|
|
|
V�e o trag�dii:
Padl� ob�an� Leskovce: |
Vy�et�ovac� zpr�va sepsan� dne 26. �ervence 1946 Oblastn� ��adovna Stb. Brno-Mozartov� ul. 3 Brno, dne 26. �ervence 1946 ��slo: 1074/1946-ad. V�c: Vyvra�d�n� a vyp�len� partyz�nsk�ho lazaretu v Leskovci, okr. Vset�n � �et�en�. Z p r � v a. Dne 6. Dubna 1946 byl zasl�n ZNV v Praze zemskou ��adovnou st�tn� bezpe�nosti v Praze II pod �.j. 51/46/taj velitelstv� stanice SNB ve Vizovic�ch p��pis t�kaj�c� se vyvra�d�n� a vyp�len� partyz�nsk�ho lazaretu v Leskovci u Vset�na. Tato ��adovna v tomto p��pise ��d� hlavn� p�ezkou�en� �daj� b�v. partyz�na Old�icha B l � h y 1) t.�. o�et�ovatele v nemocnici Milosrdn�ch brat�� v Praze 1, kter� o�et�oval partyz�ny ve zm�n�n�m lazaretu a celou gestap�ckou akci p�e�il, a kter� ud�v�, �e prozrazen� tohoto partyz�nsk�ho lazaretu v Leskovci m�l prov�st � Mal� Franta�, spr�vn� Franti�ek B e d n � � 2), b�v u�itel na Fr�decku. D�le uv�d�, �e p�ed mal�m Frantou dle jeho doslechu v Leskovci m�li partyz�ni a sice Old�ich K a � o k, 3) n�jak� Jenda 4) a Tonda F o l t � n 5) uprchnout z Ostravska, je�to odtamtud poch�zeli a ob�vali se B e d n � � o v a prozrazen�. Tonda F o l t � n m�l pr� v Mor.Ostrav� p�ed odchodem do Leskovce prov�d�ti udava�stv� a kdy� se ob�val prozrazen� odejel do Leskovce a tam se ukryl mezi partyz�ny. Ihned po osvobozen� na�e �zem� Rudou arm�dou obdr�el pr� F o l t � n m�sto ve Vizovick�ch p�lenic�ch jako spr�vce a jeliko� se na n�j prozradilo udava�stv�, kter� prov�d�li v Mor. Ostrav�, byl zat�en a nach�z� se n�kde ve vy�et�ovac� vazb�. Jeliko� b�v. partyz�n F o l t � n se nach�z� ve vazb� krajsk�ho soudu trestn�ho v Mor. Ostrav� byl odesl�n p��pis velitelstv� SNB ve Vizovic�ch slu�ebn� cestou �NB-Obl.��adovn� Stb. V Mor. Ostrav� za ��elem dal��ho �et�en�. Tato ��adovna vyslechla ve v�ci partyz�na Ant. F o l t � n a, kter� se nach�z� t.�. ve vazb� krajsk�ho soudu trest. V Mor. Ostrav�, kter� mimo jin� ve sv� protokol�rn� v�pov�di ud�v�, �e Old�icha B l � h u o�et�ovatele poznal u rodiny J u � � � k o v � v Leskovci u Vset�na na ja�e roku 1945. B l � h a byl o�et�ovatel partyz�nsk�ho lazaretu a ke skupin� partyz�n� �Murzina� 6)p�i�el v �noru 1945. Zda lazaret partyz�n� v Leskovci u Vset�na prozradil konfident gestapa �Mal� Franta�, spr�vn� Franti�ek B e d n � �, b�v. ��d�c� u�itel z Karpentn� u �esk�ho T��na nen� F o l t � n o v i zn�mo. Tak� mu nen� zn�mo, kdo cel� p��pad u ��edn�k� gestapa vy�et�oval a kdo by tento p��pad b�v. n�meck�m ��adem nebo jeho org�n�m mohl prozraditi. F o l t � n pop�r� se v�� rozhodnost�, �e by s�m vyzdradil partyz�nsk� lazaret gestapu a prohla�uje, �e v dob� t�to akce nebyl ani v Leskovci u Vset�na p��tomen, pon�vad� se zab�val jin�mi destruk�n�mi pracemi v obvod� m�sta Vset�na a obce Ho���lkov�. D�le F o l t � n ud�v�, �e sly�el, �e celou tuto akciprozradil jist� b�v. poru��k �etnictva, kter� ho zn� pod kryc�m jm�nem � D a v i d � 7) ( viz protokol v�pov�di listy �. 1 � 3 ). D�le byla u Obl ��adovny Stb. V Mor. Ostrav� vyslechnuta b�v. konfidentka gestapa Ji�ina M u c h o v � 8) t. �. ve vazb� krajsk�ho soudu trest v Mor. Ostrav� , kter� mimo jin� ud�v�, �e o partyz�nsk�m lazaretu v Leskovci u Vset�na sice v�d�la, av�ak kdo celou tuto akci prozradil nem��e udati, jeliko� v dob�, kdy se stalo vyp�len� partyz�nsk�ho lazaretu v Leskovci byla pr� uv�zn�na ne v�znici brn�nsk�ho gestapa v Kounick�ch kolej�ch v Brn�-�abov�esk�ch. ( viz protokol�rn� v�slech listy �. 1 � 4 ). Po vy�et�en� zaslala Obl. ��adovna v Mor. Ostrav� tento p��pis zdej�� ��adovn� k dal��mu zpracov�n� a p��m�mu vy��zen�m s t�m, �e v�slechy tam zaji�t�n�ch p��slu�n�k� b�v. slu�ebny Gestapa v Mor. Ostrav� b�v. krim. komisa�e Karla C o r d e s e 9) a b�v. krim. zam�stnance Jind�icha W a g n e r a 10), bylo zji�t�no, �e celou akci proti partyz�n�m v Leskovci u Vset�na prov�d�la jejich nad��zen� slu�ebna gestapav Brn� pod veden�m krim. rady K o z l o v s k � h o 11), krim rady R � m e r a 12) a krim. komisa�e Kurta L e i s c h k e h o 13) za pomoci ochran� policie a zvl�tn�ho velitelstv�, kter� bylo z��zeno za ��elem pot�r�n� partyz�nsk�ho odboje b�v. protektor�tu ( ZbV- Komanndo). Na z�klad� tohoto p��pisu byli u zdej�� ��adovny vyslechnuti k v�ci vyp�len� a vyvra�d�n� partyz�nsk�ho lazaretu v Leskovci u Vset�na n�sleduj�c� zde zaji�t�ni �lenov� brn. Slu�ebny Gestapa: Krim. komisa� Kurt L e i s c h k e , ve sv� protokol�rn� v�pov�dimimo jin� uv�d�, �e po zat�en� konfidenta brn. Slu�ebny Gestapa Franti�ka B e d n � � e ( kter� pracoval pod kryc�m ��slem B-35 ) a t o v listopadu 1944 u�inil tento p�i v�slechu tak� �daje o jednom krytu, kter� si po dohod� s konfidentem Gestapa Franti�kem � m � d e m ( B-105) 14) za��dil v jednom ml�n� v Leskovci u Vset�na. Tento kryt m�l jim slou�it v p��pad�, kdyby se Gestapo dov�d�lo o jejich ileg�ln� pr�ci s para�utistou � P e t e r e m 15)�, jako �kryt . B e d n � � prohl�sil tak�, �e mlyn�� s t�mto �pln� souhlasil a dal jim k dispozici stavebn� materi�l. O p�esn� poloze tohoto krytu vypracoval B e d n � � tak� podrobn� situa�n� pl�n, tak�e nebyla ��dn� pochyba o tom, �e by �daje B e d n � � o v y byly nespr�vn�. V�slechem B e d n � � e o jeho vztahu k ileg�ln�mu NV ve vset�nsk�m okrese byl tak� jmenov�n �etnick� okresn� velitel ve Vset�n�, �etnick� poru��k B u r e c k � 7) , jako spolupracovn�k a jako spojka k partyz�n�m. Kdy� koncem roku 1944 po�alo ve Vset�n� zat�k�n�, onemocn�l n�hle B u r e c k � a uch�lil se ku sv�m zn�m�m do nedalek� obce v�chodn� od Vset�na 16), aby se tak ukryl p�ed zat�en�m. Teprve u p��le�itosti na��zen� l�ka�sk� prohl�dky byl asi v �noru 1945 na zemsk�m �etnick�m velitelstv� a po kr�tk�m v�slechu byl z�rove� s B e d n � � e m p�ed�n refer�tu IV-2a brn. Slu�ebny Gestapa k dal��mu �et�en�. Po dal��m vy�et�en� byla vedouc�m odd�len� krim. radou R � m e r e m a vedouc�m refer�tu krim. komisa�em K o c h e m umluvena a sestavena akce