|
Co je nov�ho
P�r slov �vodem
O Leskovci
Transport KL3
Odboj na Vala�sku
Olga Franti��kov�
Pod�kov�n�
Email
V�e o trag�dii:
Osoby spojen� s
trag�di�
V�pov�di sv�dk�
Pov�le�n� �et�en�
Vzpom�nky z
roku 1969
Rodinn�
dokumenty
Fotogalerie
Fotografie z piet.
akc�
�l�nky od jinud
F�my
Zaj�mavosti
Pietn� m�stnost
Literatura
Kronika
Padl� ob�an� Leskovce:
za 1 sv�tov� v�lky
za 2 sv�tov� v�lky
|
|
Protokol s Maxem Rauschem
L E S K O V E C, okres Vset�n
MLS Brno, Isp 8/47 ,Max R
a u s c h
1), p��lohy:
Oblastn� ��adovna Stb Brno,
26.7.1946 zpr�va:
6.4.1946
po��dali ZNV v Praze o p�e�et�en� �daj� Old�icha B l � h y
2), o�et�ovatele
v Nemocnici Milosrdn�ch brat�� v Praze, �e vyzrazen� Ju���kova ml�na m� na
sv�dom� �Mal� Franta� 3). Bl�ha v� z doslechu, �e p�ed Mal�m Frantou m�li uprchnout
z Ostravska Old�ich K a � o k
4), n�jak� J e n d a
5) a Tonda F o l t � n
6), kter� m�l
p�ed odchodem do Leskovce prov�d�t udava�stv� a kdy� se b�l prozrazen�, ujel do
Leskovce a skryl se mezi partyz�ny. Po osvobozen� se stal n�rodn�m spr�vcem
p�lenice ve Vizovic�ch, pozd�ji byl zat�en pro udava�stv� a nach�z� se n�kde ve
vazb�.
Oblastn�
��adovna Stb v Ostrav� vyslechla F o l t � n a, kter� je ve vazb� krajsk�ho
soudu v Ostrav�.
Ten ud�v�,
�e Old�icha B l � h u poznal na ja�e 1945 v Ju���kov� ml�n� v Leskovci, kde
o�et�oval partyz�ny, k Murzinov�
7) skupin� p�i�el v �moru 1945. Nen� mu zn�mo, zda
lazaret prozradil ��d�c� Franti�ek B e d n � � , mal� Franta. Pop�r�, �e by to
prozradil on, tvrd�, �e v uveden� dob� v Leskovci nebyl, proto�e se zab�val
destrukcemi v obvodu Vset�na a v Ho���lkov�. Sly�el, �e celou akci prozradil
jist� b�v. poru��k �etnictva, kter�ho zn� pod kryc�m jm�nem David
8).
D�le tam
byla vyslechnuta konfidentka Ji�ina M u c h o v �
9), t.�. ve vazb�, kter� sice o
lazaretu v�d�la, ale nev� kdo �kryt prozradil, proto�e v on� dob� byla v�zn�na
v Kounicov�ch kolej�ch v Brn� na �ensk�m odd�len�.
V�slechy
zat�en�ch prov�d�li krim. komisa� C o r d e s a
10), krim.zam. Jind�ich Wagner
11),
akci vedla brn�nsk� slu�ebna gestapa pod veden�m K o s l o w s k � h o
12), R � m e
r a 13)
a L e i s c h k � h o
14), za pomoci Schupo a ZbV-komanda.
L e i s c h
k e ud�v� , �e Franti�ek B e d n � � po zat�en� v listopadu 1945 vypov�dal o
jednon �krytu, kter� si spolu s Franti�kem � m � d e m
15) vybudoval ve ml�n� v Leskovci
u Vset�na. Kryt m�l slou�it pro p��pad, �e by se gestapo dov�d�lo o jejich
spolupr�ci s para�utistou P e t e r e m ( Anton�n B a r t o �
16)� pozn. LK).
Stavebn� materi�l jim dal k dispozici mlyn�� B e d n � � tak� vypracoval
podrobn� situa�n� pl�n, tak�e o jeho �daj�ch nebyla ��dn� pochybnost. P�i
v�slechu B e d n � � e o jeho vztahu k ileg�ln�mu NV na Vset�n� padlo jm�no
�etnick�ho poru��ka B u r e c k � h o
8) jako spolupracovn�ka a spojky
k partyz�n�m. Kdy� koncem roku 1944 za�alo na Vset�n� zat�k�n� , B u r e c k �
onemocn�l a ukryl se u zn�m�ch v obci nedaleko Vset�na
17). Zat�en byl teprve
v �noru 1945, kdy byl p�edvol�n k l�ka�sk� prohl�dce na zemsk� �etnick�
velitelstv�, po v�slechu byl spolu s B e d n � � e m p�ed�n odd�ln� IV 2
brn�nsk�ho gestapa. R � m e r pak s K o s l o w s k � m smluvili akci v Leskovce,
je� byla provedena koncem b�ezna nebo za��tkem dzbna 1945. Do akce za�ad�n L e
i s c h k e , kter� dostal rozkaz, aby informoval vedouc�ho ZbV komanda ��s. 31
v Ro�nov� SS-Hautpsturmf�hrera S c h r a d e r a
18), jen� m�l obsadit severn� �sek.
