (1944�1945). �dajn� m�l zap�lit stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce �.p. 106 (ze� pana V�clava Franti�ka Schmiedkeho obchodn�ka ze d�evem a jeho man�elky Franti�ky �tefkov�, b�val� u�itelky ru�n�ch prac� v Leskovci. Bratr pana Schmiedkeho byl jeden z nejvy��ch p�edstavitel� slovensk�ho n�rodn�ho povst�n� Karol �midke <Schmiedke>). �dajn� m�l b�t po v�lce v�zn�n v Sov�tsk�m svazu.
16)	asi krimin�ln� komisa� Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?) Pra�sk� 9, Brno - bli�� informace zat�m nezji�t�ny.
17)	standartenf�hrer MUDr Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedouc� l�ka� intern�ho odd�len� Zemsk� nemocnice v Brn�, od dubna 1940 nav�zal s Gestapem �zk� styky, kdy� se stal jeho smluvn�m l�ka�em. Na ja�e roku 1944 byl pov��en na vedouc�ho l�ka�e o�et�ovny na Kounicov�ch kolej�ch. Spadal pod refer�t II A.
18)	pomocn� zam�stnanec Anton�n Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10. 1946 Brno) - �idi� gestapa Brno refer�t I G 2.
19)	krimin�ln� tajemn�k Karel Schieferm�ller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nov� Ji��n) Falkensteinerova 38, Brno - v roce 1939 p�id�len do Malacek pozd�ji gestapo Vset�n, Moravsk� Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z mo�n�ch vrah� Josefa Soused�ka. Dle pov�le�n�ch sv�dectv� m�l v kancel��i ��adovny vset�nsk�ho Gestapa podrobit Soused�ka nelidsk�mu v�slechu, p�i n�m� jej Soused�k po jednom z fyzick�ch �tok� kopnul tak, a� Schieferm�ller spadl na zem. Tuto verzi po v�lce potvrdil tak� n�meck� �editel Zbrojovky ve Vset�n� Gritzbeck.
20)	krimin�ln� asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava) - p�id�len gestapo Moravsk� Ostrava (1940-1944), Brno (1945).
21)	smluvn� pomocn� zam�stnanec a p�ekladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914 Kronsfelder-Soporoti - ?) Cejl 6, Brno - p�id�len gestapo Brno, bli�� informace zat�m nezji�t�ny.
22)	krimin�ln� tajemn�k Jan Nowok (23. 1. 1903 Jan�w Polsko - popraven 12. 11. 1946 Uhersk� Hradi�t�) Leo�e Jan��ka 17b, Brno-Kr�lovo Pole - p�id�len gestapo Opava (1939), Moravsk� Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zl�n (1944-1945), ran�n p�i akci.
23)	Pavel Mucha (19. 2. 1879 Seninka - ?) Leskovec 97. Radn� a cest��. Byl nucen se prokop�vat do bunkru a p�i t�to �innosti byl zran�n do ramene. Pravd�podobn� na n�sledky tohoto zran�n� v roce 1946 um�r�. Odkaz na narozen� z Lipt�lsk� matriky zde . Jeho syn Jaroslav padl na konci v�lky v Rymic�ch viz zde .

Tato str�nka byla naposledy aktualizov�na dne 10. 03. 2018