proti �krytu partyz�n� v Leskovci, kter� byla provedena koncem b�ezna a nebo po��tkem dubna 1945. Krim, komisa� L e i s c h k e byl do t�to akce rovn� za�azen a obdr�el rozkaz informovati na odbo�ce slu�ebny Gestapa vedouc�ho ZbV-Komannda 31 v Ro�nov� SS-Hauptsturmf�rera S c h r a d e r a 17) ve Vset�n�, jak m� prov�sti obsazen� severn�ho �seku s jeho Kommandem. Celou tuto akci vedl osobn� krim .rada R � m e r .Na z�klad� tohoto rozkazu odjel L e i s c h k e v p�edve�er akce s krim. as. W i e d e r m e r t h e m 18) a jedn�m dal��m ��edn�kem na jeho� jm�no se ji� nem��e vzpomenouti (snad krim. tajemn�kem S c h i e f e r m � l l e r e m 19) nebo krim. tajemn�kem K l e m e n t e m 20) osobn�m vozem do Vset�na,k ter� ��dil krim. zam�stnanec Anton�n D o r a z i l 21). Na slu�ebn� Gestapa ve Vset�n� setkal se L e i s c h k e se S c h r a d e r e m, kter�mu podle mapy ud�lil rozkaz uzav�en� �seku. S c h r a d r o v o Kommando ��talo asi 30 mu��. Krom� toho bylo tomuto p�id�leno n�kolik psovovd� ze Slezska. Asi kolem p�lnoci pochodovalo pak Kommando S c h r a d e r a v semknut�m �tvaru ze Vset�na hlavn� silnic�, kde na jedn� k�i�ovatce odbo�ilo levou stranou do lesa. Tento les pro�lo a za sv�t�n� do�lo do jednoho �dol� na ozna�en� m�sto, kde se nach�zel ml�n. Po p��chodu obsadili �lenov� Kommanda ihned sv�j vyzna�en� �sek tak, aby nemohl nikdo od ml�na skrz zaji��ovac� �et�z proj�t. Kr�tce na to dostavilo se na m�sto tak� Kommando brn�nsk� a obsadilo se sv�m mu�stvem podobn� ji�n� �sek. V tomto �seku bylo tak� um�st�no velitelstv�, kter� tvo�il krim .rada R � m e r , krim.komisa� K o c h 22). Po jejich p��chodu odebral se S c h r a d e r ke krim radovi R � m e r o v i u kter�ch se pak zdr�oval po celou dobu akce, kde�to L e i s c h k e z�stal na sv� m�st� v lese. T�mto byl jak L e i s c h k e ve sv� protokol�rn� v�pov�di prohla�uje jeho �kol spln�n a nem�l na dal��ch opat�en�ch p�i prob�haj�c� akci sebemen��ho vlivu. Na osv�tlen� cel�ho p��padu uv�d� L e i s c h k e ve sv� protokol�rn� v�pov�di d�le je�t� r�zn� okolnosti, kter� b�hem prov�d�n� akce na vlastn� o�i vid�l. Prohla�uje, �e brn�nsk� Kommando bylo mnohem siln�j�� ne� Kommando vset�nsk� a �e do brn�nsk�ho Kommanda byli za�azeni �lenov� brn�nsk� slu�ebny Gestapa z r�zn�ch refer�t�, jako� i p��slu�n�ci Grentpolizeikommisariatu ze Zl�na a Jagdkommanda � Polizeiregimentu 21. D�le byli brn�nskou slu�ebnou p�ibr�ni do akce rusk� Kommando pod veden�m �lena Gestapa H i l d e b r a n d a 23), kter� pat�ilo refer�tu brn�nsk� slu�ebny Gestapa IV-2a. Ze sv�ho stanovi�t� vid�l L e i s c h k e , jak jeden civilista 24), pravd�podobn� Rus se odebral do vedlej��ho staven� a vr�til se s jedn�m mu�em, kter� �el pr�v� do ml�na. Kr�tkou dobu na to �li pak oba s mlyn��em na velitelstv� Kommanda. Pot� se vr�til mlyn�� op�t do ml�na v z�p�t� p�i�el zp�t s obyvateli domu, pravd�podobn� jeho rodinou a odebral se na okraj lesa, kde se nach�zelo velitelstv� Kommanda. Po jeho p��chodu vyrazil krim. komisa� K o c h se svou skupinou v po�tu asi 5 nebo 6 mu�� z naproti le��c�ho svahu proti ml�nu. Kdy� tato skupina se bl�ila k ml�nu sly�el L e i s c h k e jednotliv� r�ny, kter� byly vyst�eleny pravd�podobn� z ml�na. K o c h se svou skupinou se ukryl proto ihned do bl�zsk�ho k�ov� a kr�tce na to vyst�elil K o c h proti budov� proti panc��ovou p�st. Pot� se bl�ila jeho skupina jednotliv� k ml�nu. Za nimi se dali do pohybu i ostatn� skupiny . Pak n�sledovala znovu st�elba. Partyz�ni se po t�to st�elb� st�hli do krytu ve ml�n�, odkud po�ali na postupuj�c� proti ml�nu st��leti. Akce trvala cel� dopoledne a b�hem t�to bylo tak� vhozeno n�kolik ru�n�ch gran�t� v�trac�m kom�nem vedouc� do krytu, aby tak vykou�ili z tohoto partyz�ny. Mezi t�m se poda�ilo n�kolika p��slu�n�k�m brn�nsk�ho Kommanda mezi nimi� byl krim. rada R � m e r , Dr Marquort 25) vniknout na dv�r ml�na. Jeliko� cht�l L e i s c h k e zjistiti zda-li uz�v�ra je�t� trv�, odebral se ze sv�ho stanovi�t� do �dol� za S c h r a d e r e m, kde se dov�d�l, �e tato je�t� trv�, jeliko� se partyz�ni nach�z� je�t� v �krytu a tvrdo��jn� se br�n�. Na t�to cest� mohl b�ti L e i s c h k e jak s�m prohla�uje jedn�m partyz�nem zast�elen, �emu� zabr�nil jeden mu nezn�m� p��slu�n�k Kommanda, kter� tohoto partyz�na zast�elil. Po rozkazu S c h r a d e r a vr�til se L e i s c h k e na sv� p�vodn� stanovi�t� a do bl�zkosti ml�na se a� do skon�en� akce nep�ibl�il. Pak ze sv�ho stanovi�t� L ei s c h k e vid�l, jak z ml�na odv�ej� dva povozy z r�zn�m pr�dlem, po�ivatinami a bytov�m za��zen�m. Asi v poledn�ch hodin�ch po�ala ho�eti stodola a od t�to se roz���il ohe� na obytn� d�m. Kdo stodolu zap�li nen� L e i s c h k e m u zn�mo. V poledn�ch hodin�ch byla uz�v�ra okolo usedlosti odvol�na a jednotliv� Kommanda se shroma��ovala k odchodu. L e i s c h k e se odebral ke sv�mu osobn�mu vozu do Leskovce, kde ho �ekal �idi� Anton�n D o r a z i l. Spole�n� s W i e d e r m e r t h e m a S c h i e f e r m � l l e r e m a nebo Klementem odjel pak osobn�m vozem p�es Vset�n, Olomouc zp�t do Brna. P�i dodate�n�m rozhovoru o t�to akci s krim. komisa�em A r m b r e c h t e m 26) na brn�nsk� slu�ebn� Gestapa dozv�d�l se L e i s c h k e , �e t�to akce se tak� z��astnil �etnick� poru��k G u r e c k � , kter� se tehdy nach�zel ve vazb� Gestapa. G u r e c k � pr� ukazoval brn�sk�mu Kommandu cestu k ml�nu. Osobn� ho L e i s c h k e na m�st� nevid�l. Krom� ji� shora uveden�ho partyz�na, kter� byl zast�elen v bl�zkosti L e i s c h k e h o padl �dajn� je�t� jeden partyz�n v boji a to v budov� a dal�� sp�chal sebevra�du zast�elen�m. Jm�na zast�elen�ch partyz�n� nem��e L e i s c h k e uv�sti, je�to mu nejsou zn�ma a tyto se b�hem a po skon�en� akce nedozv�d�l. Krom� zast�elen�ch partyz�n� byl post�elen b�hem akce jeden civilista �esk� n�rodnosti, ker� byl odvezen selk�m povozem pravd�podobn� do nemocnice. Prvn� pomoc mu poskytl Dr. M a r q u o r t . D�le byla na m�st� zast�elena rodina mlyn��e pro nadr�ov�n� partyz�n�m. Podrobnosti nejsou L e i s ch k e m u rovn� zn�my. Akce se z��astnili podle �daj� L e i s c h k e h o n�sleduj�c� �lenov� Gestapa: krim. rada R � m e r, krim. komisa� K o c h , krim. komisa� A r m b r e c h t , Dr. M a r q u o r t , krim komisa� S c h r a d e r, krim tajemn�k N o w o k 27), krim tajemn�k S c h r o t t 28) , vrch. Krim. tajemn�k M a y e r h o f e r Vincenc 29), krim. zam�stnanec W i t t m a n n 30) a mnoho dla��ch �len� Gestaapa z brn�nsk� slu�ebny na jejich� jm�na si L e i s c h k e nepamatuje v�etn� zv. Rusk�ho Kommanda. P�i akci padl tak� jeden policejn� ��edn�k Jagdkommanda � Polizeiregimentu 21 a krim tajemn�k N o w o k byl ran�m na nadlokt�. ( viz protokol�rn� v�slechy listy �. 