Akci vedl osobn� R � m e r. L e i s c h k e odjel ve�er spolu
S W i e d
e r m e r t h e m 19) a dal��m gestap�kem ( bu� Schieferm�ller
20)
nebo Klement 21)) do
Vset�na autem, kter� ��di l Anton D o r a z i l
22).
Na gestapu
ve Vset�n� potkal S c h r a d e r a, jemu� podle mapy dal rozkaz k obsazen�
�seku, jeho komando ��talo 30 mu��, krom� toho mu p�id�lil n�kolik psovod� ze
Slezska. Komando za sv�t�n� dorazilo na ur�en� m�sto v bl�zkosti ml�na, �sek
obsadili tak, �e �et�zem nemohl nikdo proj�t. Kr�tce pot� p�i�lo komando
brn�nsk�, je� obsadilo ji�n� �sek, v tomto �seku bylo tak� velitelstv� v �ele s
R � m e r e m a K o c h e m
23).
S c h r a
d e r �el za R � m e r e m, L e i s c h k e z�stal na m�st�, ��m� pr� byl jeho
�kol spln�n, na dal�� akci nem�l vliv. Brn�nsk� komando bylo mnohem po�etn�j��
ne� vset�nsk�, byli do n�j za�ad�ni i �lenov� brn�nsk�ho gestapa z r�zn�ch
refer�t�, p��slu�n�ci Grenzpolizeikommissariatu ze Zl�na a Jagdkommanda-Polizeiregimentu
21. D�le bylo brn�nsk�m gestapem p�ibr�no k akci rusk� komando pod veden�m �lena
gestapa H i l d e b r a n d a
24), je� pat�ilo k odd�len� IV 2a brn�nsk� slu�ebny. L
e i s c h k e vid�l , jak jeden mu�, pravd�podobn� Rus, �el do vedlej��ho
staven� a vr�til se s mu�em, kter� pr�v� �el do ml�na
25). Po chv�li �li oba spolu
s mlyn��em na velitelstv� komanda. Mlyn�� se vr�til do ml�na a vz�p�t� p�i�el se
svoj� rodinou , kterou odvedl na kraj lesa, kde bylo velitelstv�. Pak vyrazil
K o c h se skupinou 5-6 mu�� z prot�j��ho svahu proti ml�nu. Kdy� se skupina
p�ibl�ila ke ml�nu, sly�el jednotliv� v�st�ely, pravd�podobn� za ml�na. K o c h
se se skupinou ukryl do k�ov� a vyst�elil proti ml�nu panc��ovou p�st�, pak se
skupina jednotliv� pl�ila ke ml�nu, za nimi se daly do pohybu i ostatn�
skupiny. Partyz�ni se st�hli do krytu a st��leli proti bl��c� se skupin�. Akce
trvala cel� dopoledne, do krytu bylo v�trac�m kom�nem hozeno n�kolik ru�n�ch
gran�t�. Mezit�m se poda�ilo n�kolika p��slu�n�k�m brn�nsk�ho gestapa, mezi
nimi� byli R � m e r a a dr M a r q u o r t
26)vniknout na dv�r. L e i s c h k e
se cht�l p�esv�d�it, zda uz�v�ra dosud trv�, �el proto za Schraderem, cestou
mohl b�t zast�elen, zabr�nil tomu jeden �len komanda, kter� partyz�na zast�elil.
Vr�til se pak na p�vodn� stanovi�t� a do bl�zkosti ml�na ji� nep�i�el. Pak vid�l
rabov�n� a po��r ml�na. - Odpoledne byla uz�v�ra odvol�na, jednotliv� komanda se
vracela, vr�til se p�es Vset�n a Olomouc do Brna. � P�i dodate�n�m rozhovoru
s komisa�em A r m b r e c h t e m
27)
na brn�nsk� slu�ebn� se dov�d�l, �e akce se
z��astnil tak� �etnick� poru��k G u r e c k �, kter� byl v Brn� v�zn�n, ukazoval
gestapu cestu ke ml�nu. S�m jej nevid�l. Krom� partyz�na, kter� byl zast�elen
v jeho bl�zkosti, byl zast�elen dal�� partyz�n v budov� a dal�� sp�chal
sebevra�du, jm�na nezn�. B�hem akce byl post�elen jeden civilista �esk�
n�rodnosti, kter� byl selsk�m povozem odvezen do nemocnice, prvn� pomoc mu
poskytl M a r q u o r t. Rodina mlyn��e Ju���ka byla na m�st� zast�elena pro
pomoc partyz�n�m. Akce se z��astnili: R � m e r, K o c h , A r m b r e c h t ,
M a r q u o r t , S c h r a d e r, N o w o k
28), S ch r o t t.
29), Vincenc M a y e r
h o f e r 30), W i t t m a n a
31) dal��. � P�i akci padl jeden p��slu�n�k Jagdkommanda-Polizeiregimentu
21, tajemn�k N o w o k ran�n na nadlokt�.
M a r q u o r t vypov�dal, �e byl vyzv�n k akci,
jeli z Brna p�es Zl�n, kde p�ibrali n�kolik ��edn�k�. � Po vystoupen� z vozu je
k ml�nu vedl v � z e �
8), jeho� jm�no nezn�. Krom� 70-80 �len� gestapa se akce
z��astnila Schupo. Krom� zn�m�ch gestap�k� se akce z��astnil jeden U k r a j
i n e c . V lese si pak na rozkaz z��dil obvazi�t�. V�, �e jeden mu� ze
sousedn�ho domu byl posl�n do ml�na R � m e r e m , jen� mu dal pokyny. Jinak
nevid�l nic. K o c h pr� mu ��kal, �e rodina mlyn��e p�ijde do ochrann� vazby,
��dn�ho mrtv�ho nevid�l.
W i t t m a n n vypov�dal, �e c�l cesty znali jen R�mer, Koch a Leischke. Kdy�
se kolem 21,40 hodin dostavil na fakultu, bylo tam ji� shrom�d�no asi 70
p��slu�n�k� gestapa, celkem se jich se�lo asi 100, asi ve 22 hod. p�i�el R�mer
s Kochem a Marqourtem. Odjeli autobusy, kolem 2 hodiny v noci zastavili na
gestapu ve Zl�n�, n�kolik gestap�k� se k nim p�idalo. Civilista, o n�m� se
pozd�ji dozv�d�l, �e to byl n�jak� �etnick� d�stojn�k, jim ukazoval cestu ke
ml�nu. Pak se se�li se skupinou L e i s c h k e h o, kter� postupovala proti
nim, �li ve sm�ru od Vset�na. � V autobuse jelo 4-5 Rus� v uniform�ch SS, jeden
z nich m�l uniformu Untersturmf�hrera, jejich jm�na nezn�. � Na m�sto ur�en�
dorazili ji� za sv�t�n�.
- Byl za�ad�n do skupiny, ji� vedl krim. taj. Max K r e n
32), d�le se v n� byli
Alfred H a n k e
33)a dal��. � Vytvo�en uzav�rac� �et�z R � m e r , K o c h , Marquort, tlumo�n�k H i l d e b r a n d, S c h r o t t , T r i t t n e r 34) a 5
Rus� �lo do �dol�, kde st�lo n�jak� staven�. R � m e r dal K o c h o v i
rozkaz toto staven� obsadit , proto�e se v n�m skr�vaj� partyz�ni. � Pak
k jejich skupin� p�ivedli zat�en�ho mu�e
35), jen� vypr�v�l, �e je hled�n zl�nsk�m
gestapem, proto�e uprchl po zat�en� jednoho l�ka�e z Vizovic. Bavili se s n�m
asi hodinu, kdy zpozorovali ze staven� vych�zej�c� kou��..
Jak se Wittmann pozd�ji z vypr�v�n� dov�d�l, z��astnil se st�elby tak� H i l d
e b r a n t, kter� m�l strojn� pu�ku. � Akce trvala asi 3 hodiny. Teprve po
cest� se dov�d�l, �e bylo zast�eleno n�kolik partyz�n�. � Kolem 13 hodiny
p�ijeli do Zl�na, nezn�m�ho mu�e, jeho� Wittmann v lese hl�dal (Old�ich Bl�ha)
p�edali zl�nsk� slu�ebn�, pak se bez zast�vky vr�tili do Brna. � Kulomety,
automaty, gran�ty, panc��ov� p�sti, krom� jin�ch i p��slu�n�ci katovick�ho
gestapa.
W i e d e r m e r t h vypov�dal, �e bylo st��leno na S c h r o t t a, ale R a
d i f 36) v�as partyz�na zahl�dl a odst�elil jej. �len ZbV komanda p�ipravil
gestrekte Ladung, na kus prkna p�ipevnil odji�t�n� gran�ty, posledn� gran�r byl
neodji�t�n a na tomto bylo n�jak� zapalovac� za��zen�, prkno pak hodil oknem do
sklepa, v n�m� se ukryli partyz�ni. � Zast�elen 1 �len Schupa, N o w o
k post�elen do ramene, jako odvetu K o c h zap�lil ml�n i hospod��sk� objekty.
-Ve Zl�n� se K o c h asi hodinu radil s Z i e g l e r e m
37) o proveden� akce. � M
a y e r h o f sly�el, �e K o c h odst�elil dv� �eny, je� m�ly pat�it
k partyz�n�m.
- R a d i f vid�l u ml�na le�et t�i zast�elen� partyz�ny. Jednoho m�l zast�elit
S c h r o t t , dal�� dva �lenov� ZbV komanda.
P�� m�mi sv�dky akce v Leskovci byli:
Jan J a � e k
38), Hov�z� Paseky 156,
Josef V y c h o p e �
39), Leskovec �. 52,
Jan M a c h � l e k
40), Leskovec �. 53,
Josef L a b a j
41), b�val� starosta, Leskovec �. 133,
Josef M a r t i n e c
42), t.�. Vysok� M�to,
Akce se z��astnili: R � m e r, K o c h , S c h r a d e r, S c h r o t t , M a y
e r h o f e r, K r e n, H a n k e , H i l d e b r a n d Herrmann, pomocn�
zam�stnanec, K n i p p e l b e r g e r
43) , E l s e
s s e r 44) , P e u s e
45) , Z i t o
w s k i 46), K e r n e r
47), G r i g a r
48), A d a m Jind�ich
49),
Jejich pobyt nen� zn�m, d�le Engler Erich
50), Kropa�ek Otto
51), Walzberger Leopold
52), Hauser Karl.