5-21). MUDr Walter M a r q u o r t 30), b�v. policejn� smluvn� l�ka� brn�nsk� slu�ebny Gestapa ve sv� protokol�rn� v�pov�di uv�d�, �e byl jednoho ve�era na ja�e 1945 slu�ebnou Gestapa telefonicky vyrozum�n, aby byl p�ipraven, �e se z��astn� v noci jedn� akce. V no�n�ch hodin�ch odjel s ostatn�mi �leny brn�nsk� slu�ebny Gestapa do Zl�na, kde bylo p�ibr�no n�kolik ��edn�k�. Odtud se jelo do jedn� vesnice na jm�no si ji� dnes nepamatuje, kde vystoupili a odebrali se p�ky k jednomu ml�nu, kter� se nach�zel v �dol�. Vedl je jeden v�ze�, jeho� jm�no nezn�. Po jist� dob� zjistili, �e jdou �patn�m sm�rem a proto byli dva �lenov� Gestapa posl�ni do p�ilehl� obce pro jednoho ob�ana, kter� by je vedl spr�vn�m sm�rem. V �asn�ch hodin�ch rann�ch bylo dosa�eno za pomoci p�iveden�ho nezn�m�ho ob�ana hledan� m�sto, kde se nach�zel ml�n, kter� byl ihned obkl��en. Krom� 70 a� 80 �len� gestapa z��astnila se t�to akce ochran� policie. M a r q u o r t se m��e dnes vzpomenouti na n�sleduj�c� �leny Gestapa, kte�� se t�to akce z��astnili: R � m e r , K o c h , N o w o k , S c h r o t t , E n g l e r 31) a jeden rusk� nezn�m� Ukrajinec. M a r q u o r t obdr�el po p��chodu od krim rady R � m e r a rozkaz z��diti v lese na m�st� vzd�len�m asi 150 m od ml�na obvazi�t�. Je mu zn�mo, �e byl jeden mu� ze sousedn�ho domu posl�n R � m e r e m do ml�na, kter� obdr�el od n�ho p�ed odchodem pat�i�n� pokyny. V dob�, kdy M a r q u o r t zaa�izoval obvazi�t� do�lo ke st�elb� a byly vyst�eleny dv� protipanc��ov� p�sti, kter� jak pozd�ji zjistil vyst�elil krim. komisa� K o c h . Kdy� st�elba trvala ji� del�� dobu, bylo M a r q u o r t o v i sd�leno, �e zam�stnanec gestapa N o w o k je ran�na �e ho m� o�et�iti. B�hem l�ka�sk�ho o�et�ov�n� vypr�v�l mu N o w o k , �e partyz�nio jsou ukryti ve st�ji a �e jsou ran�ni. Po n�jak� dob� byl M a r q u o r t zavol�n k jin�mu ran�n�mu, av�ak nevzpom�n� si jestli se jednalo o civiln� osobu 32), kter� byla ran�na do ramene nebo Schutzpolicistu, kter� byl ran�n do hlavy a kter� asi po jedn� hodin� zem�el. Civilistovi poskytl prvn� pomoc a nechal jej dopraviti selsk�m povozem do nemocnice . P�ed ukon�en�m palby p�esunul M a r q u o r t svoje obvazi�t� do vzd�lenosti asi 30 a� 40 m vn�j��ho palebn�ho okruhu.Z nov�ho stanovi�t� vid�l po mal� chv�li ho�eti stodolu. O zast�elen� rodiny mlyn��ovi se dov�d�l M a r q u o r t je�t� na m�st�. Pozd�ji, kdy� se dotazoval K o c h a na tuto ud�lost odpov�d�l mu, �e to nen� pravda, �e rodina J u � i � k o v a byla p�ed�na ochran� policii a �e p�ijdou do vazby, je�to se se v�emi mus� prov�sti protokol�rn� v�slechy. M a r q u o r t pr� nevid�l ��dn�ho zast�elen�ho a tak� mu nikdo nena��dil zjistit smrt n�kter�ho z nich. D�le uv�d�, �e se p�esn� nev�d�lo, kolik se v krytu ukr�valo partyz�n� ke konci akce, kdy� ji� nebyl kladen ��dn� odpor , byl u�in�n pokus vniknout do krytu. Tento pokus se v�ak pro velik� vedro v krytu nezda�il. M a r q u o r t vid�l na m�st� pouze jednoho kou�em za�ern�n�ho partyz�na um kter�ho zji��oval smrt. Po skon�en� akce vid�l sed�ti na str�ni 10-15 civiln�ch osob mezi nimi i ob�ana, kter� jim ukazoval cestu ke ml�nu. Pot� dal krim. rada R � m e r �len�m brn�nsk� slu�ebny Gestapa rozkaz, aby se se sv�ch stanovi�� st�hli a d�stojn�ku ochran� policie p�ik�zal postarati se o dobytek. Ochran� policie z�stala na m�st� d�le. M a r q u o r t prohla�uje , �e akce byla skon�ena po poledni. Po skon�en� akce �el M a r q u o r t s ostatn�mi �leny Gestapa asi �tvrt hodiny p�ky k autobusu, kde nasedli a odjeli p�es Zl�n, kde byla kr�tk� zast�vka do Brna. Na konec sv�ho protokolu M a r q u o r t uv�d�, �e �lenov� gestapa byli vyzbrojeni automaty, pu�kami a ru�n�mi gran�ty. Protipanc��ov� p�sti, kter� byly na m�st� vyst�eleny M a r q u o r t nevid�l. (viz p�ilo�en� protokoly listy �. 20-28.) Krim. zam�stnanec gestapa Alfred W i t t m a n n ve sv� protokol�rn� v�pov�di uv�d�, �e asi po��tkem dubna 1945 byli vol�ni jednoho odpoledne v�ichni zam�stnanci odd�len�. IV-R� do jedn� kancel��e v p�edn�m tracht� brn�nsk� slu�ebny gestapa. Kdy� se v t�to v�ichni �lenov� gestapa z tohoto shrom�dili, dostavil se do kancel��e krim. rada R � m e r v doprovodu krim. komisa�e K o c h a a ozn�mil v�em p��tomn�ch, �e se v�ichni mus�� dostaviti ve ve�ern�ch hodin�ch do slu�ebny, jeliko� se pojede v noci slu�ebn� ven. Pak ozn�mil v�em p��tomn�m , �e se mus� m�ti sebou n�co k j�dlu. Po skon�en� reportu v 16. hodin mohl j�ti ka�d� dom� s podotknut�m, �e se dostav� o 22. hod, v uniform�ch slu�ebny gestapa. C�l cesty byl zn�m jen vedouc�mu transportu a to krim komisa�i K o c h o v i, krim. komisa�i L e i s c h k e m u a krim. radovi R � m e r o v i. Kdy� se W i t t m a n n kolem 21,45 hod. dostavil do slu�ebny bylo ji� v t�to shrom�d�no asi 70 koleg� a dal�� je�t� p�ich�zeli, tak�e kolem 22. Hod. bylo v hale shrom�d�no kolem 100 osob. Byli tam �lenov� gestapa z odd. I. (Vervaltung), II. (pozd�ji IV Ko. A z odd. III. (pozd�ji IV - R�.) asi o 22. Hod. dostavil se do haly krim. rady R � m e r s krim. komisa�em K o c h e m a profesorem MUDr M a r q u o r t e m . P�ed budovou gestapa st�ly p�ipraven� ji� t�i