53)-
Origin�l v�pov�di je ulo�en v Moravsk�m Zemsk�m
muzeu v Brn�, fotokopii najdete zde
 .
|
1) |
SS-Obersturmbannf�hrer
Max Rausch
(14. 10. 1898 Georgenthal - popraven 1. 3. 1947 Brno)
od prosince roku 1944 velitel Brn�nsk�ho gestapa a vrchn� velitel tajn�
policie na Morav�. |
|
2) |
o�et�ovatel bratr Agapitus, ob�. jm. Old�ich Bl�ha (27. 12. 1911 Lo�tice
u Litovle � 22. 5. 1971 Zl�n) pochov�n v ��dov� hrobce ve Vizovic�ch)
Zl�nsk� 467, Vizovice � od 50 let nejvy��� p�edstaven� (spr�vce)
nemocnice milosrdn�ch brat�� ve Vizovic�ch. |
|
3) |
agent B35 Franti�ek Bedn��, kryc� jm�no Mal� Franta, Va�ek, Posp�il,
Karpentsk� (4. 10. 1904 Brno-Chrlice � 10. 4. 1945 KT Mauthausen)
Chrlice 384 � zakladatel bunkru. Jako u�itel p�sobil v Albrechtic�ch a v
Karpentn� ve Slezsku. Zde v roce zakl�d� tzv. skupinu Slezk�ho odboje
nam��enou v t� dob� proti polsk�mu nacionalizmu a rozp�navosti. Po
Mnichovu a z�boru T��nska polskou arm�dou na podzim roku 1938 se vr�til
na Brn�nsko (do rodn�ch Chrlic). Do odboje se znovu zapojil za��tkem
kv�tna roku 1939 a to v Obran� n�roda a v organizaci Peti�n� v�bor V�rni
z�staneme. Organizoval a pod�lel se na p�ev�d�n� osob do zahrani�� na
trase p�es Uhersk� Hradi�t�, Vset�n (spolupracoval s Josefem Soused�kem),
na T��nsko, kdy byly vyu��v�ny slu�by jeho sestry Marie. V �noru roku
1940 se dostal do pozornosti konfidenta brn�nsk�ho gestapa Viktora
Ry��nka (25. 12. 1902 � popraven 7. 10. 1946 v Brn� � d�stojn�k �s.
arm�dy. Po okupaci za�al pracovat jako agent gestapa pod kryc�m jm�nem
Pavel V�voda A13). Od dubna roku 1940 �il v ilegalit�. Zat�en 15.
listopadu 1942 a v�zn�n do 8. prosince 1943. Pot� se stal konfidentem
brn�nsk�ho gestapa. V prosinci 1944, na ud�n� konfidenta Franti�ka
�m�da, �e pracuje pro ob� strany, byl znovu zat�en a 7. 4. 1945 odesl�n
s transportem KL3
(stejn�m transportem byl odesl�n i okresn� �etnick� velitel Rudolf
Gureck�) z brn�nsk�ch Kounicov�ch kolej� do plynov�ch komor v
Mauthausenu. Franti�ek Bedn�� byl odd�n s Evou Bedn��ovou, se kterou m�l
p�t d�t�. Z�znam o narozen� v matrice kostela Zv�stov�n� Panny Marie v
Brn�-Tu�anech
.
Vice o t�to osob� zde
. |
|
4) |
Old�ich Ka�ok, n�kdy ps�no Kaniok (3. 1. 1927 Fr�dek-M�stek � 3. 4. 1945
Leskovec), T�anovsk�ho 1153 (334), Fr�dek-M�stek �odbojov� pracovn�k z
Fr�dku-M�stku (spolupracoval se Soused�kovou organizac�). Ud�n
Franti�kem �m�dem a Franti�kem Bedn��em. Po zat�en� podepsal spolupr�ci
s gestapem a byl propu�t�n. Po zat�en� Franti�ka Bedn��e odch�z� do
ilegality a za��tkem ledna se p�emis�uje do usedlosti Jana Ju���ka.
Z n�mi z�skan�ch dokument� nen� z�ejm�, �e by n�koho zradil �i udal.
Dokumenty z archivu SOkA ve Fr�dku-M�stku zde
. |
|
5) |
partyz�n Jan Ju�i�ka (3. 7. 1899
Leskovec - 6. 1. 1982 Star�
Ves nad Ond�ejn�kem),
syn Josefa Ju�i�ky a Anny Ju�i�kov� rozen� Ju�icov�. Osobn� domlouval zalo�en� bunkru, poch�zel s Leskovce
viz matrika narozen�
. |
|
6) |
Anton�n Folt�n (12. 2. 1916 -
?) Ostrava Hrabov� 69
- odboj��, d�ln�k s
V�tkovick�ch �elez�ren, p�ed�n Franti�kem Bedn��em gestapu a na jeho radu podepsal
spolupr�ci (dle gestap�ka Cordese a Wagnera nepodal ��dn� zpr�vy).
Je�t� p�ed zat�en�m prozradil nev�domky �kryt Karla B�enka u
Arno�ta Myslikovjana (v�ce o B�enkov� organizaci v knize Radom�ra Sedi
"P�t proti Gestapu").
Koncem roku 1944 posl�n na kop�n� z�kop� okolo Ostravy odkud uprchl.
Od
4.1.1945 vstupuje do odd�lu J� Prlov, od 15.3.1945 �esk� z�stupce
velitele 2 sabot�n�ho odd�lu Kosti Kalabalina. 22.2.1945 se m�l
z��astnit neopr�vn�n� popravy Martina Hrt�n�, kter� byla provedena
p�ed obchodem
v �st�.
Po v�lce m�l kr�tkou dobu d�lat spr�vce Vizovick�ch pal�ren. Po
vyp�tr�n� jeho �dajn� udava�sk� minulosti z Ostravska byl zatknut a uv�zn�n v
Ostravsk� v�znici.
Dle � 90
trestn�ho ��du bylo
proti n�mu zastaveno trestn�
��zen� pro nedostatek d�kaz�. Zaj�mavost� je, �e bydlel b�hem v�lky na stejn� adrese jako
Jan Ju�i�ka (zakladatel bunkru) u Gustava Vl�ka, kter� kv�li �idovsk�mu
p�vodu sv� man�elky schov�val svoji dceru Alici u Anny Ju���kov� v Leskovci. Z
odbojov� �innosti se dob�e znal i s
Ji�inou Muchovou z Leskovce, kter� byla po v�lce odsouzena v
Ostrav� k 6 let�m �al��e za spolupr�ci s gestapem.
Ru�n�
psanou v�pov�� o Anton�nu Folt�novi od Jind�icha Wagnera s Ostravsk�ho
gestapa najdete zde
. |
|
7) |
velitel Dajan Bajanovi� Murzin N�mci naz�van� �ern� gener�l (12. 12. 1921
Star� Baltika, n�kdy chybn� uv�d�no 20. 1. 1921 - 9. 2. 2012 Ufa) -
druh� velitel
1. �s. partyz�nsk� brig�dy Jana �i�ky. Nositel 86 ��d� a
vyznamen�n�, �estn� ob�an 16 m�st v �ech�ch, na Morav� i na Slovensku. |
|
8) |
Rudolf Gureck�
(13. 4. 1896 v Lubn� u
Fr�dku - 10. 4. 1945, n�kdy uv�d�no 1.5.1945 KT Mauthausen) - okresn� �etnick�
velitel kryc� jm�no David - odboj�� spojka Clay-Soused�k-Murzin zem�el
pravd�podobn� v plynov� komo�e KT Mauthausen.
Bli��� informace
zde
. |
|
9) |
Ji�ina
Muchov� (18. 9. 1919 Leskovec - ?) udan� agentem B105 Franti�kem �m�dem (Velk�
Franta, 5. 10. 1913-7. 2. 1945), v dob� Leskoveck� trag�die zav�en� v Kounicov�ch
kolej�ch. Pod�lela se na odhalen� B�enkovi organizace a m�la udat
partyz�ny z Malenovic u Zl�na. Jej�m ��d�c�m org�nem byl gestap�k
Steindorf. Po v�lce dostala 6 let t�k�ho �al��e a v roce 1949
propu�t�na na amnestii. Provdala se za Aloise Muchu z Leskovce a bydlela
do roku 1954 u pan� Anny Ju���kov� v Leskovci 1.
Ru�n� psanou v�pov�� o Ji�in� Muchov� od Jind�icha Wagnera s
Ostravsk�ho gestapa najdete zde
.