autobusy od pouli�n�ch drah m�sta Brna, ktr� byly ��zeny �ofery pouli�n�ch drah v uniform�ch �idi�� pouli�n�ch drah. Jak se tyto jmenovaly nem��e W i t t m a n n udati. Tyto autobusy objedn�vala j�zdn� pohotovost brn�nsk� slu�ebny gestapa, na p��kaz krim. rady R � m e r a. V�ichni �lenov� gestapa byli ozbrojeni pu�kou s 20 n�boji a n�kter� z nich m�li sebou svoje vlastn� automaty. Mimo t�chto zbran� m�l ka�d� svoji slu�ebn� pistoli. Krim. komisa� K o c h a vrchn� krim. as. S c h t o t t m�li mimo slu�ebn� pistole je�t� ka�d� jednu protipanc��ovou p�st. Kolem 22. Hod. dal krim. rady R � m e r po p�ekontrolov�n� v�ech p��tomn�ch k nasednut� do autobusu a k odjezdu. R � m e r , K o c h a M a r q u o r t �li do slu�ebny Gestapa, kde byli o�ek�vani krim. radou Z i e g l e r e m 33) vedouc�m zl�nsk� slu�ebny gestapa a Grenspolizeikommisariatu. Asi za jednu hodinu po nastoupen� n�kolika koleg� ze zl�nsk� slu�ebny a Grenspolizeikommisariatu dal R � m e r rozkaz k odjezdu ani� by byl n�komu sm�r a c�l cesty zn�m. Po hodinov� j�zd� zastavil R � m e r autobusy a po vystoupen� v�ech �len� Gestapa dal rozkaz k pochodu. V �ele �el s�m R � m e r s K o c h e m a M a r q u o r t e m a mezi nimi vid�l W i t t m a n n a je�t� n�jak�ho nezn�m�ho mu�e v civiln�m od�vu, kter� ukazoval sm�r cesty. Jak se pozd�ji W i t t m a n n dov�d�l, m�l to b�ti n�jak� �esk� �etnick� d�stojn�k, kter� v�d�l, kde se partyz�ni skr�vaj�. Tento vedl cel� transport p�es lesy a louky asi 1 hodinu. �lo se ve skupin�ch. Kdy� najednou �elo transportu zastavilo, pozorovali v�ichni jak daleko p�ed �elem transportu n�kdo signalizuje barevn�mi raketami. Kdo tyto vyst�eluje nebylo nikomu zn�mo. Mnoz� z transportu se domn�vali, �e jsou to znamen� partyz�n�. Za chv�li po t� p�i�la dozadu od �lena transportu zpr�va, �e tyto rakety vyst�eluj� �lenov� skupiny L e s c h k e h o , kter� postupoval k m�stu ur�en� proti nim. Tyto sign�ly pr� m�ly b�t smluveny s R � m e r e m ji� na brn�nsk� slu�ebn� gestapa. Jeliko� �lenov� transportu v ��dn�m autobusu ani v osobn� voze L e i s c h k e h o nevid�li, domn�vali se, L e i s c h k e se svou skupinou jel z Brna ji� p�edem. Po skon�en� signalizov�n� pokra�oval transport v cest� d�le a� k m�stu, kde se se�li se skupinou, kterou vedl s�m krim. komisa� L e i s c h k e . Tato skupina se pohybovala k m�stu od Vset�na. W i t t m a n n v protokole je�t� poznamen�v�, �e v autobusech, kter� vyjeli od br. Slu�ebny Gestapa jelo asi 4 nebo 5 rusk�ch p��slu�n�k�, kte�� spolupracovali s brn�nsk�m gestapem a byli oble�eni v uniform� SS. Mluvili mezi sebou jen rusky. Jeden z nich byl oble�en v uniformu SS-Untersturmf�hrera a byl vedouc�m t�to skupiny. Jm�na t�chto Rus� W i t t m a n n nezn�. Kdy� transport dorazil na m�sto ur�en� se ji� rozedn�valo. Mimo m� p�i�lo na m�sto je�t� asi 15 a� 20 mu�� od Stupa. Kdo tyto mu�e vedl nen� W i t t m a n o v i rovn� zn�mo. Po p��chodu na m�sto rozd�lil R � m e r p��tomn� na n�kolik men��ch skupin, ur�il jejich velitele a p�id�lil jim �seky. Velitelem skupiny, kde byl za�azen W i t t m a n n byl krim. tajemn�k SS � Untersturmf�hrer Max K r e m 34) , kter� pracoval na odd�len� IV-R�. Krom� W i t t m a n n a a K r e m a byl v t�to skupin� krim. as. P e n i a s 35) . Po rozd�len� �sek� ode�la ka�d� skupina na svoje stanovi�t� a m�la za �kol zadr�eti ka�d�ho, kdo by se pokou�el proj�t zaji��ovac�m p�smem. R � m e r , K o c h , M a r q u o r t , tlumo�n�k H i l d e b r a n d, S c h r o t t , T r i t n e r 36) a p�t Rus� �li se svahu dol� do �dol�, kde st�lo staven�. P�ed odchodem dal R � m e r K o c h o v i rozkaz d�m se sv�mi lidmi obsaditi, jeliko� se v n�m podle v�pov�di nezn�m�ho mu�e, kter� �el v �ele transportu skr�vaj� partyz�ni. K o c h a S c h r o t t nesli sebou jednu protipanc��ovou p�st. W i t t m a n n dod�v�, �e se s K o c h e m a jeho skupinou �el dol� tak� krim. tajemn�k K n i e p p e l b e r k 37) . Asi za 20 minut pot� sly�el W i t t m a n n n z �dol� n�jak� k�ik a st�elbu. Skupina, ve kter� byl W i t t m a n n sed�la v lese asi 50 � 60 m. D�m vid�li s onoho kopce velice dob�e, ale co se d�lo u tohoto anebo p��mo v n�m nemohli vid�t, jeliko� se v�echno odehr�valo u jeho vchodu a ten byl z prot�j�� strany od nich. Asi za jednu hodinu p�i�el jak prohla�uje W i t t m a n n k jejich skupin� R � m e r, p�edal jim nezn�m�ho mu�e a dal jim rozkaz tohoto hl�dati. Krim. as. se t�zal nezn�m�ho mu�e kdo on je a tento jim vypr�v�l, �e byl zam�stn�n v nemocnici ve Vizovic�ch u Zl�na, a �e je hled�n zl�nsk�m gestapem. D�le vypr�v�l, �e byl v nemocnici ve Vizovic�ch zat�en jist� l�ka�, na�e� on ze strachu p�ed zat�en�m uprchl a skr�val se mezi partyz�ny v tomto staven�. S t�mto mu�em se bavili asi jednu hodinu , b�hem t�to rozmluvy, �e padl sem tam ojedin�l� v�st�el a asi za hodinu, �e zpozorovali jak z domu, kter� byl obl�h�n se val� kou�. Kdo tento d�m zap�lil W i t t m a n n nev�. Jak se pozd�ji z vypr�v�n� W i t t m a n n dov�d�l, z��astnil se st�elby za �kryt partyz�n� tak� H i l d e b r a n d, kter� m�l strojn� pu�ku. Podle v�pov�di W i t t m a n n a trvala cel� tato akce asi 3 hodiny. D�le ud�v�, �e b�hem t�to akce byl post�elen partyz�n, jeden tam�j�� ob�an, kter� byl odvezen do nemocnice. Po skon�en� akce dal R � m e r rozkaz, aby se v�ichni ze sv�ch stanovi�� st�hli a shrom�dili se u silnice vedouc� kolem staven�, kter� je�t� doho��valo. Mu�e, kter�ho jsme hl�dali p�evzal si R � m e r a posadil jej do sv�ho osobn�ho auta a po nastoupen�ch v�ech do autobus� dal se cel� proud vozidel na cestu do Zl�na. Cestou dom� se podle vypr�v�n� W i t t m a n n a dov�d�l, �e na m�st� v dom� anebo u domu bylo zast�eleno n�kolik partyz�n�. P�esn� po�et nem��e W i t t m a n n udati. Pokud v�, byl tak� b�hem akce post�elen do lev� ruky krim. tajemn�k N o w o k , kter� jel na zp�te�n� cest� v t�m�e autobuse, kde W i t t m a n n . Do Zl�na p�ijeli kolem 13. hod., po p��jezdu odvezl R � m e r nezn�m�ho mu�e, kter�ho hl�dal W i t t m a n n v lese, do slu�ebny zl�nsk�ho gestapa. Kolem 15. hod. dal R � m e r k dal�� cest� rozkaz a jelo se do Brna ji� bez zast�vky. Po p��jezdu do Brna, byl po odevzd�n� munice a zbran� rozchod. ( viz protokol�rn� v�slechy listy �. 