|
|
10) |
krimin�ln� komisa� Karl Cordes (17. 5. 1916
Rheine - popraven 21. 2. 1947 Ostrava), p�id�len gestapo Brno (1939-1943),
Moravsk� Ostrava (1943-1945), z�stupce velitele ostravsk�ho gestapa
od dubna 1943-30.dubna.1945. |
|
11) |
krimin�ln� zam�stnanec Jind�ich W�gner (25. 7. 1912 Ostrava - popraven 3. 12. 1946 Ostrava),
p�id�len gestapo Moravsk� Ostrava
(1942-1945). |
|
12) |
krimin�ln�
komisa� Otto Koslowski (17. 4. 1900 Reisenburg - popraven 3. 5. 1947 Brno)
-
p�id�len gestapo Brno (1939-1945), vedouc�ho
refer�tu II A (komunismus, marxismus, levicov� odboj, ru�t� navr�tilci a
emigranti z Ukrajiny) , II G/C (zbran�, t�askaviny, p�e�iny proti z�konu o
tzv. z�ludn�ch �toc�ch na st�t, reakce, opozice, poslech zak�zan�ch
radiov�ch stanic), II S (mravn� z�le�itosti, homosexu�lov� � nem�l jedin�ho
zam�stnance a pozd�ji byl tento refer�t zcela zru�en) a II H (Erkennungsdienst
� poru�en� z�kona N�mci) v Brn�. Po zat�en� se pokusil dvakr�t sp�chat sebevra�du
a to v Plzni (20. 1. 1947 pod�ez�n� �il �iletkou)
a pak v Brn� (3.4.1947 pistol� � dva pr�st�ely prsou). |
|
13) |
krimin�ln� rada Hugo R�mer (21. 9. 1897 �ern�, okr. Dortmund - ?), U
botanick� zahrady 36, Brno � p�id�len gestapo Brno refer�t III L
(1942�1945). Do Brna p�elo�en dne 11. dubna1942 z Dortmundu m�sto
Wilhelma Herzbergera (odsouzen na 12 let
k�znice za bran� �platk� a pa�ov�n�
zbo�� ze Slovenska). |
|
14) |
krimin�ln� komisa� Kurt Leischke (22. 11. 1905
Guthersee - popraven 9. 4. 1947 Brno) Dlouh� 10b Brno - od l�ta 1941 vedouc� refer�tu II BM/L
(1941-1945) a
pot� IV � 1b (�esk� pravicov� hnut� odporu) v Brn�. |
|
15) |
agent B105 Franti�ek �m�d, kryc� jm�no Velk� Franta, Ing. Franti�ek
Nov�k (5. 10. 1913 Rosenberg, dnes Brno-Chrlice � 7. 2. 1945 zast�elen
ve Vala�sk�m Mezi����) Brno 105. Zam�stnanec brn�nsk� Zbrojovky, �len
KS�. Po Mnichovu za�al p�sobit v odboji a to v ileg�ln�m ml�de�nick�m
sdru�en� mlad�ch komunist� a byl napojen i na Obranu n�roda. Po ud�n�
Anny ���kov� byl 31.��jna 1939 zat�en gestapem a po podpisu spolupr�ce
fingovan� propu�t�n. Nepoda�ilo se mu ov�em z�skat d�v�ru odboj���, a
tak byl znovu zat�en a p�evezen na dvan�ct let do k�znice ve Waldheimu v
N�mecku. V lednu 1943 znovu propu�t�n (na ��dost Otty Koslowsk�ho) a
stal se z n�j jeden z nejv�t��ch agent� gestapa. Zlikvidov�n v �noru
roku 1945 Mal�kovou skupinou ve Vala�sk�m Mezi����. Vice o t�to osob�
zde
. |
|
16) |
Anton�n Barto�
(12. 9. 1910 v Lan�hot� - 13. 12. 1998 New York)
velitel parav�sadku CLAY vysazen�ho na Morav� (u obce Hosti�ov�) dne 13.
dubna 1944 (dal�� �lenov� Ji�� �tokman a �estm�r �ikola).
|
|
17) |
Gureck�
p�est�hoval celou svoj� rodinu do Seninky �.p. 50 k panu Janu Cedidlovi
viz. v�pov�� zde
.
Naproti jejich sv�tnice byli ubytov�ni N�me�t� voj�ci a proto pan
Cedidla vyd�val pan� Gureckou za svoji setru. |
|
18) |
SS Hauptsturmf�hrer krimin�ln� komisa� Hans Schrader (8. 10. 1919 - ?) �
velitel ZbV Kommando 31 v Ro�nov� pod Radho�t�m, 4. 5. 1945 zadr�en
Rudou arm�dou u Havl��kova Brodu. |
|
19) |
krimin�ln�
asistent Karel Wiedermerth (5. 1. 1908 Brno - popraven 31. 3. 1947 Ostrava) -
p�id�len gestapo Moravsk� Ostrava (1940-1944), Brno (1945). |
|
20) |
krimin�ln� tajemn�k Karel Schieferm�ller (26. 10. 1907 Sankt Ulrich, Rakousko - popraven 24. 4. 1947 Nov� Ji��n)
Falkensteinerova
38, Brno -
v roce 1939 p�id�len do Malacek pozd�ji gestapo Vset�n, Moravsk� Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945). Jeden z mo�n�ch
vrah� Josefa Soused�ka. Dle pov�le�n�ch sv�dectv� m�l v kancel��i ��adovny vset�nsk�ho
Gestapa podrobit Soused�ka nelidsk�mu v�slechu, p�i n�m� jej Soused�k po
jednom z fyzick�ch �tok� kopnul tak, a� Schieferm�ller spadl na zem. Tuto
verzi po v�lce potvrdil tak� n�meck� �editel Zbrojovky ve Vset�n� Gritzbeck. |
|
21) |
krimin�ln� tajemn�k Alois Klement (?) - p�id�len gestapo Brno
(1939-1945) - bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
22) |
pomocn� zam�stnanec Anton�n Dorazil (10. 3. 1896 Brno - popraven 12. 10.
1946 Brno) - �idi� gestapa Brno refer�t I G 2. |
|
23) |
krimin�ln� komisa� Jan Koch (27. 2. 1914 Stuttgart - ?), Pis�rky 10,
Brno � p�id�len na gestapo v Brn� (1944�1945). �dajn� m�l zap�lit
stodolu i s autem pana Maliny z Leskovce �.p. 106 (ze� pana V�clava
Franti�ka Schmiedkeho obchodn�ka ze d�evem a jeho man�elky Franti�ky
�tefkov�, b�val� u�itelky ru�n�ch prac� v Leskovci. Bratr pana
Schmiedkeho byl jeden z nejvy���ch p�edstavitel� slovensk�ho n�rodn�ho
povst�n� Karol �midke
<Schmiedke>).