29-40.). Kancel��sk� pomocn�k Jan P e n i a s , o kter�m prohla�uje ve sv�m protokole W i t m a n n , �e byl tak� za�azen do jeho skupiny ve sv� protokol�rn� v�pov�di uv�d�, �e nen� pravdou, �e se z��astnil v b�eznu 1945 akce proti partyz�n�m v Leskovci u Vset�na a �e mu tak� nen� o t�to akci ni�eho zn�mo. V�pov�� kolegy W i t t m a n n a prohla�uje za nepravdivou a tuto se v�� rozhodnosti pop�r� s od�vodn�n�m, �e po celou dobu jeho slu�ebn� �innosti u gestapa nebyl nikdy do ��dn�ch akc�, kter� podnikalo gestapo proti partyz�n�m za�azen. D�le prohla�uje, �e po celou dobu sv� �innosti u gestapa nem�l nic spole�n�ho s exekutivn� slu�bou, jeliko� vykon�val jen slu�bu u d�lnopisu a slu�bu kancel��skou. P�ipou�t�, �e se t�to akce z��astnili n�kte�� �lenov� z odd. I, jak se pozd�ji dov�d�l, ale nem��e konkr�tn� udati, zda to byla pr�v� tato akce. �e se t�to akce skute�n� nez��astnil mohou pr� nejl�pe potvrdit jeho p�edstaven� policejn� insp. F a h n e n s t i c h Paul 38) a vrch. pol.insp. W a n d a h l Alex 39) , kter� byl vedouc�m osobn�ho odd�len� ( viz protokol�rn� v�slech �. 41- 45) Na z�klad� v�pov�di kancel��sk� pomocn�ka Jana P en i a s e byl vyslechnut vrch. pol. insp. Alex W a n d a h l , kter� byl vedouc�m osobn�ho odd. a jeho p�edstaven�m. Tento ve sv� protokol�rn� v�pov�di prohla�uje, �e nen� mo�n�, aby se jeho b�v. pod��zen� P e n i a s akce v Leskovci u Vset�na mohl z��astniti, jeliko� v d�sledku jeho dlouhovlekl� ledvinov� choroby a na z�klad� mu zn�m�ho l�ka�sk�ho vysv�d�en� byl tento schopn� jen k v�konu kancel��sk�ch slu�eb uvnit� budovy. V d�sledku toho nebyl exekutivn� slu�by a nebo r�zn�ch akc� v�bec za�azov�n. D�le uv�d� W a n d a h l , �e akce v Leskovci u Vset�na musela b�ti ji� p�edem p�ipravov�na a �lenov� gestapa, kte�� se t�to akce z��astnili, �e museli b�ti o tom ji� p�edem uv�dom�ni. Kdyby o t�to akci byl vyrozum�n jeho pod��zen� P e n i a s musel by mu to ur�it� hl�siti a on �e pr� by vzhledem k jeho nemoci musel proti jeho za�azen� podati n�mitky. (viz protokol�rn� v�slechy �. 44-46.). Krim. zam�stnanec Franti�ek S c h w a r z ve 40) sv� protokol�rn� v�pov�di mimo jin� uv�d�, �e byl v roce 1945 asi v b�eznu a nebo v �noru jedn�m ze sv�ch koleg� upozorn�n, �e je za�azen do akce proti partyz�n�m. Akce tato, �e se m� konati t�ho� dne ve�er. Byl pr� za�azen m�sto n�kter�ho kolegy a sou�asn� byl ustanoven jako st�elec lehk�ho kulometu. Odebral se proto podle na��zen� dom�, p�evl�kl se do uniformy a vzal si n�jak� j�dlo a kdy� se asi ve 22. Hod. vr�til zp�t do slu�ebny gestapa st�l ji� p�ed touto autobus pouli�n�ch drah m�sta Brna a v n�m sed�lo ji� n�kolik koleg�. V hale slu�ebny st�li kolegov� W i e d e r m e t h , P e u s 41) , C i t o v s k y 42) , a snad i K r e n . Od st�l� slu�by si vzal S c h w a r z tam ji� p�ipraven� lehk� kulomet s munic� a rovn� si sedl do autobusu. V tomto ji� sed�l kolega W a l z b e r g e r 43) , K r o p � � e k 44) , W i e d e r m e r t h a je�t� jin�, kte�� byli evakuov�ni p�ed frontou ze slu�ebny gestapa v Krakov� v Polsku. Jmenovit� je nezn�, ale m��e pr� je jmenovati kolega W i t t m a n n . T�sn� p�ed odjezdem nechal nalo�it K o c h n�jakou bednu snad gran�ty a jednu protipanc��ovou p�st, kterou p�edal S c h r o t t o v i. Pot� si sedl K o c h vedle �of�ra a byl odjezd. B�hem p��prav k odjezdu se S c h w a r z dov�d�l, �e se pojede do Zl�na. Cestou mu v autobuse vykl�dal kolega W a l z b e r g e r, �e akce na kterou se jede p�i�la najevo u odd. II-BM-So p�i v�sle��ch, kter� prov�d�l kolega Franti��ek K e r n e r 45) . Podrobnosti necht�l W a l z b e r g e r S c h w a r z o v i prozraditi a� teprve po skon�en� akce jeliko� vy�et�ov�n� bylo vedeno jako p��sn� tajn�. ( Geheime Reichssache) Kdyy� p�ijeli do Zl�na, kde zastavili p�ed tam�j�� slu�ebnou gestapa, st�l ji� u t�to n�kladn� automobil pota�en� plachtou . Asi za p�l hodiny po p��jezdu nasedli do toho �lenov� zl�nsk� slu�ebny gestapa a zb�vaj�c� p�istoupili pr� do jejich autobusu. Mezi p�istoupiv��mi byli i n�kte�� �lenov� S c h u p u . Asi za 30 minut po odjezdu ze Zl�na auta zastavila a po vystoupen� byli v�ichni rozd�leni do t�� nebo 4 dru�stev. Skupinu do kter� byl za�azen S c h w a r z vedl n�jak� L i e n a u s a nebo L i e m e n a u s 46) , kter� ji� znal pravd�podobn� c�l cesty. V t�e skupin� byli tak� W a l z b e r g e r, W i e d e r m e r t h , K ro p � � e k a 5 �len� Schupa. Mimo t�chto byli do t�e skupiny za�azeni je�t� dal�� 3 �lenov� gestapa, kter� S c h w a r z jmenovit� nezn�. Cestou p�i�li k n�jak�mu staven� o n�m� se zprvu domn�vali, �e jsou ji� na spr�vn�m m�st�. Pozd�ji se v�ak vysv�tlilo, �e je to omyl a proto po vysv�tlen� �lo se d�le a asi za 1 hod. cesty upozornil L i e m e n a u s v�echny ke klidu , jeliko� jsou ji� na m�st�. Po zastaven� ur�il L i e m e n a u s S c h w a r z o v i m�sto pro um�st�n� lehk�ho kulometu. Asi ve vzd�lenosti 10 a� 11 krok� od sebe poznal S c h w a r z K r i e g i s c h e 47). Pak dal L i e m e n a u s S c h w a r z o v i rozkaz, �e jakmile se po�ne na lev�m k��dle od n�ho st��let, aby se okam�it� p�idal se sv�m lehk�m kulometem k t�to st�elb�. St�elba m� p�sobiti na partyz�ny mor�ln�. Kdy� skute�n� k t�to st�elb� do�lo, zp���il se mu p�i v�st�elu prvn� d�vky hlavn� n�boj. Kolega M a i e r h o f e r, kter� byl jeho pomocn�kem mu pot� vynadal, �e mus� t�hnout nazp�t pln� z�sobn�ky st�eliva. L i e m e n a u s jim pak vyk�zal nov� m�sto, kde m�li z�vadu na lehk�m kulometu odstraniti. Toto nov� stanovi�t� bylo vzd�leno asi 100 m nebo m�n� od ml�na. Na louce p�ed staven�m vid�l st�ti S c h w a r z , R � m e r a, K o c h a, S c h r o t t a, H i l d e b r a n t a a Dr. M a r q u o r t a. Mezi nimi vid�l je�t� 2 �eny a jednoho mu�e, kte�� byli pravd�podobn� vysl�ch�ni. S c h w a r z p�i�el se sv�m lehk�m kulometem a� k n�jak�mu mostu, kde ji� bylo n�kolik �len� gestapa a Schupa jako z�loha. P�i t�to skupin� pokou�el se S c h w a r z z�vadu na lehk�m kulomet� odstraniti a zdr�el se u t�to ani� by kulomet opravil a� do �pln�ho skon�en� cel� akce. Mezi t�m sly�el ob�as st�elbu a vyst�elen� protipanc��ov� p�st�. Kolem sebe vid�l projeti n�jak� hospod��sk� povoz ��zen� civilistou, ker�ho doprov�zel jeden Schutzpolicista. Za malou chv�li jel povoz nazp�t a vezl p�ikrytou n�jakou mrtvolu. Nevid�l tedy o koho se jedn�, cestou dom� se v�ak v autobuse dov�d�l, �e to byl mrtv� �len Schupa. Po skon�en� cel� akce st�hli se v�ichni �lenov� gestapa na jedno m�sto. V tuto dobu bylo asi 12 hod. Odtud �li po skupink�ch k autobus�m, kter� na n� �ekaly v bl�zsk� osad�. Cestou dom� pr� v autobuse kolega W i e d e r m e r t h vypr�v�l, �e byla mezi partyz�ny a �leny gestapa p�est�elka, p�i kter� bylo st��leno na kolegu R a d i f a 48). R a d i f pr� zachr�nil p�ed odst�elen�m S c h r o t t a, kter� partyz�na je�t� v�as zahl�dl a tohoto zast�elil. D�le vypr�v�l W i e d e r m e t , �e n�jak� �len ZbV-Kommanda zhotovil Gestrektelladung tj. na kus prkna p�iv�zal odji�t�n� ru�n� gran�ty. Posledn� gran�t byl neodji�t�n a na tomto bylo p�ipevn�no n�jak� zapalovac� za��zen�. Toto prkno pak hodil oknem do sklepa, kde byli ukryti partyz�ni. D�le W i e d e r m e r t h vypr�v�l, �e K o c h zap�lil staven� a �e mu vyt�kal, �e je �koda auta, kter� st�lo pod k�lnou a kter� sho�elo. B�hem akce byl zast�elen jeden �len Schupa a kolega N o w o k byl zran�n do ramene. Jako odvetu za toto zap�lil pr� K o c h i ost�tni ��sti usedlosti. Nakonec S c h w a r z uv�d�, �e do Brna p�ed slu�ebnu p�ijeli autobusy asi kolem 19 nebo 20 hod. Cestou dom� na��dil K o c h v autobuse, aby po p��jezdu byly odevzd�ny zp�t do skladi�t� v�echny zbran� a munice. ( viz protokoly listy �. 47-52). Na z�klad� v�pov�di krim. zam�stnance Franti�ka S c h w a r z e byl k v�ci vyslechnut tak� protokol�rn� vrch. Krim. as. Ludv�k M a y e h o f e r 49), kter� mimo jin� ud�v�, pravd�podobn� v prvn�ch dnech m�s�ce dubna 1945 byl vyzv�n vedouc�m odd. krim. komisa�em L e i s c h k e m , aby se hl�sil na idd. III u krim. komisa�e K o c h a. Podle tohoto p��kazu hl�sil se kolem 17. hod. u K o c h a, kter� mu a je�t� ostatn�m p��tomn�m ��edn�k�m na��dil, aby se asi o 22. hod. dostavili do kancel��e evidence brn�nsk� slu�ebny gestapa, kde bude porada. V ur�en� �as se M a y e r h o f e r jako� i 30 jin�ch ��edn�k� dostavilo do ur�en� m�stnosti u odd. III. Pokud si m��e je�t� dnes M a y e r h o f e r vzpomenouti byli v t�to m�stnosti p��tomni R � m e r , K o c h , N o w o k , S c h r o t t , W i d e r m e r t h , G r i g a r 50), A d a m Jind�ich 51), W a l z b e r g e r , S c h w a r z , K r o p � � e k, K e r n e r , C i t o v s k i a Dr. M a r q u o r t, a je�t� jin� ��edn�ci na jejich jm�na si ji� dnes nem��e vzpomenouti. V t�to m�stnosti m�l R � m e r kr�tkou p�edn�ku o akci a m�st� akce, ani� by toto m�sto p��tomn�m n�jak ozna�il. Pak �ekl, �e odjezd k m�stu akce bude ihned po skon�en� porady. Po n�m kr�tce promluvil krim. komisa� K o c h o ��elu nasazen�. Z t�chto proslov� bylo p��tomn�m jasno, �e se jedn� o ozbrojenou akci proti partyz�n�m, kte�� se ukr�vaj� v budov� n�kde v lese. Po rozmluv� rozd�lil K o c h s R � m e r e m p��tomn� na n�kolik skupin. M a y e r h o f e r byl za�azen do jedn� kulometn� skupiny, jako druh� st�elec a byl p�id�len kolegovi S c h w a r z o v i. Rozd�len� a za�azen� druh�ch ��edn�k� nen� ji� dnes M a y e r h o f e r o v i zn�mo a tak� se nem��e ji� dnes na jednotliv� vedouc� t�chto skupin vzpomenouti. Po skon�en� porad� byli vyzbrojeni �lenov� gestapa pu�kami, n�kolika automaty, ru�n�mi gran�ty a vid�l tak�, �e byli vyd�ny 2 lehk� kulomety. Jeden obdr�el kolega S c h w a r z a M a y e r h o f e r obdr�el pro tento pat�i�n� st�elivo. Kdo obdr�el druh� lehk� kulomet nen� M. zn�mo. Po rozd�len� zbran� nasedli v�ichni do p�ipraven�ho autobusu pouli�n�ch drah m�sta Brna a mezi 22 a 23 hod. odjeli z Bran ani� by jim byl zn�m c�l cesty. Autobus zastavil a� ve Zl�n� u tamn�j�� slu�ebny gestapa, kde se konala mezi K o c h e m a krim radou Z i e g l e r e m , p�ednostou Grenspolizeikommisariatu ve Zl�n� asi 1 hodinov� porada o postupu p�i prov�d�n� akce. P�ed odjezdem ze Zl�na p�istoupilo do autobusu asi 10 uniformovan�ch ��edn�k� a jelo se d�le, ani� by byl ozn�men c�l dal�� cesty. Po p�l hodinov� j�zd� vystoupili v�ichni z autobusu a teprve na tomto m�st� dal K o c h v�em pat�i�n� dispozice o postupu p�i akci. Pot� se odebrali v�ichni p�ky pod veden�m jednoho nezn�m�ho konfidenta p�es les, ale tento nemohl m�sto ur�en� naj�ti. Teprve za pomoci p�iveden�ho ob�ana, bylo toto m�sto nalezeno. Nedaleko ml�na srazili se skupinou ZbV Kommanda. Na jm�no velitele si ji� dnes nem��e M. vzpomenouti. K o c h myslel na svoje nasazen� tak, �e v �dol� stoj�c� ml�n bude obkl��en a tak zamezeno jak�mukoliv �t�ku. Jeliko� se po��talo s velik�m odporem ze stran partyz�n� byl kolega S c h w a r z se strojn� pu�kou a j� ur�en na jedno m�sto vzd�len� asi 300 m od ml�na. Byl jim d�n rozkaz, �e p�i eventueln�m n�siln�m a nenad�l�m v�padu partyz�n � m� tento b�t potla�en. K postupu proti ml�nu p��padn� vyl�k�n� partyz�n� z budovy byl ur�en K o c h se svoji skupinou. Do t�to byli ur�eni je�t� S c h r o t t, W i e d e r m e r t h, N o w o k a mnoho jin�ch koleg� z tzv. partyz�nsk�ho odd�len� IV � 2a brn�nsk� slu�ebny gestapa na jejich� jm�na si ji� dnes M. nem��e vzpomenouti. D�le byli do t�to skupiny za�azeni n�jac� Rusov�, poch�zej�c� z tohoto refer�tu. Ur�eni pro tuto skupinu bylo u�in�no hned v Brn� p�i porad�. Ostatn� �lenov� gestapa byli ur�eni v prv� �ad� k uz�v�rov� slu�b�. Cel� tato