�dajn� m�l b�t po v�lce v�zn�n v Sov�tsk�m svazu. |
|
24) |
smluvn� pomocn� zam�stnanec a p�ekladatel Herman Hildebrand (13. 1. 1914
Kronsfelder-Soporoti -
?)
Cejl 6, Brno - p�id�len gestapo
Brno, bli���
informace zat�m nezji�t�ny. |
|
25) |
pravd�podobn� Jan Luk�ek (16. 5. 1988 -
?) - Leskovec 91, zem�d�lsk� d�ln�k, �eled�n. |
|
26) |
standartenf�hrer
MUDr Walter Marquort (23. 4. 1905 Dortmund - popraven 11. 12. 1946 Brno) - vedouc�
l�ka� intern�ho odd�len� Zemsk� nemocnice v Brn�, od dubna 1940 nav�zal s
Gestapem �zk� styky, kdy� se stal jeho smluvn�m l�ka�em. Na ja�e roku 1944
byl pov��en na vedouc�ho l�ka�e o�et�ovny na Kounicov�ch kolej�ch. Spadal
pod refer�t II A. |
|
27) |
asi krimin�ln� komisa� Ruppert Albrecht (28. 7. 1912 Mariazell - ?)
Pra�sk� 9, Brno - bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
28) |
krimin�ln� tajemn�k Jan Nowok (23. 1. 1903 Jan�w Polsko - popraven
12. 11. 1946 Uhersk� Hradi�t�) Leo�e Jan��ka 17b, Brno-Kr�lovo Pole - p�id�len gestapo Opava (1939), Moravsk� Ostrava (1940-1941), Brno (1942-1943), Zl�n (1944-1945), ran�n p�i akci. |
|
29) |
vrchn� krimin�ln�
asistent Gerhard Schrott (24. 3. 1907
�ternberk -
?) Silni�n� 39a, Brno -
p�id�len gestapo Moravsk� Ostrava (1942-1943), Brno (1943-1945) p�sobil proti partyz�n�m v oblasti severn� Moravy i na
�eskomoravsk� vrchovin� a tak� se z��astnil akce proti desantu Komensk�.
Krom� toho ��dil st�lou agenturn� s� v regionu. Byl to v�born� sportovec a
vynikaj�c� st�elec z ru�n�ch zbran�. B�hem z�sah� proti odboj���m b�val v�dy
vyzbrojen dv�ma pistolemi r�e 9 mm (mo�n� n�boj z jeho pistole nalezen
nedaleko Ju���kova ml�na). Jeho pov�le�n� osud nen� zn�m. |
|
30) |
krimin�ln� tajemn�k Vincenc Mayerhofer (26. 2. 1897 V�de� -
?) Stojanova 8, Brno - p�id�len gestapo Brno refer�t III C
(1939-1945), v roce 1946 m�l b�t ji� po smrti, bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
31) |
krimin�ln� zam�stnanec Alfred Wittmann (14. 3. 1906 Brno - popraven
3. 4. 1947 Brno) Na rybn��ku 4, Brno - p�id�len gestapo Hodon�n, Brno refer�t I SD (1939-1945). |
|
32) |
krimin�ln� tajemn�k Maxmili�n Kren (21. 8. 1903 Seeboden K�rnten
- ?) Falkenstensrova 38, Brno � p�id�len na gestapo v Brn�,
refer�t III B (1939-1945). �dajn� zadr�en na na�em �zem� �
bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
33) |
krimin�ln�
asistent Alfr�d Hanke (?) - p�id�len gestapo Brno II BM 2 (1939-1945), bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
34) |
krimin�ln� tajemn�k Hanz Trittner (8. 2. 1899 V�de� - popraven 25. 3. 1947 Brno) Merhautova 5, Brno -
p�id�len gestapo Brno (1939-1945), jeho man�elka Anna Tritnerov� roz.
Protiv�nsk�-pomocn� s�la na gestapu v Brn� refer�t II F (1939-1945).
|
|
35) |
o�et�ovatel bratr Agapitus, ob�. jm. Old�ich Bl�ha (27. 12. 1911 Lo�tice
u Litovle � 22. 5. 1971 Zl�n) pochov�n v ��dov� hrobce ve Vizovic�ch)
Zl�nsk� 467, Vizovice � od 50 let nejvy��� p�edstaven� (spr�vce)
nemocnice milosrdn�ch brat�� ve Vizovic�ch. |
|
36) |
krimin�ln� tajemn�k Franz Radif
(28. 9. 1908 Klagenfurt - popraven 8. 1. 1947 Brno) Akademick� 22, Brno - p�id�len gestapo Brno (1939-1945). |
|
37) |
krimin�ln� rada Hanu� Ziegler (16. 2. 1899
Obelshausen - sp�chal sebevra�du 3. 2. 1948) - p�id�len gestapo Zl�n, Uhersk� Hradi�t�,
Moravsk� Ostrava. Od ledna 1940 do 2.5.1945 velitel Zl�nsk�ho
gestapa. |
|
38) |
Jan
Ja�ek (20. 1. 1902 Hov�z� - 5. 1. 1974 Hov�z�) Hov�z� 135 - pasek��, kter� byl
donucen pod hrozbou zast�elen�m dov�st skupinu vedenou
asi krimin�ln�m
komisa�em Maxe Kremem (Hov�zsk�) k usedlosti u Ju���k� (Leskovec
67). S�m se m�lem stal ob�t�, ale nakonec na p��mluvu n�meck�ho
velitele, kter� byl na vojn� jeho nad��zen�m a poznal ho, nebyl
zast�elen za spolupr�ci s partyz�ny.