akce za�ala si kolem 5 hod.rann�. M a y e r h o f e r pozoroval jak p�es uz�v�rkov� p�s pro�el n�jak� nezn�m� civilista, pravd�podobn� konfident , kter� �el k ml�nu. D�le vid�l M. jak vy�li z ml�na a jeho vedlej�� budovy 3 mu�i a 3 a nebo 4 �eny, kte�� byli posl�ni sm�rem napravo od ml�na na svah, kde se museli zdr�ovati. Tyto osoby byly n�kolika ��edn�ky hl�d�ny. Po tomto bl�il se K o c h se svou skupinou ji� k ml�nu a �lenov� n�co vyk�ikovali, �emu� M. nerozum�l. Pak se K o c h se svou skupinou st�hl zp�t a cht�l z�skati od lid�, kte�� byli na svahu hl�d�ni n�jak� informace. Po tomto se odebral K o c h se sv�mi lidmi zp�t k ml�nu, na�e� sly�el M. n�kolik v�st�el� z pistol� a z automatu. Kdo se t�to p�est�elky z��astnil a nebo kdo prvn� palbu zah�jil nen� M. zn�mo. Jeliko� po prvn� p�est�elce se necht�li partyz�ni vzd�ti, vyst�elil K o c h na budovu protipanc��ov� p�st�, na�e� po�ala budova ho�eti. Mezi touto dobou byl mne a kolegovi S c h w a r z o v i d�n p��kaz posunouti se z uzav�rac�m �et�zem bl�e k budov�. Po-t� byli od budovy vzd�leni asi 30 m. O vyrozum�n� partyz�n�, �e dal�� jejich odpor je zbyte�n�, vyst�elil S c h w a r z na rozkaz K o c h a z lehk�ho kulometu d�vku ran do vzduchu. Vyst�eleno bylo asi 5 ran. Po v�st�elu t�chto ran vy�el od ml�na N o w o k a dr�el se za rameno a ptal se po Dr M a r q u o r t o v i, kter� mu m�l poskytnouti prvn� pomoc. N o w o k p�i�el ke zran�n� p�i pokusu vniknouti do ml�na. Ve stejn�m �ase, kdy byl zran�n N o w o k byl zast�elen partyz�n , jeden �len ZbV � K o m m a n d a a d�le zran�n jeden ob�an z vedlej��ho domu. Jak�m zp�sobem tento ob�an p�i�el ke zran�n� nen� M. zn�mo. D�le uv�d� M., �e se K o c h sna�il r�zn�mi zp�soby se svou skupinou dostati se do ml�na, ale pro st�elbu partyz�n� se jim to nijak neda�ilo. Jeliko� toto trvalo ji� del�� dobu a z ml�na se ji� nest��lelo, d�le, �e se ohe� ji� hodn� roz�i�oval, mysleli v�ichni, �e z partyz�n� nen� ji� nikdo na �ivu nebo, �e se tito cht�j� vzd�t. Z t�chto d�vod� pr� nebylo proti ml�nu a proti partyz�n�m ji� ni�eho. Jak M. se pozd�ji dov�d�l, bylo n�kolik mrtv�ch partyz�n� vyta�eno z krytu a byli polo�eni vedle budovy. Co se s t�mito d�lo d�le nen� M. zn�mo. Najednou obdr�eli v�ichni rozkaz, aby se se sv�ch stanovi�� st�hli. M a y e r h o f e r uv�d� ve sv� v�pov�di, �e obdr�el od krim. rady R � m e r a je�t� s jedn�m a nebo 2 kolegy p��kaz, aby se pokusil vniknout do ho��c�ho ml�na, odkud m�li vyn�sti mrtv�ho partyz�na za ��elem zji�t�n� toto�nosti. Tento �kol v�ak nemohl b�ti spln�n, jeliko� se ohe� siln� roz���il. B�hem cel� akce sly�el M a y e r h o f e r vypr�v�t, �e K o c h odst�elil 2 �eny, kter� m�ly pat�it ke skupin� partyz�n�. Exekuci t�chto �en jako� i mrtvoly M.nevid�l. Co se stalo s mrtvolami M. nev�. Zda obdr�el ZbV-Kommando n�jak� zvl�tn� p��kazy t�kaj�c� se mrtvol M. nev�. Po skon�en� akce odjel Mayerhofer s ostatn�mi p�es Zl�n dom�. K brn�nsk� slu�ebn� gestapa p�ijeli kolem 20. hod. a po odevzd�n� zbran� a zb�vaj�c� munice byl rozchod. ( viz protokol�rn� v�slechy listy �. 53-61). Krim. tajemn�k Otto K r i e g i e s c h, kter� m�l podle v�pov�di Franti�ka S c h w a r z e st�ti v uzav�rac�m p�se asi 10 krok� od n�ho ve sv� protokol�rn� v�pov�di uv�d�, �e �daje jeho kolegy S c h w a r z e se nezakl�daj� na pravd� a tyto se v�� rozhodnost� pop�r�. V dob�, kdy se konala akce v Leskovci u Vset�na byl pov��en krim. radou R � m e r e m je�t� s krim. tajemn�ikem T r i t t n e r e m postarati se o m�sto, kde by mohli b�ti evakuov�ni man�elky r�zn�ch �len� brn�nsk�ho gestapa. Na z�klad� tohoto rozkazu odjeli spole�n� s T r i t t n e r e m na motocyklu do Horn�ho Rakouska, kde se u r�zn�ch slu�eben NSV dotazovali , kde by mohli b�ti um�st�ny man�elky a d��i �len� brn�nsk� slu�ebny gestapa. Po p��jezdu z Horn�ho Rakouska byli zam�stn�ni p��pravami k proveden� t�to evakuace a tud�, �e nen� mo�n�, aby byli do t�to akce za�azeni. ( viz protokoly listy �. 62-70). Krim. tajemn�k T r i t t n e r Jan, kter� se m�l podle v�pov�di gestap�ka W i t t m a n n a rovn� z��astnti akce v Leskovci u Vset�na ve sv� protokol�rn� v�pov�di ��ast na t�to akci ve v�� rozhodnosti pop�r� a prohla�uje, �e byl s jeho kolegou K r i e g i s c h e m zanepr�zdn�n obstar�v�n�m m�sta pro evakuov�n� man�elek a d�t� r�zn�ch �len� brn�nsk� slu�ebny gestapa. O akci v Leskovci pr� mu nen� bl�e ni�eho zn�mo, ale z vypr�v�n� od kolegy S c h w a r z e v�, �e se t�to akce z��astnili R� m e r , K o c h a S c h r o t t . ( viz protokol�rn� v�slechy listy �. 71-73). Krim. tajemn�k Franti�ek R a d i f ve sv� protokol�rn� v�pov�di mimo jin� uv�d�, �e v dubnu 1945 byla prov�d�na brn�nskou slu�ebnou gestapa akce proti ml�nu pobl� Vset�na, kde se m�li zdr�ovati partyz�ni. Tato akce byla vedena R � m e r e m a K o c h e m. Na m�sto ur�en� se vgyjelo kolem 21 hodiny autobusem brn�nsk�ch pouli�n�ch drah, ve kter�m sed�lo asi 30 � 35 osob. Z ��edn�k� na kter� se dnes je�t� m��e vzpomenouti z��astnili se t�to akce tito : R � m e r , K o c h, M a r q u o r t , L e i s c h k e, W e lz b e r g e r, S c h r o t t , N o w o k, K r o p � � e k, W i e d e r m e r t h a je�t� jin� ��edn�ci z refer�tu IIa a skupina Rus� z odd�len� IV � 2a na jejich� jm�na si ji� dnes nem��e vzpomenouti. Z Brna jeli bez zast�vky a� do Zl�na, kde zastavili p�ed tamn�j�� slu�ebnou gestapa. Tam p�istoupilo asi 20 mu��, kte�� byli za�azeni do brn�nsk�ho Kommanda. Pak se jelo kolem jedn� hodiny rann� d�le. Ze Zl�na jeli p�es Vset�n a za t�mto v jedn� mal� osad� v�ichni vystoupili . Odtud je vedl n�jak� �etnick� ��edn�k, kter� byl v�zn�n u brn�nsk�ho gestapa k n�jak�mu ml�nu, kde se m�li zdr�ovati partyz�ni. Kolem 3 hodiny rann� p�i�li na n�jak� kopec, kde jim �etnick� ��edn�k �ekl, �e dal�� cestu k ml�nu nezn�. Jeliko� se nemohl p�esn� orientovati na��dil krim. rada R � m e r 2 nebo 3 ��edn�k�m, aby dovedli v bl�zkosti stoj�c�ho selsk�ho staven� jednoho mu�e , kter� by je mohl dov�sti a� k ml�nu. Cestou se R a d i f dov�d�l, �e z prot�j�� strany jde proti nim k ml�nu jin� Kommando pod veden�m L e i s c h k e h o. Mimo nich z��astnili se akce Schupo a ZbV Kommando. Bylo asi 6 hodin rann�ch, kdy� se dostali na vyv��eninu nedaleko ml�na. Tento ml�n le�el mezi dv�ma vyv��eninami v kotlin�. R � m e r a K o c h rozd�lili po p��chodu cel� Kommando na n�kolik men��ch skupin. R a d i f s 10 mu�mi dostal rozkaz obsaditi ji�n� vyv��eninu sm�rem od ml�na tak, aby jim nikdo nemohl z ml�na uprchnouti. Ostatn� vyv��eniny okolo ml�na byly obsazeny pak �leny Schupa a ostatn�mi �leny brn�nsk� slu�ebny gestapa. Jin� Kommando pod veden�m Kocha postupovalo do �dol� a� k ml�nu. �lenov� Kommanda byli vyzbrojeni pistolemi, automaty, 2 lehk�mi kulomety a protipanc��ovou p�st�. R a d i f uv�d�, �e K o c h nebo R �o m e r vyst�elili proti ml�nu jednu protipanc��ovou p�st. Pak byl mlyn�� vyzv�n, aby vy�el z ml�na ven. Pokud mohl R a d i f ze stanovi�t� vid�ti vy�lo z ml�na n�kolik osob. Zda mezi nimi byl i mlyn�� nev�. Mezi t�m se p�ibl�ili �lenov� brn�nsk� slu�ebny gestapa a� k ml�nu a za�ala siln� p�est�elka. Pak vid�l R a d i f ze sv�ho stanovi�t�, �e K o c h nebo n�kdo z jeho lid� vyst�elil proti ml�nu je�t� jednu protipanc��ovou p�st. Kolem 12 hod. byla akce skon�ena a cel� Kommando bylo sta�eno ze sv�ch stanovi��. Dol�. Kdy� R a d i f p�i�el ke ml�nu vid�l� u toho le�eti 3 zast�elen� mu�e. Podle vypr�v�n� byli to pr� partyz�ni, kte�� byli uschov�ni ve ml�n�. Na zp�te�n� cest� dom� se R a d i f dov�d�l, �e jeden z t�chto partyz�n� byl zast�elen S c h o r t t e m a dva dal�� �leny ZbV Kommanda. Z jejich strany byl zast�elen jeden �len Schupa a jeden byl ran�n. Na konec R a d i f uv�d�, �e t�sn� p�ed odchodem za�ala ho�et stodola. Kdo tuto zap�lil nev�. Po ukon�en� akce odpochodovalo cel� Kommando na silnici, kde byly p�ipraveny 2 autobusy a t�mito jeli p�es Zl�n zp�t do Brna. �etnick� ��edn�k jel nazp�t do Brna s n�ma v autobuse. ( viz protokol�rn� v�slechy listy �. 74-711). Dne 6.�ervna 1946 byl zdej�� ��adovn� vy�et�uj�c� komis� ONV ve Zl�n� pod �.j. Vs 2059/45 zasl�n p��pis s p�ilo�en�mi protokoly ve v�ci akce podniknut� brn�nskou slu�ebnou gestapa proti partyz�n�m, kte�� se skr�vali ve ml�n� v Leskovci u Vset�na a p�i kter�to byl vyp�len ml�n a rodina J u � � � k o v a v po�tu 4 osob vyvra�d�na a up�lena. U tohoto p��pisu byly p�ilo�eny protokoly sepsan� s gestap�kem Janem N o w o k e m , kter� byl p�i t�to akci zran�n a s p��m�mi sv�dky Janem J a � k e m z Hov�z�-Paseky �. 135, Josefem V y c h o p n � m z Leskovce �. 52, Janem M a c h � l k e m z Leskovce �. 53 a Josefem L a b a j e m , b�val�m starostou v Leskovci �. 133. U zdej�� ��adovny byl po��zeny v�pisu z protokol� sepsan�ho dne 24.5.1946 u vy�et�uj�c� komise ONV ve Zl�n� s b�v. krim. tajemn�kem Janem N o w o k e m o akci v leskovci u Vset�na, kter� se p�edkl�daj�.� viz v�pisy z protokol� listy �.80-82.). D�le byly po��zeny u zdej�� ��adovny opisy protokol� sepsan� na stanici SNB Val. Polanka dne 17.dubna 1946 s Josefem V y c h o p n � m, bytem v Leskovci �. 55 a Janem M a c h � l k e m, bytem v Leskovci �. 53 a dne 26.dubna 1946 s b�val�m starostou v leskovci Josefem L a b a j e m , Bytem v Leskovci �. 133 a Janem J a � k e m, bytem v Hov�z�-Paseky �. 135, kte�� byli p�i akci konan� gestapem proti ml�nu v Leskovci u Vset�na, p��m�mi sv�dky. Protokoly s opisy t�chto protokol� se p�ikl�daj� ( viz listy �.83-96.). Dne 7.6.1946 byl zdej�� ��adovn� velitelstv�m stanice SNB Val. Polanka , okr. Vset�n pod �.j. 759/1/1946 zasl�n p��pis ke kter�mu byl p�ilo�en opis protokolu sepsan�ho dne 30.6.1946 na velitelstv� SNB ve Vys. M�t� s Josefem M a r t i n c e m t.�. bytem ve Vys. M�t� �. 18/II jako o�it�m sv�dkem p�i akci konan� brn�nskou slu�ebnou gestapa proti ml�nu v Leskovci u Vset�na ve kter�m se skr�vali partyz�ni. D�le se v tomto p��pise oznamuj� jm�na a rodn� data rodiny mlyn��e Josefa J u � � � k a 52) a jm�na 3 partyz�n�, kte�� byli gestapem na m�st� zast�eleni a vhozeni do ohn�. D�le jm�no partyz�na, kter� byl na m�st� zat�en a za n�jak� �as pro nedostatek uv�d�j�c�ch d�kaz� z v�zen� gestapa propu�t�n. Opisy p��pis� a protokol� se p�ikl�daj�. ( viz listy �. 97-106.). K v�ci je nutno je�t� dodate�n� vyslechnouti gestap�ka Jana N o w o k a, nebo� jeho protokol�rn� v�pov�� k objasn�n� akce je nedostate�n�, gestap�ka Karla W i e d e r m e r t a, kter� se nach�z� ve vazb� MLS v Mor. Ostrav�, gestap�ka Karla S c h i e f e r m � l l e r a, kter� je zap�j�en ONV ve Vse�t�n� a gestap�ka Arweda S c h n e i d e r e i t a, kter� je zap�j�en ONV v Hodon�n�. �lenov� gestapa, kte�� se t�to akce z��astnili a to: 1.) R � m e r Hugo, krim. rada 2.) K o c h Jan, krim. kom. 3.) S c h r a d e r , krim. kom. 4.) S c h r o t t Gerhard, vrch. krim. as. 5.) M a y e r h o f e r Vincenc, vrch. krim. tajemn�k 6.) K r e n Max, krim. tajemn�k 7.) H a n k e Alfred 53), krim. as. 8.) H i l d e b r a n d Herman, pomocn� zam�stnanec 9.) K n i p p e l b e r g Adolf , krim. tajemn�k 10.) E l s e s s e r Jan 54) , pomocn� zam�stnanec 11.) P e u s e Augustin, krim tajemn�k 12.) Z i t o w s k i Alois 55), krim. as. 13.) K e r n e r Franti�ek, krim. zam�stnanec 14.) G r i g a r Adolf, krim. zam�stnanec 15.) A d a m Jind�ich, krim. as. Nemohli b�ti k v�ci vyslechnuti, jeliko� jejich pobyt nen� zde dosud zn�m. Dal�� �lenov� brn�nsk� slu�ebny gestapa a to : 1.) E n g l e r Erich, krim. as. 2.) K r o p � � e k Otto, krim. as. 3.) W a l z b e r g e r Leopold, krim. as. 4.) H a u s e r Karel 56), pol. Tajemn�k Kte�� se t�to akce rovn� z��astnili nemohli b�ti ve v�ci vyslechnuti jeliko� podle zdej��ch z�znam� jsou mrtvi. ---------------------------------------- krim. asistent Origin�l v�pov�di je ulo�en v Moravsk�m Zemsk�m muzeu v Brn�, fotokopii najdete zde  .
|
Tato str�nka byla naposledy aktualizov�na dne 07. 04. 2018