Z�znam
o
narozen� v Hov�zsk� matrice
. |
|
39) |
Josef Vychope� st. (29. 4.
1903 Leskovec - 4. 10. 1966 Leskovec) Leskovec 52
- ��astn�k trag�die, kdy
ze sv�m synem museli
zap��hnout vozy s uloupen�mi v�cmi z Ju���kovy usedlosti v Leskovci 67.
Tyto uloupen� v�ci odvezli p�ed hospodu u �tastn�ch a odtud je odvezl
pan Mucha do bl�zk� vesnice Hov�z�, kde je N�mci
prod�vaj� nebo vym��uj� za j�dlo. |
|
40) |
Jan Mach�lek (7. 4. 1924
Leskovec
-
?) Leskovec 53 - ��astn�k
trag�die. Bydlel spolu s maminou Roz�ri�, sestrou
Franti�kou a bratry
Josefem, Aloisem a Ladislavem ve vedlej��
usedlosti, nejbli��� soused� rodiny
Ju���kov�ch (babi�ka
pana Mach�lka a matka Jana Ju���ka st. byly sestry).
|
|
41) |
Josef Labaj
(1. 4. 1888 Leskovec - ) Leskovec 138
- v t� dob� starosta obce, p��m� ��astn�k Leskovsk� trag�die.
Z�znam
o
narozen� v matrice Doln�ho sboru ve Vset�n�
.
Z�znam o svatb� v
Leskovsk� matrice . |
|
42) |
Josef
Martinec (12. 12. 1906 -
?) Leskovec 91 - k jeho domu
(takt� ml�n) s nejv�t�� pravd�podobnost� dovedl
skupinu
Hanse Kocha zat�en�
okresn� �etnick� velitel Rudolf Gureck�. |
|
43) |
krimin�ln�
tajemn�k Adolf Knippelberg (19. 7. 1907 V�de� -
?) Dlouh� 44, Brno - p�id�len gestapo Jihlava (1939-1942), Brno
refer�t III A (1943-1945), 29.3.1944 m�l v Ostrav� Hrab�vce nedaleko
kostela
zast�elit dva piloty RAF
a to Godena A. Kiddera a Thomase G.
Kirby�Greena (utekli ze zajateck�ho t�bora Stalag III Sagan v dne�n�m
jihoz�padn�m Polsku),
koncem v�lky
zadr�en Rudou arm�dou v Rakousku a v roce 1945 p�ed�n do �eskoslovensk�ho v�zen� odkud
utekl. Dal�� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
44) |
pomocn� zam�stnanec Jan Els�sser (?) - p�id�len gestapo Brno, bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
45) |
krimin�ln� tajemn�k Augustin Peuse (18. 7. 1908 Belkoro -
?) Mar�ova 4, Brno - p�id�len gestapo Moravsk�
Ostrava (1939-1940), Brno (1945),
bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
46) |
krimin�ln� asistent
Alois Zitowski (?) - bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
47) |
krimin�ln� zam�stnanec Franz Kerner (27. 8. 1903 -
?) - p�id�len gestapo Brno II BM/So
(1940-1945), p�vodem �ech vlastn�m jm�nem Franti�ek Kop�iva, druh� mo�n� vrah Josefa Soused�ka. |
|
48) |
krimin�ln� zam�stnanec Adolf Grigar (?) - p�id�len gestapo Brno II BM 1 (1940-1945), bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
49) |
vrchn� krimin�ln� asistent Jind�ich Adam (?) - p�id�len gestapo Brno
refer�t II BM 1 - bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
50) |
krimin�ln� asistent Erich Engler (5. 8. 1914 D�seeldorf -
12. 11. 1945 Brno) Kounicova 29, Brno - p�id�len gestapo Brno, zem�el ve
v�znici. |
|
51) |
krimin�ln� asistent Otto Kropatschek (Krop��ek) (?) - p�id�len gestapo Brno
refer�t II BM/So (1939-1945) - bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
52) |
vrchn�
krimin�ln� asistent Leopold Walzberger (?) - p�id�len gestapo Brno refer�t II
MB/So (1939-1945), vedl vy�et�ov�n� ileg�ln� sokolsk� organizace. |
|
53) |
policejn� tajemn�k Karel Hauser (?) - p�id�len gestapo Brno I E 1 (1940-1945), bli��� informace zat�m nezji�t�ny. |
|
